„Klín vražený mezi základní školy a víceletá gymnázia kritizují odborníci prakticky už od jeho vzniku po revoluci. Zpráva OECD již v roce 1996 upozorňovala, že ze základních škol se postupně stanou přípravky na odborné vzdělávání. Zároveň organizace doporučovala, aby se nadané děti vzdělávaly spolu s ostatními a ne odděleně na vlastním typu školy. Základní školou pro všechny děti bez dělení by totiž šlo posílit celkovou vzdělanost a zamezit skrytým „kastám“ ve společnosti,“ píše bývalý předseda České středoškolské unie Štěpán Kment v časopise Perpetuum.
 |
| Štěpán Kment (linkedin.com) |
Ve výzkumu PISA srovnávajícího gramotnosti 15letých žáků napříč vyspělými zeměmi OECD sleduje míru rovného přístupu ke vzdělávání index ESCS. Ten měří sociální, ekonomický a kulturní status. Česká republika se mnoho let po sobě umisťuje na vrcholu zemí, které mají vysoké bodové rozdíly úspěšnosti mezi žáky s odlišnými rodinnými předpoklady. Zatímco průměr OECD je 39 bodů, my jsme před 5 lety skončili na úplném vrcholu s 51bodovým rozdílem.
Dlouhodobý projekt CloSE vedený Janou Strakovou, která se nerovnostmi ve vzděláván profesně zabývá přes dvě desetiletí, ukazuje, že u přijetí dětí na víceletá gymnázia rozhoduje hlavně ambice rodičů a jejich vzdělání. Čím je obojí vyšší, tím se zvyšuje pravděpodobnost, že svou ratolest na výběrovou školu dostanou. Současně s tímto výstupem projekt potvrdil, že na víceletých gymnáziích studuje nemalé procento žáků, kteří by nálepku „nadaný“ neobhájili. Podíl průměrných a podprůměrných žáků na víceletých gymnáziích se navíc napříč lety zvýšil.
Exkluzivní vzdělávání
Inkluze ve školství je v poslední době spojována hlavně se vzděláváním dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v rámci hlavního proudu. A je dobře, že k tomuto kroku došlo. Ovšem česká soustava má ještě daleko ke stavu, v němž bude správně podporovat také děti ze sociálně nedobrého prostředí. Právě víceletá gymnázia – v evidentním rozporu s inkluzivním přístupem – totiž socioekonomické rozdíly v přístupu ke vzdělání akcentují.
U dětí, které odejdou na víceletá gymnázia, je zároveň pravděpodobné, že se uzavřou do kolektivu, který studuje totožný typ školy. Žáci mají tendenci si vytvářet společenské sítě na základě typu školy, který studují. České školství tak už v nízkém věku jako je 11 let děti škatulkuje a znatelně rozděluje pro budoucí životě. K tomu přispívá zároveň oddělení budov víceletých gymnázií a odborných škol, které jen dále umocňuje výkonnostní a sociální jednolitost mezi žáky jednotlivých oborů.
Možným řešením nerovného přístupu by bylo zrušení víceletých gymnázií, dále příprava učitelů na základních školách, aby uměli pracovat s jak nadanými, tak podprůměrnými dětmi a nakonec přestavba učebních oborů, aby obsahovaly větší všeobecnou složku, s níž by absolventům bylo umožněno další vzdělávání, lepší uplatnění na trhu práce a vyšší adaptabilita.
Celý text naleznete zde
7 komentářů:
z osmiletých gymnázií se staly základky a ze základek zvláštní školy
Selektivní společnost rozděluji školství.
Prapůvodně mělo na víceletá gymnázia odcházet 5% nejnadanějších žáků ZŠ. V Praze dnes na víceletá gymnázia odchází 30% ročníku. Je těch 30% tak moc inteligentních, že se na ZŠ nudí a nebo za to může nechuť optimalizovat přebujelost gymnázií? Drtivá většina poslanců, senátorů, členů krajských zastupitelstev má své děti či vnuky na víceletých gymnáziích, tak od nich nějakou optimalizaci asi čekat nemůžeme. Povoluje se to lehce, ale utahuje těžce....
Hezký článek. Jen cudně opomíjí selektivní roli také soukromých škol.
soukromých škol jest u nás minimálně a to je velká chyba,poměr státní soukromá by měl být 2:1, přičemž do kategorie škol soukromých patří školy podnikatelských subjektů,školy firemní,školy církevní,a především pak školy municipální neboli městské...
Dobre shrnuti tohoto ceskeho fenomenu - honby za umistovani deti na vicelete gymply....
O soukromých školách chystá autor další článek.
Okomentovat