Rozvrh je přežitek, stejně jako rozdělení dětí do tříd nebo zvonění. Kdo nechce, učit se nemusí. Tak funguje britská škola Summerhill, kterou navštívil jeden z nejhlasitějších členů hnutí Svoboda učení Michal Kandler. Jaké poznatky si ze svého pobytu odnesl a proč propaguje takzvané svobodné učení? Rozhovor přinášejí Lidové noviny.
V rozhovoru zazní i tyto otázky a odpovědi:
 |
| Michal Kandler (svobodauceni.cz) |
Tyto školy se od běžných liší především mírou spolurozhodování žáků o výuce a provozu. To znamená, že děti rozhodují, co a kdy se budou učit. Případně zda vůbec se budou učit – veškerá výuka je totiž nepovinná. Neznamená to ale, že by v Summerhillu děti rozhodovaly úplně o všem. Například nerozhodují o výběru personálu či výběru nových žáků, ale mohou i o těchto věcech spolurozhodovat. Říkáte, že je v Summerhillu výuka nepovinná.
To znamená, že když se nějaké dítě rozhodne, může projít základními vědomostmi zcela nedotčeno?
Teoreticky se může stát, že nějaké dítě ze Summerhillu nebylo nikdy na výuce. Má tuto svobodnou možnost. Zároveň dostává ale velký prostor pro vzdělávání. V areálu je skvěle vybavená biologická a chemická laboratoř, moderní počítačová pracovna. Kromě kmenových pedagogů si Summerhill najímá odborníky z praxe, kteří zaštiťují odborné kurzy a dětem se věnují, pokud o to stojí. Děti jsou rozděleny nikoli do tříd, ale podle věku do tří věkových kategorií od pěti až do osmnácti let. Pokud má ale někdo talent a chuť, může se přidat ke starším. A naopak – objeví-li někdo fyziku ve čtrnácti, může na ni chodit s mladšími.
Jsou tedy lidé, kteří touto školou prošli, aniž by se naučili číst a psát?
Za sto let fungování Summerhillu je popsán jen jeden případ, kdy se dítě nenaučilo číst ani psát, protože se tak rozhodlo. V dospělosti ale tento absolvent objevil svůj potenciál a stal se z něj úspěšný nakladatel.
Co na to říká britské ministerstvo školství? Nemá škola problémy s inspekcí?
Je to problém. Ministerstvo se snažilo školu postihovat až zrušit. Zakladatel Summerhillu A. S. Neill byl odpůrcem standardizovaného testování, které zkoumá, zda znalosti dětí odpovídají ročníku školy, jejž navštěvují. Summerhill měl být dokonce na jakési neoficiální listině podezřelých škol, na něž se zaměřovaly inspekce. Roku 2000 situace vyvrcholila v otevřený spor. Inspekce dala podnět ministerstvu k uzavření školy. Proběhl soud, který škola vyhrála s tím, že nemusí sledovat a hlídat pokroky svých žáků.
Celý rozhovor naleznete v dnešním vydání Lidových novin
0 komentářů:
Okomentovat