„Tomu projektu říkáme Future of the Work, tedy Budoucnost práce. Vycházíme z toho, že vlastně nějakých šedesát až sedmdesát procent profesí, které budou dnešní děti vykonávat, ještě neexistuje. Nicméně školství učí stále stejným způsobem a v nejbližší době pořád učit bude. Když si dnes děti řeknou „chci být pilotem“, tak je to super – ale možná piloti nebudou existovat. Chceme je dovést k tomu, aby uvažovaly jiným způsobem: co je důležité a co ne, které profese jde jednoduše zautomatizovat a u kterých to nepůjde. O tom se chceme s dětmi zábavným způsobem bavit. Formou her, využíváním grotesek, zapojením herců… Nejde jen o to, téma představit, chceme diskusi,“ říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny Petr Lukasík, který vede ostravské Tieto zaměstnávající více než 2300 lidí. Vysvětluje, jak efektivní může být dlouhodobý kontakt se studenty, či dokonce už i s žáky základních škol. Od něj vede přímá cesta ke stážím a často i k získání kvalitního zaměstnance..
V rozhovoru zazní i tyto otázky a odpovědi:
 |
| Petr Lukasík (linkedin.com) |
Když se dělal průzkum, které práce za posledních 15 či 20 let zanikly, převažovaly ty, které málo kombinovaly matematiku a měkké sociální dovednosti. Ty profese zanikají, protože se zautomatizují. Ale v momentě, kdy jde o zmíněnou kombinaci, je to jiné. Takové obory se těžko automatizují a ani v dohledné době to nebude zrovna jednoduché. Z toho plyne, že bychom se měli více zaměřit na myšlení v souvislostech a na kritické myšlení, nejenom na to, aby se žáci něco naučili nazpaměť. Tlak na dnešní děti bude mnohem větší než na nás. Potřebují umět kriticky myslet a chápat, že ne všechno, co přečtou, je pravda, dávat si věci do souvislostí a věnovat pozornost i opačným názorům. Pracovat na schopnostech rozpoznávat souvislosti, bavit se o nich, hodně se zaměřit na empatii. To žádný stroj v nejbližší době nenahradí. Tohle ale školy nedělají, od základních až po vysoké.
Co je třeba změnit, odkud začít? Vy jste finská firma a finské školství je dáváno za vzor.
Je paradoxní, že finské školství samo o sobě řeklo: už jsme zastaralí. Vlastně všichni v Evropě se ho snaží napodobit, ale sami Finové chtějí revoluci ve školství. Podle mě je potřeba, aby více dělaly firmy, ne všechno musí být hrazeno státem. Myslím, že mnoho firem se může takhle bavit s dětmi a z toho se může vyvinout reálná forma výuky. Je to důležité, málokterý politik lidem řekne, že pro ně nebude práce.
Celý text naleznete zde
11 komentářů:
Herci a grotesky, to je ta správná cesta k pozvednutí kritického myšlení. A ke kombinování matematiky a čímkoli...
jenže ona ta práce pro třetinu či polovinu lidí (jak kde) skutečně nebude,žádná
No tak ti lidé bez práce budou mít alespoň dost času na uvažování a hraní grotesek.
zde je krásně vidět, jak je důležité mít systémově státní a soukromé školství,dnes máme vpodstatě pouze státní a soukromé firmy požadují po státu ,aby za státní peníze jim vzdělal a vychoval prac sílu aniž by za to něco platily,takže stát dnes na vlastní náklady vzdělá soustružníka,dokonce i stipendium dává,aby firmy pak tohoto soustružníka nezaměstnaly a dovezly si mongolského pastevce a ten soustružník bude doma sedět na socdávkách od státu
Ředitel základní školy:
Firmy musí vyrábět jinak. Dnešní děti jsou jiné a firmy se jim musí přizpůsobit. Upravit lidem jejich pracovní podmínky tak, aby se v nich cítili šťastni, zažívali pocit naplnění a zábavy. Formou her, využíváním grotesek, zapojením herců,...
:-)
Potřebují umět kriticky myslet a chápat, že ne všechno, co přečtou, je pravda, dávat si věci do souvislostí a věnovat pozornost i opačným názorům. Pracovat na schopnostech rozpoznávat souvislosti, bavit se o nich, hodně se zaměřit na empatii...
a k čemu mu tohle bude na pásu v montovně dobrý?
Podle mě je potřeba, aby více dělaly firmy, ne všechno musí být hrazeno státem. Myslím, že mnoho firem se může takhle bavit s dětmi a z toho se může vyvinout reálná forma výuky. Je to důležité, málokterý politik lidem řekne, že pro ně nebude práce.
naprostý souhlas,vzdělání svých budoucí zaměstnanců,by si si firmy měly platit samy (firemní školy) nebo za ně platit státu (státní školy)
Podle mě je potřeba, aby veřejné školy byly především VZDĚLÁVACÍ zařízení, jak jim určuje Ústava i další zákony, aby občané Česká mohli pracovat v závodech s vysokou přidanou hodnotou a měli ze své kvalifikované práce příslušný užitek. Ve Finsku to kdysi pochopili. V Česku se to nedaří. Podfinancované veřejné školy tu nejsou proto, aby vyklízely prostřednictvím sociálně a zdravotně orientované "pečovatelizace" (viz hloupě provedená Inkluze klamně označovaná za krok ke kvalitnímu Společnému vzdělávání všech dětí a viz pečovatelsky orientovaný Kariérní neřád) pole soukromým školám. Školský rozpočet je proto potřebné zvětšit na jinde obvyklou úroveň a učitelé by měli být učiteli a ne jen pedagogy (pečovateli:). J.Týř
aby občané Česká mohli pracovat v závodech s vysokou přidanou hodnotou a měli ze své kvalifikované práce příslušný užitek
u nás nejsou a nebudou závody s vys přid hodnotou ale montovny,takže požadované profese jsou,kvalif dělník,pomocný dělník,skladník,vrátny,řidič, užitek z práce proletáře má především kapitalista,ne stát či proletář
hlavním cílem státu není vychovávat inženýry,kteří by rozváželi pizzu nebo seděli na sávkách,ale udržovat mládež hlídavou.v teple a světle co nejdéle aby neběhala po ulicích a nezapalovala auta a nepovalovala se zfetovaná po vozovce
tykjir / učitelé dnes jsou a v budoucnu i budou těmi "pedagogy" co budou děti hlídat,něco jim povídat,poskakovat s nimi a válet se kreativně po koberci
"Vycházíme z toho, že vlastně nějakých šedesát až sedmdesát procent profesí, které budou dnešní děti vykonávat, ještě neexistuje... Chceme je dovést k tomu, aby uvažovaly jiným způsobem: co je důležité a co ne, které profese jde jednoduše zautomatizovat a u kterých to nepůjde. O tom se chceme s dětmi zábavným způsobem bavit. Formou her, využíváním grotesek, zapojením herců… Nejde jen o to, téma představit, chceme diskusi,“ říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny Petr Lukasík, který vede ostravské Tieto zaměstnávající více než 2300 lidí. Vysvětluje, jak efektivní může být dlouhodobý kontakt se studenty, či dokonce už i s žáky základních škol. Od něj vede přímá cesta ke stážím a často i k získání kvalitního zaměstnance..."
Pokusy "vyzobávat rozinky" (talenty že ZŠ a SŠ) ze strany velkých firem nejsou nijak neobvyklé. Oceňuji však humornou kreativitu, se kterou na to firma Tieto jde přes hry, grotesky a herce a přes demagogii, že 60 až 70 % profesí pro dnešní děti ještě neexistuje.
Tenhle zábavný víkendový koutek se vám, pane Komárku, myslím, docela povedl!
Okomentovat