Na školu si hrála už jako malá holka, k výběru povolání ji inspirovala skvělá paní učitelka na prvním stupni, ale i špatní pedagogové, které potkala. "Řekla jsem si: nechci, aby takhle někdo pracoval s dětmi," říká Jana Kopecká ze Základní školy Kunratice, vítězka nultého ročníku soutěže o nejlepšího učitele Global Teacher Prize. Porota ocenila hlavně její výjimečný vztah k dětem a zaměření na to, co budou žáci v životě skutečně potřebovat. Reportáž z výuky Jany Kopecké přináší server Aktuálně.cz.
S druháky mají zrovna předmět nazvaný svět kolem nás, je den před státním svátkem a povídají si o svatém Václavovi. Kopecká sedí s dětmi na koberci a dávají dohromady, co si o českém knížeti pamatují z textu, který četli minulý týden. Povídání proloží pohybovou aktivitou, kdy mají děti předvést, jak by vypadala socha Václava, kdyby ji tvořily ony.
Přestože bylo ve třídě 26 dětí, Kopecká ani na chvilku nepřestala sledovat, jestli všechny pracují. Když se dva kluci při práci ve skupinkách začali pošťuchovat, hned zasáhla. Všimla si, když jedna holčička přestala se svou skupinkou pracovat, a hned se ptala, proč je smutná. "Časem jsem se dopracovala k tomu, že nejde ani tak o předání vědomostí, ale o nějakou sadu hodnot, kterou děti do života potřebují, a začíná to základní úctou k druhému," míní.
Na konci čtvrté hodiny už děti neudrží pozornost, společné úkoly ke svatému Václavovi ale nakonec dodělají. "Já vám důvěřuji, že to zvládnete," povzbuzuje děti Kopecká. Poslední, pátou hodinu zase pracují s textem, který souvisí se zelencem, květinou, kterou si v rámci praktické činnosti ve třídě pěstují, a na závěr zkráceného týdne hodnotí své týdenní plány.
"To je taková naše specialita. Děti na začátku každého týdne dostanou plán, co je čeká, jaké mají cíle a domácí úkoly. Na konci pak samy hodnotí, co se jim líbilo či jaké dovednosti jim konkrétně šly a jaké ne," popisuje Kopecká.
Celý text naleznete zde
3 komentářů:
"Porota ocenila hlavně její výjimečný vztah k dětem a zaměření na to, co budou žáci v životě skutečně potřebovat."
Možná jsem přecitlivělý, ale zní to (celkově, nejen ta věta), jako by všichni ostatní učitelé neměli dobrý vztah k dětem a snažili se do nich záměrně cpát zbytečnosti... (pominu-li teda, že ani nevíme, co budou žáci v životě skutečně potřebovat, snad kromě schopnosti poslouchat autority a respektovat systém; a vynechám-li své osobní přesvědčení, že školství tu není pro děti, ale pro společnost).
Kdo byl v porotě? Jak probíhal výběr kandidátů?
Soutěžit v této "disciplíně" je zcela absurdní. Taková soutěž je navíc pro všechny ostatní učitele demotivující.
(Co na to Nováčková?)
"Časem jsem se dopracovala k tomu, že nejde ani tak o předání vědomostí, ale o nějakou sadu hodnot, kterou děti do života potřebují, a začíná to základní úctou k druhému," míní.
neboli, mohou to být trotlové,hlavně když se na sebe budou mile usmívat a budou hépy
Okomentovat