Ondřej Šteffl: O učení se toho stále moc neví. Většina klasických škol je ale přesvědčena, že vlastně všechno ví

Stále více rodičů posílá potomky do soukromých základních škol, případně tuto možnost zvažuje. Jedním z výrazných propagátorů zmíněného způsobu vzdělávání je Ondřej Šteffl, autor Scio testů. „Ve státních školách se příliš lpí na encyklopedických znalostech, po dětech se však nechce to, co po nich bude vyžadovat budoucnost,“ tvrdí muž, který považuje prosazování alternativních škol za své životní poslání v rozhovoru pro časopis Instinkt.

V rozhovoru zazní i tyto otázky a odpovědi:

Ondřej Šteffl (facebook.com)

V Česku vzniká mnoho soukromých základních škol, mezi něž patří i vaše ScioŠkoly. Proč zájem roste?


Přibývá rodičů, kteří hledají partnerský a respektující přístup školy a učitele k žákovi. Jejich nejčastější výtkou je, že s dětmi se ve škole zachází jako s podřízenými. Jsou vychovávány k poslušnosti, místo aby byly vedeny spíše k samostatnosti a zodpovědnosti. Rodiče si také často stěžují na to, že školy likvidují přirozenou zvídavost, že se děti ve škole nudí. Což ostatně potvrzují i výsledky PISA (mezinárodní šetření kvality školství, pozn. red.), Česko je v nich nejhorší na světě. Rodiče udivuje, že jejich dítě, které se na všechno ptalo a těšilo se do školy, ztratilo po několika měsících zájem. Že se do třídy nerado vrací, že touha po nových znalostech vyprchala.


Důvod?


Dítěti ve škole nutí něco, co ono nechce. Na otázky nedostává odpovědi, musí fungovat podle rozvrhu, který je proti jeho přirozenosti. Musí dělat věci, jejichž smysl nechápe. Stále něco musí a nesmí...


Jaké má důledky fakt, že škola žákům určuje, co se musejí učit?


Vše jde mnohem pomaleji, většinu věcí zase zapomenou, ztrácejí zájem. A v některých případech se vůbec nerespektuje, jak se děti vyvíjejí a co je pro ně vhodné.


Zastánci tradičního školství přesvědčují okolí o tom, že správné je postupovat podle jednotných studijních osnov, mylně?


O vzdělávání se toho stále moc neví. My si to, že nevíme, v našich soukromých školách ovšem uvědomujeme. Naproti tomu většina klasických škol je přesvědčena, že vlastně všechno ví. A trvá dlouho, než se přesvědčí o tom, že něco praktikují špatně. Já pamatuji, že jsme museli sedět v lavici s rukama za zády. Až později psychologové naznačili, že pokud si žáci mohou sednout pohodlněji, jde jim učení lépe… Není to dávno, co jsme zjistili, jak důležité je pro proces učení dodržovat pitný režim. Proto nyní mohou děti pít i během výuky. Teď víme, že frontální výuka je většinou neefektivní a že je lepší, když aktivita leží spíše na žácích než na učiteli. Než se toto začne ale plně respektovat ve všech školách, bude to opět nějaký čas trvat.


Celý rozhovor naleznete v aktuálním vydání časopisu Instinkt