Někteří politici chtějí po volbách do školství nalít až 70 miliard navíc, podle jiných je potřeba podívat se i na zbytečně utrácené peníze.

Málo peněz na platy i provoz škol. Málo budoucích učitelů se zájmem o obor. Hodně unavených kantorů a v důsledku nepozorných žáků. Hlavní problémy tuzemského vzdělávání se jmenují nedostatek peněz a motivace. Už nyní chybí tisíce učitelů. Mladí o tuto profesi nemají zájem. „Vědělo se to dávno, že směřujeme k okraji propasti,“ pronesl na konci minulého týdne ministr školství Stanislav Štech (za ČSSD). Aby se situace dostala do normálu, je podle něho nutné sehnat 70 až 100 miliard navíc. Reportáž přinášejí Lidové noviny.

 

Dokud nepřibydou miliardy, bude školství na chvostu První zmíněnou částku ve své předvolební strategii slibuje bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). „V rámci hlavního cíle bych v roce 2018 chtěla vidět na stole vlády, aby v rozpočtové strategii státu bylo jasně stanoveno, že růst rozpočtu pro školy a vzdělávání se bude opakovat jak v roce 2019, tak v roce 2020. Abychom do našeho vzdělávacího systému dostali 70 miliard, které chybí,“ řekla na konferenci, kterou pořádala Unie zaměstnavatelských svazů.

Lídr moravskoslezské kandidátky ANO a současný hejtman Ivo Vondrák chce, aby učitelé do čtyř let brali 150 procent současného platu. František Vácha z TOP 09 poznamenal, že ať se bude řešit jakákoliv otázka, vždy se debata stočí k penězům. „Je pravda, že financování školství je v současné době v krizi. Peníze v systému ale jsou. Záleží na tom, jestli politici řeknou, jaké jsou jejich priority,“ tvrdí.

Marta Semelová z KSČM ví hned, kde by se daly peníze v resortu najít. Narážela hlavně na střední školství. „Myslím si, že spousta těchto peněz utíká. Co se týká středních škol, máme dvoutřetinovou naplněnost. K tomu máme soukromé školství, takže kolikrát duplicitně tyto školy financujeme,“ podotkla poslankyně.

Celý text naleznete v dnešním vydání Lidových novin