"Když se řekne učitel, představím si zoufalce, který se nedostal na normální vysokou školu, takže skončil na pedagogické fakultě, sdělil mi můj dospívající potomek k problematice navýšení platů ve školství, o kterém bude dnes jednat vláda," píše Julie Hrstková v komentáři pro Hospodářské noviny.
Hrstková mimo jiné píše:
 |
| Julie Hrstková (repro ČT) |
Jak ocenit práci učitele na nějaké konkrétní střední škole, kde sedmdesát osmdesát procent studentů propadne u maturity? Má dostat víc, protože dokázal přesvědčit aspoň pětinu žáků, že škola dává smysl? Nebo by měl i se školou skončit v zatracení, protože takový typ škol žádná společnost nepotřebuje?
A proč má učitelka v povinné mateřské škole, jejímž posláním je spoluvytvářet osobnost dítěte, až třicetkrát menší příjem než kouč, který dotváří manažera, který by s ohledem na vlastní plat žádné dotváření potřebovat neměl?
Platy učitelů jsou mizerné a to, že by měly být „konkurenceschopné“, nezpochybňuje nikdo. Plošné posypání drobáky bez zhodnocení sítě škol a změny přístupu společnosti k výuce ale kvalitu do školství nepřinese.
Celý text naleznete zde
3 komentářů:
Konecne nekomu dochazi chronicka absence "ohodnoceni site skol". Kdysi tak odmitane zebricky skol se jednoho dne vrati v nove podobe. A nejde jen o jednu sit, ale o tri site zakladnich, strednich i vysokych skol.
Hrstkova se myli, kdyz rika, nizkymi platy ucitelum společnost dává najevo, že spotřeba je důležitější než výuka, protože jediné, co si moderní ekonomika žádá, je ne zcela poučený konzument. Nikoliv intelektuál, který by si místo nákupů podporujících růst HDP zcela neproduktivně četl.
Neni pravdou - a uz to tu bylo vicekrat zmineno- ze si toho zada ekonomika. Spravne ma byt misto slova konzument uvedeno volic a misto slova ekonomika slovo politika. Politika chce trouby podporujici ekonomicky nesmyslnou migraci, inkluzi a dalsi zverstva, zatimco ekonomika potrebuje vzdelane konstruktery, projektanty a operatory.
Proces hodnoceni site skol bude mozno zahajit, az budou k dispozici souvisla data za delsi obdobi, ktera eliminuji chybne soudy na zaklade jednorazove vychylky od trendu. Tomuto okamziku se blizime, je otazkou, zda politicke reprezentace vzesle z nadchazejicich voleb budou mit nalezitou odvahu tuto bolavou nohu ceskeho skolstvi otevrit a zacit lecit.
rčení "blbec jde na pajdák" vzniklo za normalizace i šířili ho ti, kteří chtěli ale nedostali se,největší zájem byl o medinu,fildu a právě pajdák,u všech mosel mít uchazeč výbornou maturitu a udělat přijímačky,tyto školy nešlo studovat dálkově,na rozdíl o technických vš,kde zájem nebyl zdaleka tak velký,a kde měli jinou filozofii,ne vybrat ty nejlepší a nabrat všechny ale pak jich půlku vyházet,u pajdáku byl na rozdíl od ostatních vš "zádrhel" doporučení ov ksč a potvrzeno kv ksč,takže pokud někdo byl ze zbožné rodiny,měl příbuzné emigranty,nebo pod dohledem stb apod. tak byl bez šance,cou u ff a přf učitelských oborů nebylo ovšem směrná čísla pro přijetí byla menší než na pdf,
dnešní puboši nechápou rozdíl mezi před 89 a dnes, co se týče dostat se na vš a studovat,je pro ně nepředstavitný jeden termín a jedna přihláška a šlus,maturita s vyznamenáním,přijímačky kde se o jedno místo ucházelo stejně dobrých 10-12 dalších,a v případě neúspěchu další možný pokus za dva roky,co se týče hochů, jinak se muselo tehdy chodit do školy každý den,taky dnes nepředstavitelné...
Okomentovat