České školství prodělalo v posledních letech několik zásadních změn – od státních maturit přes inkluzi po jednotné přijímací zkoušky. Komu a jak prospěly či uškodily? A co je ještě třeba zreformovat? O tom v pořadu Rozstřel serveru iDNES.cz debatovali ředitel gymnázia Jiří Růžička a expert ODS pro oblast školství Václav Klaus mladší.
Jako největší nedostatek českého školství Růžička vnímá absenci jasné vize, k čemu a kam by mělo školství směřovat. „Současný ministr je dvacátým ministrem školství od roku 1989. Měli bychom mít jasnou vizi, která by nebyla závislá na politických proměnách,“ říká Růžička.
Podle Klause je největším nedostatkem českého školství ztráta hodnot, důslednosti, demotivace pedagogů a ředitelů a mrhání financemi. „V současné době není jasné, že školy jsou vzdělávací institucí. Máme desítky škol, na kterých neodmaturuje polovina žáků tři roky po sobě a stát s tím nic nedělá,“ uvedl.
Naopak největším „hnacím motorem“ školství jsou podle Růžičky mladí pedagogové, kteří na školách zůstávají přes tristní podmínky. Klaus zase zmínil tradici - vzdělávací proces podle něj vždy zajišťoval určitou prestiž ve společnosti, 1. stupeň základních a mateřských škol má navíc podle něj stále světovou úroveň.
Podle Růžičky i Klause peníze ve školství nechybí, ale mrhá se jimi. „Do školství „rveme“ 160 miliard ročně. Jsem přesvědčen, že v systému je peněz dost, ale současná vláda zavedla nultý ročník základních škol, posílá děti od dvou let do mateřských škol, všichni dnes mohou studovat do 26... systém vzdělávání jsme obrovsky roztáhli. A je to drahé,“ míní Klaus.
„Síť středních škol je naplněna z 60 %. Máme příliš mnoho židlí ve školách. Chováme se, jako bychom všeho měli na rozdávání,“ uvedl Růžička.
Celý text a pořad ke stažení naleznete zde
16 comments:
Podle Růžičky i Klause peníze ve školství nechybí, ale mrhá se jimi. „Do školství „rveme“ 160 miliard ročně. Jsem přesvědčen, že v systému je peněz dost, ale současná vláda zavedla nultý ročník základních škol, posílá děti od dvou let do mateřských škol, všichni dnes mohou studovat do 26... systém vzdělávání jsme obrovsky roztáhli. A je to drahé,“ míní Klaus.
Tak je to, myslím docela jasné. Platy učitelů mají být nedostatečně kompenzovány vnitřními úsporami, nikoli navýšením školského rozpočtu? Kvalitní vzdělávání ve veřejných školách vyžadující podle zahraniční praxe 6 % z HDP je podle našich politiků zřejmě nesmysl, který Česko zřejmě podle našich politiků nepotřebuje. Snaží se proto jen hasit největší průšvihy z toho, co ve školství napáchali a dosud páchají. Soukromé školy a političtí chytráci, kterým na vzdělání lidí příliš nezáleží, se, myslím, mohou radovat.
Vláda dnes jedná v Lednici a i tam je těch 6 % z HDP jaksi u ledu...
J.Týř
mladí učitelé pod vedením starých neschopných ředitelů - "kamarádíčků" to školství definitivně dokxrvili
Ano pane Týři, protože rozpočet školství je více než dostatečný. Dáváme na vzdělávání vyšší podíl výdajů státního rozpočtu než to tolik opěvované Finsko a jsme vysoko nad průměrem zemí EU. Průměrný podíl HDP vydávaný na vzdělávání v evropské osmadvacítce je 4.9% HDP a tomu odpovídají i náklady vydávané na vzdělávání v ČR. V poměru k HDP jsme v průměru a v poměru ke státnímu rozpočtu výrazně v nadprůměru. Tolik fakta Eurostatu.
Problém je v tom, co říká pan Klaus. Ty peníze se splachují do záchoda. Potřebujeme:
1) Méně škol, méně tříd, méně míst na maturitních oborech i méně míst na vysokých školách.
2) Přestat financovat soukromé podnikání ve školství. Úplně.
3) Přestat financovat nesmyslné granty a projekty.
4) Zrušit vyprázdněnou ČŠI a výrazně omezit NÚV i ministerstvo samo.
5) Přestat dotovat neziskovky parazitující na rozpočtu, aniž by musely jakkoliv prokazovat přidanou hodnotu.
6) Zrušit plošnou inkluzi.
7) Zrušit deváté třídy ZŠ.
8) Omezit nesmyslnou administrativu a psaní debilních textů, které buď nikdo nečte, nebo nic neříkají - různé ty Bílé knihy, RVP, apod.
9) Omezit humanitní a společenskovědní obory na vysokých školách tak, aby každý takový obor byl opět otázkou elit a nikoliv popelnicí pro ty, kteří utíkají před matematikou a zároveň mají veliké mocenské, či karierní ambice.
10) Umožnit vyloučení žáka z jakéhokoliv typu školy na základě prokazatelného porušování školního řádu, nebo nadměrného počtu absencí.
11) Přiznat učitelům statut veřejného činitele.
12) Zrušit všechny ty nesmyslné projektové výuky a výchovy ke kompetencím, půlení, čtvrcení a další dělení tříd.
13) Zrušit zákonem danou povinnost mít maturitu pro obory, kde dříve nebyla nutná a zavést místo toho odbornou mistrovskou zkoušku zaměřenou na zvládnutí řemesla.
14) Zrušit povinnost jakéhosi pedagogického minima pro učitelství odborných předmětů minimálně na středních školách.
13) Až se provede vše výše zmíněné, ponechat ušetřené peníze v systému a to zejména na mzdové prostředky, ale i třeba na investice do bytového fondu pro učitele, do rekreačních zařízení (třeba i v zahraničí), které by provozovalo ministerstvo pro učitele, kteří by měli kupříkladu nárok na dvě dovolené v celkovém trvání 15 dnů zdarma, pouze za cenu dopravy a to pro celou rodinu, apod. Hrubým odhadem bych řekl, že by si průměrný učitel pak mohl sáhnout na nějakých 30-32 čistého. Ale musel by se taky trochu ohánět, protože by rázem stoupl zájem o místa učitelů a tím postupně i jejich průměrná kvalita.
Místo toho se tady socialisté s marxisty dohadují, jak vyjdou do ulic a vykřičí si vyšší mzdy v situaci, kdy efektivita systému takové mzdy prostě a jednoduše nezaplatí. Stát by musel vzdělávání dotovat z produktu práce jiných odvětví a to si podle mě nemůže dlouhodobě dovolit. Ten systém musí být placen podle toho, co přináší společnosti. Žádný zaměstnavatel na světě, nebude platit zaměstnancům vyšší mzdu, než musí, aby si je udržel. Mzdy se ale netvoří podle toho, že si nějaký soudruh usmyslel, že by měly být třeba Pí půl násobkem průměrné mzdy vysokoškoláků v jiných oborech, protože se mu to tak nějak zjevilo ve snu. To je Marxismus a překonaná teorie nadhodnoty. Cena práce se řídí trhem. Jediná možnost, jak učitelům přidat, je ten systém zefektivnit.
Nemohu nikdy věřit slovům pana VK ml. Jako zástupce ODS si teď chce kálet na hlavu? Vždyť to byli oni, kdo ten marasmus tady zavedli! Povolili soukromé podnikání ve školství všem a ještě je bohatě dotovali. Čí gymnázium dostalo peněžní injekci (100 mil.) od nás všech, kteří musíme poctivě platit za odběr elektřiny?
Nekážeme tak náhodou vodu a sami pijeme víno?
Těch jinde obvyklých 6 % z HDP české školství potřebuje i v případě, že by se napravilo to, o čem pan Doležel píše. Není pravda, že české školství má víc než dost, když má 4 % z HDP za situace, kdy jinde je obvyklých 6 %. Tržní potrhlost (posedlost) pana Doležela je, myslím, dost trapná věc. J.Týř
Třináct Doleželových bodů považuji za vynikající volební program v oblasti školství.
Mírně nesouhlasím s bodem 7, ale považuji to za marginálii. Současně souhlasím, že ve školství je peněz dost, jen jsou na blbém místě ("zbytečné cyklostezky ve školství").
Pan Doležel navrhuje v principu toto: Vypustit co největší množství nevzdělaných dětí do "praxe". Vrátit se k modelu polovojenského charakteru školy, což odpovídá situaci, kdy u velké části žáků nejde o vzdělávání a počet žáků ve třídách stoupne. Jde prostě o to, dostat ze škol obtížné žáky, co nejdříve a moc se s nimi nemazat. Pan Doležel to nazývá "zvyšováním efektivity"! Ano, nějaké peníze by to systému patrně ušetřit mohlo... Hezký den!
Přičemž, pane Komárku, současný stav je udržet co nejvíce polovzdělaných dětí co nejdéle i s tím, že na mnoha školách jsou třídy naplněné z poloviny, takže na jazyky mnoho a na ostatní předměty neekonomicky málo. O penězích z EU ani nemá cenu mluvit, protože papírování, času okolo a "odklánění" je tam mnoho.
Tím neříkám, že souhlasím bez výhrad, ale Váš překlad je nepřesný.
S řadou bodů p. Doležela tentokrát nesouhlasím, ale komentář p. Komárka je ukázkou zcela nevěcné polemiky.
Pane Doležele, některé věci, které považuje člověk vybavený schopnostmi a vůlí vašeho typu za samozřejmé, prostě v dnešních poměrech nemohou fungovat. Například vylučování žáků zdaleka nemusí vést k očekávané - žádoucí - reakci. Počty dětí ve třídách se naopak musí snižovat, dnešní žactvo jako celek je jiné, méně soustředěné, obecně méně připravené na to ve škole pracovat (do čehož počítám i ochotu přemýšlet); lepší už to nebude. Rovněž rušení programových dokumentů a školských institucí bych nedoporučoval, jen jejich důkladnou revizi a "restartování".
S panem Doleželem nemohu nesouhlasit. Jen doplním:
"Umožnit vyloučení žáka z jakéhokoliv typu školy na základě prokazatelného porušování školního řádu, nebo nadměrného počtu absencí." - na ZŠ by to asi nebylo tak jednoduché, ale asi jste myslel spíš SŠ?
A zrušila bych povinné předškolní vzdělání.
Restart MŠMT a spol. - nultá fáze (Strahovský stadión, letiště apod.)
"Zaměstnanci MŠMT a spol. na můj povel - V řad nastoupit!"
"Zaměstnanci, jejichž motivace, cíle, schopnosti a výsledky práce odpovídají veřejnému zájmu na kvalitním školním vzdělávání - Tři kroky vpřed vchod!"
"Kam se všichni ženetééé?!"
Na tohle možná doplatili ministří Dobeš a Chládek... A pak přišel řád v podobě zákona o státní službě v podání ministryně Valachové - slepé (ani Správní řád nedodržující) MŠMT s devíti náměstky (z toho dva političtí), "bezhlavým" NÚV a "slepým" NIDV...
Možná na té dobešo-chládkovské metodě přeci jen něco bylo. :)))
J.Týř
"Pan Doležel navrhuje v principu toto: Vypustit co největší množství nevzdělaných dětí do "praxe". Vrátit se k modelu polovojenského charakteru školy, což odpovídá situaci, kdy u velké části žáků nejde o vzdělávání a počet žáků ve třídách stoupne. Jde prostě o to, dostat ze škol obtížné žáky, co nejdříve a moc se s nimi nemazat. Pan Doležel to nazývá "zvyšováním efektivity"! Ano, nějaké peníze by to systému patrně ušetřit mohlo... Hezký den!"
Pane Komárku, vy máte dojem, že čtenáři jsou negramotní, že cítíte potřebu jim mé příspěvky znovu přežvýkávat do "ideově zarámované" verze? Někdy u vás nevím, jestli se mám smát, nebo plakat. Vám nepomůže ani jedno, nicméně mně trochu alespoň to první.
Nevzdělané děti pouštíte do praxe už dnes a to masově. Na vzdělávání zaměřeném na obsah a ne na prázdné proklamace, nevidím nic moc vojenského. Jo, jestli cokoliv, co není prázdné žvatlání senilního strejdy, který celý život žije ve skleníku a prská na všechno, co vidí za sklem, je vojna, tak to pak jo. To je jiná. Že vzdělávat všechny k nějakému domnělému maximu nemá obecně smysl ani bez započtení nákladů, jsem psal zde Příklad
" Počty dětí ve třídách se naopak musí snižovat, dnešní žactvo jako celek je jiné, méně soustředěné, obecně méně připravené na to ve škole pracovat (do čehož počítám i ochotu přemýšlet); lepší už to nebude."
Těžko říct. Pokud dám dohromady motivované a nadané žáky, pak jich může být asi ve třídě více a nebude to vadit. Na školách praktických nechť jsou třídy klidně nejvýše desetičlenné. Je to ale pořád o specializaci a homogenizaci tříd.
"Rovněž rušení programových dokumentů a školských institucí bych nedoporučoval, jen jejich důkladnou revizi a "restartování". "
Proti osnovám a kurikulu vůbec nic nemám, ale když čtu, že hlavním problémem školství je chybějící koncepce, nebo nevyjasněný cíl vzdělávání a chybějící konsenzus, tak musím utíkat na záchod. To je pouze projev vyprázdněnosti obsahu. V tomto případě hlavy původce takových hlubokých myšlenek. Kontrola škol ze strany státu být musí, to je jasné, ale to, co provádí ČŠI je spíše ideový dohled nad plněním všech úmluv, nařízení, vyhlášek a směrnic. Kontrola kvality vzdělávacího procesu prakticky chybí. Moci se ujali intelektuální deprivanti a těm se takové kontroly nehodí.
Homogenizace tříd problém s dnešními dětmi neřeší, navíc na základní škole by podle mě měla spíš negativní důsledky, vidím to žácích nižších tříd víceletého gymnázia. Smysl by měla výrazná - v případě potřeby sociální - podpora hodně nadaných dětí (svážení do specializované třídy apod.), o inkluzi v dnešním pojetí není myslím třeba mluvit.
Menší kolektivy mají řadu předností (jež převáží jejich nevýhody). Napíšu-li se žáky slohovku, nestačí písemné hodnocení, ani kdyby bylo hodně podrobné - a kde mám na ústní rozbor brát čas?
-
I koncepce nám chybí. Kdyby existovala a měla hlavu a patu, v životě by nemohla probíhat inkluze při zachování či nárůstu výběrových škol a tříd.
Post a Comment