Brněnští vědci zahájili unikátní výzkum, od nějž si slibují, že povede k efektivní léčbě dvou závažných nemocí mozku, které lékaři zatím vyléčit neumějí - Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby. Tým profesorky Ireny Rektorové ze Středoevropského technologického institutu Masarykovy univerzity (CEITEC) se domnívá, že řečové projevy těchto nemocí souvisí s jazykem, jakým pacienti hovoří. I jejich léčba by proto mohla být kulturně podmíněná. Informuje server Aktuálně.cz.
 |
| Irena Rektorová (ceitec.cz) |
"V češtině a maďarštině čteme text víceméně stejně, jak je napsaný. V angličtině ale lidé jinak čtou a jinak píšou, a proto trochu odlišně využívají dráhy v mozku pro porozumění jazyku, pro tvorbu slov a psaní," vysvětluje přední česká neuroložka Rektorová.
Vědci budou ověřovat v rozsáhlém výzkumu, který potrvá do roku 2021, zda má onemocnění odehrávající se ve stejném místě mozku jiné dopady na řečové funkce Čechů, Maďarů a Američanů. Pokud by se jejich hypotéza potvrdila, lékaři a logopedi by mohli různé jazykové skupiny pacientů léčit odlišně. A hlavně efektivněji. Například s použitím neinvazivních stimulačních technik.
Irena Rektorová předpokládá, že první výsledky jejích bádání budou známé příští rok na podzim. Vědci z Brna na projekt získali prestižní grant 306 tisíc eur (zhruba 8 milionů korun) z programu EU Horizon 2020.
Celý text naleznete zde
19 komentářů:
No, celkem dost nechutné kaše se v našem tisku navařilo na výsledcích anket, podle nichž matematika nebo škola obecně baví české děti nejméně v Evropě...
Pokud tu je zpráva o tomto zdravotnickém výzkumu jako světlo na konci tunelu, že k podobným výsledkům anket budeme přistupovat kritičtěji a budeme zohledňovat kulturní a jazykový kontext, pak díky za to... Jinou souvislost se školou moc nevidím.
Pane Janečku,
nevím, proč řešíte výsledky anket v souvislosti s tak závažným výzkumem. Tedy anketa není výzkum, opravdu ne.
Já (za sebe)jsem velmi vděčná kolegům z Brna za jejich snahu. Sama pracuji na výzkumu nových rehabilitačních strategií pro pacienty s Ach. Je to choroba s hrozivým nárůstem nemocných v nejbližší budoucnosti. Ruinuje lidi bez rozdílu vzdělání...
Je to možná jen o úhlu pohledu. Třeba za chorobou stojí jiný jazykový prostor. A třeba je to opravdu realita. Kdysi byl zveřejněn výzkum, který ukazoval kolik jakých vlastností se mění s barvou pleti. Hned bylo halasně pokřikováno, že taková pravda nemůže být. Vedle toho zjištěno, že jiné živočišné druhy než Homo sapiens, například žralok (nejen) neznají vůbec rakovinné bujení. Že bychom otvírali skříňku s dalšími tabu?
Výsledky si se zájmem přečtu, nicméně- co ti z nás, kteří kromě rodného jazyka od malička mluví i jinou řečí (a není nás málo)...A zase - je to téma cílené pro české učitele?
Pane Paláte,
proč by nebylo, bavíme-li se o tom, že by měl být kantor opravdu vzdělaný a informovaný o světě v širokých souvislostech? Třeba je zde prostor pro budoucí spolupráci bohemistů a logopedů s neurology a psychiatry. Mě na tom fascinuje právě ta interdisciplinárnost...
Pane Paláte, kdyby se zde objevil článek o muškaření, tak to se školstvím bude souviset také. Je to přece o celoživotním vzdělávání rybářů.
Paní Dohnalová, nesouhlasím. Že by učitel měl být informovaný o všem a všude? Nesmysl. Pokud jako přírodovědec budu chtít spolupracovat s logopedem, informace si najdu u logopedů, ne na tomto webu.
to Simona: muškaření je téma velmi zajímavé, mám kamarády, kteří o něm dovedou vášnivě hovořit hodiny. Jistě by to stálo za samostatný článek a dlouhou diskuzi na ČŠ..... ")))))))))
Je to smutné, že úmrtí Pavla Kantorka na tomto webu zmíněno nebylo! Tak aspoň takto: vtipy Pavla Kantorka.
"Pane Janečku, nevím, proč řešíte výsledky anket v souvislosti s tak závažným výzkumem. Tedy anketa není výzkum, opravdu ne."
1. Pokud se nepletu, projekty H2020 manažuje odbor místopředsedy Bělobrádka a ne MŠMT a se školou souvisí maximálně tak, že někteří z lidí, kteří na něm pracují, možná učí a nebo studují na VŠ. Nevšiml jsem si, že by ČŠ nějak systematičtěji o podobných projektech referovala... Proto asi kolegové zmiňují to muškaření.
2. Je možné, že jazyk ovlivňuje průběh neurologických nemocí, k tomu se nevyjadřuji... Věřím ale tomu, že jazyku a kultuře závisí to, jakou odpověď volí děti na otázku "Jak moc máte rádi matematiku?"
Přesto třeba Hejný, ČSU, Matějů a řada jiných - z nejrůznějších důvodů odpůrců klasické školy - používá argument - "české děti nemají rády matematiku (protože to tak vyšlo v jedné anketě) --> učíme ji špatně/učme ji lépe/nezavádějme maturitu".
Viz třeba články z nedávné doby:
http://www.ceskaskola.cz/2017/02/milan-hejny-povinna-maturita-z.html
http://www.ceskaskola.cz/2017/03/maturita-oblibu-matematiky-jeste-snizi.html
http://www.ceskaskola.cz/2017/05/povinna-maturita-z-matematiky-znasobi.html
http://www.ceskaskola.cz/2017/03/ondrej-steffl-matematika-krasna-i.html
http://www.ceskaskola.cz/2017/02/petr-mateju-prave-v-matematice-se.html
----
Co řeším ve svém předchozím příspěvku, tedy nejsou výsledky anket, ale divný výběr článků ze strany pana Komárka a některé, často se objevujíví, nesmyslné argumenty odpůrců povinné maturity z matematiky...
Pane Janečku,
nevím, tipovala bych, že se jedná o doktorandský projekt v rámci fakulty. Čili o aktivitu vysokých škol, jejichž činnost již podle názvu na ČŠ patří. Pořád nerozumím tomu, proč by takový článek nemohl být uveřejněn na ČŠ. Znovu opakuji - může zajímat odborně jazykáře, logopedy (speciální školství) a biology. Je to málo?
K té matematice...Já si myslím, že podstatné je to, zda Vaši studenti mají rádi matematiku a dosahují v ní dobré výsledky. Pokud ano, není důvod, aby Vás ohrožovalo vyjádření zmiňovaných pánů (zřejmě odpůrců klasické školy), kteří údajně tvrdí, že české děti nemají rádi tento předmět a že ji tedy čeští učitelé učí špatně :-)
podstatné je to, zda Vaši studenti mají rádi matematiku a dosahují v ní dobré výsledky. Pokud ano, není důvod, aby Vás ohrožovalo vyjádření zmiňovaných pánů (zřejmě odpůrců klasické školy), kteří údajně tvrdí, že české děti nemají rádi tento předmět a že ji tedy čeští učitelé učí špatně :-)
Tuhle výsměšně dogmatickou ironii považujete za součást kultivované diskuse, o které jinde píšete, vážená paní Dohnalová? - Podle vás platí, že
když žáci JEDNOHO učitele mají rádi matematiku, mohou si odpůrci klasické školy dovolit tvrdit, "že české děti nemají rádi tento předmět a že ji tedy čeští učitelé (to jest VŠICHNI nebo většina) učí špatně"?
Učitelé nemají právo se takovému, dnes už, myslím bohužel, mainstreamově šířenému dogmatismu bránit? A jsou povinni snášet to vaše, myslím, dost pavlačově výsměšné poklonkování tomu mainstreamovému dogmatismu?
J.Týř
Kolik opravdových učitelů za poslední rok odešlo z diskuse v České škole kvůli tomu, že pan Komárek tomu mainstreamu některými (netvrdím, že všemi) zásahy někdy tak trochu nadržuje? Naposledy to, myslím, byl pan Kostečka.
Pan Komárek to tu nemá s námi všemi (včetně mě:) snadné. Zubařem a editorem České školy bych nemusel být. Přesto na druhou stranu někdy jeho zásahy a některé (zejména nemainstreamové) články oceňuji.
Humanitární mainstream a zaostávání České republiky a české pedagogiky
V češtině a maďarštině čteme text víceméně stejně, jak je napsaný. V angličtině ale lidé jinak čtou a jinak píšou, a proto trochu odlišně využívají dráhy v mozku pro porozumění jazyku, pro tvorbu slov a psaní," vysvětluje přední česká neuroložka Rektorová
Ten výzkum je zajímavý, a to z lékařského i pedagogického hlediska (nejen pro výuku jazyků). Otázkou však je, zda výběr článků v České škole je, anebo není jednostranně (mainstreamově) "humanitně" zaměřený v neprospěch exaktních věd a techniky a zdravého rozumu vůbec.
Je to, myslím, podobně "mainstreamový" problém, jaký má MŠMT, které je za to nejen od mnohých pedagogů kritizováno. Z tohoto důvodu se na příspěvky většiny diskutujících v České škole, které tomuto mainstreamu odporují, nedívám tak kriticky jako paní kolegyně Dohnalová.
Chápu, že dotované výzkumy nebo doktorské práce potřebují publicitu. Další otázkou ale je, zda struktura dotací a témata doktorských prací nepodléhají příliš tomu "humanitárnímu mainstreamu", který se v České republice, myslím, dlouhodobě a systémově prosazuje na úkor exaktních věd, techniky a v důsledku toho i hospodářské úrovně Česka:
K tomu poznamenávám, že Česká republika je dnes cca z 80 % Levnou montovnou pro zahraniční vlastníky. Tento problém se nevyřeší tím už víc než 20 let trvajícím "humanitárním mainstreamem", který Českou republiku a české školství ideově a hospodářsky dovedl tam, kde je - do pozice jakési ideově ovládané a hospodářsky zneužíváné "kolonie", jak ji bez úvozovek označuje třeba ekonomka I. Švihlíková v knize "Jak jsme se stali kolonií".
Tu knihu, pokud vím, vytiskli na Slovensku, protože v Česku se k tomu původně nikdo kloudně neměl. Dnes už ty I. Švihlíkovou pojmenované problémy, zdá se, konečně začala řešít vláda ČR a možná také odboráři.
J. Týř
"Tuhle výsměšně dogmatickou ironii považujete za součást kultivované diskuse, o které jinde píšete, vážená paní Dohnalová?"
Pane Týři, vůbec si nerozumíme. Na mém sdělení z mé strany nebylo skutečně nic ironického. Také nikoho osobně nenapadám. Jen si myslím, že pokud má učitel zdravé sebevědomí a práce se mu daří, nemohou ho ohrozit řeči o tom, zda se daný předmět učí obecně dobře nebo špatně, za předpokladu,že žijeme ve svobodném státě, kde nám metody a formy práce nebudou centrálně předepisovány, a naopak bude akceptována pluralita ve vzdělávání. Odpovědi na to, jak to u nás po této stránce vypadá, se asi budou u každého z nás lišit.
K vaší tezi humanitárního mainstreamu - pro mě je to politické sdělení. Poukazujete na to, že výběr článků na ČŠ je pravděpodobně jednostranně "humanitně" zaměřen v neprospěch exaktních věd. Já si to nemyslím, ovšem v této chvíli jde u obou z nás spíše o pocit - pravdě bychom se přiblížili, kdybychom udělali statistiku z nějakého vzorku. Ovšem bez politického náhledu. Mimochodem předpokládám, že zmíněný výzkum je spíše lékařskou studií, která bude podložena moderními zobrazovacími metodami, takže to jistě nebudou žádné neexaktní "bláboly".
K těm tématům doktorských prací - domnívám se (na základě spolupráce), že největší grantové peníze tečou právě do přírodověděckých a lékařských fakult, přesná data však nemám k dispozici. Lze je však jistě ověřit. A k potřebě publicity doktorských prací - článek na ČŠ či v běžném tisku je opravdu pouze informační záležitost, neboť pro výzkum platí, že je potřeba publikovat v recenzovaných a impaktovaných časopisech.
V jedné věci s Vámi soouhlasím - je málo zájemců o studium exaktních věd, bohužel, vidím procentuální skladbu zájmu našich studentů o jednotlivé fakulty... Odhalit příčiny tohoto nezájmu je jistě velmi složité a na vině jistě nebude jen (a pokud vůbec)"humanitární mainstream".
Teze o humanitárním mainstreamu není pouhým politickým sdělením. Je to, myslím, důvodný poukaz občana ČR na nedodržování litery i ducha Ústavy Školského zákona a dalších zákonů ČR:
http://www.ceskaskola.cz/2017/07/vlada-byla-velmi-aktivni-ve-skolstvi.html?showComment=1501591494685#comment-6280139516709541290
http://www.pedagogicke.info/2017/07/marketa-illova-otevreny-dopis-ministru.html
V okamžiku, kdy ten jakoby "humanitárním mainstream" dojde tak daleko, že si MŠMT ČR dovolí navrhnout Kariérní řád, ve kterém v rozporu s Ústavou a dalšími zákony MŠMT zcela zanedbá prvotní vzdělávací úlohu škol ve specializacích pro min. 2/3 učitelů, končí veškerá "legrace" (trpělivost s ideoty v MŠMT, které v souvislosti s tím uráží učitele, veřejnost i Parlament ČR) a naskýtá se otázka, zda to je, anebo není projev systematické korupce v MŠMT ČR.
Souhlasím s Vámi, vážená paní Doleželová, že to porušování zákonů není jen projev toho humanitárního mainstreamu - ten je podle mne projevem existující systematické či dokonce systémové korupce v MŠMT ČR.
J.Týř
Dále viz třeba
http://www.ceskaskola.cz/2017/07/stanislav-stech-autori-petice-napsali.html
http://www.ceskaskola.cz/2017/07/bezradne-tapani-na-tema-inkluze.html
Jedná se o výzkumný projekt financovaný z EU skrz úřad místopředsedy vlády. Doktorandské projekty u nás neexistují (ve smyslu grantů vyčleněných na DS). V tom zbytku si taky nerozumíme...
No, já si myslím, že pokud má učitel zdravé sebevědomí a práce se mu daří, tak by mu nemuselo vadit třeba ani centrální ověření toho, jestli jeho žáci zvládnou na konci střední školy vybrat si z pěti funkčních stylů jeden, který ovládají nejlépe, a vzdát se přitom ambicí napsat umělecký text.
A taky si myslím, že pro vyjadřování se ke školství, povinnému segmentu, který někdy postihuje všechny a v němž je trvale namočeno 150 tisíc profesionálů, používat tři předpoklady, je asi tak třikrát víc, než je vhodné...
Pane Janečku,
zdravé sebevědomí učitele nesouvisí s centrálním ověřením nějakého učiva. Jde o diskuzi nad obsahem hodnoceného, nikoliv o to, že by se snad kantoři báli, že v souvislosti s kontrolou takovýchto výstupů o zdravé sebevědomí přijdou.
Co se týče grantů, existují studijní programy - tzv. IGA granty, ty jsem měla na mysli. Máte ale pravdu, že tento výzkum je financován jinak.
Okomentovat