Učitelé žádají, aby vláda splnila, co slíbila. Pokud jim od listopadu nepřidá ohlašovaných 15 procent k platům a nezajistí navíc peníze pro vysoké školy, hrozí, že začnou stávkovat.
„Učitele a kuchařky ze školních jídelen nepotřebujeme v obchodních řetězcích, ale ve škole,“ píšou zástupci škol vládě a naráží na to, že pokladním v supermarketech nabízí firmy vyšší nástupní plat, než jaký mají učitelé. Informují Hospodářské noviny.
 |
| Jiří Zajíček (linkedin.com) |
Kantoři trpí tím, že patří k nejhůře placeným státním zaměstnancům. Na rozdíl od lékařů či policistů vždy ustoupili zájmům dětí, stávky se vzdali a do školy nakonec přišli. „Jen proto, že jsme byli vždycky hodní, se propast mezi námi a dalšími státními zaměstnanci od 90. let prohloubila. To už dál nejde,“ upozorňuje Zajíček.
Ministr financí Ivan Pilný (ANO) ale říká, že na zvyšování platů nejsou peníze.
Celý text naleznete zde
10 komentářů:
Peníze nejsou, nikdy nebyly a ani nikdy nebudou!
Pokud zase uhneme, budeme za chvíli na minimální mzdě.
a proč nejít raději do toho skvělého lidlu do kasy?
a proč nejít raději do toho skvělého lidlu do kasy?
Znám kantorku - svobodnou matku, která si v nejmenovaném supermarketu o víkendech přivydělává.
Znám spoustu kantorek, které příležitostně, nebo i trvale doučují. U jazykářek je to celkem běžné. A většina z nich to dělá, protože musí.
A většina učitelů - mužů, které znám, má ještě nějaký vedlejšák, nebo živnostenský list.
Stačí?
"Znám kantorku - svobodnou matku, která si v nejmenovaném supermarketu o víkendech přivydělává.
Znám spoustu kantorek, které příležitostně, nebo i trvale doučují. U jazykářek je to celkem běžné. A většina z nich to dělá, protože musí.
A většina učitelů - mužů, které znám, má ještě nějaký vedlejšák, nebo živnostenský list. Stačí?"
Tohle je velmi špatné. Ovšem trvám na tom, že do školství jde peněz dost. Jen se splachují do záchoda.
Řadu let jsem měla vedlejšák. Prakticky do té doby, než dostudoval i můj nemladší. Ale souhlasím s panem Pavlem Doleželem - peněz je dost, jen se splachují...
Peněz není dost.
Ta relace vůči HDP je vůči ostatním státům tristní.
Nebyla by, kdybychom byli na špici všemožných srovnání výstupů, testů a spol. To bychom se mohli být v prsa, jak jsme špičkoví a špičkově efektivní.
Takhle jsme sice efektivní, ale za cenu toho že:
1. Okrádáme učitele i ostatní pracovníky
2. Školství má obrovský vnitřní dluh. Neinvestujeme a provozně jen přežíváme.
Uvedu to na jednoduchém příkladu.
Pořád ještě má kolegyně v kabinetě skříně, na kterých je ještě evidenční číslo z doby protektorátu. Ne že by šlo o starožitnost.
Když jedu na školení a prodávají tam knížky se slevou, nemůžu si je svobodně koupit a pak jen předložit účtenku. I o stovkových částkách musí proběhnout schvalovací řízení.
Rád bych si koupil do elektrotechniky Arduino v nějakém tom Basic Kitu. Na e-bay, kde by to vyšlo pár dolarů nesmím, protože účetní by to nezaúčtovala.
A v e-shopu u nás jsem na cca 3 500,- Kč.
Když s tím přijdu na vedení, tak odpověď zní: "Letos asi ne, je to moc peněz a jsou tu i ostatní. A tobě jsme koupili ozobota přes 2000,- už v prvním pololetí. Móóóóžná na konci roku, když nebude velká zima a vyjdou peníze za plyn. Napiš si to do požadavků na příští rok."
Jenže já bych těch Arduin nejraději koupil dvacet, aby si s nimi mohli hrát žáci i v hodině alespoň ve dvojicích. A musím taky počítat, že když se budou učit to zapojovat, tak občas něco odpálí a zničí. Třeba i neúmyslně, protože "chybami se člověk učí". No tak to už by byl téměř ekonomický zločin, něco takového požadovat.
Tak jsem to vyřešil tak, že jsem si to jedno Arduino koupil za své a budu si ho nosit do školy a ukazovat ho žákům aspoň na daťáku, jak by to hezky mohlo fungovat, kdyby na to škola měla prachy...
Jistě, někdo mi možná poradí, abych napsal projekt a požádal o dotace...
Jo ty projekty mám dva a už tam leží víc jak dva roky. Z toho u jednoho se rok čeká, až se nově ustavená rada kraje vyjádří... - zatím na to neměli čas.
Jenže já si myslím, že o stovkových částkách bychom se vůbec neměli bavit a každý kantor by si měl mít možnost párkrát za rok pořídit, nebo jen obnovit pomůcky za aspoň pár tisíc korun.
Jenže my místo toho počítáme papíry do kopírek a abychom ušetřili, tak tiskneme na jednou použité papíry.
Anebo koupíme z projektu soustruh za pár melounů a pak se na něm nesoustruží, protože nejsou peníze na spotřební materiál...
Nezlobte se na mne, ale tohle je dost ubohé na to, že je vzdělávání "priorita společnosti."
Takže jo, úspory by se našly a peníze se do záchodu taky splachujou. Mohl bych povídat...
Jenže to nic nemění na tom, že veškeré úspory by ani v ideálním případě nepokryly to, co potřebujeme do škol investovat.
Nemluvě o tom, že některé úspory jsou systémového charakteru a jen obtížně politicky prosaditelné. Třeba ty dva school-busy místo deseti malotřídek.
A pokud chceme ten vyspělý západ dohánět, tak si na to musíme pořídit aspoň kolo, když už nemáme na auto. Abychom alespoň "neztratili stopu", jak se říkalo před revolucí.
Platový ohňostroj, který Sobotkova vláda odpálila zhruba před půl rokem -povzbuzena příznivými rozpočtovými čísly za letošní rok, optimistickými výhledy ekonomiky, a hlavně konáním parlamentních voleb -se může zvrhnout v pořádný požár. První pokus udusit oheň v zárodku má na kontě ministr Pilný. Podle něho v rozpočtu peníze na zvyšování platů nejsou ani teď, a nebudou ani napřesrok,“ píše Jana Havligerová v komentáři pro E15.
Havligerová uzavírá:
Boj o rozpočet je pochopitelně vyhrocen kvůli sněmovním volbám. Tristní ale je, že se jeho obětí lehce mohou stát učitelé. Slib patnáctiprocentního zvýšení jejich platů je momentálně nejkontroverznější a má nejdále k naplnění.
Dluh státu vůči školství je přitom očividný. Pro srovnání s jinými unijními zeměmi si stačí vzít k ruce třeba statistiky OECD. Česko se nemá čím chlubit.
Nejde přitom jen o platy, ale také o vybavení škol nebo počet žáků na kantora.
Pane PR,
relace výdajů na vzdělávání vůči HDP vzhledem k ostatním zemím tristní není. V roce 2015 kupříkladu byl podíl výdajů na vzdělávání cca 4.9% ku HDP. Přitom průměr EU-28 byl rovněž cca 4.9%. Nebyli jsme tedy na chvostu, jak je nám předkládáno, ale v průměru. Což není tak špatné na to, že jsme post-transformační ekonomikou. Co je ale ještě zajímavější, je fakt, že podle oficiálních dat Eurostatu jsme vydávali v roce 2015 na vzdělávání 11.8% státního rozpočtu, zatímco průměr EU-28 je 10.3% a třeba Finsko vydávalo "jen" cca 11.0%.
Nevytvářejte, prosím, v učitelích představu, že jsou v porovnání se svými kolegy v jiných zemích EU výrazně podhodnoceni proto, že jde do vzdělávání malá část HDP, nebo malá část státního rozpočtu. To prostě není pravda. Problém je v tom, že jsme extrémně neefektivní. Máme moc škol a příliš mnoho učitelů. Financujeme nesmysly - všelijaká školení, evaluace a evaluace evaluací, produkují se tuny papírů, které nikdo nečtě, zaměstnávají se agentury a "projektoví manažeři s papírem a školením", aby se mohli politici tvářit, že investují. Ve skutečnosti je výstup stejný, jako ty peníze vzít a vytřít si s nima zadek. Financují se mraky pozic kvůli nesmyslům typu plošné inkluze a kariérního řádu, povinného předškolního vzdělávání, apod. Kraviny. Kraviny pošahaných sociálních inženýrů a neomarxistů, kteří v životě neřídili vůbec nic.
Učitelům je třeba přidat, ale nikoliv zvýšením podílu státního rozpočtu, který má jít do vzdělávání. Ministr financí má rozum, když to odmítá.
"Jenže to nic nemění na tom, že veškeré úspory by ani v ideálním případě nepokryly to, co potřebujeme do škol investovat."
Zrušte čtvrtinu středních škol, těch, na které berou čtyřkaře ze základky a hned budete mít peněz dost. Předstírat výuku Riemannova integrálu u chlapce s IQ 80 je činnost navýsost neefektivní a zbytečná. A takových činností naše školství produkuje mnoho. Souhlasím i s tím, že jsou zbytečné deváte ročníky základní školy. A to máte minimálně stovky, možná i tisíce ušetřených úvazků. Já vím, že jako učitelé to neradi slyšíte, ale je to tak. Stát nemá na to platit učitele, který produkuje z 65% populace vysokoškoláky, z nichž pak půlka dělá činnosti, na které stačí základní, nebo střední škola a které nemají dostatečnou přidanou hodnotu. Prostě proto, že ta půlka na ty platy nevydělá. Řečeno jednoduše - je to příliš neefektivní. Důvod, proč je školství podfinancované je pouze ten, že se z něj postupem času stala do velké míry spíše agentura na hlídání dětí (a možná brzy i dospělých), místo aby zůstalo vzdělávací institucí.
poste.restante
"Jenže já si myslím, že o stovkových částkách bychom se vůbec neměli bavit a každý kantor by si měl mít možnost párkrát za rok pořídit, nebo jen obnovit pomůcky za aspoň pár tisíc korun." Já to takhle kdysi (15 - 20 let zpátky) měla: bez svolení ŘŠ utratit do cca 1000 Kč a nechat si proplatit... Ale paní ředitelka věděla, že toho nezneužiju - a já toho nikdy nezneužila. Takže to lze. Od té doby myslím jde do škol víc financí - nebo alespoň stejně, nebo ne? Ovšem to padlo s nástupem nového ředitele.
Na nové drahé stroje je pochopitelně nutné sehnat zdroje jinde.
Okomentovat