Přemýšleli jste někdy o penzi? Co budete dělat až ráno nebude kam jít, Váš stůl převezme mladší kolega a noví žáci už Vás nebudou znát? Spokojíte se s lacinou nadílkou denní TV, sekanou z lahůdek a rytím na kousku země? Že budete číst? S tím zrakem to už také jde dolů kopcem. Budete cestovat abyste konečně poznali místa, o kterých jste jen četli? Smůla. Penze na to nevystačí.
Pokud si nevydupeme odpovídající platy a to rychle, budeme na penzi odsouzeni k nudnému čekání na smrt. Budeme jíst zlevněné druhořadé potraviny. Budeme důsledky nekvalitní životosprávy kompenzovat drahými léky a samotu popovídáním v čekárně u doktorů. Budeme sledovat jak roste vodné a stočné a elektřina a plyn, jak rostou ceny potravin, ale naše penze zůstává stejná. Zkrátka budeme žít tak, jako valná většina českých důchodců. Toskánsko, Bangkok a Grand Canyon zůstanou jen sny. V zimě budeme šetřivě klepat kosu u vypnutého topení, namísto prohřívání starých kostí na plážích Nového Zélandu.
Prázdninový ministr na klíčové jednání o navýšení rozpočtu nemohl, tak poslal náměstka. Zřejmě se pořád fouká kvůli neprošlému kariérnímu řádu, nebo ho zrovna bolela hlava. Krom toho český stát potřebuje ty miliardy na armádu, aby byla republika obranyschopná, kdyby ji třeba napadlo Rusko, Pákistán nebo severní Korea, stejně jako byla obranyschopná v třicátém devátém a v šedesátém osmém. Republika potřebuje posílit obranu hranic, aby se sem nenavalili uprchlíci či migranti, kteří sem beztak nechtějí, ale kdyby chtěli, průmyslníci bez dělníků by jim za práci líbali ruce. Země se musí infrastrukturně rozvíjet, aby zahraniční vlastníci montoven měli jak dopravit své produkty na hranici. Zdravotnictví potřebuje injekci, protože felčaři prchají na západ. Agrofert potřebuje větší dotace aby mohl skoupit více půdy od majitelů, kteří zapomněli hospodařit.
Učitelé také prchají. Ze škol do soukroma. Koruny nebudou, jelikož učitel je úředník a musí skákat jak aparat píská a být přiměřeně vděčný.. Má přece svý jistý, i když je to jen mizerný bakšiš. A ty prázdniny... Nebo ne? Co vlastně takový učitel může udělat pro republiku? Může vzdělat a vychovat zdravé lidi. Může vzdělat a vychovat lidi tak, aby nebylo potřeba válek. Aby lidé namísto strachu a nenávisti, tolerovali a chápali a vítali odlišnost. Aby lidé byli ochotní vstoupit do politického života s ideály a schopní dělat taková rozhodnutí, která by byla ku prospěchu občanů.
Rozhodnutí jako třeba vrátit vodu českým obcím. Nebo zabránit zahraničním investorům ve skupování lokálních firem a přírodního bohatství. Nebo kontrolovat nadnárodní kartely a monopoly, aby nemohly sdírat české konzumenty a prodávat druhořadé nekvalitní produkty a potraviny. Nebo omezit politický vliv finančníků na zdravotnictví, sociální služby, vzdělání a kulturu. Nebo nabídnout mládeži jiný ventil než extremizmus. Takovou moc mají učitelé. Moc skutečně lidi vzdělat. Nejsou to do sebe zahledění úředníci odškrtávající čtverečky v tabulkách. Systému nic nedluží. Nejsou povinni poslušností diletantským ministrům. Jsou to tvůrci budoucnosti.
A přesně to si budeme moci v penzi hrdě říkat, když budeme v důchoďáku, s desítkou v ruce, usínat u Pošty pro tebe.
Bez znalosti identity autora a bez jeho souhlasu převzato z jeho blogu
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
68 comments:
Skvělý text, děkuju :-)
Učitelé mají proti ostatním VŠ nesporně nízké platy a tím nízké důchody.
Ovšem ten , kdo napíše "penze bude smutná", nezná lidi, kteří mají (třeba od mládí) částečný inv. důchod a neseženou k němu práci. Ti mají smutnou penzi třeba od 30 a dřív.
v týhle zemi žije cca 3 mil lidí : inval+předčas+řáných starob důchodců v rozmezí 6-12 000,je zde 1 mil lidí ofic + neofic nezaměstnaných ,kteří pracují načerno za 8- 10 000 a až milí kolegové prožijete 2-3 roky na pracáku s podporou 3000 (hmotná nouze),budete vzpomínat na svůj 20ti tisícový plat jako na plat snů...a když vám někde řekne,abyste šli učit za 12-15 000 radostně poběžíte,,,a když se vám zadaří tak pak nahradíte ty,co se jim 25 zdá málo
laimes28:
souhlas, výše důchodu je velmi relativní.Problém vidím také v tom, kdy a zda se někteří vůbec penze dočkají.
Ale to nic nemění na tom, že učitelé jsou podhodnoceni, tedy alespoň většina :).
Co já pamatuju, tak si ještě učitelé nikdy nic moc nevystávkovali (přece nebudou brát děti jako rukojmí). Ale do (h)různých projektů teče peněz dost.
Iaimes28, není pochyb, že někteří jsou na tom hůře. Někteří zas lépe. Nejde o srovnávání, protože chceme-li najdeme dost příkladů na obou stranách. Ostatně důchody, invalidní či neinvalidní a jiné prostředky na zajištění občanů, kteří podporu státu potřebují, jsou ostudnou vizitkou nezájmu občanů tohoto státu o "neproduktivní" část společnosti.
Být si vědom vlastní hodnoty a žádat možnost důstojně žit a dožít, moci si dovolit koupit zdravé jídlo pro rodinu, zajistit bydlení, zaplatit nějaké kroužky pro děti, dovolenou, prostě být schopen soustředit se na práci a rodinný život, bez potřeby přivydělávat si prodejem pojištění, to není tak velký požadavek.
Lze říci, že slušně zaplacený učitel je spokojený učitel, přinejmenším má o starost méně a spokojený učitel učí lépe než sedřený učitel, který lítá po práci do další práce, nemá sílu ani čas na přípravy, opravy ani rodinu natož na vymýšlení způsobů jak učivo zpřístupnit či učit inspirativně.
Pane TU, máte plnou pravdu. Popsal jste důsledky nízkých platů ve školství na budoucnost těch 160 000 současných pedagogů. A jak z toho marasmu ven?
Jsme postižení nemilým zdáním demokracie, tudíž prostředky musí být po Gandhiovsku pasivně odporné.
Tak tedy doporučujete, aby si kantoři 4.9. sedli na ulici a zablokovali dopravu a to v celé ČR?
a teď pravdu kolegové: čeští kantoři jsou placeni stejně dobře/špatně jako ti němečtí (cca 90% průměrné mzdy) a velmi pochybuju, že by byli v budoucnu placeni výrazně lépe,to jak žebrácky jsou u nás nastaveny platové relace je věc jiná,a upřímně řečeno:podívejte se na výstupní produkty vaší "práce" to je přece děs!
tajný učitel/ že někdo lépe placený =lépe pracuje je nějaký nový mýtus ve vašich hlavách,žijeme v tržním prostředí a člověk je placen podle požadavku trhu a řekněme si upřimně,jste jako učitel matikář stejně potřebný pro stá jako učitel matikář pro banku ,aby vám ten stát dal taky 45 litrů nástupního a po roce 10 přidal?jinak v soukromém sektoru platí:"když se ti nelíbí,tak běž" a nedělejte si iluze,že je v česku nedostatek učitelů,je jich mnohem více než potřeba
"výstupní produkty vaší "práce" to je přece děs!"
Ale tak, exkolego! Negramotnost je tady stále ještě minimální. Pravdou však je, že to pomalu a jistě jde do kytek.
"člověk je placen podle požadavku trhu"
V soukromém sektoru určitě, ale veřejný sektor je přece něco trochu jiného. Jde svým způsobem o veřejný statek.
i veřejný sektor je v tržní společnosti součástí trhu,veřejnost zde zastupuje subjekt stát (obec),stát si určí,co za své státní peníze pro stát potřebuje=kolik a jakých absolventů a ty nabere a zadarmo vzdělá a vychová,všichni ostatní to musí udělat za svoje
v mládí jsem býval idealista a život mne vytvaroval v realistu podle tří základních přísloví : "nikdy neříkej nikdy", "zajídaného chleba největší (nejlepší) krajíc" a " není to zas tak špatný,že by nemohlo být hůř",a když se dnes podívám na mou soutěžní tabulku života, tak v práci ve školství mám skore 18 let skvělých : 7 letům hnusným , mimo školství 8 pohodových : 2 těžce makajícím......když jsem studoval, byl jsem pevně rozhodnut "nikdy do školství"...po 7 letech jsem věděl,že "nikdy ze školství neodejdu"...po 8 letech ve firmě jsem věděl jistě,že se do školství "nikdy nevrátím"....
Laimes - se svým propagandistickým kapitalismem se jděte vycpat. pokud by tu opravdu existovala neviditelná ruka trhu, máme již dávno po padesáti tisících. Jenže není. je tu uměle nastavené skoro všechno, od platů až po ceny. Když budete obyvatelstvo záměrně dusit, nemůžete vykřikovat ty vaše fráze o pracáku apod. Nemá vůbec smysl tady nad tím diskutovat, protože tohle je politika českých zbohatlíků, kteří vyrábějí politiku. Na demokracii si tu jen hrajeme. Peněz je tolik, že bychom se mohli mít dobře všichni, včetně důchodců. Že je prožírají zbohatlíci, kteří nás utínají kecy o závisti, protože oni si přece ty peníze nějak (a to je ten největší problém problémů) vydělali, to je jen zhůvěřilost a manipulace masami po vzoru komunistů. A vy jim to ještě žerete.
Paní Karvaiová, je mi líto, ale laimes28 ve 17:48 a 4:55 je (bohužel a netěší mne to) krystalická pravda ze života. Nevidím v tom žádný propagandistický kapitalismus, spíš pociťuji z článku "té účkovo" odborářsko-levicové zmatení. Stav známe všichni, je cesty k nápravě vidíme odlišné. Váš předpoklad, že kdyby existovala ruka trhu, máme všichni pade, však nedokládá nijak, že ruka neexistuje. Bohužel existuje, jen společensky vnímaná hodnota naší práce nedosahuje na těch pade, jak byste si přála. Hezky to ukazuje laimes28 na potřebě učitele matiky v bance. To je ta ruka trhu.
jistě že tu, pro nás neviditelnou, ruku trhu někdo ovládá , jsou to nadnárodní korporace,a ty nějaké vysoce kvalitní školy vychovávající vysoce vzdělané jedince nepotřebují,chybí zde 180 000 prac, sil: kvalifikovaných dělníků,pomocných dělníků,skladníků,řidičů,uklizeček....takže kdyby bylo jenom na nich,tak polovina dnešních učitelů je mimo školství a ti zbývající dělají za 12-15 000,ale máme zde stále ještě pozůstatky sociálního státu,který si na školství,zdravotnicví a penze půjčuje
ještě jeden postřeh ke zvyšování platů,řeknu vám rozdíl mezi státní a soukromou sférou,ve státní sféře se přidává principiálně všem,objem práce se nemění,počet zaměstnanců zústává stejný,v soukromé sféře se s penězi přidává i práce a část zaměstnnců odchází,trvá několik let,než se váš plat pohne směrem vzhůrů avšak během této vám plynule přibývá práce,po určité době se pak rozhodujete mezi čtyřmi možnostmi: 1/přidali vám a vy zůstáváte 2/přidali vám,ale zdá se vám to málo a odcházíte 3/nepřidali vám a vy zůstáváte 4/nepřidali vám a vy odejdete......takže těch 50 litrů byste ve školství měla,pokud byste za ně odvedla této sumě odpovídající sumu práce,pokud by na ty peníze škola částečně ušetřila propuštění dvou jiných kolegů a za jednoho z nich byste nejspíše i pracovala a do třetice,pokud by se nenašli dva tři vaši kolegové ,kteří by totéž nebyli ochotni dělat za 40 000
Laimesi28, ještě vám chybí pár možností: 5)snížili vám plat a vy zůstáváte, protože je to pořád víc než ve škole, 6)snížili vám plat a vy odcházíte, ale ne do školství, 7) snížili vám plat a rozhodli jste se obohatit české školství svými zkušenostmi
laimes28
Ctím Vaše zkušenosti, ale principy trhu zjednodušujete až na hospodskou úroveň.
A klasicky zapomínáte, že v některých oblastech prostě neplatí.
Především v komerční sféře musíte své produkty vždy prodat. Když budete vyrábět a platit mzdy, ale nebudete prodávat, tak zkrachujete. A to i kdybyste platil minimální mzdu.
Škola zkrachovat nemůže a své "produkty" neprodává. (Tedy teoreticky zkrachovat může, ale jsou to jen takové účetní hrátky.)
Je to veřejná služba stejně jako zdravotnictví, policie, nebo třeba stavební úřad.
V oblasti veřejných služeb má zaměstnanec takovou mzdu, jakou si dokáže vydupat, nebo jakou mu zřizovatel "moudře" určí.
Úřednice na matrice, nebo na stavebním úřadu nemůže ovlivnit, kolik výkonů provede. Nezvýší porodnost, nebo nemá vliv na to, kolik lidí si bude v obci chtít postavit domek a přijde si pro razítko na ceduli "Stavba povolena".
Jediné, o čem se dá v této sféře diskutovat, je obecné srovnání výkonů.
Když začala kterási spádová obec vybírat pokuty za překročení rychlosti na dálnici, poté co tam nainstalovali radar, museli nakonec přijmout další síly, protože agendu nestíhali.
A naopak, když někde bude výkonů na matrice málo, mohou tam oddělení zrušit a převést agendu do spádového městečka. Lidi budou brblat, samozřejmě. Ale je to stejné, jako když městská nemocnice zruší porodní oddělení, protože zeje prázdnotou většinu roku a není splněno kritérium minimálního počtu porodů.
Učitel na vesnické základce také asi nemůže za to, že do první třídy se nezapíše třicet dětí, ale jen sedmnáct.
A faktem je, že malotřídek máme nadprůměrně a svou školičku s prvním stupněm má každá dědinka. Ale také je fakt, že to tak převážně chceme.
Mně osobně vůbec není proti srsti představa větších spádových škol se school-busy, které svážejí děti z okolí. I když chápu, že to není tak jednoduché. Ale to není na učitelích.
Ale to už je zase na jinou debatu...
Jo a argument - "venku čeká dalších deset" - je jenom sprosté vydírání, které vede přesně tam, kde teď jsme.
Jak často opakuji. Nelze vybudovat prvoligový fotbalový klub za peníze z okresního přeboru. A my prostě na školství dáváme podprůměrně a učitele platíme (skoro) nejhůř ze všech rozvinutých zemí. Jedno jak to počítáte, pořád je to ocas seznamu.
Tak chceme, hergot, mít učitele, kteří si nemusejí hledat přivýdělky, nebo ne?
chtěl jsem jen říci,že nikde se nepřidává jen tak,pro nic a za nic, a že se to v jedné korporaci nedá vysedět na jednom místě,za stejnou práci s navyšováním platu 35 let až do důchodu...
1. škola nemůže zkrachovat za socialismu (přešoupnou se peníze) za kapitalismu ano,když si na ni nevyděláme nebo (a to je náš případ) nám přestanou půjčovat,tak se prostě každá druhá zavře
2.že ne něco veřejná služba ještě neurčuje v jakém rozsahu má existovat a zda li vůbec,na veřejnou službu není nárok
3.úřednice může dostat 5 nebo taky 10 agend ke zpracování
4.jestli si stát nemůže dovolit financovat školu,tak ji prostě zavře a buď zajistí či nezajistí školní bus do školy sousední5.venku opravdu čeká dalších deset,jelikož školy chrlí stále více a více učitelů i neučitelů,co mohou učit ,sám jsem dva roky byl "jedním z těch deseti"
KDYŽ NEMÁŠ NA PRVNÍ LIGU,TAK HOLT MUSÍŠ HRÁT OKRESNÍ PŘEBOR!"
"Tak chceme, hergot, mít učitele, kteří si nemusejí hledat přivýdělky, nebo ne?"
Doba se mění,ti mladí schopní,kreativní mileniani nechtějí hákovat 8 hod denně, 5 dnů v týdnu,viz níže pěkný příspěvek....
http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3904995
"KDYŽ NEMÁŠ NA PRVNÍ LIGU,TAK HOLT MUSÍŠ HRÁT OKRESNÍ PŘEBOR!"
Souhlas.
Ale pak ať také nikdo nekafrá, že nemá pro své děti ve veřejné škole "prvoligové učitele".
Ať se nikdo nediví, že za tyhle "podpory v zaměstnanosti" má jen tolik, kolik zaplatil a lepší mít nebude.
A hlavně ať nás tady nekrmí kecy o "znalostní ekonomice", "práci s vyšší přidanou hodnotou" a "zaostalém školství z časů Marie Terezie".
Otázka tedy zní:
Chceme hrát první ligu?
Pokud ano, pak musíme nejdřív zainvestovat a pak se nám to nejspíš i vrátí.
Opačně to nefunguje.
mladí schopní,kreativní mileniani nechtějí hákovat 8 hod denně, 5 dnů v týdnu
Takže do školství asi dělat nepůjdou, že? :-)
"Tak chceme, hergot, mít učitele, kteří si nemusejí hledat přivýdělky, nebo ne?"
Ano, ale nemáme na to. Resp. měli bychom, kdybychom se chovali efektivně. Jenže titíž intelektuálové, kteří volají po navýšení platů zároveň:
1) Odmítají hodnocení a vůbec měření efektivity práce učitelů.
2) Odmítají zavřít penězovody nejrůznějším přisátým obecně prospěšným, příspěvkovým a některým státem zřízeným organizacím, jejichž efektivita se rovněž neměří a neověřuje.
3) Chtějí individuální přístup k žákům, plošnou inkluzi a navíc aby každý studoval tak dlouho, jak jen se uvolí alespoň formálně občas navštívit vzdělávací instituci a aniž by musel v průběhu studia předvádět, že se také alespoň nepatrně vzdělal.
To je pak těžké. Zrušme polovinu středních škol, přestaňme financovat soukromé podnikání ze státních peněz a nesmyslné projekty, měřme a ověřujme efektivitu vynaložených prostředků, umožněme vyloučit studenty ze studia pro neplnění studijních povinností a vysoké absence, omezujme zbytečnou dobu studia "pro všechny". Jsou to korporace, které vytvářejí velkou část poptávky po práci. A když trh neuživí ročně 20 tisíc nových sociologů, nemůžeme se divit, že když jich 20 tisíc produkjeme, tak jich 90% bude nakonec dělat ty sekretářky, prodavačky, uklízečky, apod. Tvářit se, že jde o efektivní způsob využití finančních prostředků, je ve skutečnosti jen škleb. Není vůbec pravda, že korporace nepotřebují vysoce kvalifikovanou pracovní sílu, jenže stát jim pod vlviem těch poblouzněných neomarxistických ideologů, kteří blouzní o harmonických osobnostech, univerzálních vzdělancích a nemechanických myslitelích místo toho produkuje sociology, kulturology, gender specialisty, aktivisty, komentátory, neziskové pracovníky, sociální pracovníky, pedagogické asistenty a podobné "intelektuály". Korporace potřebují řešit reálné problémy a ne se doblábolit ke krachu. Potřebují inženýry, informatiky, matematiky, fyziky, programátory, projektanty, kvalitní ekonomy, účetní, atd.
Zredukujme počet škol a učitelských míst, zefektivněme vzdělávací proces, zavřeme penězovody přisátým chobotnicím, zrušme ČŠI a NÚV a podobné "úřady", zeštíhleme MŠMT, přestaňmě financovat zbytečná studia a udržování studentů ve stavu, kdy nemusí platit sociálko a zdravotko, aniž by ale za to společnosti cokoliv poskytovali a jen se válí na nějakém takystudiu. Přestaňme financovat debilní granty na nesmyslných oborech, jejichž jediným cílem je, aby si nějaký takyvědec mohl napsat pár písmen za jméno a podle tabulek pak dostal přidáno pět stovek. Vraťme se k osmileté povinné školní docházce. Omezme poradenská pracoviště, nebo je alespoň zbavme nesmyslných agend. Zrušme plošnou inkluzi. Nefinancujme soukromé podnikání ze státních peněz, ani prostřednictvím grantů, ani prostřednictvím dotací. Pak bude dobrý učitel mít 50 tisíc měsíčně.
Je pravda, že bez peněz mercedesy nekoupíme. Jenže my peníze máme. Akorát si místo jednoho mercedesu, koupíme deset trabantů, dostaneme možná deset Fábií. Z nich půlka stojí v garáži, protože je dostali slepci, nemohoucí starci, nebo neřidiči a ze zbylých pěti tři nejezdí, protože není na benzín.
Skoro jsem se musel podívat, jestli náhodou nečtu zprávu o probíhajících reformách školství v Polsku...
"nikde se nepřidává jen tak"
Ale tak, exkolego! A co policie, soudy, hasiči, armáda,.... je třeba si prostudovat pojem "veřejný statek".
Pavel Doležel
Mnohdy extrémní názory. Souhlasím tak na 15%. Bohužel, takto nikdy nemůže fungovat společnost. Již po 2.světové válce si státy na západ od nás uvědomily v zápase s tzv. "Východním komunistickým blokem" potřebu sociálního státu. Otázkou je jeho existence a udržitelnost v současném ekonomicky globalizovaném světě. To doposavad nikdo nerozlousknul. Takový vizionář v této oblasti asi ještě někde šoupá nožičkami.
Doležel/ 100% souhlas,tohle jednoho dne stejně nastane
Moudrý/ tím "nikde" jsem myslel soukromý sektor,ale když jste uvedl státní zaměstnance,tak bych podotknul,že učitelé nejsou Ani státní zaměstnanci, jako ti vámi uvedení,učitelé jsou ve společenském postavení NIKDO!
Pane Pavle Doležele: DĚKUJI.
Situaci jste popsal naprosto přesně.
-
Ale teď - co s tím?
Doležel/ po zhroucení vých bloku již západ nemusí udržovat sic. stát,neudržuje ho ani východ,jako obraz naší budoucnosti vám uvedu dnešní rusko: vše je rozděleno na státní(bezplatné) a soukromé (platné), ve zdravotnictví lékaři,kliniky,nemocnoce,léky se v lékárně platí plně, ve státní nemocnici máte zadarmo nárok na postel na chodbě a lék typu acylpirinu,jednoduchou -finančně enákladnou operaci,pokud na ni v tu dobu má nemocnice peníze, chcete li něco jiného nebo někdy i neumřít,musíte do soukromého zařízení,někde můžete platit i rubly jinak většinou v usd, ve školství jsou školy státní a soukromé,ty soukromé nedostávají od státu nic, vše si hradí sami žáci ,chcete li pro dítě kvalitní vzdělání tj moderně vybavenou, čistou třídu,6-12 členné třídy a toho kvalitního a dobře placeného pedagoga (2 x více nežli státního),dáte dítko do takovéto soukromé školy,kterých je ve velkých městech dostatek
p. Doležele máte pravdu. Kdyby se do toho mírně, ale opravdu mírně, zabudovalo sociální hledisko, bylo by to to pravé ořechové. Jenže Jak toho docílit? Pravicová i levicová vláda má na současné situaci lví podíl. Politici toho nejsou schopni. Odborníky nikdo neposlouchá.
Mnohem pravděpodobnější je, že školství se zlikviduje samo. Nároky se snižují a snižují. Populace bude hloupnout, ti šikovní odejdou k zahraničním firmám a ty hloupé skoupí zahraniční kapitál. Je otázkou, jestli budou pak mít zájem na náročném vzdělávání místních pracovníků nebo jestli si do vývoje radši nenasadí vlastní lidi.
Už teď chybí kvalitní učitelé fyziky a matematiky. A když ti nevychovají další učitele, tak učitelé nebudou a nebudou ani technicky vzdělaní žáci. A to není problém jen česka. Státní maturita mnohé naznačuje. Situace je neřešitelná. Politik řeší problém snižováním nároků na žáky a učitele. Tím problém jen zastírá a prohlubuje.
K panu Doleželovi dodám jen, že vnitřní rezervy systému vzdělávání jsou a popsal je dost přesně.
A našly by se i další.
Třeba v tom, že resortní řízení školství prostřednictvím MŠMT a jeho prodloužených prstů - okresních školních úřadů bylo jednoznačně efektivnější, než současný stav, kdy nejdůležitější věc, kterou nesmí žádný ředitel základky zapomenout, je hezky a zdálky nahlas pozdravit paní starostovou.
Že zřizovatelské funkce resortních ministerstev umožňovaly mnohem lépe řešit otázky vybavení především odborných středních škol, nežli když je dnes zřizují kraje, kterým na investice nikdo peníze navíc nedá.
Nebo že je to sice krásné mít svou malotřídku v každé Horní Dolní, ale o efektivitě se pak opravdu moc mluvit nedá a ty peníze navíc taky nikdo nepřidal.
Ale nejdůležitější je podle mne bez ohledu na to všechno fakt, že když průměrný stát EU/OECD dává na školství 6 % HDP a my ani ne 4 %, tak to prostě nestačí a nikdy stačit nebude.
U Armády už nám to začíná docházet. Jak dlouho bude trvat, než politici pochopí, že "rozpočtová priorita" je sousloví, které má svůj význam?
Nějaké rezervy uvnitř systému jistě budou, to je pravda. Otázka je, jak velké reálně jsou. Něco trochu naznačují data z Education at a Glance (například relativně nižší podíl výdajů na platy učitelů z celkového objemu běžných výdajů oproti ostatním zemím), ale bez důkladné analýzy ta čísla moc neřeknou.
Absurdní návrhy typu rušení ČŠI, NÚV atd. by jednak nepřinesly žádnou reálnou úsporu, jednak by dovršily rozklad systému a stát by v podstatě rezignoval i na předstírání toho, že má nějaké nástroje na ovlivňování směřování školství. Snahy o posílení zřizovatelských funkcí státu vůči školám by naopak znamenaly navýšit rozpočet ministerstva tak o 100 %. Když chcete řídit školství centrálně až do úrovně poslední venkovské školy, tak na to prostě musíte mít aparát. Neziskovky se s oblibou démonizují, ale jejich parazitování na rozpočtu - existuje-li tento jev vůbec - bude celkem marginální záležitost (aspoň neznám žádná čísla, která by dokazovala opak). Možná tak ještě v oblasti evropských dotací, ale ty jednak nic nezachrání, jednak brzy skončí.
Omezit síť středních a vysokých škol je politicky málo reálné stejně jako omezit přístup k vysokoškolskému vzdělávání.
Prospořit se k lepším učitelským platům podle mě reálně moc nejde.
Zajímavé je, když už někdo zmínil ta 4% výdajů, která jdou z HDP na vzdělávání, mrknout na tuto tabulku: Výdaje na vzdělávání 2015.
Všimněte si kupříkladu toho, že na vzdělávání šlo v roce 2015 v ČR 4.9% HDP. Nejedná se o nijak výjimečnou hodnotu. Mnoho zemí má hodnotu vyšší, mnoho nižší. Chápu, že se chceme srovnávat s těmi, které vydávají více, i když z mého pohledu je to procento samo o sobě nepodstatné. Když se podíváte na Finsko, s nímž nás srovnává především Kartous, Kartous a pak ještě Kartous, tak ano, na vzdělávání jde celých 6.2%. Obrovský rozdíl 1.3% HDP. Pravda, to plyne z dat. Ale podívejte se na to, jaké procento jde na vzdělávání ze státního rozpočtu (všech státních výdajů) a ejhle. Najednou je to v ČR 11.8%, zatímco ve Finsku pouhých 11.0%. Tak kde je zakopán pes. Ti bystřejší již asi chápou. A teď mi řekněte, opravdu stále věříte tomu, že je u nás vzdělávání podfinancované? Můj závěr je jednoznačný - není. Jsme vysoko nad Itálií a prakticky na stejné úrovni jako Velká Británie. Není to o procentu z HDP, je to o efektivitě využití těch peněz.
Táhnout nestudijní typy celými desítkami let vzdělávání, abychom z nich nakonci vyrobili sociologa, který bude za pokladnou v Lidlu, to je jako splachovat záchod pravým šampaňským - a ještě s čerstvými jahodami. Kdo toto nechápe, nepochopí už asi nic.
Někteří kolegové apelují na sociální aspekty mých návrhů. Pak tedy vězte, že jsem od počátku zásadním odpůrcem placení školného a jsem velkým zastáncem veřejného školství. Dokonce jsem se kdysi i sešel s docentem Münichem, který tehdy ještě jako člen NERV vypracoval návrh na zavedení školného a napsal jsem do novin článek o mých zásadních pochybnostech toho návrhu.
Jedině veřejné školství dokáže zajistit rovný (z hlediska sociálního statusu) přístup ke vzdělání a příroda naděluje intelekt a píli nikoliv na základě obsahu peněženky a značky bot, ale tak nějak podle svého. A já jsem připraven ze svých daní podporovat talentované, schopné a pracovité studenty. A klidně i více, než dnes. Ke splachování záchoda pravým šampaňským mě ale nikdo nedonutí. Stejně jako mě nikdo nepřesvědčí, že mezi pravým šampaňským a vodou, není žádný rozdíl, nebo že jej nejsem schopen detekovat.
"Mnohdy extrémní názory. Souhlasím tak na 15%. Bohužel, takto nikdy nemůže fungovat společnost. Již po 2.světové válce si státy na západ od nás uvědomily v zápase s tzv. "Východním komunistickým blokem" potřebu sociálního státu."
Já jsem nemluvil o sociálním státu. Každý stát do velké míry přerozděluje a bude přerozdělovat. Otázkou je, zda tomu přerozdělování má zároveň podřídit výchovu dalších generací (výchovu k čerpání), zda má podporovat onu tzv. občasnkou společnost a nestátní "neziskové" subjekty a zda má plýtvat. Stát má mít povinnost se o nemohoucí postarat, ne je z eráru vyrábět.
Povězte mi, prosím, co je "studijní" a co "nestudijní" typ a kde byste je chtěl od sebe oddělit.
A co se týče efektivity vynaložených prostředků na vzdělávání, Česká republika patří dlouhodobě mezi země s nejlepším poměrem cena/výkon. Za podpůrměrné financování v podstatě nadprůměrné výslekdy. Výsledky mezinárodního testování průměrné, minimum lidí bez středního vzdělávání, směšně nízká nezaměstnanost a naopak vysoká zaměstnanost absolventů. Možná se dá někde trochu ušetřit, ale to ten systém k žádné excelenci neposune.
Pořád nechápu všechny ty nářky, jak jde systém do kytek. Z makropohledu to funguje nad očekávání dobře.
Petr/opusťme mediální virtuální optimismus a podívejme se na reál:
1.stát není schopen vybrat peníze na svůj provoz a stále se zadlužuje,byť pomaleším tempem,
2.oficiálně máme cca 300 000 a neoficiálně 600 000,a všichni dohromady dělají načerno za nízkou mzdu,to je ten základní a největší problém čes ekonomiky,
3.další problém,který se již týká školství,je ten,že toto neprodukuje kvalifikovaní dělníky-profesi po které jest největší poptávka a též technické tvůrčí a řídící vš,které sice dnes nikdo potřebuje ale v budoucnu kdoví...
petr/ studijní je ten,kdo jest schopen studovat,což jest cca 12-15% populace , část z nich díky přirozené inteligenci a část díky vysoké píli,proto před 89 bylo k vš připouštěnou pouze těch 12%,k čemuž kromě zkoušek sloužila tzv směrná čísla,která byla po 89 zrušena jakožto nedemokratická a diskriminační,
Z makropohledu možná, ale stačí se chvíli věnovat článkům o středních školách a zjistíme, že středo a vysokoškolské vzdělání se u nás v řadě případů realizuje jen na papíře.
PD Typické. Provozujme školství jako národní obchodní řetězec, maximalizujme positivní externality a minimalizujme negativní, zefektivněme, ztransparentňujme, změřme výkon, zoptimalizujme náklady a hurrá ušetříme na vyšší platy a všem bude hej.
Až na maličkost. Škola není byznys.
tajný/ nějak vám uniklo ,že plánovaná socialistická ekonomika již skončila a v kapitalismu je vše jen o penězích,které si buď vyděláš,vypůjčíš nebo vyžebráš,my dnes žijeme v jakési schýze,kdy na jednu stranu provozujeme belkorysé socialisté školství na jehož provoz si u kapitalistů půjčujeme,oni nám zatím rádi půjčují protože narevanš hákujeme za třetinové mzdy,včecko je v okeju a žijem si jak na zámku , ať too trvá věčně! jenže ta idylky může skončit : 1. až usa vylikviduje čás něm autoprůmyslu (tažení proti vw již začalo) 2.až do eu vtrhnu čínská hotová auta (snažíme se být tou bránou) 3.až se eu reformuje na vícerychlostní
tajný /jestli budou vládu v této zemi tvořit lidi z korporace,budou ji také řídit jako korporaci a proběhne přesně to,co jste tak trefně popsal
"studijní je ten,kdo jest schopen studovat,což jest cca 12-15% populace"
A jak jste na ta čísla přišel?
petr/ na to přišlo školské oddělení úv ksč ještě před 89 rokem a podle toho se tvořila školská politika,dle principi "kolik je pro stát potřebných vš a kolik je toho schopných"
dneska stát nemá školskou politiku,takže je mu jedno kolik a jakých bude vysokoškoláků,dnes je u nás cca 30%,na západě již skoro 40%
Existují dva extrémy - plně plánovaná a řízená ekonomika a zcela volný, ničím neregulovaný trh. První případ znamená velmi malou míru svobody pro jednotlivce, druhý svobodu úplnou. Obávám se, že fyzikální svět není tak jednoduchý, aby v něm fungovaly extrémy. Proto jsem příznivcem rozumu a detailního studia konkrétních jednotlivých situací a systémů řízení. Podle mého soudu je nejlepší vyjít z něčeho, co je tak na půli cesty mezi těmi extrémy (vyjádřeno tedy poněkud neexaktně). To něco spočívá v tom, že společnost neřídíme, neříkáme, co je povoleno a co má být prováděno a kdy, ale stanovujeme pravidla, která důsledně vymáháme. A v rámci těch daných pravidel již ponecháváme jednotlivcům vysokou míru svobody. Po mém soudu ta pravidla musí být rovná, tj. pro každého stejná - nelze tedy požadovat po každém něco jiného ke splnění týchž požadavků s týmiž důsledky. Resp. lze, ale pak se ocitáme v bludném kruhu diskriminace negativní i pozitivní, k níž neexistuje jiný důvod, než snaha posunout se k jednomu z těch extrémů.
Nestanovujme tedy procento populace, která má být připuštěno k nějakému stupni vzdělávání, stanovme pravidla. Stanovme podmínky vstupu. Pak teprve můžeme hovořit o nějaké optimalizaci, protože pak teprve lze zkoumat, co je třeba dělat, aby ten podíl populace, který na nějaký stupeň vzdělání dosáhne, byl co nejvyšší. V dnešní době, kdy je stále velká snaha ty podmínky rozostřit, zamluvit, podat na ně trestní oznámení, nebo je jinak devalvovat a znemožňovat, nevíme skoro nic. Nemůžeme nic optimalizovat, protože optimalizační úloha nemá jasně dané zadání a ti zpochybňovači optimalizací a měření, žádné jiné zadání nenabízejí - pouze subjektivní posouzení.
Tak podmínky vstupu stanoveny jsou. Pro studium na vysoké škole je to maturita a připadá mi to adekvátní.
"PD Typické. Provozujme školství jako národní obchodní řetězec, maximalizujme positivní externality a minimalizujme negativní, zefektivněme, ztransparentňujme, změřme výkon, zoptimalizujme náklady a hurrá ušetříme na vyšší platy a všem bude hej. Až na maličkost. Škola není byznys."
No to je dost, že jste to konečně pochopil.
Mějme subjekt A a subjekt B. Subjekt B žije v prsotředí C, ale je zásadně odlišný od subjektu A. Závěr tajného - subjekt A nežije v prostředí C.
Tajnej, mám pro vás zásadní sdělení s dopadem na vaše duševní zdraví - ten závěr neplatí. Opakuji pro obzvláště nadané - NEPLATÍ. Vezměte si třeba A=delfín, B=mořská ryba a C=moře. Že A je savec a B je, jak ostatně sám název napovídá, ryba, snad víte. Aspoň doufááááám.
No a když jsme si to vysvětlili, tak nyní zpět k věci. Pokud A je obchodní řetězec a B je veřejná škola, pak z toho neplyne, že nemohou dobře fungovat v jednom jediném prostředí, za stejných pravidel. Škola sice není obchodní řetězec, ale poskytuje nějaké statky, v tomto případě služby, za které dostává zaplaceno (zadarmo to tedy rozhodně nedělá) a ty peníze musí někdo vydělat - tzn. vytvořit takovou produkci, která zaručí dostatečnou poptávku po vzdělání. Ty produkované služby mají nějakou kvalitu, tj. v nějaké míře odpovídají představě objednatele o tom, jak mají vypadat. Rozdíl mezi obchodním řetězcem a veřejnou školou existuje, ale není ani tak veliký jako rozdíl mezi krémem na boty a národní bezpečnostní prověrkou. Zkrátka, některé principy řízení obchodních řetězců je možné aplikovat i ve školství, některé ne. Ty rozdíly lze studovat detailně. Jenže to by se muselo se chtít posunout ze světa velikých objevů typu "škola není byznys" do světa nepovrchního. Světa, kam hsopodští povaleči, primitivní rádobyintelektuálové a zanícení aktivisté obvykle nedohlédnou.
"Tak podmínky vstupu stanoveny jsou. Pro studium na vysoké škole je to maturita a připadá mi to adekvátní."
Souhlas. Akorát tu maturitu nesmí někteří "myslitelé" zničit. Byl jsem předevčírem na divadelním představení "Úča musí pryč". Musím říci, že jsem se dost pobavil. Myslím, že by prospělo všem těm zdejším sluníčkářům a blátivým intelektuálům.
"tercíja non datůra jak pravili náš tatíček",oblíbené rčení mého valašského předka,tak jim to říkal "tatíček" v rusku,když se chtěli vzbouřit a na válčení se vykašlat,načež velitel jim to přeložil následovně "hovna nebo sračky,vyberte si, plačky!"
a na to jenom "tatíček" vzdychnul "tož tak".
jinými slovy buď a nebo,buď plánuju a je jenom otázka jak fest nebo neplánuju a nechám to osudu
"Povězte mi, prosím, co je "studijní" a co "nestudijní" typ a kde byste je chtěl od sebe oddělit."
Tady se snad někdo domnívá, že učitelé nejsou schopni rozeznat studijní a nestudijní typ žáka, že s tím mají problém. Pravdou však je, že už každý učitel 2. stupně základní školy, pokud tedy nevyučuje pouze výchovy, ví o studijních a intelektuálních schopnostech svých žáků své. On není problém v tom, že bychom neuměli schopnosti žáků rozlišit, on je problém v tom, že je rozlišit nechceme, nebo ještě přesněji, nebereme na jejich rozlišení ohled. Na maturitní obory přijímáme v rámci zachování oboru za každou cenu propadlíky a vysokou školu "studuje" řada lidí bez sebemenších intelektuálních předpokladů, kteří pak opravdu končí u pokladen v Lidlu a to ještě v těch lepších případech.
Možná by bylo ku prospěchu začít uvažovat o vzdělávání, kultuře, zdravotnictví a soc. službách jako o sféře, ve které by měla platit zcela jiná pravidla/hodnoty než ve sférách jiných. Proto, že jejich "přidaná hodnota/produkt/služba" není snadno definovatelná či měřitelná, nicméně nesmírně důležitá.
Podíl populace, který někam studijně dosáhne či nedosáhne se neustále mění. Každý se rodí s určitým intelektem, nicméně způsob, jakým jsou různí lidé v různé fázi svého dospívání schopni svůj intelekt využít, aplikovat se mění. Záleží na mnoha okolnostech, motivaci, zázemí, vůli. Proto je ošidné operovat s předem nastavenými kvótami v přístupu ke vzdělání.
produkt i jeho kvalita se dá bez problémů definovat,iq kategorie v obyvatelstvu se mění-přesněji mírně modifikuje , cca po 3000 letech,dneska jest hlavním zaměstnavatelem stát,tudíž stát nechává volný rozvoj humanitním oborům, u technických není problém pomocného dělníka vytvořit za pár týdnů nebo ještě lépe dovézt z ukrajiny či moldávie
Docela varovné zprávy z Maďarska: https://www.timeshighereducation.com/features/the-state-of-higher-education-in-hungary
poláci a maďaři se fašizují,to je jejich tradice,to se nás netýká,to nám nehrozí,z tohobude bolet hlava ukrajince a slováky,my víme, že soros je osobností rotchildovské kliky a jeho spolky fungovaly pro stejtdepatment,ale nikterak nám to nevadí,my jsme nikdy nebyli nacionalisté ,my si řeknenme jestli na to máme nebo nemáme a o tom to je.....
A maže, a maže a maže.
Absurdně a beze studu. V rozporu s vlastními proklamacemi.
A výsledek? Ve diskusi ke článku jakéhosi Tajného učitele může jakýsi tajemný Nick Petr konečně rozvinout svou demagogii o ideové, makroekonomické a vzdělávací "stabilitě" ekonomického i vzdělávacího marasmu ideové kolonie naplno.
Ta současná přibližně 80% ideová, ekonomická a vzdělávací zaprodanost Česka má podle mého názoru důvod v podvolení se tzv. neoliberalismu, který usiluje o globální nadvládu nadnárodních elit prostřednictvím postupného oslabování střední třídy. Součástí tohoto konceptu je i oslabování veřejného školství jeho privatizací a tzv. změnou vzdělávacího paradigmatu. Kdo se proti tomu v rámci jednotlivých států ozve a žádá respektování národního zájmu, ten riskuje, že bude přívrženci neoliberálismu prohlášen třeba za zkostnatělého potomka předchozí totality, za zneužívatele (vykradače?) "samoobsluh", za fašistu apod.
K výše naznačeným problémům se počátkem tohoto roku vyslovil z širšího světového pohledu český novinář Jan Petránek, člověk a odborník na mezinárodní vztahy, který byl za předchozího režimu tuším čtyřikrát vězněn za své názory.
https://m.youtube.com/watch?v=PWQ4AWuDS-M
J.Týř
a mně je sympatiká ta poslední dospělácká generace,mileniáni - třicátníci,jejich priorita při volbě zaměstnání : 1.volnost v práci (prostor pro kreativitu,žádná buzerace, termíny,pouze dedlajn jo a nemyslete si že budu ákovat 8 hodin denně apod)
2.rychlý karierní postup (buď tomu budu tady max do dvou let šéfovat nebo odcházím) 3 peníze (zásadně nad průměrnou mzdu tj 35+) a nejvíc se mi líbí jejich nesnášenlivost jiným lidem s odlišnými názory,přímo bolševická nekompromisní posedlost 50. let (zablokovat,vymazat,vyloučit) ,sprosté nadávky,zesměšňování,opovrhování.....
Neoliberalismus v praxi
Americký stát Kalifornie má podle oficiálních údajů větší ekonomický potenciál než Velká Británie, Francie a Německo dohromady. Přesto i v Kalifornii 30 % dětí hladoví.
Zdroj: Ročenka New York Times 2017
K tomu viz a slyš i J. Petránka např. (od 56. min)
https://www.youtube.com/watch?v=DXAPydVje9U
Několik procent lidí vlastní víc než polovinu světového bohatství. Střední třída v zemích západní a v Rusku slábne.
Za vlády Putina zaniklo v Rusku 30 tis. mést., porodnic je jen 25 % z předchozího stavu atd. V USA se vylidnila bývalá průmyslová města (např. Chicago a Detroit). EU tápe hospodářský i politicky. EU ani NATO neslouží obraně EU proti pašování lidí z jihu, ale soustřeďuje se přednostně před tím na politiku nepřátelskou Rusku. Před jmenováním Trumpa poslal Obama koncem roku 2016 narychlo vojska do Litvy a Německo odstranilo ze své ústavy ustanovení, že nesmí vést útočnou válku. Všechny tyto jevy jsou doprovázeny oslabováním střední třídy, populačnímu poklesem a deformacemi ve veřejném vzdělávání v zemích tzv. Západu i v Rusku.
Z těchto trendů těží např. Čína, Indie a další země, kde národní zájem nejsou prázdná slova a kde tudíž střední třída, ekonomika i praxí ověřený význam veřejného vzdělávání významně posilují.
J.Týř
Veterán z misí v Kosovu a v Kuvajtu Martin Zapletal byl pro většinu české veřejnosti neznámým člověkem. Změnilo se to však v okamžiku, kdy v roce 2016 vystrčil na konvoj NATO projíždějící Českem svůj holý zadek. Hned třikrát. Česká policie proti němu zasáhla a začala prověřovat, zda se veterán nedopustil trestného činu výtržnictví. Bývalý voják má teď v ruce úřední verdikt, který celou kauzu uzavírá...
V odůvodnění verdiktu se zájemci mohou dočíst, že veterán vystrčením svého holého zadku na vojáky jen vyjádřil svůj názor, a to je něco, na co má právo už podle Ústavy České republiky. Každý člověk musí dbát jen na to, aby vyjádřením svého názoru nenarušoval práva třetích osob, což se v tomto případě nestalo...
http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Veteran-ktery-vystrcil-rit-na-konvoj-NATO-zcela-zprosten-Nepohorsil-vyjadril-nazor-napsal-organ-Vice-holych-riti-vyzval-obcany-pachatel-501565
Souhlasím. Rusko má, myslím, tolik problémů, že na útočnou válku k Evropě, kterou předtím dvakrát podrželo (Napoleon, Hitler), nemůže mít velkou chuť. Tu chuť evidentně mají jiní, vůči nimž zatím NATO ani EU účinně nepostupují.
Jak to souvisí s učitelskými platy a budoucími důchody učitelů? Nebudou li učitelé umět dát najevo své společenské vzdělání při rozvoji kritického myšlení žáků, ty větší platy si, myslím, moc nezaslouží.
Pane Týři, diskutujte, prosím k tématu! Děkuji! Hezký den!
Pečovat o to, aby Česko mělo i díky vzdělanosti lidí tzv. Střední třídu a co nejmenší nezaslouženou chudobu. To je, myslím, hlavní poslání učitelů, za které si ten větší plat učitelé zaslouží. Na tom by se snad mohly shodnout i politické strany.
A maže a maže, a maže.
Absurdně a beze studu nadržuje svým ideovými souzněncům.
"Možná by bylo ku prospěchu začít uvažovat o vzdělávání, kultuře, zdravotnictví a soc. službách jako o sféře, ve které by měla platit zcela jiná pravidla/hodnoty než ve sférách jiných. Proto, že jejich "přidaná hodnota/produkt/služba" není snadno definovatelná či měřitelná, nicméně nesmírně důležitá."
Možná by bylo ku prospěchu, kdybyste si přečetl základy ekonomické teorie. Pak byste pochopil, že o tomto se uvažuje již tak 90 let a už jsou na to zpracované rozsáhlé teorie. Že se jimi politici neřídí, to je jiná věc. Není to ale ani tak kvůli údajné složité definovatelnosti, či měřitelnosti služeb, nýbrž kvůli tomu, že Pareto efektivita je v těchto oblastech nežádoucí.
"Podíl populace, který někam studijně dosáhne či nedosáhne se neustále mění. Každý se rodí s určitým intelektem, nicméně způsob, jakým jsou různí lidé v různé fázi svého dospívání schopni svůj intelekt využít, aplikovat se mění. Záleží na mnoha okolnostech, motivaci, zázemí, vůli. Proto je ošidné operovat s předem nastavenými kvótami v přístupu ke vzdělání."
Zase prázdné proklamace. Ano, všechno se stále mění. Předem dané kvóty jsem ve svém příspěvku odmítl. Navrhl jsem pouze aby se neměnila v čase definice pojmu "někam studijně dosáhne".
TŘÍHVĚZDIČKOVÝ CHAOS ČESKÉHO ŠKOLSTVÍ
Slovo studium pochází z latinského slovesa, které znamená snažit se, vyvíjet úsilí, být pilný atd. při učení se novým věcem.
To, že v minulosti bylo soustředěné vyvíjení vzdělávacího úsilí umožňováno z praktických důvodů jen bohatým a zvláště nadaným či jinak vyvoleným, neznamená že v dnešní technicky a společensky pokročilé době by mělo být správné možnost studia odpírat KOMUKOLI, kdo má vůli a předpoklady vyvíjet určité vzdělávací úsilí.
"Podíl populace, který někam studijně dosáhne či nedosáhne se neustále mění. Každý se rodí s určitým intelektem, nicméně způsob, jakým jsou různí lidé v různé fázi svého dospívání schopni svůj intelekt využít, aplikovat se mění. Záleží na mnoha okolnostech, motivaci, zázemí, vůli. Proto je ošidné operovat s předem nastavenými kvótami v přístupu ke vzdělání."
S tím se dá z výše uvedeného důvodu vcelku souhlasit. Studium by nemělo být odpíráno nikomu, kdo chce studovat, tedy vyvíjet vzdělávací úsilí, aby se stal vzdělanějším.
Jinou otázkou je, zda všichni, kteří se ke studiu hlásí chtějí doopravdy studovat*. A pokud ano, zda jim to rodina, stát či daná škola atd. optimálně umožňují**. A také to, zda potom absolvent daného studia najde pro výsledek svého vzdělání odpovídající uplatnění***.
J.Týř
ad *
Úvodní proslov k žákům prvního ročníku SŠ: "Milé děti, budova, ve které se nově nacházíte se jmenuje škola. Škola je VZDĚLÁVACÍ zařízení pro ty, kteří se chtějí vzdělávat. Já jsem váš učitel, člověk, který vám to umožní a záleží na vás, zda toho dobře využijete..."
ad **
Mnohy darmo huhňat. Tady je hlavně co zlepšovat. Všimli jste si, že o těch jinde obvyklých 6 % z HDP na vzdělávání se nemluví? Všimli jste si ve včerejších Událostech a komentářích senátora, který důvodně konstatoval, že tato vláda promeškala čtyři roky na to, co dva měsíce před volbami kritizuje? Všimli jste si ve včerejších Událostech a komentářích exministryně, která zběhla z MŠMT, a teď půjde do Betlémské kaple "napravovat", co mohla a měla lépe udělat? Všimli jste si ve včerejších Událostech a komentářích Zlatého Ámose, který považuje 130 % pro učitele za dostačující plat přestože ostatní VŠ kvalifikovaní mají průměrně mnohem víc?
ad ***
Mnohy darmo huhňat. Tady je taky co zlepšovat. Viz vystudovaní učitelé, kteří nejdou učit. Viz vyučení automechanici, kteří neopravují auta, ale jdou jen šoférovat. Viz tesaři, kteří nakonec dělají nástrojaře či seřizovače v továrné. Viz ztěží odmaturovaní absolventi SŠ, kteří to i bez znalosti cizího jazyka dotáhnou třeba na poslance, a pak s dodatečným diplomem anebo i bez něj třeba i dál. Viz třeba politický náměstek ministra školství, který vystudoval nejdříve chemii, pak společenské vědy, náměstek, který v regionálním školství nepůsobil, ale na Kariérním řádu pro učitele vzorně zapracoval. Atd. atd. atd.
Ono je to, myslím, vlastně všechno (ten blbej tablet mi zase dosadil vŠtechno:) v pořádku: Když stát kašle na první dvě hvězdičky, nezbývá mu než se smířit s "tříhvězdičkovým chaosem"... A to je, možná, to, oč tu vlastně kráčí.
Post a Comment