Je už folklórním zvykem, že se před volbami všichni předhánějí v tom, kdo přidá více peněz učitelům. Jeden slibuje kantorům 45 000 korun, druhý zase jinou sumu na míle vzdálenou od dnešní reality. Státní rozpočet ale není nafukovací a nikdo už neříká, kde se peníze mají vzít.
 |
| Šimon Heller (blog.aktualne.cz) |
Jednou stranou mince jsou odučené hodiny učiteli a druhou stranou pak počet hodin, které stráví žáci ve škole. Nejsem si jist, že 32 až 33 hodin týdně je nutné sedět v lavici, abychom dosáhli kvalitního vzdělání. Jsem přesvědčen, že kvalitní školy by to stihly za méně času. A zde se pak bavíme o dalších významných úsporách, které je možné využít na zvýšení platu učitelů.
Vyšší příspěvek ze státního rozpočtu by bezesporu českému školství pomohl. Pokud ale české školství stojí o kvalitní učitele, nemůže jen čekat na projev dobré vůle ministerstva financí, ale musí začít hledat rezervy u sebe.
Celý text naleznete zde
8 komentářů:
Hle - učitel, možná budoucí politik, promluvil. Chce hledat rezervy nejprve u sebe - ó, jak chválihodné. Kašle přitom na fakt hrubého podfinancování českého školství, jde na to pilipovskou cestou, zvednout úvazky (tedy množství práce) a snížit žákům hodiny ve škole (ve finále tedy opět propouštět), aniž by jen letmo zmínil, že by ruku v ruce s tím musela přijít třeba podstatná změna náplně práce učitele, tedy omezení dozorů ad. A jsme u jednoho (velmi hlubokého) kořene toho, proč je české školství v oblasti platů tak žalostně neakceschopné - vždy se najde podobný Nestbeschmutzer, který s radostí za příslib pašalíku ohne hřbet směrem k vrchnosti.
Já neznám učitele klíčových předmětů, který neskřípe zuby nad nadúvazkem (výjimkou jsou tělocvikáři). Ono když zaskakujete za kolegu s nadúvazkem rok, tak se to zdá příjemné. Když ale se situace opakuje deset let, tak vás to přestane bavit. Doby, kdy kantor jen učil jsou dávno pryč.
chlapec jemně naznačuje budoucnost školství,ani milí učitelé,ať nstoupí ano či někdo jiný,bude školství fungovat v reálu a ne v dluhových snech,již ministryně valalchová se nám poněkud zadrhla při změně financování,kreativně nám tajila výši onoho příspěvku na odučené hodiny neboli na třídu,nic objevného,stav před 89,zakže malé a poloprázdné školy zrušit a velké školy (první výrazná úspora),vrátit školy zpod obcí pod mšmt =konec školského byznysu (opět výrazná úspora),na školách budou kvalifikovaní učitelé,kteří budou učit kvalifikovaně=aprobovaně,UČIT!,na vše ostatní budou asistěnti v platové sedmičce,(další obrovská úspora), i počet hodin odesezený ve škole bude menší díky zvýšené efektivitě,zš -8 let a sš 3 roky, s nástupem v sedmi letech ukončí žák vzdělání v 18 letech a může plnohodnotně pracovat (další výrazá úspora)
počet hodin odesezený ve škole bude menší díky zvýšené efektivitě,zš -8 let a sš 3 roky, s nástupem v sedmi letech ukončí žák vzdělání v 18 letech a může plnohodnotně pracovat (další výrazá úspora)
laimes 28, můžete prozradit kde?
Do pár let při zavádění robotizace, prodlužování odpracovaných let pro nárok na penzi a zániku spousty profesí (např. pošta má na kahánku, novináři také, řidiče a pokladní nahradí automaty atd.) bude práce maximálně pro 50% práceschopného obyvatelstva. Trend bude přesně opačný: udržet lidi ve vzdělávacím procesu co nejdéle a v co nejvyšším počtu. Můj osobní pohled na to je, že do 25 let budou navštěvovat školská zařízení mladí lidé v počtu 90% populačního ročníku.
Pak budou ještě 5-10 let nezaměstnaní, než půjdou jejich rodiče v 70 letech do důchodu a uvolní jim své místo (a to jen v tom šťastnějším případě, protože většina míst zanikne s odchodem staré generace na zasloužený odpočinek).
část jich nastoupí za své rodiče,kteří budou po padesátce vyházeni z práce a ostatní vyrazí do velké svobodné evropy jako poláci,litevci,rumuni...
Tam bohužel už teď mají vyšší nezaměstnanost než my teď. Před chvílí jsem poslouchala, že ve Francii je to 9%, a postihuje to nejmladší generaci hned po škole (25%) a pak lidi po padesátce! Takže tudy cesta rozhodně nevede.
BP/ Řešení jsou zatím tři :
1/ plánovaná státní (regionální ekonomika) neboli to, co bylo před 89-to je neprůchodné,protože by musela znovu proběhnout kumulace kapitálu neboli znárodnění,zestátnění, ikdyž začíná se opatrně používat termín deprivatizace
2/rozdávání jednotné dávky na živobytí= přežití, a to buď všem,nebo nezaměstnaným
3/zkrácení pracovní doby ,aby se zaměstnalo více lidí,zkoušeli to ve francii,ale neúspěšně,ale možnost to stále je,pokud by byla systémová (francouzi to nedotáhli k funkčnosti)
Okomentovat