Oldřich Botlík: Podle MŠMT je již použitý přijímací test vyloučen z ochrany podle autorského zákona

První ročník jednotných přijímacích zkoušek provázely zmatky související s přístupem uchazečů, jejich rodičů i veřejnosti ke znění již použitých přijímacích testů. Podle stanoviska MŠMT lze takový test pokládat za dílo úřední, a to od okamžiku, kdy byl předán uchazečům v učebně. Úřední dílo je vyloučeno z ochrany podle autorského zákona (§ 3 písm. a).

Oldřich Botlík (eduin.cz)

Ministerstvo školství mi zaslalo své stanovisko na základě podnětu, jímž jsem je žádal, aby nařídilo Cermatu odstranit z výsledkového portálu nepravdivá tvrzení o autorskoprávní ochraně již použitých testových zadání a jim odpovídajících klíčů správných řešení. MŠMT vychází ze stanoviska Ministerstva kultury, s nímž záležitost konzultovalo. Je třeba uvést, že výklad zákonů přísluší soudům, takže nejde o stanoviska právně závazná. Stanovisko MŠMT lze shrnout zhruba takto.


K autorskoprávní povaze jednotlivých úloh se MŠMT konkrétněji nevyjádřilo. Pokud jednotlivé úlohy tvořící test nejsou vybírány náhodně či jiným „netvůrčím“ způsobem, vzniká přijímací test jako tzv. souborné dílo (§ 2 odst. 5 autorského zákona) – autorský podíl tedy spočívá přinejmenším v sestavení jedinečného souboru úloh.


To ale platí jen do okamžiku, než je test předán uchazečům v učebně v souladu s vyhláškou č. 253/2016 Sb., o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání. Poté lze považovat testové zadání jednotné přijímací zkoušky za dílo úřední, nepodléhající ochraně podle autorského zákona.


MŠMT „vycházelo z obecného vymezení předmětu práva autorského a výjimek z ochrany podle práva autorského, obsaženého v § 2 a 3 autorského zákona, jakož i z právního charakteru zadání testů jednotné přijímací zkoušky (jak vyplývá ze školského zákona), resp. z jeho věcné podstaty, která je spjata s otázkou existence veřejného zájmu na vynětí díla z autorskoprávní ochrany“.


Ve svém podnětu zmíněném na začátku jsem k veřejnému zájmu uvedl: „Z hlediska posouzení síly veřejného zájmu je přitom rozhodující, že Cermatu nesmí být ponechána ani teoretická možnost, aby případným neudělením souhlasu k užití mohl účinně bránit veřejné diskusi o pojetí libovolného testu, testové úlohy či o pojetí a správnosti klíčů správných řešení. Právě to ovšem Cermat činí od použití prvních přijímacích testů dne 12. dubna 2017. Taková diskuse musí být naopak možná počínaje okamžikem, kdy byl test u zkoušky použit.“


V závěru mi MŠMT sděluje, že s Cermatem bude projednáno, aby zajistil „v následujícím období zveřejňování zadání jednotlivých souborů testů bez zbytečného odkladu po jejich zadání uchazečům ve školách v jednotlivých termínech stanovených MŠMT pro jednotnou zkoušku“.


Pokud se tím myslí – podobně jako v případě maturitních testů – zveřejnění do 17.00 toho dne, kdy byl test zadán, jde zřejmě o nejlepší řešení. Okamžikem, kdy je testové zadání rozdáno žákům v učebně, totiž ztrácí rovněž charakter veřejně nepřístupné informace. Originál zadání však nelze žákovi vydat ve škole, kde zkoušku konal – musí zůstat ve spisu kvůli případným námitkám (např. kvůli nečitelným místům na žákově výtisku). Žák, resp. jeho rodič má právo do spisu kdykoli nahlížet, a dokonce má podle správního řádu právo na pořízení kopie testu. To je však časově náročná procedura, neboť správně musí být o nahlížení do spisu sepsán protokol. Navíc se veřejný zájem na zpřístupnění zadání netýká pouze žáků a jejich rodičů.


Je vcelku zřejmé, že rychlému rozšíření obsahu již použitých přijímacích testů by Cermat nedokázal efektivně zabránit, ani kdyby byly autorským zákonem chráněny. Podle stanoviska MŠMT ovšem chráněny nejsou. Bránit rozšíření jejich obsahu tedy Cermat dokonce ani nesmí. Každý s ním může nakládat, jak uzná za vhodné.


Znění již použitých přijímacích testů lze například kdykoli zveřejnit. Těm, kteří mají zájem lépe porozumět postupům Cermatu, doporučuji, ať si přečtou jeho stanovisko ke zveřejnění zadání z jednotné přijímací zkoušky vydané 18. dubna 2017.