NKÚ: Na rekonstrukce a modernizace vysokých škol stát připravil téměř 14 miliard korun. Školy nevyčerpaly ani polovinu

Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na rozvoj a obnovu materiálně technické základny veřejných vysokých škol v letech 2011 až 2016. Rozvoj a obnova jsou financovány z příslušného programu, jehož pomocí MŠMT rozděluje peníze na výstavbu, rekonstrukce či modernizace infrastruktury vysokých škol. Kontroloři prověřili, jakým způsobem MŠMT jakožto správce programu peníze rozdělovalo či jak vybrané vysoké školy postupovaly při obnově infrastruktury. NKÚ ke kontrole vybral vzorek šesti investičních akcí čtyř univerzit, a to s náklady, které v průběhu kontroly přesáhly 1,8 miliardy korun.

Pro veřejné vysoké školy bylo v letech 2011 až 2016 původně vyčleněno na výstavbu, rekonstrukce a modernizace infrastruktury 13,8 miliardy korun. V roce 2016, kdy měl být podle původního plánu program ukončen a všechny peníze rozděleny, bylo vyčerpáno jen přes pět a půl miliardy korun, což bylo zhruba 40 % z vyčleněných peněz. Vysoké školy totiž začaly peníze čerpat se zpožděním, šest z nich dokonce až v roce 2014. Častými důvody pozdějšího čerpání ze strany vysokých škol byly například posuny přípravy akcí, průtahy při zadávání veřejných zakázek nebo předkládání nekvalitně zpracovaných investičních záměrů. Na pomalé čerpání peněz MŠMT reagovalo tím, že posunulo termín dokončení programu na rok 2019.

Přestože se rozdělování peněz v rámci programu protáhlo prozatím na období devíti let, MŠMT nemá přehled o tom, jestli a jak peníze poskytnuté na obnovu a rozvoj vysokoškolské infrastruktury pomohly dosáhnout stanovených cílů – například jestli pomocí rekonstrukcí a výstaveb získaly školy vhodnější výukové zázemí, jestli dochází k očekávaným úsporám energie nebo zda se zkvalitnila výuka rozvojem a zaváděním IT technologií. MŠMT toto průběžně nehodnotilo, devítiletý program hodlá vyhodnotit až po jeho ukončení v roce 2019. Hrozí však, že půjde jen o formální záležitost, protože k takovému vyhodnocení chybí odpovídající kritéria. Ministerstvo stanovilo jen technická kritéria, která vypovídají například o tom, jak velká plocha se má obestavět, zrekonstruovat nebo zateplit.

MŠMT se také rozhodlo vybrat k podpoře i akce, které nebyly včas připraveny. V době rozhodování u nich chyběly reálné parametry výstavby či rekonstrukce, nebyly zpracovány studie či chyběly projektové dokumentace. Do programu také byla dodatečně zařazena z hlediska objemu peněz nejvýznamnější akce – výstavba sídla Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky, která získala podporu ve výši jedné miliardy korun. Akce nesplnila podmínky pro získání evropské dotace, ze které měla být stavba původně financována. Kvůli zařazení akce do programu až v jejím průběhu nemusel tento projekt dodržet některá pravidla jinak nutná k získání podpory. Problematické je to v tom, že takový postup jde proti principům programového financování a společně s ostatními zmíněnými nedostatky přispívá k jeho redukování spíše jen na formální nástroj.

Programové financování má státu během určité doby umožnit rozdělovat peníze na jasně stanovené cíle, a to podle pevně daných pravidel a kritérií. Stát by díky němu měl být následně schopen vyhodnotit, jestli a jak takovým způsobem rozdělené peníze pomohly v dané oblasti.


Zdroj: Tisková zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu