Lidé obdaření vyšší inteligencí se dodnes setkávají s některými předsudky. Jaké to jsou a jak poznáme nadané děti, popisuje pro MF DNES Monika Stehlíková, odbornice na nadané děti a dospělé.
Některé mýty o mimořádně nadaných dětech:
 |
| Monika Stehlíková (repro ČT) |
- Dítěti ve škole nejde matematika, tudíž nemůže být nadané. Nadané dítě se výborně učí a je to studijní typ. Některým dětem se i přes jejich vysokou inteligenci ve škole nedaří.„Některé nadané děti mají špatný prospěch a stane se i to, že nedokončí střední školu. Statistiku nemáme k dispozici, ale takové případy, především u kluků, znám ze své praxe,“ vysvětluje Monika Stehlíková.
- Mimořádně nadané dítě je zaměřené na výkon, prestiž, kompetitivnost a úspěch. Svoje nadání a vysokou inteligenci dává povýšeně najevo ostatním. Je sebejisté a jde si tvrdě za svým. „Takové děti existují, ale mimořádně nadané děti většinou takové vůbec nejsou, občas (někdy i hodně) o sobě pochybují, svůj potenciál skrývají, často jsou jen bystrými pozorovateli světa, nemusí se umět prosadit na úkor druhých, v prostředí zaměřeném na výkon a soutěž nemusejí být vůbec schopné projevit svůj potenciál. Jsou citlivé, myslí na druhé lidi a touží po lepším světě,“ obhajuje nadané děti odbornice.
- Mimořádně nadané dítě je možné vzdělávat jako běžné děti, je to taky dítě a nemá se co „povyšovat“. „Mimořádně nadané dítě je jiné a potřebuje specifickou výchovu a metody vzdělávání. Má na ni právo stejně jako ostatní mají svoje práva,“ říká Stehlíková a dodává, že pro každé nadané dítě se hodí trochu jiný přístup: „V některých konkrétních případech doporučuji domácí vzdělávání jako nejlepší řešení, v jiných individuální vzdělávací plán. Některé děti budou nejšťastnější ve speciálních třídách pro mimořádně nadané děti. Každý by si měl vybrat, možností je dnes spousta. Obecně si myslím, že dobré je i inkluzivní vzdělávání, když je nadaným dětem opravdu vycházeno vstříc a jsou plně respektovány jejich osobnostní i vzdělávací potřeby.“
- IQ testy poskytují stoprocentní potvrzení nadání a vysoké inteligence. IQ testy jsou velmi dobrým, nikoli však perfektním nástrojem pro měření lidské inteligence. „Mají své nezastupitelné místo v měření inteligence, je potřeba si však uvědomit, že inteligence je potenciální intelektová kapacita, zatímco testy jsou jen jejím momentálním vyjádřením ve výkonu. A ten může být ovlivňován mnoha vnějšími i vnitřními faktory,“ připomíná Stehlíková s tím, že vypovídající hodnotu pak mají komplexní testy zahrnující různé fazety inteligence (např. logicko-matematickou, verbální) provedené odborníkem.
Celý text naleznete zde
29 komentářů:
No, od paní Stehlíkové už jsem něco četl, takže tato mýtologie mne vůbec nepřekvapuje.
Mimochodem, jsou i nějaké nenadané děti? Dokázala by paní Stehlíková vyjmenovat ty nenadané třeba od nich z baráku nebo z poslední třídy, kterou učila?
hit sezóny "nadané dítě" letos při zápisu sousedce učitelce 8 z 10 matek tvrdilo,že mají nadané dítě,a jestli prý škola zajistí individuálně jejich rozvoj
Nadaný chytrák třeba zfalšuje nebo chybně okecává statistiky, žongluje s pojmy atd.
A dobře z toho žije i když jeho odborné a lidské hodnoty a inteligence jsou mizerné.
Nadání, chytrost, inteligence nejsou totožné pojmy.
Z hloupých reklam se, myslím, začíná pojem chytrost dostávat dost neadekvátně i do odborné mluvy.
J.Týř
Já už mám skoro podezření, že mi to snad pan Komárek dělá schválně, aby mě mohl mazat. Místo článků od vzdělaných lidí, kterých je u nás spousta, publikuje stále častěji názory nejrůznějších mašíblů. Když už chcete psát o nadaných dětech, proč se neobrátíte na psychology? Na skutečné odborníky, kteří se tím zabývají?
Místo článků od vzdělaných lidí, kterých je u nás spousta, publikuje stále častěji názory nejrůznějších mašíblů. Když už chcete psát o nadaných dětech, proč se neobrátíte na psychology? Na skutečné odborníky, kteří se tím zabývají?
Souhlas. To, že si někdo aktivisticky načesal nějaké mainstreamové mikádo a dostal se s ním přežvykovat svůj pojmový guláš či bramboračku třeba do TV, není známka odbornosti.
Pane Komárku, máte nám k tomu co říci?
J.Týř
Cituji prof. Petra Vopěnku: "Evropa se musí znovu vrátit ke svým kořenům. K matematice. A proto je nesmírně důležité, jak se bude učit ve školách. Měla by se učit v souvislosti s dějinami celého lidstva. Měla by se otevřít lidem, kteří jsou humanitně založeni. Nemusejí přeci umět žádné konkrétní formální úkony, ale měli by znát příběh. Jak šly myšlenky, jak matematika utvářela naše vědomí. A pro lidi, kterým matematika jde, je nutné urychlit jejich vzdělání."
Z toho vyplývá, že matematika k maturitě nutně patří, jenže ve dvou podobách: pro ty, kteří se jí budou živit (tam urychlit jejich vzdělání), a v té, která je nezbytná pro lidi "humanitního založení". Takto ji také využívám při výuce češtiny (a současně tak upozorňuji na její důležitost), jak jsem jinde konkrétně uvedl. Dodám jen, že i matematici-experti by měli znát onen příběh. Pak se stanou vzdělanými odborníky. Jinak jim hrozí fachidiocie, stejně jako např. matematikou "nepolíbeným" historikům, češtinářům, jazykářům...
Karel Lippmann:
vy víte dopředu, čím se kdo bude živit? Znám případy výrazně humanitně založených lidí, kteří se nakonec matematikou živí.
Aknelka:
Typický příklad zpochybnění, který lze použít v podobných případech vždy.
Samozřejmě není vyloučeno, že někdo svou profesní orientaci radikálně změní. I jeho však by ale výuka matematiky pro "humanisty" připravila tak, aby se mohl rychle rekvalifikovat. Dále: rozdělování studentů by se konalo až ve vyšších ročnících studia a měla by být zajištěna prostupnost obou podob výuky. A konečně: já v tomto případě, na základě vlastní zkušenosti, souhlasím s mužem nadmíru povolaným, prof. Petrem Vopěnkou. A znovu opakuji: podobně je zapotřebí promyslet i výuku všech předmětů. Faktografie jednotlivý oborů se rozrůstá neuvěřitelným tempem a představa, že lze pokračovat stejnými metodami jako v 19. stol., kdy vznikly, jen je stále přitvrzovat, vede ve skutečnosti ke zhoršování výsledků. Předměty, místo aby spolupracovaly a vytvářely smysluplný celek, si vzájemně konkurují, žáci mezi učivem kličkují jako zajíci, takže se nevytváří žádný celek ani uvnitř předmětů, což je právě v matematice velký kámen úrazu. Překvapuje mě odpor učitelů k pozvolným změnám, vždyť na současný stav doplácí nejen jejich nervová soustava, ale i pověst učitelského povolání. I proto lze udržovat platy tak nízké.
Pane Lippmanne,
faktografie matematiky a fyziky se nerozrůstá, naopak na odborných školách se čím dál zmenšuje její rozsah tak, jak tyto školy suplují základní školu.
Máte pravdu, že bez pochopení celku je "dílčí" příprava v matematice jen šprtání vzorečků. To Vám potvrdí každý matematik. Bohužel ale matematika doplácí na výuku v jiných předmětech. Snažíme se učit souvisle, dokonce bych si troufl prohlásit, že matematici mají největší vůli k přesahu do jiných předmětů, ale marně. Panu Vopěnkovi rozumím, ale nejsem si jistý, zda humanitně založenému jedinci stačí zasadit vývoj matematiky do historických souvislostí. Bez porozumění samotné matematice by to skončilo jen další "faktografií".
Novinář, fyzik a matematik jedou spolu vlakem Arizonou. Novinář se dívá z okna a po chvíli prohodí: "Jak tak koukám, všechny krávy v Arizoně jsou černé". Fyzik jej poopraví: "Pane kolego, to jste řekl velmi nepřesně. Aby to bylo přesné, musíte říci: Všechny krávy v Arizoně, které jsme viděli, jsou černé". Matematik zvedne hlavu od čtení a praví: "Ale ani vy jste to neřekl správně, pane kolego. Správně musíte říci: Všechny krávy v Arizoně, které jsme viděli, jsou alespoň z jedné strany černé".
Překvapuje mě odpor učitelů k pozvolným změnám, vždyť na současný stav doplácí nejen jejich nervová soustava, ale i pověst učitelského povolání. I proto lze udržovat platy tak nízké.
Pozvolněji, prosím, pane Lippmane, s neadekvátně generalizujícími tvrzeními. Nedávno jste tvrdil, že sousloví všeobecné vzdělání je pleonasmus, a teď zase obviňujete všechny učitele, že třeba i jejich odpor k evidentní hloupostem je jakousi "brzdou pokroku"...
Překvapuje mě odpor NĚKTERÝCH učitelů k ROZUMNÝM pozvolným změnám...
Takhle nějak jste tu větu mohl napsat, aby vaše překapení mohlo být logicky uvažujícími lidmi uznáno za rozumné.
Logika při vyjadřování a boj proti tzv. blátivému myšlení a vyjadřování je jedna z věcí, která se bez matematické logiky neobejde.
J.Týř
Před přibližně třiceti léty jsem jako autor žákovské elektronické stavebnice předváděl tu stavebnici ve vývojovém oddělení Komenia, které projevilo o výrobu té stavebnice zájem. Zástupce VÚP měl námitku, že o svorky vyčnívající asi 5 cm nad základní desku by si žák, do kterého jiný žák strčí, mohl vypíchnout oko. Odvětil jsem otázkou, zda budou zakázány i tužky, u kterých je tohle nebezpečí větší. Přítomný autor druhé konkurenční stavebnice pak tvrdil, že ta druhá stavebnice je pohotovější a názornější. Navrhl jsem tedy, abychom oba najednou předvedli libovolný pokus podle volby členů komise a pak se uvidí, která stavebnice je lepší. K tomu už nedošlo a uznána byla ta moje stavebnice. Nakonec jsme se s tím druhým autorem dohodli, že jí dokončíme společně.
Matematika, přírodní vědy a technika jsou krásné i tím, že v nich věci buď fungují, anebo nefungují a tím, že to lze vcelku snadno dokázat. Zpochybňovatelé významu exaktních disciplín to, myslím, mají dost "těžké" a dopouštějí se ve své argumentaci dost často věcných chyb. Viz například ten článek, ke kterému tu diskutujeme.
Tragédií je, když lidé s blátivým (dogmatickým) myšlením a argumentací získají převahu a maří přitom zodpovědnou práci druhých.
J.Týř
Pane krtku, jistě ten problém je především v bobtnání obsahu jazyků a společenských nauk, ale též nauk přírodních. Doplácejí na to všichni. Přesto nelze podceňovat fakt, že matematika je svým specifickým charakterem, který je její velkou předností, pro velkou část žáků naopak obtížně "stravitelná". Naše vrozené i získávané dispozice jsou různé, stejně jako zájmy a životní orientace, inteligence není jen jedna (viz např. H. Gardner) a nerespektovat to je na škodu. Kdybychom učili žáky myslet v tradičních předmětech, nemuseli bychom ztrácet čas nesmyslnými gramotnostmi (finanční, mediální apod.)
Panu Týřovi mohu jen odpovědět, že tak jak to napsal, jsem to samozřejmě myslel. Váš smysl pro přesnost je zajisté obdivuhodný, leč někdy není nutné v přirozeném jazyce říct to, co by matematika či formální logika neprominula, řada významů v jazyce totiž vyplývá z kontextu a ten je v tomto případě zcela zřejmý: nikdy negeneralizuji a už jsem se v tomto smyslu opakovaně vyjádřil. Není zcela korektní chytat za slovo. Ve formulích výrokové logiky či protokolárních větách se zatím nevyjadřujete ani Vy.
Obdiv k matematice a přírodním vědám je oprávněný, nezakládá však důvod k povyšování nad jiné složky našeho myšlení a naší osobnosti jako celku. Tyto vědy bez domýšlení souvislostí jejich aplikace na konkrétní skutečnost mohou být nebezpečné a člověku velmi škodit (není náhoda, že na špičce této aplikace stojí zbrojní průmysl). Umožňují navíc jedinou alternativu, jak jste sám napsal: buď věci fungují, nebo ne. Svět je o mnoho složitější a člověk též. Funguje, či nefunguje stroj, přístroj nebo robot, dnes lidský zdroj. A právě tlak ekonomů a různých manažerů na to, abychom byli pouze lidskými zdroji, je velice nebezpečný. Pak je zbytečná i politika, není o čem se rozhodovat. A člověk má mít právo na volbu. V co největší možné míře poučeně. Fungovat jen ano, ne nemůže.
Zcela nekorektní je dávat mé názory do souvislosti se zpochybňováním významu exaktních disciplín. Ostatně i takový názor na úvodní článek je poněkud přehnaný. Není rovněž rozumné zpochybňovat význam ostatních disciplín. Zavání to dogmatismem.
Pane Týři, ještě dovětek k Vaší anekdotě. Představte si, že by chlapec na první schůzce řekl slečně: Alespoň z jedné strany jste hezká.
Významy totiž vznikají v kontextu. Co je možné u krav, není vhodné u slečen.
Mně upřímně nepřestává fascinovat, že matematickou přesnost argumentace hájí a proti fuzzy myšlení vystupuje zrovna člověk, který zde pravidelně žongluje s pojmy zcela podle své libovůle (z poslední doby např. obsedantní nálepkování adjektivem "neoliberální"), zato s neutuchající zatvrzelostí. Neschopnost opustit vlastní idées fixes není zrovna znakem kritického myšlení, stejně jako snaha redukovat svět na nějakou objektivně popsatelnou mechanickou podstatu.
Když jsem chodil do tanečních, měl jsem kamaráda, který měl u slečen úspěch s tím, co pan Lippmann namítá:
Například při běžném plesu řekl krásné slečně "Tanec s vámi byl krásný a rád bych vás poznal blíže. Je už půlnoc, mohla byste, prosím, sundat škrabošku?" Po jejím udiveném pohledu dodal "Pro pána krále, já zapomněl, že tohle není maškarní bál! Mohu to nějak odčinit?" Přitom jí nabídnul rámě a měl úspěch.
Představte si, že by chlapec na první schůzce řekl slečně: Alespoň z jedné strany jste hezká.
Super logicky uvažující mladík, myslím. Druhá věta by mohla znít "Myslíte, že bychom spolu mohli poznávat druhou stranu?"
:)))
Jako vtip dobré. Jenže tak jste to původně nemyslel. Ale vykličkovat umíte, to oceňuji. I ten Váš výklad ovšem vznikl v kontextu. Kontext totiž nepotřebuje pouze svět abstraktní, ten konkrétní se bez něho naopak neobejde.
Jako vtip dobré. Jenže tak jste to původně nemyslel. Ale vykličkovat umíte, to oceňuji.
Na základě čeho se, pane Lippmane, DOMNÍVÁTE a přitom bůhví proč AUTORITATIVNĚ tvrdíte, že jsem to tak nemyslel a že má argumentace i názorný příklad je vykličkovávání? Pohlížet na věci (na jejich kladné a záporné stránky) s patřičným odstupem je základ vědecké metody v exaktních i společenských vědách. Chcete mi snad vyčítat, že se o to snažím, když to autoritativně nazýváte vykličkováváním? Co je podle vás dogmatismus? Tohle ne?
Jsem názoru, pane Lippmanne, (všimněte si, prosím, že to autoritativně netvrdím) že některá vaše autoritativní tvrzení tzv. "plavou na vodě". Viz výše a dále namátkou například:
problém je především v bobtnání obsahu jazyků a společenských nauk, ale též nauk přírodních.
Bobtnají (zvětšují svůj objem "nasátím vody") možná jazyky a společenské nauky. Tomu bych možná podle způsobu vaší argumentace věřil.
Matematika, přírodní vědy a technika nebobtnají. Ty se systematicky rozvíjejí tím, jak roste výkonnost exaktně myslících lidí, kteří se jimi zabývají.
Chcete zase autoritativně tvrdit, že tento poukaz na vágnost tohoto vašeho vyjádření je nedůvodný proto, že jsem nevzal v úvahu jeho kontext? Ono už v pedagogice a didaktice neplatí, že učitel se má, pokud možno, vždy důsledně vyvarovat dvojznačných a nepřesných výroků?
matematika je svým specifickým charakterem, který je její velkou předností, pro velkou část žáků naopak obtížně "stravitelná". Naše vrozené i získávané dispozice jsou různé,
Ano. Vrozené a získané dispozice různých lidí jsou různé. Když je ale někdo schopen, jak píšete, zneužít VÝDOBYTKY techniky a já k tomu dodávám i VÝDOBYTKY společenských věd, musejí mít ostatní schopnost se adekvátně bránit, abychom nebyli ovládnuti DOBYTKY.
Ano, i dále (dál vás už citovat nebudu) máte pravdu v tom, že exaktní a společenské disciplíny mají být v souladu a nikoli se zbytečně vzájemně napadat. Uvědomte si ale, prosím, že všeobecně to tak dost často není. O tom, co fakticky je nebo není korektní, nerozhoduje, něčí autoritativní odsudek ale pouze úroveň konkrétní věcné a logické argumentace u daného názoru. Ta, pokud vím, v Česku není růžová i proto, že za tzv. korektní se považují i lži. A za nekorektní jsou pak označováni i ti, kteří rozumně volají po návratu od tzv. korektní (fakticky však lživé) argumentace k argumentaci exaktnější to jest k argumentaci logicky a věcně pravdivější.
Pane Lippmane, věřím, že jste to myslel dobře. Přesto si myslím, že byste se mohl vyjadřovat trochu exaktněji, názor označovat za názor a pokud možno šetřit autoritativně vyslovenými názory a osudky druhých.
J. Týř
Pane Týři, onu anekdotu o kravách jste přece použil proto, abyste doložil prioritu matematiky v rámci věd. Já jsem se jen snažil upozornit, že skutečnost je složitější. Trvat na této prioritě za všech okolností zavání dogmatismem. Vaše verze o chlapci a dívce je jen vtipná (připomíná trochu důvtip některých postav Boccacciova Dekameronu - viz mistr Alberto), v praxi však asi jen těžko použitelná. Nic netvrdím AUTORITATIVNĚ, jen se snažím vyvodit závěry z toho, co jste napsal. Pokud se mýlím, vysvětlete mi to.
Pokud jde o "bobtnání, tak jsem jej použil jako obrazný prostředek, v tomto případě evidentně se týkající pouze rychlého růstu množství poznatků, nic víc, žádné další hodnocení. A bohužel pro školu je tento termín dost výstižný. Neustálé zvyšování tlaku na paměť žáků k rozvíjení myšlení nevede, právě naopak. Myslím, že jste tomu tak porozuměl (věříte, že to myslím dobře), jen jste opět využil šance chytit mě za slovo.
"O tom, co fakticky je nebo není korektní, nerozhoduje něčí autoritativní odsudek, ale pouze úroveň konkrétní věcné a logické argumentace u daného názoru. Ta, pokud vím, v Česku není růžová i proto, že za tzv. korektní se považují i lži. A za nekorektní jsou pak označováni i ti, kteří rozumně volají po návratu od tzv. korektní (fakticky však lživé) argumentace k argumentaci exaktnější to jest k argumentaci logicky a věcně pravdivější."
Naprosto souhlasím.
Znovu musím opakovat, co už jsem napsal: U některých matematiků mě velice překvapuje fakt, že přestože neustále zdůrazňuji (i ve výuce) význam exaktních věd a velmi mi záleží na úrovni jejich výuky, je mi fakticky neustále podsouváno, že činím opak. Možná proto, že lepším porozuměním roste i schopnost nalézt rozpory a problémy tam, kde je vidět nechceme. To ale netvrdím o Vás AUTORITATIVNĚ. A navíc se to týká např. i češtinářů (viz AČ) a dalších. Nevím, zda jste si toho všiml, ale nikdy nenavrhuji ani předem nehájím žádné konkrétní všeléky a ani nejsem členem žádné lobby, jež se snaží prosadit své nápady jako všeobecně platné. Jediné, oč usiluji, zcela marně, je reprezentativní a institucionálně založená diskuse o závažných problémech, ze které by nebyla předem vyloučena žádná názorová strana, kde by rozhodovaly argumenty (na zájmy a vliv) a která by dospěla k závěru, jež by byl obecně akceptován.
Krasobruslit může je ten ten, kdo umí chodit a bruslit.
Z vývojového (ontogenetického) hlediska má pro dítě nespornou priorotu mateřština, jejíž osvojení má tři po sobě jdoucí avšak mezi sebou logicky se prolínajíci fáze:
Prvouka - pochopení významu a správné používání základních slov (základních pojmů) jako nutný základ dalšího vývoje rozumu (RozUmu - Rozlišovacího a vyjadřovacího Umu) jedince.
Gramatika a sloh - Skládání (později i správně napsaných) slov do správně složených (později i napsaných) vět a skládání vět do větších celků tak, aby vyjadřování bylo věcně a logicky správné a tím i pochopitelné pro ostatní lidi.
Literatura - schopnost vyjadřovat složitější věci a schopnost porozumět literárním vyjádření druhých. Není to Literatúra (literární túra).
Krasobruslit může je ten, kdo umí chodit a bruslit.
Literární schopnost má ten, kdo chápe obsah pojmů a zná gramatiku a sloh.
"Tragédií" může být, když si v dospělosti lidé s podstatnými nedotatky v prvouce, gramatice a slohu agresivně nebo třeba jen hloupě, zbytečně rozvláčně apod., osobují pod různými ideovými, dogmaticko kontextovými, zištnými aj. záminkami autoritu v literární oblasti. Týká se to nejen umělecké, ale i odborné literatury, vyjadřování politiků, médií atd.
Viz i
http://www.ceskaskola.cz/2016/03/martin-belohlavek-sikana-je-spicka.html#comment-970006300943044682
Pane Týři, onu anekdotu o kravách jste přece použil proto, abyste doložil prioritu matematiky v rámci věd.
Opravdu, pane Lippmanne? Zase tu AUTORITATIVNĚ a DOGMATICKY tvrdíte a slovem přece zdůrazňujete, co není pravda? Hodláte v tom pokračovat?
Myslíte si, že vaše PERSONALIZUJÍCÍ, KONTEXTOVĚ i rozsahem BOBTNAJÍCÍ, autoritativně dogmatická vyjádření dobře prospívají "reprezentativní a institucionálně založené diskusi o závažných problémech, ze které by nebyla předem vyloučena žádná názorová strana, kde by rozhodovaly argumenty (na zájmy a vliv) a která by dospěla k závěru, jež by byl obecně akceptován"?
Mně už odpovídat nemusíte. Už výše jsem napsal, že věřím, že jste to myslel dobře a že myslím, že byste se mohl a měl vyjadřovat trochu exaktněji, méně nabobtnale, názor označovat za názor a pokud možno šetřit autoritativně vyslovenými názory a osudky druhých.
J,Týř
Pane Týři, už to fakt nehulte.
OBECNĚ chci říci, že i z výše uvedených důvodů je přehnaný tzv. kompetenční (kompetecionalistický, na jakousi kontextovou intuici vnuceně se spoléhající!) přístup systému RVP/ŠVP přístupem vadným, pokud v něm chybí logicky provázaný systém řádně dbající na základní didaktické zásady. Tzv. Kompetence a tzv. Kontextovost se pak někdy stávají i ideovým bičem na systematicky pracujíci a uvažující učitele
Z výše uvedených důvodů osobně podporuji snahu MŠMT o systémově standardizovanou obsahovou strukturu (vč. časové a obsahové provázanosti) RVP s min 30% časovou dotací pro další tvořivoou práci žáků a učitelú. "Ideově kontextové kompetenčníky" to možná bude trochu bolet, ale stojí to, myslím, za to.
J.Týř
...vč. časové a obsahové provázanosti základního učiva...
Učitelé, nedejte se!
Divně jsou to v české škole
vyznačeny lajny.
Kantoři jsou v cenzury kole,
žírné pole má tu provokatér tajný.
Učitelé, nedejte se!
Bůhví kdo a bůhví jak zaprodaný
bude nás tu mlátit?
Profesní čest nám úděl nese,
aby začalo platit:
Papoušek měl touhu skrytou
školit krajtu tygrovitou.
Krajta se mu nedala,
musel školit kanára.
J.Týř
http://www.ceskaskola.cz/2017/08/dvoulete-dite-do-skolky-nepatri-ma-byt.html
http://www.ceskaskola.cz/2017/08/skolsti-odborari-chystaji-kvuli-platum.html
Pane Týři, rád souhlasím, nebudu se už, kromě tohoto dovětku, autoritativně a dogmaticky vyjadřovat k Vašim autoritativním a dogmatickým soudům o mé autoritativnosti a dogmatismu, jež jste nikterak nedoložil. A také např. o souvislosti krasobruslení a literární schopnosti. Napsat něco tak logického já! Kam se hrabe "bobtnání".
Takže nakonec nevím, jak jste onu anekdotu myslel. Možná opačně, než jsem ji pochopil já. Výrok onoho matematika byl tedy zřejmě z těch třech nejméně vhodný. Bohužel jste mi neřekl, jak jste to tedy myslel. Nedozvěděl jsem se ani, co exaktně rozumíte personalizujícím vyjádřením. Třeba tím svým: "přežvykovat svůj pojmový guláš či bramboračku." Vy si, vážený pane, zdá se, pletete názor a fakt. Jestliže mám na něco názor a nic jiného zde nevyjadřuji, pak je z definice zřejmé, že autoritativně a dogmaticky nečiním žádné konečné závěry. Ale nebudu to přece opakovat za každou větou. Názory jsou k tomu, aby se tříbily, k čemuž je zapotřebí dialogu. Já jsem na tomto blogu začal citátem P. Vopěnky a na nikoho jsem osobně neútočil. Každým názorem se ale někdo může cítit dotčen. Napomínat konkrétně mě z různých prohřešků jste však začal Vy.
"Literární schopnost má ten, kdo chápe obsah pojmů a zná gramatiku a sloh." Není to poněkud málo? Co takhle tvořivost? Intuice? Fantazie? Hluboké vzdělání? Zkušenost? Myšlení vůbec (jazyk je je s ním spjat pupeční šňůrou)? A copak to konkrétně znamená, znát obsah pojmů, gramatiku a sloh? Vančura psal jazykem úplně jiným než např. Čapek. Kdo jej ovládal lépe?
Nebojte se, tímto už definitivně na tomto blogu končím. Jestli budete reagovat, je na Vás. Mně odpovídat nemusíte, ale můžete. Kdo z nás to řekl správněji?
Kdo z nás to řekl správněji? To nechť posoudí čtenáři České školy. J.Týř
Okomentovat