Stovky dětí se učí nejen správně mluvit u logopeda, ale i správně psát a držet tužku v ruce u grafomotorika. „Třetina předškoláků by potřebovala intenzivně rozvíjet grafomotoriku,“ říká odbornice Martina Simonidesová. Velkým problémem podle ní je, že děti nyní tráví více času u televize a počítačů, než aby vzaly do ruky pastelku a kreslily si. Rozhovor přináší server iDNES.cz.
V rozhovoru zazní i tyto otázky a odpovědi:
Je to soubor psychomotorických činností, které jsou vykonávány při kreslení nebo při psaní. Je to všechno, co k psaní potřebujeme, aby na papíru naší činností něco vzniklo.
Všímají si toho i rodiče?
Stává se to. Nejčastější signál, že není všechno v pořádku, je ten, že dítě nechce kreslit a ani podobné činnosti jako je stříhání, lepení, modelování, vyrábění z papíru ho moc nezajímají. Když je mu pět a nechce kreslit, vidí tužku a zmizí, je jasné, že je nějaký problém. Když mu řeknete, ať namaluje obrázek pro babičku k narozeninám a musíte ho do toho nutit, je to signál, že je s tím potřeba něco dělat.
Z jakého důvodu to může odmítat?
Může to být proto, že ho bolí ruka, nemá s tím zkušenost, takže si příliš nevěří. Ve školce dostane zpětnou vazbu poměrně rychle, protože když kreslí děti obrázek na stejné téma, tak ony samy dokáží svůj výkon ohodnotit. Pokud vidí, že to soused má jinak, paní učitelka ho chválí, nebo maminka pravidelně žasne, nebo si naopak povzdechne nad výtvorem, tak se dítě uzavře a přirozeně se takové činnosti potom snaží vyhnout.
Jak děti ovlivňuje to, že jsou neustále obklopeny počítači, tablety, mobily? Už děti, které chodí do školky, dostanou od rodičů tablet, aby se na něm třeba dívaly na pohádky nebo si hrály hry...
To je právě ono. Když děti nemají zkušenost s používáním pastelek či tužek, těžko se to naučí. Rodiče mi někdy přiznají, že dítě sleduje dvě až tři hodiny denně televizi, hraje si na tabletu, počítači. Těch dětí je dle mých zkušeností 8-10 %, a to jsou jen ty, kdy mi to rodiče v dotazníku přiznávají. Jak by se najednou přihodilo, že bude psát? To není možné.
Celý rozhovor naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat