Aleš Rozehnal: Deset omylů, které se děti učí ve školách

"Prázdniny se přehouply do své poslední čtvrtiny a tak je tu příležitost procvičit si něco znalostí. Či neznalostí? V průběhu vzdělávacího procesu jsou žáci a studenti často vystavováni teoriím a dogmatům, jejichž nepravdivost je známa, ale přesto jsou vštěpovány dalším a dalším generacím. Zde jsou některé z nich," píše Aleš Rozehnal pro server HlídacíPes. Přebíráme celý text.

1. Haeckelova teorie Haeckelova teorie byla asi nejdéle vyučovaným omylem, a to jak na školách středních, tak na univerzitách. Tato teorie spočívá v tvrzení, že ontogeneze rekapituluje fylogenezi, tedy že vyvíjející se jedinec prochází stejnými stádii, jakými se ubírala evoluce živočichů. Živá embrya podle jeho teorie znovu procházejí evolučním procesem, kterým prošli jejich údajní předkové. Lidské embryo tak vykazuje nejdříve vlastnosti ryby, pak plaza a pak člověka. Tuto teorii doložil její tvůrce nákresy embryí nazývanými Haeckelovy obrázky, které zdobily mnoho desetiletí většinu učebnic biologie. Velmi brzy se však ukázalo, že jeho obrázky jsou podvrhy. Přesto se tato teorie vyučovala další desítky let a odkazy na ni můžeme nalézt dodnes.


2. Jak vypadá atom? Většina absolventů středních škol je přesvědčena, že v zásadě ví, jak vypadá atom. Jejich představa je taková, že atom je vlastně miniaturní sluneční soustava, kde je jádro atomu Sluncem, okolo kterého obíhají planety – elektrony. Tato představa vychází z Rutherforova neboli též planetárního modelu atomu, kde je atom složen z velmi malého hmotného jádra, kolem nějž obíhají elektrony ve vzdálenosti mnohonásobně větší než je poloměr jádra atomu. Studentům se však zapomíná říct, že se jedná pouze o zjednodušený myšlenkový model atomu, protože atom vypadá zcela jistě jinak. Představa jádra a elektronů jako malých kuliček je totiž v rozporu s vlnově-částicovým charakterem mikročástic. Stav mikročástic navíc není možno popsat jejich polohou a hybností, ale vlnovou funkcí. Čtverec absolutní hodnoty vlnové funkce pak udává hustotu pravděpodobnosti výskytu mikročástice, která se nachází v určitém čase a na určitém místě pouze s určitou pravděpodobností.


3. Obíhá Měsíc kolem Země? Naprostá většina absolventů středních škole je přesvědčená, že Měsíc obíhá kolem Země, která zase obíhá kolem Slunce. Pokud by měli nakreslit pohyb Měsíce ve vztahu ke Slunci, vypadalo by to jako telefonní šňůra obkroužena ve tvaru elipsy okolo Slunce. Taková představa je však nesprávná. Země a Měsíc jsou dvojplaneta a jsou těsněji spjati se Sluncem než jeden s druhým. Země i Měsíc tak obíhají kolem jednoho těžiště, které se nachází asi 1600 km pod povrchem Země. Oběžná dráha Měsíce kolem Slunce je tedy téměř stejnou elipsou, jako oběžná dráha Země.


4. Lafferova křivka Lafferova křivka zobrazuje hypotetickou závislost celkové sumy vybraných daní na míře zdanění. Zvyšování daní má od určitého bodu negativní výnos pro stát a zvýšení daňové sazby proto nemusí vést ke zvýšení daňových výnosů. V obou extrémních bodech křivky je daňový výnos nulový. Při nulovém zdanění je daňový výnos nulový a u 100% daňové sazby se daňovým poplatníkům nevyplatí nic vydělávat, takže je daňový výnos rovněž nulový. Dle Lafferovy křivky někde mezi těmito dvěma body existuje taková míra zdanění, která generuje maximální výnosy. Tato úvaha je samozřejmě správná. Problém je ale ten, že o průběhu Lafferovy křivky nevíme takřka nic, stejně tak jako nevíme takřka nic o povaze vztahu mezi sazbou daně a příjmy z daní. Různé matematické modely totiž dospěly k tak rozdílným výsledkům, že to aplikaci křivky v praxi takřka vylučuje. Lafferova křivka je tedy spíše pouze pedagogickým nástrojem ukazujícím, že za určitých okolností snížení daňových sazeb může ve skutečnosti zvýšit příjmy státního rozpočtu a nemůžeme ho označovat za nástroj užitečný pro daňovou politiku.


5. Nacismus a fašismus jsou krajně pravicové ideologie Tvrzení, že nacismus a fašismus jsou krajně pravicové ideologie, se stalo takřka notorietou. Pravicové ideologie přitom ale podporují zachování tradičních hodnot a sociální hierarchie, svobodu člověka, individualismus, minimální roli státu na společnosti, soukromé vlastnictví, volný trh a tržní hospodářství. Některé pravicové směry podporují existenci autority a řádu. Krajně pravicové ideologie jsou tedy ideologie, které z těchto hodnot činí absolutní modlu. Tyto hodnoty ale s nacismem ani fašismem nemají nic společného. Typickými rysy fašistických a nacistických ideologií je rovnostářský kolektivismus, vůdcovský princip, silná ekonomická role státu chápaného korporativisticky, v němž soukromé vlastnictví musí sloužit kolektivnímu prospěchu. Fašismus a nacismus propaguje revoluční, nadtřídní formu antiliberálního, antikonzervativního nacionalismu. Fašismus i nacismus útočí na velkokapitalistické „plutokraty“ a požaduje účast pracujících na rozhodování v rámci korporativisticky utvářeného státu. Typické je také převzetí aktivistického, revolučního pojetí politiky. Jak je tedy zřejmé, nacismus a fašismus je spíše krajně levicovou ideologií, která je s pravicovými ideologiemi v rozporu.


6. Jsou kosmonauti v kosmické lodi na oběžné dráze ve stavu beztíže? Představa, že kosmonauti jsou v kosmické lodi na oběžné dráze ve stavu beztíže, protože v této výšce nad Zemí již není gravitace, je mimořádně rozšířená. Kosmické lodě však létají ve výšce přibližně 400 km, což je poměrně blízko zemského povrchu, takže v této výšce působí téměř stejná gravitace jako na povrchu Země. Stav beztíže pro kosmonauta není dán slabou gravitační silou Země, ale tím, že kosmická loď i kosmonaut padají k Zemi, právě proto, že na ně působí gravitační síla Země. Jedná se tedy o zcela stejný efekt, jako když se kosmonauti připravují na stav beztíže v letadlech, která klesají střemhlav k Zemi.


7. Proč vyhnal Bůh Adama a Evu z Rajské zahrady? Jako důvod vyhnání Adama a Evy z Rajské zahrady bývá uváděna skutečnost, že Eva utrhla jablko ze Stromu poznání dobra a zla, rostoucího ve středu zahrady, které pak společně s Adamem snědla. V Bibli však není o jablku ani zmínky a píše se pouze o plodu. O jaký plod se jednalo, však nevíme. Stejně tak je poněkud nejasné, kolik lidí v Rajské zahradě vlastně bylo. Tradičně se uvádí, že obyvateli zahrady byla Eva a Adam. V Bibli se však píše, že Bůh stvořil člověka jako muže a ženu. Bůh jim požehnal a řekl jim: „Ploďte a množte se a naplňte zemi.“ O kapitolu dále se však uvádí, že Bůh řekl, že není dobré, aby člověk byl sám a uvedl na člověka mrákotu, až usnul. Poté vzal jedno z jeho žeber a z tohoto žebra utvořil ženu a přivedl ji k Adamovi. Podle tohoto popisu to spíše vypadá, že v Ráji byly ženy dvě. Jednu, kterou Bůh stvořil současně s mužem, a druhá, kterou stvořil z mužova žebra. Ve středověku si lidé tento rozpor v biblickém vyprávění vysvětlovali tak, že Adam měl nejdříve ženu jménem Lilit, kterou následně zavrhnul, v důsledku čehož se rozhodla obcovat s démony a možná to byla právě ona, kdo v podobě hada přesvědčil Evu, aby ochutnala plod Stromu poznání dobra a zla.


8. Giordano Bruno byl upálen za své tvrzení, že se Země otáčí kolem Slunce Giordano Bruno je symbolem boje za svobodu vědeckého projevu. V rozporu s obecnou představou však nebyl astronomem, ale filozofem a mystikem. Zastával sice přesvědčení, že Země ani Slunce nejsou středem vesmíru a že vesmír je nekonečný, ale tyto názory ho na hranici nepřivedly. Přesné záznamy o procesu se sice nezachovaly, ale z nálezu listin ve Vatikánské knihově vyplývá, že obvinění spočívala v popírání několika doktrín, zejména věčného zatracení, boží trojjedinosti, božské podstaty Kristovy, panenství Panny Marie a transsubstanciace. Je sice možné, že součástí obžaloby byla i jeho tvrzení, že Země ani Slunce nejsou středem vesmíru, odsouzen však byl za teologickou herezi a obhajobu hermetické tradice. Zdali byly součástí rozsudku i jeho kosmologické představy, nevíme.


9. V létě je tepleji, protože je Země nejblíže k Slunci V době léta na severní polokouli není Země nejblíže k Slunci a naopak se nachází v nejvzdálenějším bodě své oběžné dráhy od Slunce. V době léta je tepleji z důvodu náklonu Země, protože tento náklon umožní v létě sluneční energii, aby zasáhla Zemi po přímější trajektorii.


10. Mořský příliv a odliv způsobuje gravitace Měsíce Příliv a odliv není způsoben tím, že by Měsíc přitahoval mořskou vodu svoji gravitací, protože gravitace Měsíce působící na masu mořské vody je ve srovnání s gravitací Země naprosto minimální. Příliv a odliv tak nezpůsobuje gravitační přitažlivost Měsíce, ale rozdíly v jejím působení. Vzhledem k tomu, že Země a Měsíc rotují kolem společného těžiště, působí na Zemi setrvačná odstředivá síla, která roste přímo úměrně vzdálenosti od společného těžiště. Společné těžiště Země i Měsíce leží pod povrchem Země na přivrácené straně k Měsíci a proto je odstředivý příspěvek nejsilnější na odvrácené straně. Na přivrácené straně k Měsíci tedy převládá (byť nepatrná) gravitační přitažlivost a na odvrácené straně převládá odstředivá síla. Působením těchto protikladných sil pak vznikají na světových oceánech dvě přílivové vlny. Na příliv a odliv má ale vliv i Slunce. Kromě vzájemné polohy Země, Měsíce a Slunce a polohy místa na Zemi ovlivňuje výšku odlivu a přílivu dmutí také tvar pobřeží a úhel dna.


Zdroj: Aleš Rozehnal: Deset omylů, které se děti učí ve školách