Politické strany se shodnou na nutnosti podpořit navyšování platů učitelů a rozpočtu školství. Většina je jich proti zavedení školného při studiu ve standardní době. Strany také podporují nutnost většího propojení výuky ve školách s praxí ve firmách. Odlišné názory mají na společné vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami s ostatními dětmi v běžné výuce. Z jejich volebních programů vyplývá, že se moc neshodnou ani na dalším směřování reforem ve vzdělávání, které odstartovala současná vláda. Informuje ČTK.
Piráti prosazují k současným platům 20 procent průměru navíc. Zelení chtějí usilovat o růst na úroveň ostatních vysokoškoláků, tedy zhruba 31 tisíc korun. ODS slibuje navýšení průměrných platů učitelů na minimálně 35 tisíc korun a zvýšení netarifních částí platů. Podobné navýšení chce prosadit i TOP 09.
Hnutí ANO oficiální program zatím nemá. Předseda hnutí Andrej Babiš ve své knize O čem sním, když náhodou spím, naznačuje, že učitelé by do roku 2035 měli dostat přidáno 50 procent současného platu. Komunisté hovoří o nutnosti navyšování mezd pedagogických a nepedagogických pracovníků, své představy o tom v programu neupřesňují.
Inkluze je stále problém
Poslední dva roky přinesly do škol řadu změn. Na jejich zachování, pokračování nebo zrušení se ale strany neshodnou. Třeba začleňování dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do běžných škol podporují ve svém programu ČSSD, Zelení a Piráti.
ODS, KSČM a SPD s tím nesouhlasí. „Zrušíme povinnou inkluzi - řešení ponecháme v rukou každé školy," píše se v programu ODS. Nejasný postoj mají lidovci, kteří ve svém programu slibují, že společné vzdělávání vyhodnotí. Spolu s ANO a TOP 09 by se chtěli zaměřit na rozvoj mimořádně nadaných dětí. TOP 09 by podpořila projekt dělené třídy, který by umožnil dvourychlostní výuku.
Celý text naleznete zde
3 komentářů:
Kdyby se politické strany významně shodly na školské politice, asi by něco nebylo v pořádku. S výjimkou skandinávských států, kde existuje velmi silná tradice politického konsenzu, je školství všude předmětem politické rozepře. Jinak to ani moc nemůže být. Ostatně, na jakých tématech se mají politické strany v čase globalizace profilovat? Proti velké většině globálních fenoménů jednotlivé vlády samy skoro nic nezmůžou, takže se snaží řešit aspoň témata, která v jejich kompetenci jsou. Třeba organizaci školství, zdravotnictví a sociálního systému.
Tajemný Nick Petr se mýlí, nebo účelově zastírá podstatu věcí v rámci neoliberálního Vládního vzdělávacího jaderného výbuchu*
Kdyby se politické strany významně shodly na školské politice, asi by něco nebylo v pořádku. S výjimkou skandinávských států, kde existuje velmi silná tradice politického konsenzu, je školství všude předmětem politické rozepře. Jinak to ani moc nemůže být.
Nesouhlasím, být to může. Například k významné shodě na tom, že české školství si zaslouží jinde obvyklých 6 % z HDP a důstojné platy učitelů už ty strany mohly a měly dávno dojít.
" ...na jakých tématech se mají politické strany v čase globalizace profilovat? Proti velké většině globálních fenoménů jednotlivé vlády samy skoro nic nezmůžou, takže se snaží řešit aspoň témata, která v jejich kompetenci jsou. Třeba organizaci školství, zdravotnictví a sociálního systému."
Nesouhlasím - zmůžou, ale nesmějí přitom poklonkovat neoliberalismu. I přeměna veřejných škol ze vzdělávacího na sociálně a zdravotně opatrovnické zařízení je totiž součástí nedemokratického neoliberálního konceptu postupného oslabování úlohy rodiny a státu prostřednictvím privatizace veřejných služeb (viz Neoliberalismus a Washingtonský konsensus). Je, myslím, nejen pro mne smutné, že špidlo sobotkovská část ČSSD v této věci neoliberalismu očividně podlehla.
Tajemný Nick Petr by si, myslím, mohl a měl udělat pořádek v elementárních pojmech, o kterých tu píše.
J.Týř
*Viz
http://www.ceskaskola.cz/2017/07/vlada-byla-velmi-aktivni-ve-skolstvi.html
Stručné vysvětlení důsledků neoliberalismu pro 99 % lidí
Velikonoce neslavim ale zmalovanou prdel mam pokazdy ... #fuck #kolednici
Ell Kozlerová na Twitteru
Okomentovat