„Školy žákům pomáhají v lepším
chápání současného světa. Vzdělávací proces může a měl by být
zábavný. Musí samozřejmě reagovat na změny v okolním světě.
Škola má posilovat identitu žáků a zvyšovat jejich schopnost učit
se. Základní hodnotou je jedinečnost každého žáka…,“ v\světluje nutnost změn kurikula Irmeli Halinen, vedoucí oddělení pro tvorbu kurikula ve finském
Vládním výboru pro vzdělávání. A k podobnému přístupu se hlásí i Národní ústav pro vzdělávání, který ve svém aktuálním zpravodaji Oborové skupiny vysvětluje, proč a jak bude probíhat revize kurikulárních dokumentů.
Olga Kofroňová: Proč revidovat kutikulární dokumenty?
Podobný postup volí řada vyspělých zemí. Např. ve Finsku probíhá reforma kurikula všeobecného vzdělávání již od roku 2012 a v letošním roce by měla být ukončena. Irmeli Halinen, vedoucí oddělení pro tvorbu kurikula ve finském Vládním výboru pro vzdělávání, odpověděla na otázku „Proč měnit finské národní kurikulum, když finský vzdělávací systém obdivuje celá Evropa“? Takto:
„Proč tedy měnit systém, který funguje? Protože svět se mění a my se tomu musíme přizpůsobovat. Musíme svět chápat, abychom v něm mohli dobře žít. Školy žákům pomáhají v lepším chápání současného světa. Vzdělávací proces může a měl by být zábavný. Musí samozřejmě reagovat na změny v okolním světě. Škola má posilovat identitu žáků a zvyšovat jejich schopnost učit se. Základní hodnotou je jedinečnost každého žáka…“
I my si uvědomujeme, že je potřeba kurikulum stále přizpůsobovat současnému světu, jehož stálou charakteristikou je změna a kde učení nikdy nekončí.
Aby byly revize kurikulárních dokumentů efektivní, byl navržen tzv. kaskádový postup, tzn. že revize nebudou realizovány k jednomu datu, ale postupně budou revidovány jednotlivé vzdělávací oblasti všeobecného vzdělávání a obory středního odborného vzdělávání. Konkrétní záměry Vám budeme předkládat i prostřednictvím tohoto zpravodaje k diskusi. Těšíme se na spolupráci s Vámi, protože revize kurikulárních dokumentů se musí stát věcí odborné diskuse.
2. Hlavní charakteristiky návrhu pojetí revizí KD
2.1 Orientace na žáka, resp. očekávané výsledky učení žáka
KD mohou být významným nástrojem ovlivňujícím kvalitu a způsob vyučování a učení za předpokladu, že budou formulovat základní požadavky v podobě očekávaných výsledků učení žáka namísto obsahu jednotlivých předmětů, resp. témat, která má učitel žákům prezentovat. Nejde tedy o cíle vzdělávání definované pro učitele, tj. k čemu má učitel žáky vést, ale o výsledky učení definované pro žáky, tj. co má žák prokázat, že umí, a jak to bude ověřováno. S ohledem na učební plán, tzn. určení fondu učební doby, bude v RVP definováno pouze „jádro“ výsledků učení požadovaných státem, kterých mají žáci dosáhnout během daného období vzdělávání.
Přehled očekávaných výsledků učení žáků je chápán jako evaluační standard na národní úrovni (tzn., že z něho vychází např. zadání úloh v testech přijímacích a maturitních zkoušek apod.). Očekávané výsledky učení vyjadřují, co se od žáků očekává, že budou znát a budou schopni dělat. Mají zpravidla podobu vědomostí, dovedností a kompetencí, které se demonstrují v činnosti a jednání žáků (tzn. něco dělat, nikoliv jen vědět o…).
Stanovení očekávaných výsledků učení žáka je v KD chápáno společně pro všechny žáky. Snížení (nebo naopak obohacení) očekávaných výsledků učení pro konkrétní žáky s jednotlivými druhy znevýhodnění (či nadáním) předpokládáme realizovat prostřednictvím definovaných nástrojů (za stávající legislativní úpravy, např. individuální vzdělávací plán). Doporučení, jak pracovat s těmito nástroji, se stanou součástí metodických kurikulárních dokumentů.
Celý zpravodaj je ke stažení zde
5 komentářů:
" Vzdělávací proces může a měl by být zábavný."
A já se ptám proč? Musí být daňové přiznání zábavné? Musí být autoškola zábavná? Má být zaměstnání zábavné? Zábava a povinnost jsou dost odlišné pojmy, asi jako rovná křivka. Nesdílím pocit, že všechno z Finska je dobré.
Vždycky je dobré v čase internetu se podívat do pramenů. Tihleti Češi například nemají moc vyvinutou schopnost odlišovat významy i použití slov jako zábavný, zajímavý, přitažlivý, radostný, vzrušující atp. Ve slovníku to mají, ale často to neznají. Ale určitě jste si přečetli a vyslechli, co Irmeli Halinen říká třeba po 6. minutě na https://www.youtube.com/watch?v=KY_LZJkEo28), a tak vás hned napadlo, že stojí za to přemýšlet o tom, jak ona to myslela tím rysem vzdělávání vysoké kvality (high quality education), jejž vystihla slovem "enjoyable" (slide 9 na http://swedesd.uu.se/digitalAssets/573/c_573074-l_3-k_presentation-irmeli-halinen.pdf). Nebo co na tom snímku na youtube myslí výrazem "joy of learning" - asi v 19., poslední minutě. (Kdo sám v životě tuhle radost nezažil, bude asi zpočátku překvapený, ale jistě mu to časem a studiem dojde.)
Možná překladatel do češtiny nevyhmátl dost pohotově ta slova jako radostný, přinášející radost. Pak bychom se třeba neptali na zábavnost ani na daňové přiznání, ale lépe bychom viděli, jak významné pro učení je to osobní propojení mezi žákem, látkou a výukou. Možná jde o to, aby učení přinášelo kladný prožitek - a nejen z nějaké závěrečného testu, ale právě z učení, z toho procesu poznávání, porozumívání, chápání. Rozhodně stojí za to přemýšlet. To je vždycky lepší než rovnou něco plácnout, a je dobré, když se tomu děti ve škole učí. Jak? Třeba s pomocí Matky moudrosti - tou je porovnávání. Například rozdílů ve finském a českém přístupu ke vzdělávání. Jednou z šikovných strategií je odhalit si a dotáhnout si myšlenku, která je kdesi v základech člověkova stanoviska. Co by nám přineslo, kdybychom si odpověděli na otázku "V čem by se finské školství mělo poučit od českého?"
Existuje také rozdíl mezi českým a finským přístupem k plnění povinností? Podporují finští rodiče vzdělávací systém, školy, učitele? Plní radostně své povinnosti vůči dětem a státu?
Také bych rád učil radostně, rád bych se vyvíjel k finskému obrazu, ale potřebuji k tomu také žáky a jejich rodiče. Existují rozdíly, nebo stavíme na stejných základech?
Take finsti ucitele delaji reformu zadara?
Maji ve skole dozory?
Kolik je v kazde finske skole specialnich pedagogu, psychologu a dalsich profesi, kteri pracuji s jinymi detmi?
Je hezké, že Finsko reformu po 5ti letech dokončuje. Nemělo vy začít s další? 5 let je ve školství poměrně dlouhá doba.
Bude to u nás trvat také tak dlouho?
Místo těchto řečí v článku bych třeba uvítal aktivitu ve smyslu zjišťování, co z reformy RVP na školách nefunguje. Co by učitelé, rodiče, žáci, odborníéci i zaměstnavatelé přivítali.
Nebo zasednou úředníci, přeformátují dokument, rozšíří ho o další stovku stran obecných řečí a budou se divit, že učitelé nejásají. Rodičům a žákům je to jedno. A odborníci, kteří nečerpají a mohou si to dovolit, protestují.
Okomentovat