„Pozice ředitele školy je na stránkách Řízení školy často přirovnávána k pozici kapitána lodi, který z můstku řídí plavbu, má přehled o dění na palubě i v podpalubí, zodpovídá za posádku a vlastně za všechno, co se na lodi odehrává. Myslím si, že je to přirovnání velmi trefné... Kapitán se na loď dostává způsoby podobnými těm ve školství a za srovnatelných okolností. Také je vždy jmenován admiralitou (zřizovatelem), a to s různým záměrem. Někdy jde „jen“ o to, udržet nastavený kurz, někdy jde o to, přiložit pod kotel a přidat plnou parou vpřed, někdy se kličkuje mezi ledovými krami do bezpečných vod. Nezřídka čekají kapitána opravy bez možnosti využít klidu a bezpečí suchého doku. Někdy ale musí kapitán zcela změnit kurz důrazným otočením kormidla,“ píše ředitel školy Pavel Koc v letním speciálu časopisu Řízení školy, který se věnuje roli ředitelů.
 |
| Pavel Koc (linkedin.com) |
Je proto nezbytné věnovat pozornost tomu, jak se kapitáni na svou funkci připravují, jak se v ní zdokonalují a kdo a jak jim s přípravou pomáhá a kdo a jak jejich práci sleduje...
Metodou pro mé výzkumné šetření byly tři případové studie, jejichž jádrem byly kategorizované rozhovory s nově připravovanými i odcházejícími kapitány. Ty jsem použil, protože jsem se chtěl dozvědět podrobnosti o průběhu adaptace kapitánů a nahlédnout hlouběji do jejich pracovních životů. Šetření bylo založeno na životní historii, na narativním přístupu a retrospektivním pohledu. Hlavním kritériem výběru byla ochota spolupracovat, zkušenost s uváděním kapitánů a působení na lodi základní flotily...
Závěr
Začínající kapitáni škol jsou zasazováni na kapitánský můstek jako surové diamanty do šperků při jejich výrobě. Jsou velmi cennou komoditou, prošli si tlaky a teplotami při svém vzniku, spousta energie a finančních prostředků byla vložena do jejich hledání, výběru a přípravy, ale stále jim něco chybí. Pouze v rukou zkušeného brusiče se z nich stanou brilianty a dodají šperkům odpovídající hodnotu.
Ve firemní praxi je profesnímu rozvoji a adaptačnímu procesu kapitánů věnována velká pozornost. Mechanismy adaptačního procesu jsou detailně popsány, v oblasti lodní dopravy jim ale není věnována pozornost a důležitost uvádění začínajících kapitánů je podceňována.
Celý text naleznete v letním speciálu časopisu Řízení školy (nakladatelství Wolters Kluwer) zde
2 komentářů:
Příměry jsou hezké, když sedí. Možná si měl pan Koc zjistit, jak je to s řízením lodi. Kapitán loď řídí a odpovídá za vše s ní související. Na točení kormidlem je kormidelník. Možná, kdyby svou teorii dál rozvíjel na správném příměru, dospěl by i k tomu, že činnost kapitána a kormidelníka je smysluplné rozdělovat mezi dvě neidentické osoby a to dokonce i s různým specifickým vzděláním.
Dneska je to tak, že vyučují kapitáni a školy řídí kormidelníci....
Příměr je to možná trefný, až na jednu maličkost, většina kapitánů na můstku většinou vůbec netuší, co se děje v podpalubí. A neslezou z toho můstku a neslezou ...
Okomentovat