Odpojený muž: Jak technologie připravuje muže o mužství a co s tím.

Nové tóny do aktuálních debat o postavení žen a mužů, kde drtivě převládá důraz na znevýhodnění prvně jmenovaných, vnáší kniha Odpojený muž Philipa Zimbarda a Nikity D. Coulombové. Připomíná existenci sfér, v nichž jsou handicapováni muži, a snaží se nabídnout alespoň dílčí řešení. Recenzi Jana Lukavce přináší server iliteratura.cz.

Philip Zimbardo (youtube.com)

Zimbardo se v současné době věnuje Projektu heroické představivosti (Heroic Imagination Project), v němž zkoumá a podněcuje hrdiny a hrdinství všedních dní. V minulosti se ale proslavil zvláště takzvaným stanfordským experimentem, kdy ve sklepě Stanfordovy univerzity nechal vystavět vězení a náhodně vybral několik studentů, které rozdělil na vězně a dozorce. Ačkoliv šlo původně o muže podobných psychických charakteristik, v důsledku zařazení do jednotlivých skupin se v jedněch „probudila“ bachařská mentalita a v druhé skupině mentalita podřízených. Ani sám Zimbardo si tehdy neuvědomil vážnost situace – z vědce se proměnil v ředitele vězení, a místo aby experiment zastavil, zhroucené nechal odvážet a vězení doplňoval novými studenty.

V nejnovější knize Zimbardo poznatky z tohoto svérázného pokusu připomíná – a dává si za úkol prozkoumat důvody, proč dnešní mladí muži selhávají ve studiu, společensky i po sexuální stránce. Zabývá se podmínkami, které k této situaci přispívají, jako jsou život v rodině bez otce, snadná dostupnost vzrušujících videoher a volný přístup k pornografii na internetu. Dále zmiňuje obecnější faktory, jako jsou fyziologické změny způsobené životním stylem a prostředím, kdy se v mužském těle snižuje množství testosteronu a roste množství estrogenu, dále dopad médií, nedostatek pracovních příležitostí způsobený ekonomickou krizí a všeobecný úpadek školství v mnoha zemích, které v chlapcích nedokáže vzbuzovat dostatečný zájem, podněcovat přirozenou zvídavost.

Zvláštní pozornost autoři Odpojeného muže věnují politickým a ekonomickým důsledkům právního systému, který uznává práva žen, ale nezohledňuje nijak speciálně práva mužů. Součástí obecného zvýhodňování žen v západní společnosti je podle nich třeba to, že na výzkum rakoviny prsu jde více peněz než na bádání o rakovině prostaty; při Bílém domě existuje Rada pro ženy a dívky, ale nikoli pro muže. Upozorňují na dvojí metr při posuzování problematického chování mužů a žen: za stejné kriminální činy dostávají ženy podmíněné tresty, kdežto muži jdou rovnou za mříže; pojem „znásilnění“ je vyhrazen takřka výhradně pro ženské oběti, ačkoli mnozí muži připouštějí, že o panictví přišli tak, že je nějaká žena zmanipulovala, zahnala do kouta, využila jejich „vyjukanosti a oni se poddali, protože si mysleli, že se to tak musí“. Proč může žena veřejně radit, jestli pustit partnera k vodě za to, že si nedává záležet na předehře? A díky čemu může provozovat taxislužbu, která využívá jen řidičky a vozí výhradně zákaznice, ale u mužů by byla podobná „neomalenost naprosto nepřípustná“, rozhořčují se autoři.

Philip Zimbardo a Nikita D. Coulombová: Odpojený muž: Jak technologie připravuje muže o mužství a co s tím. Přel. Libuše Čížková a Kateřina Klabanová, Grada, Praha, 2017


Celý text naleznete zde