Poslanci včera odmítli akutální verzi kariérního řádu pro učitele. Část učitelů (pravděpodobně větší), odborné veřejnosti a politiků si myslí, že to je vítězství zdravého rozumu. Jiní to považují za další špatnou zprávu pro české školství. Bez ohledu na to je ale zřejmé, že spory o kariérní řád ukazují marnost a absurditu v níž se české školství potácí už více než dvacet let. A to ve třech hlavních oblastech: Rychlé střídání ministrů přináší i rychlé střídání koncepcí, plánů, podoby konkrétních dokumentů, neschopnost dotahovat věci do konce. Nehorázně nízké platy učitelů činí z návrhů typu „kariérní řád“, byť třeba i dobře míněných, zbytečnou frašku. Učitelé nejsou schopni se politikům postavit – jsou nejednotní, nemají silné zastoupení, jejich odbory jsou slabé až komické, jsou snadno manipulovatelní. Nejsou schopni vyjasnit si vlastní požadavky a snažit se je prosadit. Stojí za to, se tedy na některé momenty z již dlouhé historie střetů o kariérní řád podívat podrobněji.
 |
| Michal Komárek (archiv autora) |
Hospodářské noviny, 6.8. 2003
Rozhovor s ředitelem 3. základní školy v Turnově a zároveň prezidentem Asociace základního školství Karlem Bártou:
HN: Říkal jste, že po zvýšení dvaceti procent musí přijít další kroky. Myslíte tím tedy stále neexistující kariérní řád pro učitele?
Bárta: To také. Ale předně: vláda slibovala, že učitelé budou brát 130 procent průměru. A to ani těch 20 procent nezachrání. A pak je tu otázka učitelské prestiže.
Lidové noviny, 28.2. 2003:
Resort školství pozastavil práce na kariérním řádu učitelů Ministerstvo školství pozastavilo práce na kariérním řádu pro učitele. Výslednou podobu dokumentu, který má zlepšit podmínky kantorů, tak zřejmě nestihne v březnu předložit vládě k posouzení, jak původně resort zamýšlel. Zdržení prací na kariérním řádu, který má být předložen jako součást zákona o pedagogických pracovnících, způsobil spor o financování školství.
Lidové noviny, 2.4. 2004:
Koalice prosadila školský zákon. Zatím. Reforma základních škol začíná, vysoké dál čekají
Státní maturity, liberalizace školních osnov a nový kariérní řád pro učitele včera získali ve sněmovně podporu většiny zákonodárců. Vláda včera uhájila klíčový návrh školského zákona, od kterého si slibuje začátek reformy školství.
Shrnutí: Před cca 15 lety se intenzivně diskutovalo o kariérním řádu a reformě školství. V rámci diskusí padl například i slib, že učitelé budou brát 130% průměrného platu. Za zmínku stojí, že do diskuse o kariérním řádu se aktivně zapojovaly i některé učitelské skupiny – Radek Sárközi předložil za Učitelský odborový klub v roce 2002 vlastní návrh kariérního řádu. Mimo jiné také připomínal, že vláda už v roce 1997 slíbila učitelům 130% průměrného platu. Na stránkách Britských listů byl ovšem Sárköziho návrh kritizován paradoxně podobnými slovy, jakými kritizoval včera aktuální návrh kariérního řádu poslanec Tomio Okamura: Je to kariérní řád pro „doktory Cvachy“, pro úředníky...
Před volbami 2010
Hospodářské noviny, 24.5.:
Všechny strany také počítají s tím, že po volbách přidají učitelům nebo chtějí systém kantorského odměňování změnit tak, aby pedagogové dbající na svůj rozvoj pobírali vyšší platy než ti, kteří na sobě pracovat nechtějí.
Takzvaný kariérní řád pro učitele navrhují třeba ODS, lidovci, TOP 09 nebo zelení. ČSSD a KSČM naopak slibují přidat plošně všem kantorům. Podle zelených si kvalitní učitel zaslouží 30 tisíc měsíčně, Věci veřejné mladým pedagogům slibují nástupní plat 25 tisíc korun a těm stávajícím chtějí přidat pět tisíc. ODS pak plánuje založit fond, ze kterého by školy dorovnávaly nízké tabulkové platy mladým kantorům.
Prosinec 2011: Učitelé hodinu stávkují, mimo jiné kvůli neexistenci kariérního řádu
Rozhovor Radiožurnálu, 7.12. 2011 :
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka: Na 1600 škol se zapojilo do dnešního protestu proti plánům příslušného resortu. Učitelé většinou posunuli začátek výuky o hodinu kvůli tomu, že od Nového roku by měli o výši jejich platu rozhodovat ředitelé škol a ne délka praxe. Dnes o tom bude jednat vláda. Odboráři upozorňují na riziko, že většině kantorů by mohly mzdy klesnout na nástupních 20 tisíc korun. Ministr Josef Dobeš z Věcí veřejných ale tvrdí, že žádný důvod k protestům nevidí.
Josef DOBEŠ, ministr školství /VV/: Jediná skupina jsou učitelé, kteří 2 roky po sobě dostali přidáno. V letošním roce 2,1 miliardy do tarifů zejména mladí učitelé, ve středu schvalujeme tabulku na příští rok, opět další 4 miliardy, opět do tarifů, tentokrát zkušenější učitelé. Odboráři opět pořádají nějakou stávku. Takže já jsem vyzval školy, kde jsem jim odprezentoval tabulku se všemi aspekty a vyzval jsem je, aby se k tomu nepřipojily, protože je to absurdní.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka: Pane Dobšíku, je opravdu důvod protestovat, když podle ministra Dobeše mají příští rok učitelské platy narůst od 500 do 1500 korun?
František DOBŠÍK, předseda školských odborů: Ano, to je jakási obecná premisa, ale která nebude platit, protože nejenom, že o tom bude rozhodovat ředitel, ale ten ředitel nemusí dostat dostatečný objem prostředků a ve vládním, teda ve státním rozpočtu bohužel tyto prostředky garantovány nejsou tak, jak to pan ministr říká, že poslal na školy dopis, kde říká 3,56 miliardy. V kapitole školství to nemá.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, redaktorka: Tedy vy se necítíte jisti tím, že by měly platy narůst a zároveň protestujete proti tomu, že by o jejich výši měli rozhodovat ředitelé škol?
František DOBŠÍK, předseda školských odborů: Je to tak, protože pokud tedy ředitel má být manažer, jak rád pan ministr uvádí, tak na to má osobní ohodnocení a odměny, aby ohodnotil nějaký výkon, který je tedy jakoby navíc. Neexistuje kariérní řád pro učitele, o kterém se hovoří už léta letoucí a právě ty platové postupy, kterých jenom 5 v té tabulce, byly jediná jistota, kterou ten pedagog v současné době měl a o tu od 1. 1. 2012 přijde.
2012: Kariérní řád bude do tří let
Český rozhlas 13.2. 2012:
Na doporučení expertů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj začal úřad pracovat na kariérním řádu pro učitele.
Týdeník školství, 7.3. 2012
Motivovat učitele, nenechat je odcházet do jiných oborů, lépe ohodnotit jejich práci, to by měl být hlavní cíl kariérního řádu, který připravuje ministerstvo školství.
„Finální verze kariérního řádu pro učitele je za dveřmi,“ řekl první náměstek ministra školství Ladislav Němec na tiskové konferenci ke Zprávě OECD o hodnocení vzdělávání v České republice. Ministerstvo školství v souladu s Dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky a Programovým prohlášením vlády zpracovalo návrh individuálního projektu, jehož cílem bude během dvou až dvou a půl let vypracovat kariérní řád pro učitele. Projekt bude financován z peněz Evropské unie a jeho zpracovatelem bude Národní institut dalšího vzdělávání, který je přímo řízenou organizací ministerstva školství.
Otázky Václava Moravce, 13.5.2012
Petr FIALA, ministr školství: Všichni asi musíme vidět, že se nějakým způsobem vyvíjí ekonomická situace, a že jsme v určitém stavu veřejných financí. Já v tuhle chvíli nebudu tady sedět nad programovým prohlášením a vyškrtávat jednotlivé věty. Možná tady je potřeba ještě říct, že ten problém regionálního školství není možné redukovat na otázku, pouze na otázku ekonomickou a pouze na otázku finanční. Jakkoliv jsou to věci, které jsou nesmírně důležité. Ale je tu celá řada dalších věcí, kde bychom měli udělat klíčové kroky velmi brzy. Potřebujeme dokončit reformu "curricula". Když se podíváme třeba na hodnocení, které, kterému české, které českému školství vystavují zahraniční pozorovatelé, tak zjistíme, že za jeden z velkých problémů považují něco, co bych označil za nedostatek kariérního řádu pro učitele. Učitelé nemají jakousi perspektivu postupu. Není jasné, co se po nich chce. to jsou všechno věci, které musíme a můžeme napravovat.
Václav MORAVEC, moderátor: To znamená, je to i vaše ambice. Například zavést kariérní řád pro pedagogy ve školství?
Petr FIALA, ministr školství: Je potřeba se tím minimálně začít zabývat, diskutovat to s odbornou veřejností a pokročit v tomto dál. Protože to jsou věci, o kterých víme a které úplně nemusejí souviset jenom s ekonomickými otázkami.
ČRo 1 – Radiožurnál, 29.5.2012
Klára BÍLÁ, redaktorka: Kariérní řád má podle představ úřadu motivovat pedagogy, aby se dál vzdělávali a školili, za to dostanou odměny, potvrzuje ředitelka Národního institutu pro další vzdělávání
Helena Plitzová. Helena PLITZOVÁ, ředitelka Národního institutu pro další vzdělávání: Mezi tou první a druhou atestací by se to mělo pohybovat kolem 10 tisíc korun.
Klára BÍLÁ, redaktorka: Podle předsedy Asociace učitelů Jaroslava Štercla kariérní řád pedagogům chybí. Nevěří ale, že ho ministerstvo dotáhne do konce. Hovoří se o něm totiž už přes 20 let.
Jaroslav ŠTERCL, předseda Asociace učitelů: Zpravidla to vždy skončí buď finančním nezajištěním, nebo výměnou politické a vládnoucí garnitury.
Klára BÍLÁ, redaktorka: Úřad bude potřebovat navíc 4 miliardy. Kariérní řád začnou testovat učitelé už příští rok. V praxi by měl pro všechny začít platit po legislativním kolečku nejdříve za 3 roky.
Před volbami 2013
novinky.cz, 20.9.2013
Politici volají po kariérním řádu učitelů, neshodují se na plošných testech Představitelé sedmi kandidujících stran se ve čtvrtek sešli u veřejné diskuse, aby představili své pohledy na povolební směřování českého vzdělávání. Kdo čekal krvavou řež v aréně, divil by se, na kolika bodech se dokážou politici i v napjatém předvolebním období shodnout. Například je všem jasné, že učitelé potřebují zavést kariérní řád nebo že podfinancované školství by si zasloužilo více peněz. Dokonce ale i připouštěli, že celému systému by prospělo, kdyby se do něj míchalo méně politiky. Ošemetnou otázkou ale zůstává například plošné testování pátých a devátých tříd.
Literární noviny, 26.9.
Je reálné, že během příštích čtyř let navýší Česko rozpočet na školství o zhruba 80 miliard korun, tedy víc než o polovinu? A potřebuje české školství ty miliardy? S návrhem na takovou revoluci v rozpočtu přišel na panelové diskusi kandidátů na post ministra školství Ivan Gabal za KDU ČSL. Ostatní diskutující buď naznačovali, že je to jen předvolební rétorika, nebo navrhovali pomalejší postup. Každopádně: peníze jsou a pravděpodobně i zůstanou jedním z ústředních problémů českého školství.
Sociolog Ivan Gabal vychází z poměrně jednoduché a přesvědčivé logiky: Česko dává na školství cca 4,5 % HDP ročně a patří tak v tomto ohledu mezi nejslabší členy skupiny nejvyspělejších států OECD. Průměr v těchto zemích je totiž přibližně 6,5 %. Gabal říká: Zkusme se během příštích čtyř let dostat alespoň na ten průměr, a tedy navyšovat rozpočet o 0,5 % ročně. Odpovídá to zhruba 19 miliardám korun.
Lidové noviny, 22.10.
ROZHOVOR se šéfkou Asociace ředitelů základních škol Hanou Stýblovou i o tom, jak těžké je dnes učitele motivovat
Například nyní opět řešíme kariérní řád pro učitele. Jsem členkou jedné oponentní skupiny. Ve školství působím řadu let, o kariérním řádu jsme se bavili už před dvaceti lety a dál než k mluvení jsme se bohužel ještě nedostali, tak snad nyní.
LN: Kdy by měl být kariérní řad hotový?
Stýblová: V roce 2014, projekt je financován z evropských peněz. Ale co bude pak, těžko říct. Kariérní řád je totiž provázaný s reformou financování, jejíž příprava se po odchodu ministra školství Petra Fialy zastavila. Kdyby se zavedl kariérní řád, musely by školy dostat peníze na to, aby mohly učitele odměnit.
LN: Co na přípravě kariérního řádu nejvíce řešíte?
Stýblová: Já osobně řeším, jak jednotlivé činnosti měřit, respektive jak zhodnotit, že učitel může postoupit do dalšího stupně. V připravovaném kariérním řádu jsou celkem čtyři stupně. První je pro začínající učitele, ve druhém se učitel samostatně věnuje výchově a vzdělávání, ve třetím je vnímán jako expert ve svém oboru a ve čtvrtém jako lídr ve svém oboru, a to i za hranicemi své školy. Tak to zatím chápu já. A učiteli by se měl s postupy do jednotlivých stupňů zvýšit plat. Bráníme se ale tomu, aby učitel jen shromažďoval certifikáty z různých kurzů. Musí především různé dovednosti zvládat a aplikovat v praxi, musí umět komunikovat s rodiči, umět řešit problémy.
LN: V čem bude kariérní řád přínosem?
Stýblová: Bude učitele motivovat. Současná platová tabulka je totiž naprosto nemotivující. Dříve v ní bylo dvanáct platových stupňů, za ministra Dobeše se jejich počet snížil na pět. Dám vám jeden příklad, zrovna nedávno jsem dávala jedné mé učitelce platový výměr. Je jí pětačtyřicet let a už nyní je v pátém, tedy posledním platovém stupni, a to má ještě před sebou dalších dvacet let ve škole a nemá před sebou žádný platový postup. Původně se zřejmě počítalo s tím, že se k věkovému automatu připojí ještě kariérní řád.
2014: Marcel Chládek: pro učitele chci 32 tisíc hrubého. Kariérní řád do roku 2015
Lidové noviny, 15.1. 2014:
Rozhovor s Marcelem Chládkem
LN: Kdy zavedete kariérní řád pro učitele?
Chládek: Chci ho zavést od roku 2015. Měl by být ale navázaný na systém odměňování. Musí se zrušit ta hloupost, kdy máte všechny učitele sražené prakticky do jedné skupiny. Kvůli nedostatku peněz pak ředitel nemá jinou možnost, než jim dát základ. Finančně ohodnocený musí být učitel, který na sobě pracuje, má výsledky a umí látku podat.
LN: Jak se má vyvíjet plat učitelů?
Chládek: Před skokovými změnami preferuji kontinuální růst. U učitelů, kteří na sobě pracují, je klíčová praxe. Líbilo by se mi, kdyby v dohledné době byl průměrný plat pedagoga v regionálním školství v rozmezí 28 až 32 tisíc korun hrubého. Musí vzrůst i platy nepedagogických pracovníků. Mým cílem je zvýšit plat všech zaměstnanců školy.
2015-17: Opět 130% průměrné mzdy a kariérní řád jako jedna z priorit
Není třeba podrobně připomínat dění posledních týdnů nebo měsíců. Takže jen shrnutí:
Učitelé v Česku jsou zřejmě nejhůře placenými učiteli ve vyspělých zemích. Politici jim opět slibují radikální zvýšení platů na úroveň kterou slibovali před dvaceti lety. A opět to vypadá velmi nepravděpodobně.
Při obhajobě kariérního řádu se ministryně Kateřina Valachová zaštiťovala podporou Asociace ředitelů ZŠ, asociace CZESHA, školských odborů, platformy COMENIUS a některých dalších školských asociací.
Důsledných, „hlasitých“ kritiků kariérního řádu bylo málo. Mezi výjimky patřil například učitel Zdeněk Sotolář, který navrhovanou podobu kariérního řádu pravidelně kritizoval na svém blogu.
V dubnu 2017 poslanci kariérní řád schválili. Mezi učiteli to nevyvolalo žádné protesty.
Teprve poté zvrátila situaci akce Iniciativy Pedagogická komora, na české poměry nebývalá a razantní, která nakonec vyústila v petici s podpisem více než 20 tisíc učitelů. A především dokázala přesvědčit rozhodující množství poslanců, že kariérní řád je třeba odmítnout.
Kruh se uzavírá: Petici proti kariérnímu řádu vede Radek Sárközi, který říká „učitelé kariérní řád nepotřebují“.
Takže zbývá otázka, zda toto razantní vystoupení učitelů zůstane ojedinělým, nebo zda předznamenává změnu – že učitelé budou schopní s politiky tvrději vyjednávat.
12 komentářů:
Pěkný a výmluvný přehled, díky za něj. Souhlasím, že v krystalické podobě ilustruje dlouhodobě nezdravý rytmus české vzdělávací a obecně veřejné politiky. Spíše než ode zdi ke zdi, jak se s oblibou v debatách tvrdí, to spíše připomíná pohyb metodou jeden krok dopředu a dva zpět. Pro srovnání velmi podobný cyklus v dějinách ideje Národní rady pro vzdělávání: http://www.ucitelske-listy.cz/2015/11/arnost-vesely-narodni-rada-pro.html
Takhle PITOMÝ Kariérní řád učitelé ani veřejný zájem České republiky opravdu nepotřebují
pitomý, pitomost, pitomec, pitomina.
Stč.pitomý ‘krotký,ochočený,krmený’ od praslovanského .*pitati ‘krmit’,přeneseně pak ‘tupý, hloupý’
Slovo stejný původ jako píce = psl. *pit’a je odvozeno od *pitati ‘krmit’, stindické pitú‘jídlo, pití’, vše z ie. *pei-tu-, *pī-tu‘ strava, pití’ od *pei- ‘být tučný, plný’.
Přeneseně to mohlo být nějak tak: Takže pitomý byl původně tlustý člověk, neukázněný, omámený jídlem, který neznal svou míru. Když byl hladový, tak se stal nepříjemným atd.
https://m.odpovedi.cz/otazky/jak-vzniklo-slovo-pitomec
Dotační nenakrkanost "pitomců" z Vlády a z MŠMT České republiky, myslím, především způsobila, že Kariérní řád řádně neprojednali ani s cílovou skupinou ani s politickými partnery a zplodili nebetyčný z EU dotací dotovaný BIČ na DEMOTIVOVANÉ učitele, který jim Parlament hodil po jejich dalších podrazech plným právem na hlavu. A ještě i potom lžou a lžou a lžou a pokoušejí se stále ostatní podvést Například medializací pochybností o motivací připomínkovatelů té jejich pitomosti. O pravé příčině jejich debaklu s Kariérním řádem, o své pitomosti nemluví, i když i vrabci na střeše včetně předvolebních průzkumů o ní44 švitoří.
J.Týř
Viz
http://www.ceskaskola.cz/2017/06/radek-sarkozi-ministr-stanislav-stech.html
http://www.ceskaskola.cz/2016/03/zdenek-sotolar-krmicem-portfolii-aneb.html
Co se stalo od 7.4.2017 do 12.7.2017?
Vy to nevíte, paní poslankyně Bohdalová a pane ministře Štechu? Senátoři a poslanci všech parlamentních stran kromě ČSSD se konečně naštvali zejména na pokrytectví pana premiéra a paní bývalé ministryně školství, kteří beze studu prohlašovali, že školství je prioritou ČSSD, ač podle některých jejich činů spíše opak je pravdou. Naštvali se a konečně vyslyšeli dlouhodobě se ozývající hlasy reprezentující cca 80 % nespokojených učitelů. A řekli o tom v senátu i ve sněmovně pravdu. Pravdu že školy, děti, rodiče a veřejnost nejsou euročerpadlářské projektové křoví pro pochybně realizované projety. Nezachránil to ani dosud většinou loajální, jinak ale mnohdy poctivě argumentujíci, pan profesor Štech, který se obětoval nést následky toho, co exministryně školství natropila, myslím, jako příslušnice špidlo sobotkovské části ČSSD svým ideotickým hyper aktivismem a svou zradou ministerského slibu.
J.Týř
Moc pěkný článek. Muselo dát hodně práce vše dohledat. Bohužel ukazuje, že se české školství v tomto bodě nikam neposunulo...
Jen pro úplnost. Kriticky se ke kariérnímu řádu vyjadřoval nejenom Zdeněk Sotolář na svém blogu, ale prostřednictvím svých prohlášení a otevřených dopisů také celé Učitelské profesní sdružení.
J. Týř
"jako příslušnice špidlo sobotkovské části ČSSD svým ideotickým hyper aktivismem "
V tomto máte plnou pravdu. Školství v ČR se totiž za poslední 4 roky neposunulo vůbec nikam. Převážila levicově socialistická rétorika a naprosté nepochopení fungování celého školství. Je tedy potřeba vymést "ty stoleté" pavučiny na MŠMT.
Pseudolevicová, neoliberalismu poklonkujíci, špidlosobotkovská část ČSSD je záležitostí posledních 7 až 15 let. Société je francouzsky společnost a samotné slovo socialismus není slovo pejorativní, pokud (pseudo)socialisté nedělají blbiny. Levicové resp. socialistické myšlenky jsou vyjádřeny od Velké francouzské revoluce (dobytí Bastily v roce 1789 má právě dnes výročí) slovy volnost-rovnost-bratrství, jejichž význam je součástí hodnot parlamentní demokracie.
Problémem špidlosobotkovské části ČSSD a levice v EU je, myslím, v pseudolevičáctvi kombinovaném s bezzásadovým poklonkováním kapitalistickému neoliberalismu (zostření nadvlády bank resp. kapitálu nad státem), což je záležitost posledních ani ne 50 let (Washingtonský konsensus).
Kdyby tu sociálně orientovaná levice nebyla, bylo by lidem hůř. Problémem špidlosobotkovské části ČSSD je, domnívám se, její oportunismus (smířlivectví) vzhledem k neoliberalismu. Vnitřní hlasy v ČSSD to někdy komentují ironickou poznámkou, že slovo sociální by v názvu ČSSD mohlo být klidně nahrazeno slovem liberální.
Levicová sociální demokracie má být protipólem pravicové liberální demokracii. O tom myslím nemůže být pochyb. Škoda, že u toho současná (pseudo)levice tropí tolik hloupostí.
J.Týř
J.Týř
S tím lze jedině souhlasit.
O kariérním řádu v roce 2012:
http://www.pedagogicke.info/2017/07/vybirame-z-archivu-kulaty-stul-skav.html
Pánové a šlo by tedy dát nějaký vlastní návrh? Já souhlasím s tím, že všechny doposud podané návrhy nejsou dobré, ale vžijte se do role toho, kdo dostal zadání řešit nějak kvalitu učitelů. Ačkoliv já s tím nesouhlasím, často jsou učitelé kritizováni a jejich neschopnost, nesebevědomí, zaostalost, stáří, pohlaví, metodická nepřipravenost, lenost, špatná připravenost na praxi a já nevím co ještě, jsou předkládány jistými osobami (povětšinou osobně zainteresovanými na řešení těchto domnělých problémů) za hlavní důvody nedobrých výsledků našeho školství. Tak jak tu kvalitu učitelů měřit a jak odlišit lepšího učitele od horšího?
Mně se jako nejlepší návrh jeví posunout ověřování kvality z učitele na ředitele a neměřit přínos žákovi, ale přínos školy jako celku. To už se měřit do určité míry dá. A ohodnocení kvality učitele nechat na řediteli. A stanovit pravidla kvality řízení školy.
"Tak jak tu kvalitu učitelů měřit a jak odlišit lepšího učitele od horšího?"
No, nevím, ale řekl bych, že ve veřejném sektoru je lepší nějak zaručit dostačující kvalitu lidí, než je seřazovat podle nějakých kritérií kvality (tzn. snažit se mít dobré učitele/lékaře/úředníky mi přijde smysluplnější než seřadit je podle kvality). Skoro mne přijde, že to by tak nějak mohlo plynout i z těch ústavních řečí o rovnosti a rovném přístupu. Myslím, že jakýkoli systém měření kvality v tak komplexním systému se zvrhne v naplňování kritérií systému kvality...
Pro atestaci chirurga taky myslím není až tak důležité, jestli zvládl světově unikátní transplantaci a jak špičkově ji provedl, ale kolik slepáků odoperoval a kolik při nich (ne)udělal chyb...
Takže pokud bych měl něco navrhnout, tak je to max. 2000 přijatých studentů ročně na pedagogické fakulty s centrálně nadiktovanými počty aprobací, nástupní plat na úrovni průměru, věkový automat jdoucí do pětiletých krocích třeba k těm 130 nebo 150 procentům průměru doplněný pravidelnými hospitacemi jak ze strany školy, tak ČŠI (ovšem asi úplně jinou ČŠI...). S tím, že ten dvouletý refentariat/adaptační období pro absolventy bych nechal...
Pokud bych se rozhodl brát do huby spojení "kariérní systém", tak jedině v případě něčeho, jako třeba systém úředníků ve Francii, kde v případě místa bydliště vám stát zajistí nové odpovídající místo (s tím, že učitel je furt učitel a ČR není Francie, takže bychom se mohli vyhnout těm absurditám, kdy člověk pobírá dva roky plat a nechodí do práce, protože v daném departementu není zrovna volné místo v třídě 8c...).
Kvalita školy začíná od jejího vedení. Pokud je vedení školy neosvícené a svým učitelům jejich nápady, které by mohly motivovat žáky k zájmu o danou školu, hned v zárodku zadusí, tak s tím sebelepší kreativní, na sobě pracující, učitelé nic nenadělají. Tady musí vedení se svým kolektivem táhnout za jeden provaz a já se obávám, že to vždy nelze (vlastní zkušenost).
Okomentovat