Jana Karvaiová k projednávání návrhů změn vyhlášky k inkluzi: Ministerstvo dostatečně nehovoří s odbornou veřejností. A především: Peníze na inkluzi nejsou a nebudou!

Dne 14. července 2017, v tichosti, vydalo MŠMT výzvu k připomínovému řízení k novelizaci Vyhlášky 27/2016. Novela je vydávána za technickou. Tedy něco jako za opravu chyb, slovosledů či slovních spojení, jejich upřesnění. Ve skutečnosti tomu tak není, což popsaly i subjekty, které měly možnost vyhlášku komentovat. Mám několik výhrad: Vyhláška 27 je klíčovým dokumentem k inkluzivnímu vzdělávání. K její novelizaci dojít musí, ovšem po připomínkách všech subjektů, které ke společnému vzdělávání mají co říci.

Jana Karvaiová (linkedin.com)

Šetření proběhlo pouze ve vybraných PPP a SPC formou dobrovolného dotazníkového šetření. A to již v měsících leden až březen. Škol a školských zařízení se nikdo neptal. Proběhla jakási setkání ministerstva s asociacemi. Podle očitých svědků však přítomní zástupci neobdrželi předem žádné navrhované materiály. Informace na ně byly doslova chrleny, přítomní neměli možnost nějak zásadně připomínkovat. Zásadní připomínka, kterou např. přednesla Asociace speciálních pedagogů, že stále v podstatě neexistuje odborná práce s dětmi v běžné škole, že učitelé bez aprobace speciální pedagogiky jsou bezradní a nemají šanci (kromě lidského a vstřícného přístupu) pomáhat dětem s SVP, nebyla vůbec vzata v potaz.

Opět se tu setkáváme se stále stejným klišé, které ministerstvo praktikuje již delší dobu. Nehovoří se DOSTATEČNĚ s odbornou veřejností jako celkem, na připomínky není čas ( v současnosti doslova časový přes), připomínkové řízení bylo vyhlášeno ve chvíli, kdy většina lidí bývá na dovolených, s tím, že novelizace by měla platit již od 1.9.2017 – tedy měsíc po připomínkování. Tak taková taktika by byla jasná i štangmastovi 4. cenové kategorie po několika půllitrech českého moku. Ale věřte, že opět se MŠMT ozve, že vše se včas diskutovalo a vše bylo seriozně nastaveno.

Nyní provedu lehké shrnutí k návrhům na změnu Vyhlášky 27

Pozitiva:

- diagnostika LMP bude na jeden rok pouze jednou, pak již po dvou letech. Mezi tím se bude provádět dynamická diagnostika ve škole ve spolupráci všech subjektů, které na dítě působí včetně rodičů. Dojde tím k odstranění diskriminace u tohoto druhu postižení. Proč se k tomuto nepřihlédlo již v prvním připomínkovém řízení naprosto netuším. Pravděpodobně stížnosti přetíženosti SPC dosáhly takového vrcholu, že to někdo nahoře vzal v potaz.

- školy zřizované podle § 16 nebudou muset být striktně jednodruhové, neboť by to vedlo k jejich postupnému rušení, což konečně někomu nahoře také došlo a napomohly tomu kraje, které ignorovaly ustanovení v současné vyhlášce (děkuji jim).

- školní speciální pedagogové by měli být zařazeni do vyššího, tedy 13. platového stupně

- lehce snížená administrativa pro poradenská zařízení

Negativa:

- snížil se možný počet intervenčních hodin v jednotlivých stupních, především v těch nejčastěji poskytovaných, tedy v druhém a třetím stupni. Intervenčními hodinami je myšleno jak působení speciálních pedagogů v rámci předmětu speciálně pedagogické péče, tak i v  pedagogické intervenci ( doučování).

- zároveň se snížily koeficienty pro výpočet NFN částek poskytovaných na tuto intervenci

- snížilo se rozpětí možných úvazků pro asistenty, školní speciální pedagogy a školní psychology ( a zároveň se snížily koeficienty pro výpočty hodnocení jejich práce )

- opět nikoho nenapadlo, aby zaměstnávání školních speciálních pedagogů nebo psychologů nemuselo být závislé na doporučení ŠPZ. Námitka, že to lze realizovat končí ve chvíli, kdy ředitel nahlédne do svého rozpočtu a zjistí, že má sotva na platy stávajících pracovníků.

- nesnížená administrativa pro školy ( školy přistupovaly k tvorbě PLPP stejně až když bylo jasné, že dítě má nějaký problém)

Celkové shrnutí:

Z návrhů vyplývá zcela zřetelně snaha o úsporu financí na podpůrná opatření. Nejenom, že se snížily koeficienty výpočtů, bude také záležet, jak moc se do doporučení budou psát které pomůcky apod. Již ke konci školního roku byly zaznamenány snahy o šetření, kdy např. dětem s LMP v našich speciálních třídách nebyla přiznána ani koruna na pomůcky či učebnice.

A nyní k připomínkám jednotlivých připomínkových subjektů. Nebudu tu rozebírat každého zvlášť, vypíchnu pouze ty nej…, tedy ty, co mi vadí nejvíce a velice doufám, že k nim nebude přihlédnuto.

Peníze nejsou. Varovala jsem ( a nebyla jsem sama) před tímto již před samotným zavedením inkluze. Psala jsem o tom, že není možné spoléhat se na dotační finance (které jsou v současnosti stejně jen doslova „plácány“ na nesmysly) a že je nutné veškeré finance čerpat ze státního rozpočtu. A že to tedy bude velmi drahé. Tyto podněty nikdo nebral vážně a dokonce někteří inkluzionisté mě obviňovali ze šíření poplašných zpráv. Stačí si tedy přečíst připomínky ministerstva financí a všem se hodně dokořán otevřou oči. Peníze nejsou a nebudou. Tečka. Nebo snad vykřičník?

Ne kdepak, „Rozsudek D.H. „ vůbec neměl s inkluzí nic společného. Proč se tedy tímto rozsudkem opět ohánějí dva subjekty, a to ministerstvo spravedlnosti a kancelář ombudsmanky?

Nebudeme rušit speciální školy, vykřikoval kde kdo, aby přesvědčil veřejnost, že mnozí z nás lžou a vyhrožují, abychom inkluzi v této podobě nepřijali. Tak si tedy počtěte ve vyjádření opět paní ombudsmanky a ministerstva spravedlnosti. Teď již bez příkras (vždyť inkluze už platí, už se nemusí obávat) se tu vedou řeči o neumožnění vzniku speciálních škol, které by vzdělávaly více postižení najednou (je to prostě úspornější a navíc se tu schází odborníci na jednom místě). Přitom tento požadavek vznášejí zřizovatelé, tedy kraje právě pro udržitelnost speciálního školství. Jestliže toto projde, bude speciální školství zanikat pro neufinancovatelnost. Nejvíce mě rozesmála starost paní ombudsmanky, kdeže ty speciální školy naberou ten kvalifikovaný personál a zajistí tu odbornou péči? Tak tu už mají dávno paní Šabatová. Spíš by vás mělo zajímat, jak je kvalifikovaně a odborně vzdělávána ta část SVP dětí a mládeže na běžných školách. To byste viděla totální katastrofu, ale tam to nevadí. Tam je jedině podstatné, že ty děti sedí mezi ostatními zdravými. To je jediné hodnotící kritérium lidí, kteří si takto představují inkluzivní vzdělání.

Některé subjekty se ani nesnažily cokoli připomínkovat, neboť mají podobný názor jako já. Takto pojatá novelizace vyhlášky je trapná, nicneříkající, posouvající současný marasmus do ještě horších pozic.

Je třeba dlouhodobější, naprosto komplexní a transparentní analýza stavu. A celé by to mělo vést nejen k novelizaci vyhlášky, ale k novelizaci celého školského zákona.


Návrh změn Vyhlášky 27 a připomínky naleznete zde