V dvacetitýdenním experimentu se 2 500 devíti- a desetiletých školáků na 38 školách učilo, jak formulovat otázky a vysvětlovat argumenty. Oproti svým spolužákům bez podobného výcviku získali v angličtině a přírodních vědách průměrně dvouměsíční náskok, v matematice se pak nejvíc znevýhodnění žáci zlepšili o měsíc. Na studii upozorňuje server scio.cz.
Studie vychází z předchozích výzkumů, které pozitivní vliv diskuzí potvrdily. Devíti- a desetiletí Britové, kteří se jeden týden věnovali filozofii, se zlepšili v matematice i čtenářských dovednostech. V jiném programu školáci v přírodních vědách kladli velké otázky jako „jak víme, že je země kulatá“ a oproti kontrolní skupině se zlepšili o celý měsíc.
Běžné školy nejsou k dialogové výuce uzpůsobeny – překážkou jsou velké třídy, výchovné problémy, různé úrovně motivace či tlak standardizovaného testování. Přetrvává proto tzv. recitační výuka, tedy předávání informací a testování jejich zachycení sekvencemi krátkých otázek a odpovědí. Tato metoda umožňuje učitelům lépe řídit směr výuky a mít nad hodinou kontrolu. Pokud jsou nejistí ohledně svých znalostí nebo se tak sami učili, je těžké se přeorientovat na jinou výuku.
Celý text naleznete zde
2 komentářů:
A to je jako objev? Novinka?
Že by občanská nauka? Copak se britové neučí o dempokratickém člověku a diskutují o filosofii?
Vždyť naše děti by byly přetíženy.
Okomentovat