Bezradné tápání na téma inkluze: Ministerstvo školství odpovídá na otázky České školy k novele Vyhlášky 27/ 2016 (inkluze) a připomínkovému řízení k novele

Minulý týden proběhlo připomínkové řízení k „technické“ novele "vyhlášky o inkluzi" (Vyhláška 27/2016). A ukázalo podstatné věci: Ministerstvo školství ani v nejmenším nedokázalo uspokojit kritiky, kteří tvrdí, že o věcech dostatečně nediskutuje s odbornou veřejností a že nemá celý projekt inkluze dobře promyšlený a připravený. Přišla navíc i velice závažná kritika ze strany ombudsmanky, ministerstva spravedlnosti a ministerstva financí: Předkládaná novela vůbec není jen technická a jde proti duchu inkluze, tvrdí například ministerstvo spravedlnosti. A požadovaná částka na „implementaci inkluzivního vzdělávání“ v rozpočtu prostě není, tvrdí ministerstvo financí, s tím, že aktuální odhady „rozpočtu na inkluzi“ jsou o více než dvě miliardy vyšší než ty z minulého roku. Česká škola se ministerstva zeptala, jak kritiku a připomínky vnímá a jaké vidí řešení. Přinášíme odpovědi. (A někde spíš bezradné neodpovědí.)

1. Byly návrhy dostatečně probrány s odbornou veřejností? Měli učitelé a odborná veřejnost šanci změny připomínkovat? Kdy a jak k tomu došlo? (Ozývá se kritika, že odborná veřejnost neměla k dispozici žádné podklady, že konzultace byly spíše formální...)
2. Některé z připomínek se zdají být zásadní a upozorňují na to, že jde o dost podstatné změny a tedy nejde pouze o „technickou novelu“. Trváte na tom, že jde „především o technickou novelu“?
(MŠMT odpovídá na dvě otázky najednou)

Cílem novely je odstranění nejpalčivějších technických a praktických nedostatků, které byly identifikovány v prvním roce účinnosti nových pravidel. Nejedná se tedy o novelu vyhlášky, ale pouze o technickou novelu, kde je cílem upravit a zpřesnit znění. Technická úprava pravidel by měla nabýt účinnosti co nejdříve, nejlépe od začátku nového školního roku. Při přípravě technické novely MŠMT vycházelo právě z podnětů zainteresovaných subjektů a podstatné změny byly předjednány jak se zástupci klíčových profesních organizací, tak se zástupci subjektů státní správy, nejvíce zainteresovaných v dané problematice. Novela vychází z komplexního vyhodnocení zkušeností s aplikací pravidel v oblasti společného vzdělávání; tento návrh byl posléze odborně projednáván, proto došlo k jeho předložení teprve v červenci. Jelikož byl materiál již předjednán, je na místě i zkrácené připomínkové řízení.

3. Ministerstvo spravedlnosti vznáší zásadní připomínku, že novela jde proti duchu inkluze, protože chce uchovat speciální školy zaměřené na různé druhy postižení. Jak tuto připomínku vnímáte? A otevírá se tím znovu diskuse z minulého roku: Budou – a mají se – speciální školy rušit?

Novela upravuje technické podmínky, rozhodně nenavrhuje rušení „speciálních škol“. Cílem je zachovat jednodruhovost tříd ve školách v souladu s platnou vyhláškou č. 27/2016 Sb., a upravit zřizovatelské kompetence škol v souladu se školským zákonem. Tedy netrvat na jednodruhovosti škol, protože to komplikuje organizaci vzdělávání v menších městech. Tím se nijak neruší zachování typu škol podle druhu postižení, které mají svoji tradici, a současně se umožní, aby byla v menších městech dělícím kritériem jednodruhová třída.

Stručný přehled změn:

- Zjednodušuje se administrativní náročnost pro školy a školská zařízení, kupř. v procesu vydávání zprávy a doporučení školským poradenským zařízením

- Odstraňují se interpretační nejasnosti v oblasti zřizování škol podle § 16 odst. 9 školského zákona (speciální školství)

- Nově nebude vyžadována v některých případech tak častá rediagnostika (nové posuzování) speciálních vzdělávacích potřeb, což uleví jak dětem, tak odlehčí systému školských poradenských zařízení

- Změny v příloze č. 1 vyhlášky - odstranění terminologických nepřesností a zjevných chyb. Dále dochází k dalším drobným změnám reflektujícím potřeby praxe (například úprava normované finanční náročnosti u předmětů speciálně pedagogické péče na 1 žáka, a nikoliv na skupinu, atd.)

Změny ve vyhlášce nejsou početné a jsou zvýrazněné v části materiálu, která byla zaslána do meziresortního připomínkového řízení

4. Připomínka ministerstva financí je zcela zásadní: Na „inkluzi“ nejsou ve státním rozpočtu peníze. Co s tím? A není to úplně zásadní nedostatek „inkluzivní reformy“, že neměla zajištěný výhled financování v dlouhodobém horizontu?
5. Jaký bude nyní další postup?
(MŠMT odpovídá na dvě otázky najednou)

Co se týče systému financování společného vzdělávání, ten doznal v roce 2017 podstatné změny. Plošná podpora společného vzdělávání přechází totiž na podporu cílenou, je zaměřena na konkrétní speciální vzdělávací potřeby dětí, žáků a studentů podle požadavků škol. Znamená to, že krajské úřady od 1. ledna 2017 dostávají z ministerstva školství finance cíleně na nově nastavená podpůrná opatření, podle skutečně vykázaných potřeb každé jednotlivé školy. Peníze putují do škol z ministerstva školství na základě údajů, které poskytují prostřednictvím výkazů ředitelé škol. Každý měsíc tak dochází k úpravě rozpisu rozpočtu a tyto již „zamašličkované“ finance nebude možné využít krajem na jiný účel. Tím by školy měly mít jistotu, že podpůrná opatření, která budou doporučena školskými poradenskými zařízeními, budou finančně pokryta, a to co nejrychleji.

Vláda dále podpořila záměr MŠMT na posílení rozpočtu o 400 milionů korun pro děti nadané, mimořádně nadané, ale také na pomoc, podporu a péči pro děti ve školních družinách či mateřských školách. Finance jsou určeny na zkvalitnění vzdělávání ještě v roce 2017. Podpora nadání je od září 2016 novou záležitostí, tyto nároky zde nikdy v minulosti nebyly, takže ministerstvo financí dlouhodobě dopředu vědělo, že se budou ještě upřesňovat. Co se týče podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, novelou školského zákona, která nabyla účinnosti v září loňského roku, se stalo financování podpůrných opatření pro děti, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami včetně žáků nadaných, nárokovým. Výši podpory stanovuje vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Stát je povinen tyto peníze zajistit a vláda tyto nároky potvrdila.

Doplňující otázka České školy: Ale ve vaší odpovědi není vysvětleno, jak to tedy bude s financováním inkluze v příštím roce.

Připomínám: Připomínky MF jsou tvrdé:

1. Požadavky na účelové navýšení rozpočtu kapitoly MŠMT v návaznosti na zabezpečení dopadů vyhlášky nejen na rok 2017, ale zejména na rok 2018 a léta následující, překračují možnosti státního rozpočtu.

2. Ze strany Ministerstva financí bylo doporučeno provést revizi vyhlášky nejen z hlediska rozsahu poskytování opatření, ale i výše jejich finanční náročnosti. Předložená novela se však netýká revize z hlediska rozsahu poskytování opatření a výše jejich finanční náročnosti, ale pouze odstranění technických nedostatků. S předloženou novelizací vyhlášky v navrženém rozsahu MF zásadně nesouhlasí a důrazně žádá o provedení celkové revize podpůrných opatření.

Přitom podle MF je rozdíl v původních a momentálních odhadech na výši rozpočtu pro rok 2018 více než 2 miliardy...

Takže se znova dovoluji ptát: Co s tím? Bude ten rozpočet zajištěn?

V tuto chvíli je cílem technické novely odstranění nejpalčivějších technických a praktických nedostatků, které byly identifikovány v prvním roce účinnosti nových pravidel. Nejedná se tedy o novelu vyhlášky, ale pouze o technickou novelu, kde je cílem upravit a zpřesnit znění. Co se týče financí, výši podpory stanovuje vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných a stát je povinen tyto peníze zajistit.

Shrnutí: Připadá mi, že odpovědi ministerstva školství nabývají podobu ukázkové tautologie: Někdo má snad problém s tím, že ta novela je pojímána jako technická? Nechápeme: Je to technická novela! Navíc řeší ty „nejpalčivější nedostatky“. A pokud jde o rozpočet: Říká snad někdo, třeba ministr financí, že na to nejsou peníze? A co?! Stát je povinen tyto peníze zajistit. Čili peníze budou. Ať si o tom stát říká co chce...


Návrh novely a připomínky naleznete zde 


- mik