„Žáci, kteří prošli na druhém stupni základní školy Hejného metodou výuky matematiky, dosáhli v porovnání s celostátním průměrem u nejúspěšnějšího termínu v jednotných testech CERMAT v matematice o 12 procentních bodů lepšího výsledku. Povinné přijímací zkoušky na střední školy v dubnu a květnu 2017 nabídly první oficiální příležitost ke srovnání matematických dovedností běžné populace s dětmi, jež byly dlouhodobě a systematicky vzdělávány v souladu s principy radostného a hravého rozvíjení logických schopností,“ uvádí ve své zprávě společnost H-Mat, která podporuje šíření Hejného metody na školách.
 |
| Milan Hejný (Repro ČT) |
„Každý učitel, který vyučuje podle Hejného metody, vám potvrdí, že nejčastěji se ho rodiče žáků ptají na to, zda jiný přístup k matematice jejich děti připraví dostatečně k přijímačkám na střední školy. Na základě tohoto reprezentativního porovnání výsledků našich tříd s průměrem jsme konečně schopni podat odpověď, která stojí na nezávisle získaných číslech: děti vyučované Hejného metodou mají všechny předpoklady, aby při přijímačkách uspěly. Rodiče se nemusí bát,“ dodává Tomáš Rychecký.
Celý text naleznete zde
33 komentářů:
Jaké procento dětí vyučovaných Hejného metodou pochází z nepodnětného, případně sociálně vyloučeného prostředí? Pokud máme srovnávat kvalitu výstupů, musíme měřit na, ehm, "materiálu" stejné vstupní kvality.
Tohle téma už jsme tady diskutovali.
Jestliže některé úlohy přijímacích zkoušek typově používá i Hejného metoda, pak mají její absolventi logicky "konkurenční výhodu".
Platí i to, co psala Ygrain. Srovnávat musíme srovnatelné, pokud chceme výsledkem srovnání argumentovat.
Ale koneckonců, proč ne.
Když bude "Hejného metoda" tak skvělá, tak ji hromadně nařídíme všem a hned tady bude Škola 4.0, nebo i více.
Jen nevím, co budou "experti" kritizovat pak.
...devíti různých škol z různých regionů republiky...
...které byly zřejmě účelově vybrány na základě sociální nevyloučenosti, aby se dokázalo, že Hejného metoda má výsledky. Stejně jako, když žáci alternativních škol nebo žáci v domácím vzdělávání v něčem dosahují dlouhodobě lepší výsledky, je to proto, že jsou to vyselektované děti movitých a vzdělaných rodičů. Takže co? Takže nic. Výzkumy potvrzující efektivitu alternativních metod přestávají v kotlince platit, jelikož kotlinka je jiná dimenze, elfland nebo co.
Proč čši zarputile trvá na zjišťování výsledků vzdělávání, když ty výsledky jsou beztak závislé na sociálním zázemí žáků ve škole? Proč je společná SMZ objektivní, když ji přeci skládají i žáci ze sociálně nedobrých rodin? Někdy, zejména když se nám to hodí, je argument sociálního zázemí vítaný, jindy ne.
Chápu-li to správně, vzorek tvořili žáci ze škol, kde H mat ověřovali pilotně. Tento vzorek ovšem není v žádném případě dostatečně reprezentativní, aby se mohlo cokoliv tvrdit. Rozhodně není dostatečně reprezentavní k tomu, aby jeho výsledky mohly být porovnávány s výsledky všech ostatních deváťáků, kteří dělali přijímačky. Až bude H mat odzkoušena na skutečně reprezentativním vzorku škol, tzn. vzorku škol, ve kterém budou zařazeny např. i školy, kde je matematika vyučována neaprobovaně, a školy ve vyloučených lokalitách, můžeme se teprve o něčem seriózně bavit.
Tvrzení H-matu by se dalo srovnat s tím, že bych např. tvrdila, že když moji deváťáci napsali přijímačky o 25 procentních bodů lépe než je průměr, že mé metody jsou ty nejsprácnější. Jenže ono je to jinak, měla jsem prostě letos setsakramentské štěstí na děcka. A už dopředu vím, že příští rok nude hůř.
„Shromáždili jsme výsledky z jednotné přijímací zkoušky z matematiky od žáků devíti tříd z různých regionů České republiky. Ve všech těchto třídách probíhala na druhém stupni základní školy výuka podle metody profesora Hejného pod vedením proškolených učitelů. Výsledek vzorku více než 100 žáků činí v průměru 61,2 %, což je o 12 procentních bodů více než je výsledek u 2. termínu přijímacích zkoušek, při kterém dosáhli žáci celostátně 48,5 %."
Kolik je "více než sto"? 110? 120?
Bavíme se o deváťácích?
Vybírali ze 180-200 žáků 9 "průměrně velkých" tříd, nebo těch devět tříd bylo nestandardně malých?
Tajnej, použijte tu svou alternativní metodu, co jste doporučoval Doleželovi, třeba se vám v mozku rozsvítí. Maturita nebo přijímačky ověřují, kolik procent z požadovaných znalostí do sebe žák vstřebal. Dělat z těch procent závěry je něco úplně jiného.
Proč je společná SMZ objektivní, když ji přeci skládají i žáci ze sociálně nedobrých rodin? Někdy, zejména když se nám to hodí, je argument sociálního zázemí vítaný, jindy ne.
Tajný, to že máte základní neznalosti v metodologii vědecké práce, to už víme z dřívějších diskusí.
Nemusíte na to pokaždé opakovaně upozorňovat.
"Proč je společná SMZ objektivní, když ji přeci skládají i žáci ze sociálně nedobrých rodin? Někdy, zejména když se nám to hodí, je argument sociálního zázemí vítaný, jindy ne."
Tajnej, objektivita neznamená rovnost. Ani rovnost šancí, ani rovnost startovacích čar. Vy si stále pletete základní pojmy. Objektivita spočívá v tom, že podle daných jednotných kritérií lze dojít ke stejnému hodnocení jednoho výkonu, ať ho provádí kdokoliv. Hodnocení v DT z matematiky je míra objektivity tak vysoká, že ji lze obtížně zpochybňovat. V hodnocení PP je pochopitelně nižší.
Pokud chci objektivně posoudit dvě různé terapie, musím v zásadě provést dvojitě zaslepenou randomizovanou studii. Stejně jako při testování léků. To co H-mat publikoval není ani dvojitě randomizovaná, ani studie. To je pouze reklama. Navíc snad hodnotí výsledky ze dvou různých přijímacích kol. To už si člověk fakt říká, že víc podělat už to nešlo. Je to jako měřit velikost dvouletých dětí a průměrnou teplotu v Klementinu v červenci a pak to porovnávat. Že blbci to stále nechápou ještě neznamená, že to je něco víc, než hodně blbá reklama.
PR, základní neznalosti v čemkoli post89 mají jiní. Znalí jste jen vy a PD. To se ví už dávno. Pouze upozorňuji na to, že existuje dvojí metr pro faktor sociálně vyloučených/znevýhodněných. Stává se vítaným klackem na alternativy či jakékoliv jiné, než mainstreamové metody. Je potřeba zpochybnit výsledky? Výběroví žáci ze vzdělaných rodin. Jó, kdyby naše okresní základka měla takové výběrové žáky a lokální gympl by neslízl smetanový matroš, to byste panečku koukali na ty výsledky.
Ygrain, díky, raději ne.
Proč ne? Třeba by vám to pojišťovna proplatila, jako v tom vtipu. Kvalitě diskuse by to nevídaně prospělo.
Co se týká "klacku" zázemí, odpovězte si sám: na kolika školách v blízkosti vyloučených lokalit, podle vás, učí opravdu vynikající kantoři se zájmem o nové metody? A na kolik škol proslulých inovátorskými metodami, podle vás, posílají své děti rodiče, kteří o jejich docházku ani výsledky příliš nedbají? Pokud chcete zjistit, jestli je nějaká metoda efektivnější než jiná, potřebujete mít co nejpodobnější vzorky populace a měřit přidanou hodnotu, ne výsledky v celostátních testech, a ještě takových, které určitým typem úloh "Hejnovce" zvýhodňovaly.
Jó, býval bych zapomněl. Díky za připomenutí. Pokud se tajnej nabízíte, musím vás zklamat. V některých věcech přecejen preferuji pohlaví něžné.
Také bych rád posloužil nějakou radou, ale nic mě už nenapadá. Už jsem psal, že komu není shůry dáno, ten je blbej. A je úplně jedno, co je mu opakovaně mnohými vysvětlováno a jak didakticky obratně. Blbec zůstává blbcem. Kdyby jím nezůstal, musel by jím už na počátku nebýt. A je pochopitelné, že pro blbce je půlka světa zahalena pod závojem nepochopení a druhá půlka náročná jako putování Meresjeva po novgorodských pláních.
Znalí jste jen vy a PD. To se ví už dávno.
Ale no tak, Tajný. To je dost slabé. I na Vás. Moc dobře víte, že své chyby připouštím bez problémů a rád se nechám poučit.
Jenže Vy pořád opakujete nesmysl, který už nikdo, kromě Vás netvrdí.
Nejde o žádný dvojí metr na prokazování výsledků šetření, ale o Vaše nepochopení, anebo neochotu vysvětlení přijmout.
Tentokrát se pokusil pan Doležel vysvětlit Vám, v čem děláte logickou chybu.
Ten příklad s léky byl dobrý.
Vaší logikou byste byl schopný prokázat i účinnost placeba a ještě obvinit výzkumníky, že používají dvojí metr. A to je pak každá debata těžká.
PD nečtu. Metodika je snadno opakovatelná. Vyberou se devítky s H-mat a bez H-mat a srovnají se výsledky. Kein problem, herr komandant. Pokud se chce může se v těch skupinách detailně zkoumat příjem rodin, IQ, barvy pleti, osobní hygiena, i když to by asi neprošlo, kvůli tomu onému.
Jen porád, ve srovnávacím testu soc zázemí hraje roli velkou, v ověřovacím žádnou lebo je objektívny a tak je to dobře a tak to má byť.
Ygrain, to je nabídka? Ne děkuji.
"Kein problem, herr komandant."
Aha, takže výsledky vysoce prestižní základky se budou srovnávat třeba s výsledky základky v ghettu, a pan Tajný v tom nevidí problém.
No nic, mám lepší věci na práci než vysvětlovat očividné.
"ve srovnávacím testu soc zázemí hraje roli velkou, v ověřovacím žádnou"
Doufám, že chápete význam slov "srovnávací" a ověřovací", které jste sám použil.
A co se týká toho druhého, moc si fandíte, brouku.
"Metodika je snadno opakovatelná. Vyberou se devítky s H-mat a bez H-mat a srovnají se výsledky."
Tady se srovnalo "přes sto" žáků z Hmat devátých tříd, s průměrem všech deváťáků (tj. zhruba 200 žáků v případě vzorku devíti vybraných tříd). Jak jsem poznamenal výše, "přes sto" může být 110 nebo 120, ale těžko 150 nebo 200... Klidně to mohlo být tak, že do průměru žáků Hmat nebylo započítáno 80 nějhorších žáků z těch 9 tříd...
To je ten kritizovaný problém této agitky... Mohl byste to pochopit i vy a pan Komárek; že to jeden z vás bude schopen uznat, o tom pochybuju.
Ygrain, už chápu! Nelze porovnávat žáky v ghettě s elitní zš, stejně jako nelze testovat stejným high stakes testem gymnázia a učiliště. Počkat..
Bože, bože, do čeho's to duši dal.
Idea společné zkoušky je blbá proto, že když je moc těžká, učni to můžou zabalit, bez ohledu na to, jak kvalitně byli nebo nebyli vyučování, a když moc jednoduchá, gympláci budou vysmátí, i když čtyři roky nic nedělali.
Takže ještě jednou a pomalu: cílem maturity není ověřit, jestli pančelka A učí lépe než pančelka B, ale jestli Pepíček i Anička zvládli aspoň určité procento z toho, co mají umět, bez ohledu na typ školy nebo výuky.
Když chci porovnávat jestli je nějaká metoda lepší než jiná, potřebuji vyloučit, že se na úspěchu nepodílejí nějaké jiné faktory, jako třeba sociokulturní zázemí, inteligence, zájmová oblast... Vzorek, na kterém budu testovat, tedy musí mít stejné vlastnosti jako kontrolní skupina, a pokud toto nezajistím, tak nemůžu nic vyvozovat. - Tedy, já ten test můžu udělat, tomu nic nebrání, ale problém je v tom, že nemohu s určitostí tvrdit, co jeho výsledky znamenají.
A další věc je problém ten samotný test. Pročpak se tady každoročně hádáme o DT z češtiny? Určitý typ úloh zvýhodňuje díky jejich širšímu záběru gympláky a neměl by být zařazován, že. A co bylo v tom testu údajně prokazujícím nadřazenost Hejného metody? Typy úloh typické pro Hejného metodu, na které žáci vyučovaní neHejnovsky nenarazili.
Suma sumárum: nejistá kvalita testovaného i kontrolního vzorku + "biased" test = nulová výpovědní hodnota o převaze Hejného metody
A jde vůbec takové objektivní srovnání udělat, vzhledem k tomu, jací učitelé (a rodiče) preferují Hejného?
Pro mě má ale to srovnání přesto váhu, zbavuje rodiče obav, že "kvůli Hejnému" se dítě nedostane na gympl. To slýchám dost často, sama mám dítě ve třídě, kde jedou touhle metodou (a jsem z ní zatím nadšená).
"...vzhledem k tomu, jací učitelé (a rodiče) preferují Hejného?"
Jako že dobří rodiče a kvalitní učitelé?
Ygrain to popsala poměrně přesně. Cíl maturity je úplně jiný, než cíl srovnávací studie. Netroufám si tvrdit, že Hejného metoda funguje lépe, nebo hůře, než tzv. klasická výuka. Způsob prezentace a interpretace dat, které předvedli v H-matu je ale čiročirou propagandou a ukázkou toho, jak se to dělat nemá. A když už někdo jednou takovou propagandu použije, ztrácí důvěryhodnost. Je to snaha o zblbnutí lidí. O umlácení těch, kteří nemají potřebný aparát, aby tu propagandu prohlédli, nějakými čísly. Jen kvůli prosazení vlastních zájmů. A to je odporné.
Má takové jednání skutečně metoda pana profesora zapotřebí?
"Jako že dobří rodiče a kvalitní učitelé?"
Myslíte? Takhle bych to tedy neformulovala. Vidím tam ale selection bias v hodnotách hned na vstupu: HM si volí určitý typ učitelů a vyhledává ji aktivně určitý typ rodičů. (A zajímal by mě třeba i věkový průměr učitelů preferujících HM oproti těm s klasikou.)
Veroniko, už jsem si tisíckrát v praxi ověřil, že věk učitelů vůbec nesouvisí s tím, jaké metody při své práci používají. A štve mě, že pořád někdo vytahuje názor, že starší učitelé = vyhořelí, zahořklí, neschopní. Navíc - mladých pod 30 let ve školách hledám mikroskopem...
Naštěstí to tak Veronika H. neformulovala. Nicméně každý didaktik, tedy i dobrý učitel, vám řekne, že univerzální metody NEEXISTUJÍ. H-Mat univerzálně nefunguje - dogmaticky, tedy důsledně a stále, prováděn ubíjí chytré děti a děti bez logického přístupu také. Chytré děti stále opakují učitelem předkládané modely, přestože jsou schopny abstrakce. Děti bez logického uvažování potřebují nějaký někým definovaný ucelený systém, který se naučí, a až časem jej převezmou jako vnitřní.
Profesor Hejný napsal učebnici didaktiky, ze které se učí a učili tisíce učitelů matematiky, učitelé matematiky se každoročně scházejí, vyměňují si zkušenosti, ..., ale pokud mají děti více hodin cizího jazyka než matematiky, pokud je společensky více méně uznávané, když někdo matematice nerozumí, tak je zákonitě matematika neoblíbená.
Hehe, to jsem tedy vskutku neformulovala. Víc než anekdotické evidence by mě ale zajímala statistika (já třeba znám s Hejným převážně mladé nebo nebývale aktivní učitele, to neznamená, že někde neexistuje velká skupina vyhořelých učitelů, kteří učí podle HM, jakkoli mi to z povahy věci připadá dost nepravděpodobné:)
Ty porovnávané vzorky si musí odpovídat i v tomhle bodě.
A rodičovská volba taky nebude mít zanedbatelný dopad. Když si u zápisu rodiče vybírali mezi paralelními třídami s HM a klasikou, byl ten rozdíl v jejich přístupu ke vzdělávání vlastních dětí zřetelný, HM byla spíše aktivní volba rodičů, kteří se o ni zajímali už dřív, klasika pasivní. Tím nechci říct nic o kvalitě metod jako takových, to je snad zjevné, jen o zkreslení při srovnávání.
(H-mat mě tím titulkem tiskové zprávy docela naštval, byť v textu je to trochu vysvětleno.)
Jestli ono to není spíš tak, že existují spousty matikářů, kteří používají už léta "Hejného metodu", jen je zatím nikdy nenapadlo, že by tak tomu měli říkat.
Chápu, že shromáždit spousty obecně známých a sdílených postupů a "výukových triků", dát jim strukturu, rámec a nazvat to podle sebe, je určitý přínos.
Přesto mi občas přijde, že celý tenhle humbuk je spíš marketing, nežli cokoliv jiného.
Dík, poste.restante, vidím to podobně...
"univerzální metody NEEXISTUJÍ"
Tohle by se mělo tesat do kamene, a tím kamenem vzít po hlavě každého, kdo vytrubuje o jedinečnosti a úžasnosti té které jediné a skvělé metody.
Okomentovat