Chtěla jsem původně dát do titulku „odvolávající se spisovatelé“, ale vím jen o jednom. Říkejme mu třeba Juanito. Napsal knihu fantasy, která se docela dobře čte. S jazykem rozhodně zacházet umí, DT měl asi na 92%, ústní na 100%, ze všech předmětů kromě ČJL dostal za jedna. Jen z češtiny za dvě - u maturity si vybral úvahu o snížení trestní odpovědnosti mladistvých a dostal celých 18 bodů, tedy horší trojku.
Veronika Valíková (archiv autorky) |
Už to skoro vypadalo, že se letos centrální hodnotitelé zaměřili na úvahy, které si často vybírali právě přemýšliví studenti, pro něž byly vypravování o konci světa, zpráva o vodácké akci či popis obrázku nezajímavé. A potom se mi dostala do ruky práce Very…
Vypravování. Krásný, čistý text, rozvíjející úvodní pasáž (Děsivá monstra atd…). Vera vypráví příběh přeživší rodiny, která se vydá na průzkum. Text má otevření (rodina v podzemí), gradaci (jdeme ven), krizi (jedna příšera se sápe po holčičce) i smutně úsměvnou pointu (naštěstí je tu mladší bratr, který se příšer nebojí – má pocit, že je v nějaké hře). Pravopisné ani stylistické chyby tu nenajdete, jen hovorové slůvko „pár“ místo mnoho. S dvěma kolegyněmi jsem se shodla na plném počtu bodů (30), jedna dala jen 29. V tabulce hodnocení Veřiny práce najdete 20 bodů. Kde a za co strhli hodnotitelé 10 bodů - to vědí jen oni.
Zprávy o podivném hodnocení slohů přicházejí od studentů, učitelů i rodičů. Juanito, Madaléna, Naty i Vera se proti němu odvolali. Nerozumí mu, nechápou, za co jim byly body strženy. Ačkoli jim známka ze slohu většinou jen „vyrobila“ dvojku z ČJL mezi samými jedničkami (netýká se Very, ta má jedniček pět), chtějí vysvětlení, případně nápravu. Z principu. Kvůli své cti.
A kvůli maturantům, kteří přijdou po nich.
Vraťme se k systému centrálního hodnocení, k němuž mají mnozí češtináři nedůvěru od roku 2012.
Problémem je především jeho neprůhlednost. Centrální hodnotitelé jsou anonymní, slohové práce jim přeposílá Cermat, jemuž je oskenované posílají ze škol. Na pracích jsou jména studentů, ta se prý v systému certis hodnotitelům nezobrazují.
Slohové práce, které po desetiletí opravovali učitelé, před SM i za její existence, se archivovaly několik let, kdokoli do nich mohl nahlédnout, učitel za ně ručil svým jménem. Opravy centrálních hodnotitelů neuvidí nikdo – hodnotitelé si píšou interní poznámky, které skartují po přezkumech. Jaké chyby ve slozích nalezli, se nedozvědí ani studenti, ani jejich učitelé.
Do systému vrací hodnotitelé pouze tabulky s hodnocením jednotlivých prací podle šesti kritérií, přidávají k jednotlivým kritériím slovní hodnocení – vesměs se jedná o formulace zkopírované z tabulek pro hodnocení (text se od zadaného tématu v některých pasážích odklání a/nebo jsou některé textové pasáže povrchní; text vykazuje nedostatky vzhledem k zadané komunikační situaci a zadanému útvaru; text je spíše nesoudržný, nedostatky v jeho výstavbě mají občas vliv na čtenářský komfort adresáta).
Nevím, jak se dá obodovat povrchnost. Odchýlení od tématu v některých pasážích úvahy považuji za zcela logické, úvaha sbírá argumenty. Odchýlení od útvaru či situace je opět mírně záležitost subjektivního vnímání, stejně jako hodnocení soudržnosti textu či slovní zásoby. Chci říct, že hodnotitelé v kritériích 1A, 1B, 2B a 3B částečně bodují i podle svých pocitů a dojmů, nemohou se zcela opřít o pevná pravidla jako v kritériích 2A (pravopis) a 3A (syntax). A že subjektivní kritéria převládají nad těmi objektivně měřitelnými.
Podle šesti stejných kritérií se opravuje velké množství útvarů (letos jich v zadáních bylo devět). Každý, kdo trochu zná principy psaní, ví, že racionální útvary, jakým je například úřední dopis či zpráva, vznikají jiným způsobem a na jiných základech než fikce a fabulace při vypravování nebo poetické, beletrizované úvahy. Přesto je na všechny útvary přiložená stejná hodnotící šablona. Cermat letos předal školám hodnocení slohů po třech dávkách, vždy na počátku maturitních týdnů. Pravděpodobně i proto, aby se informace rozmělnily a nedopadly plnou silou na všechny školy najednou. Maturanti z posledního týdne tak měli na odvolání pouze sedm dní, protože Cermat stanovil (na základě ne zcela jednoznačné formulace v maturitní vyhlášce) datum 5. června jako poslední den pro podání žádostí o přezkum – testů i slohů.
Když se kácí les, létají třísky - a co znamená několik podivně opravených slohů... Jenomže když se mladému, schopnému člověku na počátku života stane takováto těžko definovatelná křivda, on se neozve a nikdo se ho nezastane, zanechá to v jeho duši podivnou vrásku nedůvěry.
A připraví to půdu dalším drobným nespravedlnostem, které vyryjí mnohem hlubší vrásky.
Je to jako s těmi holiči, kterých se nikdo nezastal, a holiči se ozvat nemohli, neb jich bylo málo na rebelii, a tak vždycky na Letnice vylosovali jednoho, který viděl ty uši, a hned ho popravili a zase se nikdo nedivil, protože jeden popravený do roka, co to je, že, pane Havlíčku.
Milí češtináři, pokud ty uši vidíte také, projděte sporně opravené slohy svých studentů a ozvěte se. Vdova Kukulínová nás z toho nevytáhne.
Tohle není pohádka. To je školství pod vládou Cermatu. Pěkné léto.
Tiskovou zprávu České středoškolské unie k tématu naleznete zde
Text Tomáše Feřteka naleznete zde
5 komentářů:
"...a známka se tak překulila z lepší dvojky, již by navrhla většina češtinářů, kteří práci viděli (24 - 26 bodů), je se systémem hodnocení něco v nepořádku."
Po sledování (nejen) včerejší diksuze bych řekl, že něco v nepořádku bude spíš s těmi čestináři, kteří práci viděli...
Normálně bych asi nebyl tak hnusný, ale:
"Na pracích jsou jména studentů, ta se prý v systému certis hodnotitelům nezobrazují. "
Vzhledem k tomu, že práce neznáme, nelze komentovat většinu autorčiných tvrzení. Jen znovu upozorňuji, že případné vadné hodnocení v některých kritériích neznamená, že vadná jsou samotná kritéria. Jediným argumentem, kterým své tvrzení o údajné subjektivitě některých kritérií kolegyně podpořila, je její osobní přesvědčení, že měkká jsou.
V čem spočívá ta aktualizace?
Jinak osobně si myslím, že přesouvání pořadí článků podle jakýchkoli jiných kritérií než čas zvěřejnění přináší víc negativ...
Abychom se to pořád nehádali...
Bylo by možné získat od Juanita nebo Naty souhlas s publikací jejich práce, ať se na to můžeme podívat? Případně sehnat k tomu několik nezávislých hodnocení, certifikovaných i necertifikovaných?
A pokud se hodnocení certifikovaných a necertifikovaných hodnotitelů nějak zásadním způsobem rozchází, pak by snad bylo záhodno, aby necertifikovaní učitelé měli možnost seznámit se se zdůvodněním hodnocení, aby mohli případně uzpůsobit vlastní výuku nebo styl hodnocení.
To, co píše Ygrain v závěru svého komentáře, považuji za naprostou nezbytné a v tomto směru se na Cermat obrátím (a předpokládám, že mne podpoří členové ASČ); je to samozřejmě důležité z principu, nikoli jen kvůli případům, kdy se hodnocení rozchází. Obecně považuji nynější stav napětí mezi češtináři za neudržitelný a v rámci svých možností budu usilovat o jeho změnu předkládáním návrhů na řešení. Budou se samozřejmě pohybovat v jistých mezích - srovnatelnost, objektivita, jednotná kritéria a jednotnost jejich uplatňování.
Na stránkách ASČ chci publikovat balíček několika prací svých septimánů na letošní maturitní témata. Bohužel žáci právě teď odjíždějí na vodu, a tak většina z oslovených nestihla svoji práci přepsat do el. podoby. Na potenciální diskusi tak v červnu už moc času a hlavně asi chuti a sil nebude. Pro zájemce ale odkaz samozřejmě umístím v rámci diskuse(í) na České škole.
Okomentovat