V letošním maturitním testu z češtiny Cermat změnil bodování pěti úloh. Výrazně tak zvýšil šanci maturantů získat v těchto úlohách body a zlepšit si celkové skóre. Znemožnil ale tímto krokem meziroční srovnatelnost testů. Byť se okolo tohoto problému už druhý týden vede mediální debata, ministerstvo školství se k němu nevyjádřilo. Proto EDUin adresuje ministerstvu další dvě otázky zkoumající průběh letošní státní maturity.
Otázka třetí: Opravdu rozhodují o tom, kolik maturantů v testu propadne, jeho autoři?
Otázka čtvrtá: Považuje ministerstvo školství postup vedení Cermatu při obhajobě úprav bodování v testu z češtiny za korektní a v souladu se záměry vzdělávací politiky?
Vysoká náročnost jarního maturitního testu z češtiny je patrná na první pohled a museli si jí být vědomi jak autoři testu, tak ti, kteří test schvalují. Přesto byl vytištěn a rozeslán do škol. Jeho skutečné výsledky, které veřejnost nezná, byly nejspíš vyhodnoceny jako politicky neprůchodné a musely být dodatečně korigovány. Je celý tento postup v souladu se státní vzdělávací politikou a s cíli, kvůli nimž byla státní maturita zavedena?
Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Tuto třetí a čtvrtou otázku v pořadí pokládáme formou tiskové zprávy především proto, abychom zvýraznili jejich důležitost. A také s jistým údivem upozornili na fakt, že ministerstvo nijak nereaguje na aktuální debatu týkající se změn v bodování maturitních úloh. Jakkoli vedení ministerstva prochází změnami, připadá nám zvláštní, že v tak důležité věci se ani ministryně, ani žádný z jejích náměstků k problému nijak nevyjádřil.“
Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „V letošním maturitním testu z češtiny Cermat změnil bodování nejméně pěti úloh, jejichž formát se standardně objevuje také v testu z matematiky a (nově) rovněž v přijímacích testech. Jinde než v maturitní češtině bylo bodování přísnější, ale ve všech ostatních testech proběhlo podle shodných pravidel. Podle ředitele Cermatu bylo bodování upravováno už vícekrát, neboť – jak napsal – způsob bodování testových úloh není stanoven žádným předpisem, a to ani interním. Státní maturita kvůli tomu ztratila meziroční srovnatelnost, objektivitu, a dokonce i spravedlivost. Dodatečné přilepšení totiž poškozuje ty žáky, kteří na zmíněných úlohách získali body i bez něj. Provedené zásahy navíc výrazně zvyšují šanci na úspěch při náhodném tipování.“
Zdroj: Tisková zpráva EDUin
1 komentářů:
Říká se tomu harmonizace, vážení. Výsledky testu musí post faktum harmonizovat s ..., aby výsledek byl správně melodický.
Dělají to testkováři na koleně, jako ostatně všechny dávné i nedávné výplody mšmt.
Okomentovat