Státní maturita probíhá sedm let, sedm let se neustále bojuje o smysl maturitní zkoušky, bojuje se o to, jestli ověřujeme to správné, nejsme příliš měkcí či naopak příliš tvrdí, říká šéf Cermatu Jiří Zíka v rozhovoru pro DVTV.
 |
| Jiří Zíka (Repro: DVTV) |
Rozhovor je ke stažení zde
DVTV přinesla na téma Cermat a maturity také rozhovor s Oldřichem Botlíkem
43 komentářů:
"Zíka dodává, že v letošním roce nastavili vstřícnější bodování v testu z českého jazyka, protože některé otázky se v pilotáži ukázaly být obtížnější. Testy byly jako celek podle jeho slov srovnatelné, struktura se prý vůbec nezměnila."
Ok, tak se otestuje. Zjistí se, že jsou testy obtížnější. Tak se přidají body.(harmonizace)
Příště se otestuje, pak se zjistí, že testy byly snazší a body se odeberou. (také harmonizace)
Obtížnější než co? Snazší než co? Podle čeho se to "harmonizuje"?
Jedinou konstantou je politicky přijatelný počet úspěšných řešitelů testu specifikován určitým procentem úspěšných/neúspěšných řešitelů.
Z toho vyplývá, že v testu musí určité procento, ne signifikantně větší či menší než mezi-ročne srovnatelné, z kola ven. Proto se neřeší co a jak maturita měří, nebo zda je snadná či obtížná, ale to, že testování je ze své podstaty naprosto nevhodný nástroj ke zkoušce dospělosti, jelikož dopředu vymezí přijatelný počet propadlíků, potažmo jej následně "doharmonizuje". Plní tím politické, nikoli vzdělávací zadání.
Obtížnější než co? Snazší než co? Podle čeho se to "harmonizuje"?
Ano, bylo by potřebné a moudré, aby na tyto otázky CERMAT jasně odpověděl. Jinak se bude spekulovat donekonečna.
Ok, tak se otestuje. Zjistí se, že jsou testy obtížnější. Tak se přidají body.(harmonizace)
Pokud se tím "testováním" myslí pilotáž, je to v pořádku. Pokud by se harmonizovalo až po ostrém testování, byl by to průšvih. Nicméně pan Zíka mluví výslovně o pilotáži.
Jedinou konstantou je politicky přijatelný počet úspěšných řešitelů testu specifikován určitým procentem úspěšných/neúspěšných řešitelů.
Pane kolego, je mi líto, ale to je jen vaše domněnka. Už jsme to tu probírali, oponoval vám kolega poste.restante. Podle mého soudu to tak není a žádný jasný důkaz jste bohužel nepřinesl. Tím pádem z toho podle mého názoru nic nevyplývá.
"Pokud se tím "testováním" myslí pilotáž, je to v pořádku. Pokud by se harmonizovalo až po ostrém testování, byl by to průšvih."
Naprostý souhlas. Jen mě zaráží, že se změna bodování neoznámila předem, nebo ano? Nám před pár lety taky hýbali bodování, ale jestli se dobře pamatuju, viselo to na webu předem. Navíc je bodové hodnocení přímo v testu.
V testu je u dotčených úloh uveden maximální dosažitelný počet bodů, ale AFAIK ne způsob částečného hodnocení. Žák ví, že za všechny podúlohy správně má plný počet bodů a za všechny špatně 0 bodů. Ale neví, zda dostane aspoň něco za jednu špatně a ostatní dobře.
To je určitě vada a debatovali jsme o tom v jiném vlákně. Souhlasím i s tím, že to je zneužitelná vada. Nicméně nemáme důkaz, že byla skutečně zneužita.
Pane Hučíne, mně to zase tak dramatické nepřipadá. Také si nepřeji, aby zadáním bylo, kolik lidí nemá odmaturovat, ale obávám se, že stanovit předem minimální úroveň znalostí a dovedností a pak jen sledovat, jak rok od roku počet úspěšných absolventů klesá a klesá, by nebylo úplně politicky korektní - bohužel. No a tak se harmonizuje. Z mého pohledu je to vstřícný krok ke studentům a voličům, který ale není správný.
V září roku 2009 jsem Cermatu položil tuto otázku:
Prosím, abych byl seznámen s názvem alespoň jedné odborné studie, která by přesvědčivě dokládala, že v předmětu český jazyk a literatura je vhodné využít při zkoušce metody testování. Co se touto metodou zjistí?
Odpověď zněla takto:
Pokud je nám známo, touto problematikou se v ČR dlouhodobě přímo ve vztahu k češtině nikdo nezabýval. Nicméně ověřování vybraných dovedností z oblasti mateřského jazyka prostřednictvím testů je ve světě vcelku běžné. (Alžběta Matějková)
Existuje taková studie nyní? Pokud ne, jsou úvahy o "harmonizaci" obtížnosti zcela podružné. Stoupenci testování, standardizace a objektivity hodnocení vzývají odborný přístup. Tohle jim nevadí?
Úroveň znalostí neklesá. Test byl těžší než ten loňský a předloňský. časově náročnější.
Pn Zíka by měl odstoupit - ne za test, ale za to, jak sešněroval a centralizoval zkoušku z ČJL.
Úroveň znalostí neklesá. Test byl těžší než ten loňský a předloňský. časově náročnější.
To je vaše hypotéza, paní Valíková, na kterou máte samozřejmě právo. O její platnosti bez tvrdých dat a znalosti psychometrických metod není možné rozhodnout.
V jiném vlákně jste uvedla, že laici nemají mást veřejnost vlastním hodnocením slohů. Stejně dobře bych mohl říct zde já, že laici nemají mást veřejnost vlastním meziročním srovnáváním obtížnosti. (Mám nejméně osm let praxe v psychometrice a VŠ obor matematická statistika.)
Ale jsem pro svobodnou diskusi. Pojďme se dohodnout, že já dále nebudu znevažovat vaše názory ohledně obtížnosti testů a vy nebudete znevažovat názory laiků ohledně hodnocení slohů.
Dobrý den, testy Cermatu z ČJL znám od generálky a mohu srovnávat. Nejsem odborník na testování, ale každý kousek jsem si dělala a měřila čas. Tento nebyl nejtěžší co se úloh týče, ale byl časově nejnáročnější - dlouhé texty, abstraktně pojaté úkoly, operace s pojmy.
Pravda, nejednoznačné úkoly, které se objevovaly v generálce a v prvních testech, už tu nebyly. Test se mi celkem líbil. Co se obtížnosti týče, pohyboval se někde mezi ZÚ a VÚ.
Opravím slohy a testy, rozeberu ještě jedno hodnocení slohu, napíšu známky a pustím se do srovnání testů Cermatu. Zřejmě příští víkend, když mě o to žádáte, pane Hučíne.
Jen mě mrzí, že mi nezbude čas na ústní a instantní analýzu textu. Snad za rok...
"Testy byly nesrovnatelné, protože tak rozhodl pan Botlík." - to je asi tak jediné, co Daniela Drtinová říkala.
Pro paní Valíkovou: jelikož nemáme ZÚ a VÚ, pak by obtížnost měla být mezi ZÚ a VÚ. Jako je tomu v matematice. Od doby, kdy maturita byla sloučena na jednu úroveň. Bohužel to znamená, že čtyřkaři na SOŠ jsou ohroženi. Od toho by se měla odvíjet jejich příprava. Bohužel velmi často neodvíjí. Ale to je jejich problém.
Je přinejmenším zvláštní, že pan Zíka hovoří výhradně o hodnocení testů, ale o tom, co testy vlastně ověřují, se vůbec nezmíní. Přirovnání práce Cermatu k Sisyfovi je pozoruhodné. Mýtus o Sisyfovi ztělesňuje vrchol antické moudrosti (vyjádřené symbolickým příběhem), totiž že nezřízená touha po ničím neomezeném sebeuplatnění (hybris) vede ke zkáze. Sisyfos svou "hybris" zaplatí nikdy nekončícím výkonem zcela zbytečné práce. Pan Zíka tímto svým přirovnáním vlastně přiznává význam Cermatu. Potíž je však v tom, že osud Sisyfa je ponaučením, které však v tomto případě nenachází žádnou odezvu. Pak přichází důsledek: škoda poškozující vzdělání, žáky, učitele, kulturu.
„Učíme se po celý život. Až na školní léta.“ Že by měl Gabriel Laub pravdu?
Paní Valíková, prozradím vám, jak se srovnání obtížnosti dvou testů profesionálně dělá.
1. Seženete dostatečně početnou skupinu řešitelů (řádově několik set osob) reprezentující cílovou skupinu.
2. Vytvoříte společný test s mixem úloh obou srovnávaných testů (můžete mít i víc variant, ale pak je to ještě o něco složitější).
3. Zvolíte vhodný pravděpodobnostní model a ověříte, že mu data vyhovují.
4. Přepočítáte pomocí zvoleného modelu výsledky jednoho testu na škálu druhého.
Za svou praxi jsem se setkal s mnoha učiteli, kteří si mysleli, že je to jednoduché, prostě jen porovnají úlohu proti úloze svým odborným okem. Věřte mi, není to tak. Vytvořil jsem stovky úloh pro high-stake testování a i dnes se musím smiřovat s tím, že v pilotáži vyšel výsledek jinak, než jsem čekal.
Já vás, nemýlím-li se, o srovnání nežádal, nicméně pokud si ho chcete udělat, udělejte. Ale stejně tak jako já jsem laik v hodnocení slohů, vy jste při vší úctě laik v psychometrice.
Pane Hučíne,
jaký máte názor na to, že high stakes test v této podobě v sobě má zabudovanou a pilotáží potvrzenou nutnost určitého procenta neúspěšných řešitelů? Nemyslíte, že individuální přístup, bez předem nastavené nutnosti někoho vyhodit je v takto důležité zkoušce více žádoucí? Mluvíme také o případech kde jeden bod znamená palec nahoru nebo dolů. Ten kritický bod se může odvíjet od toho, jak byli žáci na formát testových úloh připraveni, dle p. Šteffla se může jednat až o deset percentilních bodů. Může být také zapříčiněn zbytečnou pečlivostí žáka nebo nedostatečnou hodinovou dotací nebo nezvládnutím stresu, špatným vyplněním závěrečné tabulky či samozřejmě také nedostatečnou připraveností žáka. Není těch variabilních nějak mnoho? Dělá skutečně test to co dělat má?
Pane Hučíne, lidé v průběhu staletí podléhali různým bludům, testologie není nic převratného. Sociální inženýrství se vždycky někde za bukem objeví...
Myslím, že najdu jednodušší metodu. Nejsem sice odborník v psychometrii (a dalších vědách), ale ty testy jsou z češtiny. A česky umím poměrně slušně. Pěkný den.
PS: Ale nejdříve známky. Potom zábava :)
Pane Hučíne, lidé v průběhu staletí podléhali různým bludům, testologie není nic převratného. Sociální inženýrství se vždycky někde za bukem objeví... - to je vskutku validní argumentace. Jen bych rád upozornil, že např. komunisté o testologii v 50. letech tvrdili, že je to lživěda...
Což je velmi validní argument, pane Stanzele. Hezký den!
Á, pan "redaktor" opět v akci. V diskusi pod článkem kolegyně Ferencové pí Valíková napsala: "Tak tento názor je pro mě zcela nepřijatelný. Druhý obor historie - takto argumentovali totalitní ideologové. Pěkný víkend." - já jsem pouze užil cíleně její diskusní taktiku. Na její příspěvek jste ale nereagoval. Vysvětlete mi prosím, proč opakovaně používáte na diskusní příspěvky dvojí metr?
To, že "např. komunisté odmítali testologii", není argument. Naopak by bylo zapotřebí uvést přesvědčivé argumenty pro využívání testů v znakově tak bohatých, z hlediska smyslu neredukovatelných, strukturovaných celcích, jakými jsou jazyk a literatura. To, že je jejich obsah podřizován snahám po standardizaci jenom proto, aby bylo možné postavit žáky do řady podle "velikosti", to ovšem čímsi zavání. Bez ohledu na druh ideologie.
Pan Šnirch píše zde:http://www.pedagogicke.info/2017/06/ludek-snirch-jak-cermat-upravil.html
"V čase 16:10 (interview Drtinová - Zíka) uvádí, že by byl problém, kdyby test byl o 20 % náročnější a kdyby propadlo z testu 20 % studentů. Doplňuji, že to u matematiky kupodivu problém není, přestože je to tak léta. Asi proto, že se to bere jako normální (aniž to kdokoliv jakkoliv zdůvodnil)."
Nějak se ty konstantní procenta, překvapivé pilotáže, pohyblivé obtížnosti, subjektivně objektivní hodnocení pp a opakované harmonizace, vzhledem k vynaloženým prostředkům, množí. Nikdo nice neví, tři zplnomocnění rozhodují, mšmt nic neautorizovalo. Možná je čas popřemýšlet, zda by nestálo za to koncept maturity informovaně překopat.
Z časových důvodů shrnu několik odpovědí.
jaký máte názor na to, že high stakes test v této podobě v sobě má zabudovanou a pilotáží potvrzenou nutnost určitého procenta neúspěšných řešitelů?
Pokud myslíte názor obecně, pak je třeba rozlišit test srovnávací, kde záleží na pořadí (relativním výsledku), a test ověřovací, kde záleží na absolutním výsledku. U srovnávacího testu je v pořádku, když se předem stanoví, že určitý podíl nejhorších neuspěje. Tak fungují z high-stake testů např. přijímací zkoušky. U ověřovacího testu má být hranice úspěšnosti primárně dána na základě věcných požadavků.
Pokud chcete, abych se vyjádřil k vaší hypotéze, že didaktické testy u společné části maturity mají obtížnost nastavenou primárně podle požadovaného počtu neúspěšných, pak opakuji, že bychom museli platnost této hypotézy nejdřív prokázat, nebo vyvrátit. Ani jedno se, pokud vím, nestalo, pouhé indicie z různých výroků jsou bohužel málo.
Podrobněji už se k tomu nebudu vyjadřovat, mám bohužel dost své práce, za kterou jsem placený.
lidé v průběhu staletí podléhali různým bludům, testologie není nic převratného. Sociální inženýrství se vždycky někde za bukem objeví...
Myslím, že najdu jednodušší metodu. Nejsem sice odborník v psychometrii (a dalších vědách), ale ty testy jsou z češtiny. A česky umím poměrně slušně.
Přiznám se, že této argumentaci nerozumím. Testologie, jak nazýváte psychometriku, nemá přinejmenším v našem kontextuse sociálním inženýrstvím nic společného.
Chápu, že vám připadá jednoduché se na testy "kouknout a vidět". Stejně tak mně připadá jednoduché posoudit slohovou práci. Já dopřeji vám, laikovi v psychometrice, úvahy o meziroční srovnatelnosti, vy dopřejte nám, laikům v bohemistice, úvahy o kvalitě textu. Ok? Tím ze své strany končím i tuto diskusi.
já jsem pouze užil cíleně její diskusní taktiku. Na její příspěvek jste ale nereagoval. Vysvětlete mi prosím, proč opakovaně používáte na diskusní příspěvky dvojí metr?
K tomu, ač nerad, musím připojit. Pane Komárku, i já mám obavu, že měřite dvojím metrem. Možná máte pocit, že přispěvatelů s názory jako paní Valíková, pan Lippmann a Tajný Učitel je méně než jejich oponentů typu poste.restante, jako soucitný člověk (bez ironie) chcete pomáhat slabšímu, ale to moderátor fakt dělat nemůže.
Naopak by bylo zapotřebí uvést přesvědčivé argumenty pro využívání testů v znakově tak bohatých, z hlediska smyslu neredukovatelných, strukturovaných celcích, jakými jsou jazyk a literatura.
Pane Lippmanne, testy určitě nemůžou pokrýt celý předmět ČJL. Můžou ale pokrýt jeho část, která je postavena na pravidlech (gramatika), znalostech (např. partie z lexikologie), porozumění vztahům mezi slovy a jejich funkci ve větách (syntax). Nebo si myslíte, že shoda podmětu s přísudkem, nalezení antonyma, schopnost nahrazení větného členu vedlejší větou apod. není testovatelná část učiva ČJL?
"Vysvětlete mi prosím, proč opakovaně používáte na diskusní příspěvky dvojí metr?"
Možná inspirace tím Orwellem...
Pane Hučíne, testovat lze možná všechno, jen to musíme patřičně zjednodušit a vyjmout z kontextu. Jak jsem výše uvedl, jazyk a literatura mají znakový charakter, kde jednotlivé složky mají vždy význam ve vztahu k celkovému smyslu. Nestačí proto např. umět nalézt větné členy, je nutné v daném kontextu hledat jejich význam. Testy tohle neumí, bohužel to omezují i zbylé dvě části standardizované maturity. Dochází tak k záměně prostředku za cíl, smysl předmětu se vytrácí, žákům je o jeho povaze a vzdělávací úloze dávána zcela mylná informace. Jako kompromis jsme s kolegy navrhovali test "připouštěcí" (píše o něm i Petr Husník v UN 24/1717), který by ověřil jen základní vědomosti a dovednosti. To by však znemožňovalo dostat pod kontrolu celé vzdělání...
Omlouvám se, hovoří se tu o dvojím metru. Tedy budeme muset oprášit příspěvky z jiné diskuse.
Pan Hučín řekl:
"Ono s tím potlačením kreativity to může znít hloupě, ale pro společnost je opravdu lepší jistota/uniformita/bezpečnost než právě originalita a ty jiné sexy věci..."
Valíková řekla:
Tak tento názor je pro mě zcela nepřijatelný. Druhý obor historie - takto argumentovali totalitní ideologové. Pěkný víkend.
A za tím si stojím. A nesouhlasím s tím, že pro společnost je lepší jistota/ uniformita/ bezpečnost ... Podobné názory najdeme nejen u totalitních ideologů minulosti, najdeme je i u totalitních ideologů v různých dystopiích (proto ten Orwell). Jakékoli potírání různosti vede k totalitě, šedi a sterilitě.
Kdyby nebylo originality Masaryka, neměli bychom možná ČR. Kdyby nebylo originality Churchilla, neměli bychom možná Evropu.
Věřím, že by se mnou souhlasili všichni ti, o nichž s láskou učím. Pěkný den.
Pane Komárku, a vy na tohle nic?!?!
Paní Valíková, tak jak to píšete, mi vkládáte do úst něco jsem neřekl. Podívejte se pořádně.
Pan Hučín:
1. citoval vaše vyjádření, které se vztahovalo k názoru jiného účastníka diskuse (p. Janeček)
2. upozornil vás na to, že používáte argumentační faul
3. k samotnému názoru p. Janečka se nijak nevyjádřil
Připouštím, že je půlka června, máte právo být v této době jako učitelka unavená a nepozorná. Přesto vás chci požádat, abyste při svých diskusních příspěvcích byla korektní.
oprava: (...) něco, co jsem neřekl.
Pane Lippmanne, na připouštěcím testu se s vámi rád shodnu. I Ondřej Šteffl svého času podporoval myšlenku minimální středoškolské zkoušky. V ní by se didaktický test mohl velmi dobře uplatnit.
Souhlasím s vámi i v tom, že maturant by měl umět nějen rozpoznat a klasifikovat větné členy, ale i s nimi pracovat. Nicméně druhé je podmíněné prvním. Pojďme tedy použít test tam, kde je to efektivní a má to smysl, a oblasti přesahující možnosti testu hodnotit jinou formou.
Paní Valíková - názorem, s nímž jste vyjádřila nesouhlas, pochází od pana Janečka, pan Hučín ho pouze citoval. Děkuji! Hezký den!
Omluva panu Hučínovi. Učím, nestíhám. Ano, už to vidím:
Pan Janeček řekl:
"Ono s tím potlačením kreativity to může znít hloupě, ale pro společnost je opravdu lepší jistota/uniformita/bezpečnost než právě originalita a ty jiné sexy věci..."
Vše ostatní zůstává. S výrokem nesouhlasím, za svým tvrzením stojím, za faul ho nepovažuji.
Paní Valíková, děkuji za férovou reakci. Ať máte klidný závěr školního roku.
Náčelníku, děkuji, že jste se mě zastal :-)
S tím, pane Hučíne, souhlasím.
Myšlenka připouštěcího testu (maturitě)- klouzavého testu, nazvěte to jakkoli - se mi také líbí. Myslím, že i Lenka ho považuje za dobrou variantu.
To je nás víc. My jsme kdysi na škole takový neoficiální připouštěcí test měli - gramatika, porozumění textu i krátký sloh.
Pane Komárku, položil jsem Vám korektně jednu prostou otázku (dokonce jsem ji formuloval jako prosbu), ale Vy jste mi na ni doposud neodpověděl, ačkoliv v mezidobí jste do diskuse vstoupil. Takže se na Vás podruhé obracím s prosbou o vysvětlení toho, proč užíváte na diskusní příspěvky na ČŠ dvojí metr. Věřím, že mi již odpovíte.
Korektně položená Vaše otázka nebyla, pane Stanzele. A jako na takovou se na ní ani příliš nedá odpovědět. Vy se totiž neptáte, Vy formou otázky cosi tvrdíte: "Vysvětlete mi prosím, proč opakovaně používáte na diskusní příspěvky dvojí metr?" Odpovídám tedy, trochu mimoběžně: "Nepoužívám". Hezký večer!
Samozřejmě nepoužíváte, pane Komárku. Je to patrné už z toho, že na některé diskusní příspěvky vůbec nereagujete, zato v jiných případech jste jako ostříž a vidíte trávu růst.
Tak abych vyhověl Vašemu pojetí korektnosti, pane Komárku, upravím svůj dotaz. Proč jste reagoval na můj komentář a nikoliv na komentář paní kolegyně Valíkové, ačkoliv oba užívají stejný typ argumentace? Děkuji.
Pane kolego, mícháte hrušky s jablky.
Vy jste na mou poznámku o testologii, bludech a sociálním inženýrství reagoval konstatováním, že komunisté považovali testologii za lživědu. OK, nacisté tvrdě stíhali černý trh - máme ho adorovat?
Já jsem reagovala na konkrétní výrok, který srovnává dvojí pojetí lidské existence a preferuje jedno pojetí před druhým. S výrokem nesouhlasím; větu o totalitních ideolozích jsem přidala proto, že právě na preferovaných hodnotách totality staví své pevnosti (uniformita, konformita, zařazení do stáda, jednota myšlení) a jejich adoraci považuji za blud. Pěkný den.
Paní kolegyně, podstatu problému v argumentai myslím dobře vystihl Jan Hučín. Ale mě Vaše argumentace v tomto punktu neirituje, jen chci vědět, proč se neměří v diskusi všem stejně. Mrzí mě, že se tak děje na Vašem příspěvku, ale posloužil toliko pro demonstraci.
I Vám pěkný den.
Pane Stanzele, nejde o dvojí metr, ale o dvě různá témata, respektive roviny diskuse. Jedna rovina se týká, ve zkratce řečeno „omezování osobní svobody“. Tu reprezentoval výrok pana Janečka a reakce paní Valíkové. V této rovině může kategorie „totalita“ fungovat jako srozumitelná zkratka. Ostatně Vy, jako autor příměru o „hnědorudé prašivině“, to jistě chápete. Ve druhé rovině diskuse jde o centrální hodnocení slohových maturitních prací. Co si ideologové komunistického režimu mysleli o „testologii“, tady nemá žádnou vypovídací hodnotu. Mrzí mě, pane Stanzele, že spolu vedeme tento typ diskuse, vážím si Vašich odborných znalostí a rád čtu Vaše recenze a kritiky v Hostu. Děkuji! Hezký den!
Jak jsem již kdysi uvedl, nejsem člověk vyhledávající konfrontace, takže se nikterak neraduji z jakéhokoliv sporu. Vy jste vysvětletní poskytl, díky za ně - i když vidím věci jinak, nebudu je rozporovat.
"OK, nacisté tvrdě stíhali černý trh - máme ho adorovat?"
Opět jako češtinářský laik si vás dovolím opravit - nemyslíte asi adoraci černého trhu, ale nacistického režimu... Zkuste používat češtinu aspoň na úrovni A2, aby tak nějak fungovaly všechny ty podměty, předměty, přísudky a další věci... Aspoň když kopete za to, jak se má správně hodnotit sloh...
A trochu vážnější připomínka - kde preferuju nějaké pojetí? Kde adoruju nějaký režim?
Pro pana Janečka:
Adorace černého trhu, který stíhali nacisté, je paralelou k adoraci testologie, kterou odmítali komunisté. Proto, že nacisté či komunisté něco neměli rádi, to my ještě nemusíme adorovat.
"že právě na preferovaných hodnotách totality staví své pevnosti (uniformita, konformita, zařazení do stáda, jednota myšlení) a (že- přidáno kvůli pochopení)jejich adoraci považuji za blud. " - Považuji za blud adoraci pevností, vystavěných na hodnotách jako uniformita, konformita a jednota myšlení, potažmo považuji za blud i adoraci těchto hodnot.
Pěkný den.
Okomentovat