Každý rok propadne při maturitě z matematiky zhruba čtvrtina českých studentů, přestože si ji ke zkoušce sami zvolí. Podle učitele angličtiny na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy Martina Mikuláše za tím ale není špatná výuka nebo špatní učitelé, jak se často říká. Problém vidí jinde, v motivaci studentů. „Měl jsem možnost sledovat výuku a učebnice na amerických školách, kde je úroveň mnohem vyšší. Studenti musí například každý den vypracovat třicet příkladů, jejich dovednosti jsou pak samozřejmě lepší,“ říká Mikuláš pro Hospodářské noviny.
 |
| Martin Mikuláš (linkedin.com) |
Mikuláš byl u příprav státních maturit a pracuje v mezinárodní testovací agentuře UNIcert. Na to, že je hranice nastavená příliš nízko, upozorňoval. „Šlo o politické rozhodnutí, ne odborné. Kdyby byla hranice úspěšnosti vyšší, nemohl by odmaturovat takový počet studentů,“ míní.
Poslanec a děkan Fakulty informatiky Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška (ANO) upozornil na to, že vláda už v roce 2001 přijala usnesení, podle kterého má odmaturovat 75 procent populačního ročníku. „Toho se teď politici drží,“ domnívá se Mikuláš.
Celý text naleznete zde
37 komentářů:
"Studenti musí například každý den vypracovat třicet příkladů, jejich dovednosti jsou pak samozřejmě lepší"
Co je to americký student? Náš středoškolák? Asi ano z kontextu.
Třicet příkladů vypracovat - to jako domácí úkol? Ten komunistický přežitek špatných učitelů? Zase to Američanům nikdo neřekl, že to dělají špatně? Nebo zrušili úkoly před třiceti lety a teď je to teprve u nás, než se k nim vrátíme nebo zastánci DÚ aspoň nebudou zesměšňováni.
Díky za pana Mikuláše. Autorka mu sice hází témata jak v hospodě, do hloubky se u nás novináři neodváží, neb tomu nerozumí, ale po Feřtekovi, Botlíkovi, Kartousovi a dalších, kteří se objevují pořád, aspoň nějaké nové jméno.
Ptal jsem se teď žáků (po napsání čtvrtletky s průměrem 4,35), kolik času věnovali přípravě. Převládal přístup: dvě hodiny o víkendu. Málokdo se učí průběžně, což znamená, že se nenaučí to, co potřebuje.
S tím usnesením to bylo trochu jinak, už se to zde vysvětlovalo.
Krtku závidím ti žáky. U mě na SOŠ to je možná průměrně 5 minut ti nejlepší možná pár minut a tři čtvrtiny třídy 0. 30 úloh za Dú to bych dostal padáka za přetěžování žáků a že odrazuji žáky škole.
Autor článku vystihl problém maturit. Hlavní problém je řístup žáků.
Škoda, že nespecifikoval školu. V USA jsou obrovké rozdíly mezi školami. Takže asi popisuje nějakou lepší, výběrovou.
Aha, takže kampaň za zvýšení náročnosti angličtiny se už rozjíždí. "Benevolentní hranice" je u angličtiny 44% (čeština 43%, matematika 33%). Hranice je nižší pouze ve srovnání s mezinárodními certifikovanými zkouškami, kde je 60% - což dává smysl, protože mává-li někdo papírem, že má mezinárodně uznávanou zkoušku, očekáváme, že na dané úrovni komunikuje přinejmenším DOBŘE. U maturity společné pro gymnázia i učební obory stačí, aby komunikoval DOSTATEČNĚ, což ta průchodnost 44% skutečně zajišťuje. Je to taky hranice, nad kterou lze i netalentovaného žáka při 3 hodiách týdně rozumně dovést.
„Šlo o politické rozhodnutí, ne odborné. Kdyby byla hranice úspěšnosti vyšší, nemohl by odmaturovat takový počet studentů,“ míní.
Poslanec a děkan Fakulty informatiky Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška (ANO) upozornil na to, že vláda už v roce 2001 přijala usnesení, podle kterého má odmaturovat 75 procent populačního ročníku. „Toho se teď politici drží,“ domnívá se Mikuláš.
Moment, politické, ne odborné rozhodnutí? 75%?? Nastavená úroveň? Co mi to jen připomíná. Aha už vím konspirační paranoidní teorie, které zde přeci nevedeme. Že poste restante.
To už tady taky bylo. 75 % je hausnumero z vládní rozpravy, které nemá závaznou podobu. A dohledávat už to nebudu. Byl to odhad, ne cíl, ne plán.
---
Tak co tam máte dalšího?
Dekuji krtkovi, že mi ušetřil práci.
Tajný, buďto dodejte nějaký zápis, podepsaný příkaz, stenozáznam, nebo prostě cokoliv, co DOKAZUJE, že existuje závazný pokyn výkonné moci, který stanoví, kolik procent maturantů nesmí uspět, abychom mohli "nakrmit fabriky dělnictvem", anebo přestaňte vydávat své smyšlenky za prokázanou pravdu.
BTW:
Kdyby podobné "argumenty" uvedl Anonymní z 21:30, už by byl peskován za smyšlenky bez důkazů.
Ono je taky rozdíl mezi nějakým cíleným podílem žáků v maturitních oborech a cíleným podílem studentů, kteří neuspějí u SMZ...
čtvrtletky s průměrem 4,35
Bohužel, toto není žádná vyjimka na českých SŠ. Opravdu tady chybí soustavnost a s tím související návaznost učiva. A což takhle první ročník VŠ. Ke zkoušce z matematiky šlo zhruba 600 studentů a na tři možné pokusy jich dalo test jen něco okolo 150. Ještě ve 20 letech si spousta studentů není schopna spočítat trojčlenku, procenta, rovnice. Obyčejné kupecké počty, žádná matematika.
PR, ty peskování hodné myšlenky uvedl pan autor článku, víme? Měl by být trestně stíhán za klamání veřejnosti, když už se nám to tu tak hezky trestně právně rozjíždí.
Zlatuška zřejmě taky šíří poplašné zprávy, do šatlavy s ním konspirátorem paranoidním.
Tajný, přesuňte se do stínu.
1. Je rozdíl mezi označením názoru, či myšlenky za blbost a trestním stíháním.
2. Přes peskování za "nepodložené spekulace" a "konspirační smyšlenky" je tady expert editor webu, poraďte se s ním.
3. Je rozdíl mezi uvedením nepravdy, nepřesnou formulací, z kontextu vytržené informace a pod. v nějakém článku a mezi systematickým sbíráním těchto "střípků", jejich účelovým zdůrazňováním a hlavně jejich sestavováním do mozaiky údajně dokazující konspirační spiknutí "třídičů a manipulátorů". - Což je ta činnost, kterou tady provádíte Vy.
4. Tak máte tedy nějaký ten DŮKAZ, nebo zase jen vypouštíte kouřovou a smradovou mlhu?
"...že vláda už v roce 2001 přijala usnesení, podle kterého má odmaturovat 75 procent populačního ročníku."
Pozor, i kdyby toto usnesení existovalo, vyplývá z něho, že by vláda chtěla, aby 3 ze 4 lidí měli maturitu. Rozhodně se to netýká toho, že by mělo 75 % maturantů u maturity uspět a 25 % propadnout. Ale takto to bohužel někteří interpretují.
Mikuláš byl u příprav státních maturit a pracuje v mezinárodní testovací agentuře UNIcert. Na to, že je hranice nastavená příliš nízko, upozorňoval. „Šlo o politické rozhodnutí, ne odborné. Kdyby byla hranice úspěšnosti vyšší, nemohl by odmaturovat takový počet studentů,“ míní.
Poslanec a děkan Fakulty informatiky Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška (ANO) upozornil na to, že vláda už v roce 2001 přijala usnesení, podle kterého má odmaturovat 75 procent populačního ročníku. „Toho se teď politici drží,“ domnívá se Mikuláš.
Som zasa voláky zmatený. Co jsem udělal špatně? Posouvají se ty hranice nebo ne? Přijala vláda usnesení, nebo nepřijala? Fabuluje Zlatuška? Fake news? Je důkaz, že se netřídí? Co přijímačky? Stačí 25%? Bože moj.
Vy, TU neděláte testy s cílem, aby všichni prokázali, že umí? Aby na ně měli dost času?
Tady se v diskusi točíme dokolečka - ano, maturita v jdnotné podobě má nějakou úroveň, na kterou nedosáhne každý, ale troufnout si prohlásit, že je to tolik a tolik procent, to vyžaduje odvahu. Tu nemám.
Možná že někde existuje nějaký propočet určující hranici obtížnosti maturity, ale to je čirá spekulace a hádání. Rozhodně by se toto rozhodnutí nedalo utajit. A všimněte si, že jediné, o co se opírá tato část diskuse, je ono vládní přijetí bílé knihy s předpokladem 75 %.
---
Ta současná hranice obtížnosti mi přijde jako přijatelný kompromis. Při nižší hranici by to bylo "hraní si na středoškolské studium", při vyšší by spousta lidí zůstala za branou.
Nicméně trend "každý má mít maturitu" uráží všechny šikovné řemeslníky bez maturity, uráží předešlé generace vyučených a přináší mnoho nedovzdělaných.
... a mezi systematickým sbíráním těchto "střípků", jejich účelovým zdůrazňováním
a hlavně jejich sestavováním do mozaiky údajně dokazující konspirační spiknutí "třídičů a manipulátorů". - Což je ta činnost, kterou tady provádíte Vy.
Ano, říká se tomu utváření závěru na základě pozorování.
Mimochodem, konspiruje podle Zlatušky vláda čr za cílem nechat odmaturovat 75% pop. roč, resp nechat 25% propadnout.
Vidíte to? Slyšíte to? Předpoklad vydáván za závěr, předpoklad 75 % žáků na maturitních oborech vydáván za rozhodnutí o tom, že u maturitní zkoušky uspěje 75 % maturujících.
Ze mne se díky Vám, TU, stane cholerik. A to mám trpělivosti na rozdávání. Tedy, měl jsem. Už jsem se rozdal.
Ano, říká se tomu utváření závěru na základě pozorování.
Ne, Tajný. Utváření závěru na základě pozorování se tomu říká, když nejdřív proběhne spousta pozorování a pak se NA JEJICH ZÁKLADĚ utváří závěr.
To, co tady předvádíte Vy, je přesně opačný postup.
Nejdříve vyslovíte závěr a pak už jen stříhnete na každičký kousíček informace, který zapadá do předem připraveného schématu. Pokud nezapadá, tak jej odmítnete, nebo se pokoušíte znevěrohodnit.
Tomu se v extrémním případě říká paranoia.
BTW, o čem konspiruje Zlatuška, nebo kdokoliv jiný, to je mi jedno.
Já jsem vyzval k předložení důkazu VÁS osobně.
Tak máte, nebo ne?
"Vidíte to? Slyšíte to?"
Asi nediskutujeme s hlupákem, ale s provokatérem... Za dveře ho poslat nemůžeme, tak ho ignorujme. Je to pro naše duševní zdraví...
Děkuji! Pěkný den!!!
PR, důkaz je obsažen v testu samotném. Jak jsme slyšeli, panel oborových odborníků, dle posledních dostupných údajů z roku 013, skládající se ze dvou lidí na předmět, nastaví test na nějakou predikovanou obtížnost. Pak jej vyzkouší na vzorku cílové populace, dle čehož nastaví cut off skóre nebo naopak, nejdříve nastaví cut off a pak tvoří úlohy a zkouší na vzorku. Metodiku cermat nezveřejnil. Podstatou takového testu však je, že jej nemohou/nesmí zvládnout všichni řešitelé, jelikož by pozbyl smyslu. Pak je otázka, kolik řešitelů by jej zvládnout mělo. Zde nastupuje politické nebo expertní zadání.
Počty propadlíků zůstávají meziročně kolem x procent ročníku. P. Botlík jasně vysvětlil manipulaci s obtížností a procenty testu Čj. Tzn někdo manipuluje s obtížností a pak kompenzuje důsledek manipulací s bodovým hodnocením. Otázkou je, z jakého zdroje pochází impulz ke změně obtížnosti. Třeba je to tím, že populační ročník je chytřejší nebo hloupější, než předešlý. Třeba je to tím, že panel odborníků dovede nějak předvídat, jaký počet maturantů je pro společné dobro optimální. Třeba je to tím, že se hledá kompromis mezi záměrem nastavit větší obtížnost a politickou přijatelností počtu propadlíků. Mne zajímají úvahy, které tato rozhodnutí informují a rád bych se autorů na ně zeptal.
Podstatou problému však není hledání konspirace, což je váš, celkem průhledný způsob, jak tyto důležité a legitimní otázky trivializovat a odsunout do zóny mentálních poruch.
Podstatou problému je, že tento způsob ověřování vědomostí má v sobě zabudovanou vadu, jmenovitě nutnost nastavit "závod" tak, aby někdo nedoběhl. Tímto se velmi zásadně liší od starého způsobu maturitní zkoušky. Ten dal možnost všem maturantům zkoušku udělat, aniž by si zkoušející učitelé předem řekli, že 25 žáků ze sta zkoušku udělat jednoduše nemůže a podle toho zkoušku nastavili. Problém tedy leží mnohem hlouběji. Pravda, objektivita, či spravedlnost hodnocení takto důležité zkoušky, nespočívají v jednoduché dvojici řešitel - stroj/hodnotitel, nýbrž skládají se z mnoha různých pohledů na výkon a osobu žáka, stejně jako když chcete vidět celou krychli, nestačí, abyste se na ni podíval z jedné strany.
Nemůžete pravit, že těch ostatních šest stran není důležitých, protože nám stačí k poznání krychle jen ta jedna. Pak vidíte čtverec.
"Starý způsob maturity" by byl lepší tehdy, kdyby zaručoval úplně stejné posouzení maturitního výkonu všemi učiteli na všech školách a kdyby toto posouzení neprodělávalo proměny v průběhu let. Úroveň nastavená třeba v r. 1995 by s velkou pravděpodobností zaručovala, že maturitní "závod" dnes nedoběhne většina maturantů.
Přistupuje-li školní hodnotitel ke zkoušce s nějakou svojí představou o maturitní úrovni, dává šanci složit maturitu nikoli všem žákům, ale pouze těm, kteří mají schopnosti k tomu, aby této úrovně dosáhli. V opačném případě svoji představu mění podle úrovně nejslabších žáků, kteří v danou chvíli o maturitu usilují. Jak už jsem psal dříve, tímto způsobem se teoreticky dá dojít do stavu, kdy maturitu budou získávat i žáci označovaní za mentálně handicapované. Schopnost TU pochopit nebo spíše připustit si základní vadu vlastních myšlenkových konstrukcí je ovšem nad jeho síly.
Tajnej, hodnota obtížnosti testu je definována jako 1-(počet všech dosažených bodů)/(počet všech možných bodů). Čili manipulace s bodovým hodnocením při ponechání stejného maximálně dosažitelného počtu bodů, je manipulací s obtížností testu. Proto působí poněkud komicky, když tvrdíte, že důsledek manipulace s obtížností je kompenzován manipulací s obtížností. Pan Zíka se myslím vyjádřil jasně a věcně zcela správně. Obtížnost testu má smysl posuzovat pouze jako celek. Pokud chcete tvrdit něco jiného, tedy, že kupříkladu mnohé úlohy byly náročnější na řešení, než úlohy loňské, pak to musíte nějak prokázat. Navíc může dojít k jiné skladbě úloh, k jinému bodování a to vše má na výslednou obtížnost vliv. Když bude 90% úloh jednodušších, než v minulém roce a 10% snazších, pak z toho rozhodně automaticky nevyplývá, že celá test byl obtížnější. A to už vůbec nemluvím o tom, že ta procenta závisí na tom, jak si ty úlohy mezi těmi testy napáruji. Zkrátka, přestaňte zase bohapustě plácat, a raději si to nastudujte.
Přistupuje-li školní hodnotitel ke zkoušce s nějakou svojí představou o maturitní úrovni, dává šanci složit maturitu nikoli všem žákům, ale pouze těm, kteří mají schopnosti k tomu, aby této úrovně dosáhli. V opačném případě svoji představu mění podle úrovně nejslabších žáků, kteří v danou chvíli o maturitu usilují.
Lze parafrázovat jako, dává šanci všem žákům, kteří mají schopnosti k tomu, aby této úrovně dosáhli, chceme-li slovíčkařit. Učitel vstupuje do zkoušení bez apriorního záměru nechat x žáků propadnout, pokud není vůl, to jest.
Naproti tomu, uspělo-li by u maturitního testu dejme tomu 90% všech řešitelů, servisní orgán by usoudil, že test je přiliž snadný a nastavili by úroveň dalšího obtížněji, tzn., test počítá s nutností určitého procenta těch, kteří nedoběhnou a posunuje cílovou rovinku podle toho. Kam až lze cílovou rovinku posunovat není známo. Proč se mění z roku na rok, není známo.
Doležele, nahradí-li cermat uzavřenou úlohu otevřenou a ponechá stejné bodování a stejné cut off skóre, změní obtížnost, což ostatně jasně ukazuje počet úspěšných řešitelů. Cermat může operativně kompenzovat změnou bodového hodnocení, zalekne-li se povyku v důsledku nepředpokládaně vysokého počtu neúspěšných řešitelů. "Zkrátka, přestaňte zase bohapustě plácat, a raději si to nastudujte."
Ironie pro šéfredaktora, námitka pro TU proti jeho nepřesné formulaci: Třeba otevřená úloha "2x+1=0" je výrazně těžší než uzavřená úloha 4/x>=10.
Tajný, pokud nejste vůl, což nejste, pak si uvědomujete, že jste jen opakoval to, co jsem vyvrátil. A co se týče cíle, již několikrát jste tady deklaroval, že vy jste ho ochoten zrušit.
Občas mě napadá co by dnešní maturanti provedli s maturitou, kterou jsem skládali my (1981). Měli jsme derivace, integrály, limity atd.
Krtku grafy cermatu ukazují podstatně sníženou úspěšnost řešitelů při otevřených úlohách.
To Datel:
Nedělali by nic, neb tohle se již dávno v učebních plánech škol (čest některým výjimkám) nevyskytuje.
Osobní poznámka a ironie: Fuj, vy byste byl na chudáky žáky tak přísný. To by se cut off skóre muselo posunout snad do záporných hodnot nebo by 50% bodů bylo alespoň za podpis.
Pane Soukale,
souhlasím, učitelé mají při zkoušení v hlavě určitý standard toho, co je a co není dostatečné ke složení zkoušky, ale nepřistupují, většinou, doufám, ke zkoušení s předem nachystaným počtem propadlíků. Ten standard se může mírně měnit podle žáka, v závislosti na jejich společných zkušenostech. Já vnímám tuto flexibilitu jako obrovskou a nenahraditelnou výhodu při hodnocení člověka člověkem, protože tímto se hodnocení vzdáleně blíží objektivitě.
V žádném případě to neznamená rušení cíle úplně, jek se snažíte naznačit.
Měli jsme derivace, integrály, limity atd.
My je máme pořád. V každém ročníku v průměru čtyři žáci voli státní i školní maturitu z Ma.
TU: I v případě mé záměny? + Prosím zdroj grafů. Našel jsem tento: http://www.edulk.cz/LinkClick.aspx?fileticket=CLkPLEZTZNA%3D&tabid=160&mid=756 a z něj nelze určit, zda uzavřené úlohy jsou/nejsou těžší než otevřené. Obvykle bývají otevřené úlohy komplexnější, tudíž se může objevit více různých chyb majících vliv na výsledek. Obecně to Vaše tvrzení ale - podle mne - neplatí.
"Ten standard se může mírně měnit podle žáka, v závislosti na jejich společných zkušenostech. Já vnímám tuto flexibilitu jako obrovskou a nenahraditelnou výhodu při hodnocení člověka člověkem, protože tímto se hodnocení vzdáleně blíží objektivitě."
"Flexibilita" hodnocení je eufemismus pro záměrné vytváření nerovnosti v hodnocení. I když odhlédnu od zjevné nespravedlnosti vůči těm, kteří nebyli seznáni hodnými "mírné změny" standardu, musím znovu konstatovat, že jste učitel, který nechápe, že to, co je plně namístě v průběhu žákova vzdělávání, nemá místo u zkoušky, která má ověřit dosažení určitého vzdělávacího cíle.
Za prvního protektorátu nám jen zavřeli vysoké školy. Za tohoto protentokrátu na to stačí pár tajných provokatérů?
"Doležele, nahradí-li cermat uzavřenou úlohu otevřenou a ponechá stejné bodování a stejné cut off skóre, změní obtížnost, což ostatně jasně ukazuje počet úspěšných řešitelů. Cermat může operativně kompenzovat změnou bodového hodnocení, zalekne-li se povyku v důsledku nepředpokládaně vysokého počtu neúspěšných řešitelů. "Zkrátka, přestaňte zase bohapustě plácat, a raději si to nastudujte.""
Tak já tady mám otevřenou úlohu: "Kolik milimetrů čtverečních je 10 milimetrů čtverečních?"
A jednu uzavřenou: "Určitý integrál od mínus nekonečna do nekonečna z funkce exp(-(x^2/2)) je roven A) 2Pi B) Pi C) 1 D) 1/Pi E) 2/Pi F) (2Pi)^(1/2) G) (Pi)^(1/2)"
Nahradí-li Cermat první úlohu druhou, obtížnost testu vzroste, klesne, nebo se nezmění? Nebo co teda tajnej zase hemzáte? Test má smysl posuzovat jako celek a jeho obtížnost je dána konkrétní skladbou úloh a jejich bodováním v rámci daného testu. Obtížnost testu je pochopitelně vlastností testu.
"Zkrátka, přestaňte zase bohapustě plácat, a raději si to nastudujte."" cermat demonstroval grafem, že obtížnost vzrostla = počet úspěšných řešení byl nižší, pak se změnilo bodování, aby nenastal povyk. Tak je to s váma furt. Porád se plácáte kolem dokola, bez rozmyslu, jak křeček v kolotoči, prskáte žluč kolem dokola. Vypusťte páru příjemnějším způsobem.
Okomentovat