„Cermat má nějaká statistická data, kterým se chce ideálně přiblížit. Pokud zpětně zjistí, že test, přestože byl odzkoušen, byl o něco snazší či obtížnější, mohl by na základě toho upravit klasifikaci. To není z hlediska testování nic neobvyklého. Ale pokud mluvíme například o angličtině, tak tam je hodnocení opravdu velmi mírné,“ říká v rozhovoru pro server Aktuálně.cz odborník na testování a maturity Martin Mikuláš.
V rozhovoru zazní i tyto otázky a odpovědi:
 |
| Martin Mikuláš (linkedin.com) |
Ano, hodnotitelé procházejí poměrně náročným vzděláváním, jako ve všech ostatních systémech. Musí se vycvičit v tom, aby podávali stabilní výkony. Snaží se vybalancovat tu svou senzitivitu vůči hodnocení. Učitelé na školách sami mají tendenci přidávat svým studentům body. Může jim také chybět dostatečné srovnání vlastního hodnocení s ostatními hodnotiteli.
Pokud žák propadne kvůli nedodržení funkčního stylu, je to podle vás správné?
To je uplatnění takzvaného vetujícího kritéria. Student vybočil z formy. I to se objevuje u mezinárodních zkoušek, není to nic neobvyklého. Stejně by se postupovalo, kdyby student napsal vypravování, ale o úplně něčem jiném, než měl v zadání. Bylo by to podobné, jako kdyby měl student v matematice sečíst čísla 5 a 3, a on by ta čísla odečetl. Výsledek odčítání by měl správně, ale nedodržel zadání. Pokud měl student psát popis a napsal vypravování, tak to vlastně znamená, že provedl jinou operaci. Je to hodně zjednodušené, ale vlastně analogické. Jeho výkon by navíc nemohl být srovnáván s výkonem ostatních studentů, kteří zadání dodrželi. Ti by tak mohli být znevýhodněni.
Cermat je často kritizován za to, že zveřejňuje jen dílčí data z výsledků maturit a veřejnost ani odborníci z nich nemohou nic vyčíst. Takže třeba nevíme, v čem přesně chybují studenti z učňovských oborů, v čem chybují studenti gymnázií.
Pokud jde o zveřejňování, můžeme začít u testových zadání, která se letos řešila v souvislosti s přijímacími zkouškami. Testové úlohy jsou autorským dílem. Ani u cambridgeských zkoušek se nemohou testová zadání množit a publikovat. Chápu také Cermat, že nechce zveřejňovat testová zadání mezi jednotlivými termíny zkoušek.
Celý rozhovor naleznete zde
3 komentářů:
Zdá se, že přinejmenším někteří CH mají zas tendenci body ubírat.
Jeden?!@? superobjektivní hodntitel? Ale no tak.
No jo, jednodušší to být nemůže. Vždyť ono nejde o lidi, ale o procenta.
...Bylo by to podobné, jako kdyby měl student v matematice sečíst čísla 5 a 3, a on by ta čísla odečetl....
Podobného postupu (nebo manipulace) se dopouští Botlík tím, že podobně pracuje se svými vyvzdorovanými daty a dokazuje si, že určitě došlo k bezprávnému jednání, o němž je ve svých představách přesvědčen. A jak mu vysvětlit, že nekoná správně, když dnes mnozí nevyžadují dodržení formy u zadání práce?
Vždyť maximální možný rozdíl mezi výsledky (v tomto příkladu) je přece jenom 10!
Okomentovat