"Když prezident Miloš Zeman vetoval novelu školského zákona, seděli novináři po pozdní tiskové konferenci v kamrlíku u východu z ministerstva školství. Kateřina Valachová dovnitř strčila hlavu a rozhodně zakřičela: „Jdu do sněmovny! Pět poslanců k přehlasování veta prostě najdu“ a na jehlových podpatcích odběhla o ulici dál do dolní komory parlamentu. Urputnost, s níž hnala dál své zákony bez ohledu na to, jestli byly správné, nebo ne, ji charakterizovala po celou dobu ve funkci," píše Markéta Hronová v komentáři pro Hospodářské noviny.
„Věřím, že si mě lidé budou pamatovat jako člověka, který prosadil nejsilnější rozpočet pro školství po roce 1989,“ myslí si Valachová. To, že dokázala sehnat peníze a minimálně příslib výraznějšího navyšování platů, jí přiznávají i její kritici.
Na klid se těšili také lidé na ministerstvu, ale ten podle informací HN nepřišel. Na své podřízené měla Valachová velké nároky, často po nich chtěla nesplnitelné věci, byla velmi kritická. Jí samotné už v posledních dnech ujížděly nervy i při rozhovorech s novináři, kdy také neměla daleko k pláči. Teď tvrdí, že chce ještě ve sněmovně uhájit kariérní řád, pokud ji ale prezident odvolá 10. června, už to nestihne.
Křeslo ministra školství je pověstné tím, že se v něm nikdo moc dlouho neohřeje. Skóre Kateřiny Valachové je k dnešku 715 dní ve funkci, k tomu, aby stála v čele úřadu přesně dva roky, jí chybí 15 dní. Na jaké číslo to nakonec dotáhne?
Celý text naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat