„Jsme v roce 2017, do škol přicházejí mladí muži a slečny, kteří budou v nejproduktivnějším věku někdy kolem poloviny 21. století. My je vzděláváme, jako by hlavním smyslem školy bylo připravit je na povolání. Tak to vůbec není. Nemůžeme je připravovat na povolání, která za dvacet let už velmi pravděpodobně nebudou vůbec existovat,” říká v rozhovoru pro Český rozhlas senátor a dlouholetý ředitel gymnázia Jiří Růžička.
 |
| Jiří Růžička (senat.cz) |
Pro bývalou ministryni školství Kateřinu Valachovou byl jednou z hlavních priorit kariérní řád učitelů. Růžička je jedním ze senátorů, kteří kariérní řád kritizují. „Těch důvodů je několik. Nechci zpochybňovat, že by učitelé měli na sobě během své kariéry dál pracovat. Současný návrh to ale v žádném případě nezaručí, protože ti, co mají odučené více než dva roky, přejdou automaticky do druhého stupně. Nebudou pro to muset udělat vůbec nic. Ti, co by chtěli do toho nejvyššího, se tam dostanou nejdřív v roce 2021, takže také nic moc. Zůstane to tak jen na těch, kteří tam jsou méně než dva roky nebo na absolventech. Tím se řád míjí s původní myšlenkou, aby se učitelé dál posouvali a vzdělávali,” myslí si Růžička.
"Jsem přesvědčený o tom, že kvalita učitelů by měla ležet na ředitelích škol. Oni by měli vtisknout škole nějakou představu, měli by ji směřovat a zodpovídají za přístup. Ředitel by měl mít volnou ruku a dostatek financí, aby to mohl podpořit,” říká senátor Růžička.
Celý text a reportáž ke stažení naleznete zde
6 komentářů:
ředitelé mají volnost již mnoho let a tu hrůzu z té volnosti máme na očích,jenom ty peníze,jenom ty peníze jim chybí,aby se mohli pořádně rozmáchnout
S těmi řediteli bych byla maximálně opatrná. Současná podoba konkurzního řízení totiž vůbec nezaručuje, že ředitelé škol jsou dostatečně kvalitní po stránce pedagogické a manažerské, ale spíše zaručuje, že jsou dostatečně "kvalitní" po stránce politické. No a podle toho to také bohužel na mnoha našich školách vypadá. Pokud nby se měla uskutečnit vize senátora, že by mělo být dáno, pokud se týká platového zařazení a postupu kariérním řádem, více pravovmocí ředitelům, musel by se kariérní řád prvotně zabývat tím, koho na ředitelskou sesli pustí.
Já nevím, co s těmi vizemi pořád máte. Já jsem maturovala v roce 1975, moje matka o 35 let dřív a pokaždé byla ta škola poplatná době, ve které vznikala s tím, že v dalším životě bude záležet na každém z nás, jak se v daném systému uplatníme. Nemyslím, že dnes jsme na tom jinak a při rychlosti zejména IT si většina z nás nedovede představit, jak bude naše společnost vypadat a jaké profese se zrodí. Opět tedy s panem Růžičkou vynalézáme vynalezené a vracíme se do bodu X, ze kterého jsme před lety odešli. "Jen" nás to stálo miliardy a několik slepých uliček, ze nichž některé jsme dosud neopustili, byť tušíme, co nás na konci čeká.
"My je vzděláváme, jako by hlavním smyslem školy bylo připravit je na povolání."
Myslím, že to zdaleka nelze zevšeobecňovat.
Problém s panem Růžičkou je v tom, že zřejmě nikdy neopustil školu, nebo již hodně dávno a ony ty zkušenosti jsou zkrátka nepřenositelné. Může být skvělý učitel, skvělý ředitel školy, ale o životu "tam venku" má zjevně jen mlhavou představu z doslechu.
Z mého pohledu, škola ani zdaleka nepřipravuje na povolání a ani nikdy nepřipravovala. Obzvláště všeobecně orientované střední školy, nebo školy základní. I vysoce specializované školy typu medicína, nebo stavárna, připravují víceméně člověka na start. Je to trénink před skutečným závodem. Velmi obecný a velmi teoretický. Skutečnou přípravou na budoucí výzvy v povolání je pouze vlastní zkušenost z vykonávání tohoto povolání. A je to tak dobře. Že panu senátorovi, který v životě nepracoval v komerční sféře a má o ní jen jakési laické představy z pozorování přes dvojité sklo, a který navíc technickým a přírodovědným předmětům, které nejvíce přispívají k výkonu většiny komerčních povolání, nerozumí, připadá třeba výuka logaritmů jako projev průmyslové lobby, to vnímám čistě jako jeho problém. Vlastně mi z toho článku zase čiší jakási falešná dichotomie. Na jednu stranu je údajně chyba, dělat všechno proto, abychom měli technicky vzdělané lidi, ale na druhou stranu pan Růžička volá po tom, aby žáci byli vzdělání v matematice a byli digitálně vzdělaní. A co jiného tedy vlastně je technicky vzdělaný člověk? Žádného průmyslníka jsem nikdy neslyšel tvrdit, že by absolventi neměli umět spolupracovat, nebo neměli ovládat jazyky. Pan Růžička tedy vlastně bojuje proti strašákovi, kterého si sám vytvořil a požaduje v zásadě totéž jako ti, o nichž tvrdí, že by neměli mít takový vliv na vzdělávání.
oprava: proto -> pro to
Okomentovat