„Až na spaní neexistuje žádná jiná činnost, která by dítěti zabírala soustavně tolik času jako školní docházka. Souhlasíte? A kromě jeho pokoje (kde má dítě stejně většinu času oči zavřené) pak neexistuje jiný prostor, v němž tráví delší dobu než ve školní třídě. Pokud se na tomto shodneme, pak bychom měli vzdělávacímu (edukačnímu) prostředí věnovat mnohem větší pozornost. V zahraničí už je to dávno velké téma,“ píše Jan Voda v aktuálním vydání časopisu Řízení školy.
Voda pokračuje:
 |
| Jan Voda (pedf.cuni.cz) |
Velká část nepřijatelného chování například vzniká z frustrace a nudy související s tím, že jsou žáci dlouhou dobu ve stále stejném prostředí, které se pro ně stává nudným a nezajímavým, říká T. Gordon. Obohatíme-li prostředí třídy tím, že žákům poskytne více stimulujících alternativ a dáme jim možnost volit z více činností, snížíme nudu a její nevyhnutelné následky - nekázeň a nepozornost.
Že prostředí učeben ovlivňuje proces učení žáků, potvrzují výsledky studie Salfordské univerzity. Vedoucí výzkumného týmu prof. Peter Barrett (2015) popisuje, že fyzikální podmínky, jako je světlo, kvalita vzduchu, teplota, použité barvy nebo rozmístění nábytku, mohou zefektivnit učení až o 16% v jediném školním roce. Studie přináší evidenci, že dobře navržené třídy (primární školy) zlepšují studijní výsledky žáků ve čtení, psaní i matematice. Sledováno bylo po tři roky 3766 žáků ze 153 tříd na 27 různých školách ve třech britských hrabstvích. Zjistilo se, že přemístěním průměrného žáka z nejméně efektivního prostředí do nejefektivnějšího se za rok zlepší jeho studijní výsledky až o 1,3 stupně národních vzdělávacích osnov.
V kompletní zprávě jsou uvedeny nejen rady učitelům, jak změnit své třídy tak, aby se z nich staly takzvané chytré třídy a žákům se v nich lépe učilo, ale také rady pro architekty zabývající se školskými stavbami.
V češtině je zájemcům o školní architekturu k dispozici diplomová práce Kateřiny Chudé (2017). Měla by být povinnou četbou těch, kdo zodpovídají za projekt školní přístavby, či dokonce za výstavbu nové budovy. Práce náleží k těm, které jsou ve svém oboru průlomové, neboť je vystavěna na mezioborovém propojení architektury a pedagogiky.
Celý text naleznete v aktuálním vydání časopisu Řízení školy (nakladatelství Wolters Kluwer)
5 komentářů:
Ano, škola jako omalovánky. Které se musí z hygienických důvodů každé tři roky obměňovat. A obce namají ani na rekonstrukce havarijních stavů natož na modernistické úpravy. Já bych si také své pracoviště přestavovala jinak, ale nemyslím si, že by mě jeho fádnost uspávala.
přináší evidenci? primární školy? Vítej, angličtine!
Jo pravda. A za první republiky chodili povinně studenti po chodbě, aby se hýbali, když celou hodinu seděli v lavici. Zkuste to dnes po žácích vyžadovat v pětiminutových přestávkách.
To je rozpor mezi teorií a realitou.
"Velká část nepřijatelného chování například vzniká z frustrace a nudy související s tím, že jsou žáci dlouhou dobu ve stále stejném prostředí"
Ona to není až tak úplně pravda, protože většina žáků se chová přijatelně i ve stále stejném prostředí, protože je výuka docela zajímá a baví. Žáci, kteří na výuku v běžné škole nestačí, ať už intelektuálně nebo po stránce svých osobnostních a volních vlastností, budou ve škole zlobit, i kdybychom se rozkrájeli. U těchto jedinců změna prostředí pomáhá jen ve velmi omezené míře. Jediná změna prostředí, která na některé jedince zabírá je pravidelný pobyt v ředitelně, a na některé bohužel nezabírá ani to.
Asi si začnu kupovat a číst časopis Řízení školy...
Je chytrá třída třídou 4.0?
Okomentovat