Letos se o tom, jak velkou šanci uspět u maturitní písemky studenti měli, rozhodovalo právě při výběru tématu ještě více než vloni. Z těch, kdo se rozhodli psát referát, uspěl každý pátý. Z těch, kdo psali novinovou zprávu, musí k reparátu jeden ze sta. Přesto Cermat tvrdí, že zadání slohů (letos jich bylo deset) jsou srovnatelně obtížná. „Zkušenosti potvrzují, že průměrné úspěšnosti mezi jednotlivými zadáními se příliš neliší, maximální rozdíl v průměrném bodovém hodnocení je pouhých pět a půl bodu,“ říká tiskový mluvčí Cermatu Jan Pohanka. Reportáž přináší MF DNES.
Po dvou letech, kdy slohy hodnotili pode pravidel od Cermatu učitelé přímo na školách, se slohové práce opět hodnotily centrálně. Cermat si od anonymního hodnocení slibuje objektivnější a vyrovnanější výsledky.
Jitky Ferencové z Walfdorského lycea v Praze se dotklo, že ji Cermat nejprve obvinil z toho, že svým studentům nadržuje, a potom ji požádal, aby slohy hodnotila pro něj. „Měla jsem v předešlých ročnících co dělat, když jsem hodnotila svých třicet slohů. Každý jsem četla třikrát a snažila se ho posoudit podle předepsaných kritérií. Letos jich na jednoho hodnotitele připadalo několik stovek, nedovedu si představit, jak si hodnotitel udržel odstup,“ zpochybňuje objektivitu nového modelu hodnocení učitelka češtiny.
Počet odvolání proti hodnocení maturitních písemek, které řeší krajské úřady, výrazně narostl. V Praze požádalo o přezkum této části maturity 239 studentů, vloni jich bylo 74. Stoprocentní nárůsty odvolání zaznamenali také v Plzeňském kraji nebo na Vysočině.
Celý text naleznete v dnešním vydání MF DNES
0 komentářů:
Okomentovat