„Řekl bych, že dobrých (studentů) je pořád stejně, akorát těch špatných je víc. Školy jsou placeny od kusu, takže berou pomalu každého, kterého setřepou ze stromu, to je teď nějaká móda,“ říká v rozhovoru pro server Aktuálně.cz Kamil Wichterle, profesor chemického inženýrství, autor 25 patetntů, syn vynálezce Otty Wichterleho.
Wichterle pokračuje:
 |
| Kamil Wichterle (Repro ČT) |
V rozhovoru zazní i tyto otázky a odpovědi:
Absolventů technických oborů stále ubývá. Čím to je?
Dneska si studenti můžou vybrat obor, který zmáknou levou zadní. Studium chemie vyžaduje mít matematiku a fyziku v malíku, takže lidi se do toho moc nehrnou. Když jsem studoval, dostat se do výzkumu bylo terno, ústavy a výzkumáky si studenty mohly vybírat. Do ciziny se člověk mohl dostat jako sportovec, kumštýř, někdy i jako vědecký pracovník. Výzkumníci měli vysokou prestiž, dneska na ně každý kašle.
Co je pro vás nejtěžší na učení studentů?
Nejprotivnější je zkoušení, to si nedovedete představit. Přednášet je moc hezké, laborky a procvičování příkladů jsou trošku těžší, ale zkoušení je strašná otrava. Těch pár chytrých studentů se kolem vás mihne na začátku semestru a pak se otravujete s těmi… (odmlčí se), kteří na to buď nemají, nebo to chtějí nějak ošidit. A to není povzbudivé.
Navíc mám takový zlozvyk, že zkoušku beru jako doučovací kroužek. A stejně to není nic platné, když přijdou příště, zase je to bída a utrpení. Když ročník netáhnou chytří studenti, převáží lehká nátura, přestanou chodit na přednášky a myslí si, že to nějak dopadne. Že to od hodného Wichterleho nakonec dostanou.
Celý text naleznete zde
6 komentářů:
Smát by se rozhodně neměl, protože nebohým duším jinak způsobí trauma a poníží je.
Jak k tomu maturanti přijdou? Budou doživotně poznamenaní.
Ono asi nemá smysl čekat, že rozhovor aktuálně s pětasedmdesátileým akademikem nějak účinně pojme problémy vzdělávání...
Pár otázek, které mohly zaznít: Jaký podíl na masifikaci maturitního vzdělávání mají VŠ? Je 6 chemicko-technologických VŠ (Praha, Pardubice, Ostrava, Brno, Ústí a Zlín) moc nebo málo? Které zavřít, aby těch špatných studentů bylo tak málo jako dřív?
Díky za každého, kdo není intelektuálním deprivantem a nestačí mu originalita dementa.
to Pavel Doležel: Obdivuji Vaši trpělivost a držím palce! Snad Vaše úsilí nepřijde vniveč a pozvednete zdejší vcelku iracionální "intelektové" niveau.
Aspoň někdo, kdo nemá důvod přicmrndávat školským a politickým špičkám a doufat, že mu dají podíl z projektu. Tedy popíše reálnou situaci na VŠ. 4 slušní studenti a zbytek bída. Taková je realita a ani se tomu nedivím.
Problémy vzdělávání nejsou jeho job.
Učím na VOŠ budoucí administrátory. Nemám historickou zkušenost, ale aktuální stav vidím dost podobně.
Setkávám se se studenty, kteří mají zájem o obor a se studenty, kteří "nejspíš" chtějí jen papír.
Memorování něčeho zpaměti je zde v podstatě zbytečné. Naopak je důležité mít široký rozhled po různých řešeních, jejich výhodách, nevýhodách, filozofii. Snažím se je vést k tomu, aby si dokázaly vytvářet a využívat vlastní "znalostní bázi", například formou paměťových map.
Také beru zkoušky jako doučování. Leckdy to bývá jediná příležitost, vykřesat i z těch "po papíru jdoucích" trochu aktivity. Zkoušky jsou z velké části praktické a mohou u nich používat to co má běžný admin k dispozici. Tedy své poznámky i celý širý Internet. Oficiálně má zkouška trvat 20 minut, běžně ale trvají i 8 hodin a na první pokus to zvládají jen ti se zájmem o obor. Někteří přicházejí i napotřetí takříkajíc "znalostmi nepoznamenaní".
To by samo o sobě nebylo tak tragické. Problém je v tom, že rozloučit se se studenty, kteří o obor nemají zájem, jde jen velmi obtížně, když daný obor živoří s minimem studentů už od prvního ročníku.
Okomentovat