„Ve srovnání zemí OECD a EU vykazuje ČR dlouhodobě relativně vysokou míru vzdělanostních nerovností. Analýzy dat z mezinárod nerovnost, názoryních výzkumů (PISA, TIMSS, PIRLS apod.) systematicky poukazují na vysoké rozdíly mezi jednotlivými školami v dosažených výsledcích vzdělávání. Rozdíly ve výsledcích škol jsou v mezinárodním srovnání nadprůměrné a navíc se v čase dále zvyšují... Na tom, že vysoká míra vzdělanostních nerovností představuje základní problém českého školství, se shodují zahraniční i domácí analýzy stavu naší vzdělávací soustavy,“ píše David Greger v aktuálním vydání časopisu Řízení školy.
Greger pokračuje:
David Greger (uvrv.cz) |
Výše uvedené problémy identifikované výzkumem i doporučeními mezinárodních organizací tedy poukazují na skutečnost, že je zapotřebí vyvinout metodiku pro sledování sociálního zázemí jednotlivých škol a pro kontinuální vyhodnocování spravedlivosti vzdělávacího systému. Za tímto účelem byla v projektu Komplexní systém hodnocení připravena samostatná klíčová aktivita a byl sestaven tým tvořený zástupci akademické obce, odborníky z neziskového sektoru, inspekčními pracovníky České školní inspekce i zástupci praxe. Jeho úkolem bude vyvinout metodiku pro hodnocení spravedlivosti vzdělávacího systému na základě dat získávaných v rámci činností České školní inspekce, ale také dat z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a dalších orgánů státní správy.
Celý text naleznete v aktuálním vydání časopisu Řízení školy (nakladatelství Wolters Kluwer) zde
9 komentářů:
"Ve srovnání zemí OECD a EU vykazuje ČR dlouhodobě relativně vysokou míru vzdělanostních nerovností. Analýzy dat z mezinárod nerovnost, názoryních výzkumů (PISA, TIMSS, PIRLS apod.) systematicky poukazují na vysoké rozdíly mezi jednotlivými školami v dosažených výsledcích vzdělávání."
No, jsme myslím devátí z 30, to není úplná špička... A že to dost souvisí se vzdělanostní a socioekonomickou strukturou obyvatel v jednotlivých krajích a s volností rodičů při volbě školy, jsme tu někteří psali už před Vánoci...
Člověk se taky musí ptát, jak to dělají třeba v takové Francii či Británii... Asi už mají implementované nástroje pro monitorování spravedlivosti a do šetření vybírají ty správné školy...
Na výsledky těchto aktivit jsem zvědav. Mám obavy nedospěli k další nivelizaci hodnocení studijních výkonů ve prospěch žáků s patřičným sociálním původem. Jistá pozitivní vzdělávací diskriminace je namístě v průběhu vzdělávacího procesu, nikoli na jeho konci.
1/ Pouze nový nástroj buzerace učitelů
2/další hora papírů a nesrozumitelných tabulek pro učitele a vedení
3/Budou nám rodiče předkládat výplatní pásky či povinně dávat majetková přiznání?(jak jinak zjistit sociální zajištění)?
4/Studijní výkony mohou ,ale také vůbec nemusí korespondovat se sociálním postavením
Odmítám toto jako učitelka dělat. To už hraničí s mobingem. Nechci, aby mi chodila do školy inspekce a vyhrožovala, že tomu a tomu žákovi musím dát lepší známky, protože rodiče jsou chudí!!!! nebo že rodiče dostatečně důrazně píší stížnosti, místo aby se věnovali dětem. kdy někdo proboha skočí po těch rodičích? K čemu je nám zákon o rodině?
Rovnost za každou cenu. Mně už je z toho zle. Místo zdravého rozumu vítězí lejstro. Já nevím, proč nám takovíhle lidé neustále předkládájí k věření, že pokud budeme všichni evidovaní a bude na nás "normovaně" působeno, zavládne konečně ten pravý EU ráj.
Jsem fakticky ráda, že jsem zažila slunná 90. léta, kdy jsem mohla učit opravdu svobodně a teď bych mohla být ráda, že můžu do penze. Jenže se tyhle všechny výdobytky podepíší na mém vnukovi.
Na socioekonomické zázemí snad máme OSPOD, do zpráv pro jejich potřeby zásadně píši "o rodinných poměrech XY mi není nic známo". Jako učitel mám stejně info typu jedna paní povídala...
Inspekce není schopna zvládnout ani úkoly, které má plnit. Jak mám věřit, že tohle bude něco jiného, než jen hromada zbytečných papírů.
O nerovnosti ve vzdělávání se ví léta. Minimálně od doby, kdy se sešrotovali učebnice, které se dávaly žákům a kvalitní nové nebyly. Teď někdo objevil ameriku tím, že je třeba monitorovat. Problém budeme řešit asi až za spoustu let, pokud do té doby školství přežije.
ČŠI žádné nerovnosti nezlepší a učitelé se na to vy... Jediné, co se zjistí, že je nedostatek učebnic, že jsou špatné a staré budovy škol, že je nedostatečné vybavení odborných kabinetů názornými pomůckami a skončí to na tom, že nejsou prašule. To už znám a tuším, jak to dopadne.
Jsem zvědav, kam až tato šikana lidskoprávníků zajde?
"vyvinout metodiku pro hodnocení spravedlnosti vzdělávacího systému"
Jaká to jadrná mluva, zdejší lid musí být nádherně zaostalý.
Hodnocení je mezifáze jakéhokoli rozhodování. Ale vždy záleží na člověku. Jestli si někdo myslí, že hodnocením změní lidské činy, pak je buď naivka nebo to hodnocení bude manipulativní. Myslím tím ve smyslu standardů, které v daných podmínkách nepůjdou naplnit, nebo jen naoko. Takže se bude ohýbat význam jevů nebo procesů, aby se škola "vešla". Pokud mají odborníci z ČŠI na mysli nějaký dotazníkový vliv kontroly nad školou, pak je vše vysvětleno. Nebude se hledat pravda a podle ní hodnota či kvalita, ale jen norma podle ní kritérium. Dokážete si představit, že za normu dosadíte cokoli? Z vývoje politiky, nejen na MŠMT, je patrné, kam společnost směřuje, ikdyž lid nechce.
Postup je takový: Uzákoní se mechanismus, vyrobí nástroje .. a pak někdo bude prostřednictvím hodících se politických dokumentů měnit normy jazykem politiků, který bude naprosto cizí žité praxi, psychologii člověka a dokonce i biologickým zákonitostem. O mravech ani nemluvím.
Okomentovat