Bořivoj Brdička: Muskův Neuralink. (Druhý díl seriálu o technologiích stimulace lidského mozku)

„Pro většinu našich učitelů jsou zde předložené vize budoucnosti asi zcela nepředstavitelné a neakceptovatelné. Docela je chápu. Přesto se musí stát základem toho, jak přemýšlíme o cílech naší výuky, která má žáky připravit na život v budoucnosti. Již dnes jsou rizika toho, že online svět ovlivňuje, co si myslíme, značná. Eliminovat to je možné jedině budováním kvalitní informační gramotnosti a porozuměním tomu, jak fungují technologie a umělá inteligence,“ píše Bořivoj Brdička ve druhém díle seriálu o technologiích stimulace lidského mozku. Přinášíme ukázku z textu.  

Bořivoj Brdička (youtube.com)

Minule jsme si v článku Technologie podporující myšlení ukázali, že výzkum a vývoj v oblasti technologiemi podporovaného sledování a stimulace mozku přináší naprosto převratné možnosti, které slibují umocnění schopností lidí. Mnoho investorů cítí velký potenciální zisk, což je vede k masivnímu financování tohoto oboru. Nejnovějším příkladem je světoznámý investor pokrokových vědeckých projektů (Tesla, SpaceX) Elon Musk a jeho nejnovější projekt Neuralink, který byl nedávno spuštěn a tuto již tak dost turbulentní oblast ještě více rozvířil.

O projektu Neuralink v dubnu 2017 podrobně informoval Muskův dvorní bloger Tim Urban ve svém mimořádně sledovaném blogu Wait But Why. Vše nasvědčuje tomu, že v blízké budoucnosti bude vývoj akcelerovat ještě mnohem více než dosud. Díky Timu Urbanovi si dnes dokážeme představit, kam chce Elon Musk své snažení nasměrovat. Pokusím se to shrnout.

Budoucí vývoj předpokládá 4 fáze postupně aplikující vždy vyšší úroveň technologického rozhraní, které zajišťuje komunikaci mezi mozkem člověka a počítačem vybaveným umělou inteligencí připojeným do cloudu.

1.Potřebuji-li zjistit fakta, obrátím se na cloud a v mysli se mi zobrazí příslušná informace ve formě podobné současnému webu (text, zvuk, video). Akce je podobná stávajícímu googlování, podstatný rozdíl je ale v tom, že nepotřebuji žádné V/V zařízení (klávesnici, displej apod.). Vše je realizováno prostřednictvím typicky neinvazivní stimulace mozku pomocí čidel umístěných v tzv. „čarovné čapce“, kterou si stačí nasadit na hlavu. Zpracování informace a transformace do podoby znalostí není touto schopností ovlivněna. Bez pracného učení se nikdo neobejde.

2. Potřebuji-li znát fakta, obrátím se na cloud a během vteřiny se dozvím vše potřebné. Žádný proces čtení či sledování videa se nekoná. Získávám hotové znalosti velmi podobně, jako si je vybavuji, jsou-li již k dispozici v mé dlouhodobé paměti. Existence takových faktických znalosti stále ještě neznamená, že rozumím jejich podstatě. Jedná se jen o dokonalou encyklopedickou externí paměť.

3. Má paměť má přímý přístup k libovolným informacím a nejsem schopen vůbec rozeznat, zda jsou primárně uloženy v mé hlavě nebo v cloudu. To je jistě úžasné rozšíření schopností člověka, ale mozek stejně nedokáže najednou pracovat se všemi v cloudu se vyskytujícími daty. Jedná se o téměř nekonečnou paměť, která funguje jako interní. K pochopení souvislostí, které je nezbytné např. při řešení problémů, musí mozek nadále vyvíjet vlastní aktivitu. S největší pravděpodobností se člověk na této úrovni neobejde bez hlubokého mozkového implantátu schopného mnohakanálové cílené stimulace neuronů.

4.Vše, na co pomyslím, se nejen okamžitě dozvím, ale porozumím i podstatě daných fakt. Dokonce i ti nejoptimističtější odborníci si uvědomují, že tato úroveň je v dohledné době nedosažitelná a patří do oblasti science-fiction. Budeme s ní proto tak zacházet. Je zjevné, že pokud by se tento vývoj uskutečnil, znamenalo by to značné rozšíření schopností člověka.

Sám Elon Musk jako jeden z hlavních důvodů, proč se v něm angažuje, uvádí potřebu lidstva držet krok s rozvojem umělé inteligence, která jednou ve své třetí fázi (ASI) dospěje k superinteligenci. Pak by reálně hrozilo, že by se stroje mohly ujmout nadvlády nad světem.

Elon však má ještě více důvodů. Obává se, že je tato technologie zneužitelná k osobnímu prospěchu některých lidí (Tim Urban je nazývá „špatnými hochy“). Tomu mohou zabránit jen „dobří hoši“, a to tak, že budou vývoj kontrolovat a směrovat ho ku prospěchu celého lidstva.



Celý text naleznete zde