V březnu se neusmívej, byla jedna z prvních rad, které jihokorejský učitel Yoon Young Lee dostal při nástupu do zaměstnání. Březen je tamní první měsíc školního roku a rada odkazovala na to, že ze začátku má být učitel přísný a neosobní. Lee touto citací otevírá na blogu OECD Education Today svůj příspěvek o pocitech a potížích nastupujících učitelů.
Závěry vychází z dat pro TALIS 2013 a zkoumají, nakolik se noví učitelé cítí být připraveni co do obsahu učiva v předmětu, které učí, co do pedagogických znalostí a co do „třídní praxe“. Poslední dvě pole přitom za tím prvním zaostávají. Zatímco 51 % učitelů se cítí velmi dobře připraveno co do oborových znalostí, jen 32 % se takto cítí ohledně pedagogiky a 34 % ohledně třídní praxe.
Celý text naleznete zde
3 komentářů:
Tenhle problém se cituje a rozebírá desítky let. Proč to nikdo neřešil a neřeší?
Ono je to obtížné, protože různé typy škol vyžadují různý přístup. Někdy i různé třídy na jedné škole vyžadují různý přístup. Učitelé jsou různí, s různými předpoklady.
A žáci se mění. Vždcky vás něco zaskočí.
Jak to o sobě vědí ti začínající učitelé, že jsou připraveni na praxi? .. když teprve před praxí stojí .. ? .. a VŠ zatím neposkytují dostatek praxe pro začínající učitele ..
a jak se cítí připraveni mladí chirurgové ?
Okomentovat