Jestliže něco pozitivního přinesl Rámcový vzdělávací program ZV, byl to důraz na dovednosti namísto encyklopedických znalostí. Přitom klíčové kompetence znalosti nepopíraly, ale obsahovaly. ČŠI však dává přednost znalostem.
 |
| Zdeněk Sotolář (archiv autora) |
RVP je však stále platný dokument a je tedy s podivem, že ho podkopává právě ČŠI. Testy, které za velké peníze připravila, nás vrací hluboko před rok 2005, protože namísto dovedností testují právě jen encyklopedické znalosti. Dovednostní charakter výstupů byl bohužel zdiskreditován nesmyslnými hrátkami s vhodnými a nevhodnými slovesy, které mohou učitelé při tvorbě ŠVP použít, přesto však RVP ZV směřoval správným směrem. Do budoucnosti.
Když otevřeme stránky ČŠI a nahlédneme třeba na testy z dějepisu, najdeme jen testy encyklopedických znalostí, událostí, osobností, letopočtů. Jedna za druhou se otevírají roletky odpovědí, stačí jen vybírat a klikat. Takový způsob testování pravděpodobně zvrátí výuku dějepisu na drilování znalostí; bez příběhu, bez souvislostí. Obavy vedení škol z neúspěchu v testování budou příliš silným klackem. A stejně stupidně se budou samozřejmě testovat i další předměty.
Nejde jen o způsob testování, ale jde samozřejmě také o obsah otázek, o výběr znalostí. Deváťáci budou podle plánů ČŠI běžně testování i z učiva nižších ročníků. Kdo byl Řehoř XII., Seneca, Descartes? (viz test Osobnosti I pro žáky 9. ročníku) Celé toto testování leží bohužel ve stínu diskusí o jednotných přijímačkách. Dopad na způsob výuky však může být daleko závažnější. Čeká nás návrat ke znalostem a k drilu. Někam hluboko do pedagogické minulosti.
Se souhlasem autora převzato z jeho blogu
7 komentářů:
Teď bych mohl napsat, že otázkou může být jestli inspektoři neznají z čeho je kompetence složena, nebo nevědí jak toto složení měřit a vyhodnotit, .. když už ho chtějí testovat. Do čeho tedy nateče těch 250 miliónů, které má ČŠI v dobré víře utratit, aby mohla měřit kvalitu vzdělávání nebo kvalitu paidotropie.
Halóó, .. je tam někdo, kdo naslouchá?
"A stejně stupidně se budou samozřejmě testovat i další předměty."
Letos jsme sice matematiku v sadě testů neměli, ale test z matematiky, který byl použit před čtyřmi lety, opravdu nebyl nic moc. A když se testovala předloni přírodovědná gramotnost, tak k testu na naší škole a zřejmě i na mnohých dalších (usuzuji se záběrů z testování, které běžely ve zpravodajských relacích) žáci neměli k dispozici tužku a papír, i když test obsahoval fyzikální příklady a doplňování do chemických rovnic, které průměrní a slabí žáci bez papíru a tužky nedají ani náhodou. Nevím, co bylo uvedeno v pokynech, ale já a kolega chemikář jsme tenkrát vedení školy nazvali pedagogickými diletanty. Zase na druhou stranu tento test nebyl až tak špatný a připomínal testování PISA. Jestli on není problém v tom, že autoři se tímto testováním inspirovali, kdežto u dějepisu, který PISA logicky netestuje, se neměli čím inspirovat.
Co o tom vím:
1) tvůrce testů u ČŠI je jistý pan Dr. Petr Suchomel, bývalá "pravá ruka" páně Šteffla ze SCIA, navíc jeden z ředitelů gymnázia PORG
2) hodnotit kompetence lze pomocí testů asi jen velmi těžko
3) myslím si, že testy, které ČŠI tvoří jsou jakýmsi doplňkem k jejich činnosti v rámci inspekcí, kde posuzují kompetence žáků přímo v hospitovaných hodinách.
4) zas bych tak jejich snahu o hodnocení tzv. kvalitní školy neodsuzoval. Určitě toto testování není myšleno jako prioritní hodnocení, dle mého názoru se jedná o doplněk hodnocení a jakási prvotní zpětná vazba zejména pro testované školy
5) myslím si, že ČŠI se v poslední době snaží být celkem vůči školám transparentní, pokud vím, dává jim k dispozici různé reporty z jejich inspekčního zjišťování, se kterými mohou školy následně pracovat
6) myslím, že je jen otázka času, kdy v zákoně přibude jejich poradenská činnost vůči školám, což by určitě školy přivítaly
Petr
Nepatřím k zarytým odpůrcům testování, ale přesto:
1. Takovéto testování nám rozbombarduje výuku v 9. ročnících na celý týden.
2. Celý týden je blokována počítačová učebna a narušuje to výuku ji v dalších třídách.
3. Podstatná část deváťáků testy odflákla.
4. Pokud test není doplněn testem obecně studijních předpokladů, nevypovídá o kvalitě výuky na škole vůbec nic. Srovnávat např. naši vesnickou školu, odkud neodcházejí žáci na osmiletý gympl, se školami městskými, odkud po páté třídě odejde minimálně 20 % nejlepších žáků pryč, je vcelku k ničemu.
5. Kvalitu výuky matematiky a češtiny by mohli posuzovat podle jednotných přijímaček, data by jim snad Cermat poskytl, a školy by se už nemusely testováním těchto předmětů zatěžovat.
6. A pokud se žáci od určité otázky dělí podle úspěšnosti odpovědí a dál nedělají stejný test, je vyhodnocování velmi problematické.
Určitě toto testování není myšleno jako prioritní hodnocení, dle mého názoru se jedná o doplněk hodnocení a jakási prvotní zpětná vazba zejména pro testované školy.
Jak dlouho. Zkušenost ze zahraničí ukazuje, že je to jen otázka času, než mšmt začne využívat výsledky testů jako klacek na školy. Je to častý a téměř nevyhnutný scénář. Všiml si někdo dotazníčku na konci testu?
Paní Adamová, souhloasím, že to rozbourá rozvrh učebny IT, u nás je to celkem přes 20 hodin.
Co se týká nabourání výuky devátých ročníků - mají po přijímačkách, je měsíc před koncem šk. roku. To už nic neovlivní.
Okomentovat