Společnost Kalibro, která už od 90. let pro školy připravuje srovnávací testy, které jim umožňují porovnávat navzájem výsledky jejich žáků, nechala na sto základních školách v Česku páťáky zopakovat baterii testů z doby před deseti lety. Výrazně lépe jsou na tom v angličtině a při práci s grafem nebo tabulkami, hůř si ale poradí s otázkami z přírodních věd. Informuje server iDNES.cz.
 |
| David Souček (linkedin.com) |
Ještě zajímavější je podívat se blíže na to, které typy otázek jim šly lépe než jejich předchůdcům a které jim šly hůře.
Že se nejvíce zlepšili v angličtině, žádné velké překvapení není. „Přispěli k tomu o něco více chlapci než dívky. Zdá se, že vliv internetu nebo on-line her a dalších moderních médií, která na děti mluví anglicky, škole pomáhá,“ říká David Souček, ředitel společnosti Kalibro. Lepší výsledek u chlapců přitom přikládá jejich pozitivnějšímu vztahu k počítačovým hrám. „V českém jazyce i v matematice lze vysledovat obecně zlepšení v komplexnějších úlohách,“ říká David Souček.
Zlepšení v těchto úlohách je natolik výrazné, že vyrovná horší průměrné výsledky v úlohách zaměřujících se například v matematice na jednoduché počítání. I v matematice přitom podle Součka letošním páťákům v testech pomohlo lepší porozumění textům.
Jeden velký problém ale přetrvává: „Velmi hrubě řečeno, na některých školách toho umějí děti v páté třídě dvakrát tolik než na jiných. A to se za posledních deset let nezměnilo,“ dodává Souček s tím, že všechny školy, které se srovnání zúčastnily, jsou školy veřejné.
Že jsou rozdíly v úrovni
jednotlivých základních škol velké i v mezinárodním srovnání
a že navíc postupem času dále narůstají, ukazují i velká
mezinárodní šetření. „Jednou z příčin je nedostatečná
finanční, metodická i personální podpora školám při
vzdělávání dětí se sociálním nebo jiným znevýhodněním,“
myslí si David Greger z Pedagogické fakulty UK.
Celý text naleznete v dnešním vydání MF DNES, zkrácenou verzi zde
5 komentářů:
„V českém jazyce i v matematice lze vysledovat obecně zlepšení v komplexnějších úlohách,“ říká David Souček."
"Jeden velký problém ale přetrvává: „Velmi hrubě řečeno, na některých školách toho umějí děti v páté třídě dvakrát tolik než na jiných."
Vysvětlení může být jednodušší, než by se mohlo zdát. Letos poprvé páťáci dělali jednotné přijímací zkoušky, na které se mnozí z nich intenzivně připravovali. A můžeme proti Cermat testům namítat cokoliv, ale jednu věc jim nemůžeme upřít, a to že pokud se na ně žák připravuje určitě to podpoří komplexní pohled na učivo.
Totéž pak určitě přispívá k rozevírání nůžek mezi jednotlivými školami. Najdou se totiž školy, kde se na přijímačky připravovala dobrá polovina páťáků, a v určitých oblastech školy, kde se nenašel ani jeden.
Možná je to taky dík nácviku na ty testy Kalibro... Deformace výuky a tak, vždyť to denně čteme... Přirozeně je to na úkor toho opradového vzdělání...
Teď jsem na to zírala v novinách. Pouze v angličtině je ten rozdíl statisticky významný, a to 6,9 %. U ostatních testů se rozdíly mezi současnými páťáky a páťáky z před deseti let pohybují od -2,1 % po +2,9 %, což jsou rozdíly tak malé, že to vůbec nelze brát za bernou minci a nelze z toho vyvozovat vůbec nic. Že to neví novinářka Hrdinová, bych ještě chápala, ale že to neví Kalibro, je zarážející.
Maturita 2017 - didaktický test z češtiny
Rozdíly mezi školami evidentně souvisí s polohou školy. Školy blízko sociálně vyloučeným lokalitám mají prostě smůlu.
Okomentovat