Právník a učitel Pavel Šimáček k polemice mezi Radkem Sárközim a MŠMT: Kariérní systém v navrhované podobě platovou situaci učitelů nezlepší

Dne 29.5.2017 vyšel na webu Česká škola článek Radka Sárköziho "Kariérní řád přinese výrazné snížení platů zejména začínajícím učitelkám mateřských škol". Radek Sárközi v něm pojednává o tom, jaké budou nástupní platy učitelů mateřských škol a jaké učitelů základních a středních škol (a ovšem také základních uměleckých škol, konzervatoří, vyšších odborných škol a jazykových škol). V zásadě říká, že po zavedení kariérního řádu (v dikci vládního návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících se ale jedná o kariérní systém) budou začínající učitelé zařazeni do nižší ze dvou platových tříd, které jim pro obvyklou činnost stanovuje nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě. Bude jim tak příslušet platový tarif, který pro tuto platovou třídu v souladu se zákoníkem práce stanoví nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, v platném znění.

Pavel Šimáček (kjj.cz)

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na tento článek reagovalo téhož dne článkem "Ministerstvo školství reaguje na článek Radka Sárköziho: Platy začínajících učitelů se po zavedení kariérního řádu (sic!) snižovat nebudou". V něm uvádí mimo jiné, že "Vládní návrh novely zákona o pedagogických pracovnících neobsahuje zvláštní pravidla upravující platové zařazení začínajících učitelů. Vládní návrh nestanoví, že začínající učitel musí být zařazen do nejnižší odpovídající platové třídy". Následně reaguje na v původním článku neexistující tvrzení tím, že "U stávajících učitelů není s ohledem na kariérní řád k žádnému přeřazení do nižší platové třídy důvod." A dále, že naopak "z formulace navrhovaného § 29e vládního návrhu novely vyplývá, že učitel, který úspěšně projde atestačním řízením do druhého kariérního stupně, nebude zařazen v nejnižší odpovídající platové třídě." Následně vyjádření MŠMT pojednává o tzv. příplatku za třídnictví.

Tolik rekapitulace.

Pro osvětlení následujících úvah je vhodné uvést i informaci z webu MŠMT "Kariérní řád - profesní rozvoj pedagogických pracovníků" (dostupné zde: http://www.msmt.cz/o-webu-msmt/karierni-rad, staženo 29. 5. 2017), kde se mimo jiné uvádí: "Úspěšné ukončení adaptačního období posune začínající učitele nastupující po své pregraduální přípravě do 2. platového stupně stupnice platových tarifů pedagogických pracovníků v nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Ve spojení s přechodem do vyšší platové třídy dojde ke zvýšení platového tarifu (např. začínající učitel všeobecně-vzdělávacích předmětů ZŠ nebo SŠ zařazený v 11. platové třídě a 1. platovém stupni bude po úspěšném atestačním řízení pro KS2 zařazen do 12. platové třídy a 2. platového stupně)."

Vládní návrh novely samozřejmě nestanovuje pravidla pro zařazení učitelů do platových tříd, neboť ty jsou - jak také MŠMT uvádí - stanoveny zákoníkem práce, nařízením vlády č. 222/2010 Sb. a nařízením vlády č. 564/2006 Sb.

V navrhovaném § 29b je definován učitel v prvním kariérním stupni (tzv. začínající učitel). V tomto stupni má být - zjednodušeně řečeno - zařazen učitel po první dva roky své dráhy učitele. V odstavci 3 se pak uvádí, že "Učitel v prvním kariérním stupni vykonává vzdělávací a výchovnou činnost po dobu adaptačního období pod metodickým vedením a s podporou uvádějícího učitele." V navrhovaném § 29c je definován uvádějící učitel mimo jiné tím, že "(začínajícího) učitele metodicky vede a seznamuje s podmínkami provozu školy a její dokumentací". Navrhovaný § 29e pak v odst. 2 říká, že "učitel ve druhém kariérním stupni vykonává komplexní vzdělávací a výchovnou činnost".

Již z výše uvedeného by (pravděpodobně, viz dále) bylo možné říci, že začínající učitel komplexní vzdělávací a výchovnou činnost nevykonává, protože pokud by ji vykonával, nedávalo by valný smysl, aby tak stanovoval až § 29e odst. 2 pro učitele ve druhém kariérním stupni.

Nahlédněme do příslušných partií katalogu prací a podívejme se na např. na učitele základní školy. Pro 11. platovou třídu jsou stanoveny následující požadované práce: " Vzdělávací a výchovná činnost zaměřená na získávání vědomostí a dovedností ve všeobecně-vzdělávacích nebo odborných předmětech podle školního vzdělávacího programu, podle vzdělávacího programu vyšší odborné školy nebo podle individuálních vzdělávacích plánů ve spolupráci s dalšími odborníky a dalších metodických doporučení z oblasti pedagogiky a psychologie." Pro 12. platovou třídu jsou stanoveny tyto práce: "Komplexní vzdělávací a výchovná činnost ve všeobecně-vzdělávacích nebo odborných předmětech spojená s tvorbou a průběžnou aktualizací pedagogické dokumentace, kterou pedagogický pracovník vytváří, a podle níž postupuje při výkonu své přímé pedagogické činnosti nebo spojená s tvorbou a průběžnou aktualizací individuálních vzdělávacích plánů."

Aby MŠMT usnadnilo školám práci, vydalo Metodický výklad k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol a školských zařízení a jejich zařazování do platových tříd podle katalogu prací, který pravidelně novelizuje. Tedy - novelizovalo. Poslední znění je publikováno pod č.j. MSMT-11705/2013-201, mezitím byla ovšem zrušena možnost zvláštního určení platového tarifu pro většinu pedagogických pracovníků, což MŠMT zřejmě nepostřehlo, ačkoliv v úvodu výkladu uvádí, že "upozorňuje, že postupně může docházet k aktualizaci metodického výkladu, dojde-li ke změnám právních předpisů." U učitele základní školy pak MŠMT doporučuje, aby do 11. platové třídy byl zařazeni "učitelé, kteří neplní vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu (tj. nejsou kvalifikovaní) a kteří k výkonu své práce potřebují metodologická doporučení". Do 12. platové třídy by pak měli být zařazeni učitelé "vykonávající komplexní vzdělávací a výchovnou činnost spojenou s tvorbou a aktualizací pedagogické dokumentace, kteří plní vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu, jimž nemusí zaměstnavatel poskytovat metodologická doporučení". Autor připomíná i fakt, že v době tvorby metodického pokynu bylo možné zaměstnávání nekvalifikovaných učitelů bez dalšího a že kariérní systém se na nekvalifikované nemá vztahovat.

Pro úplnost dodejme, že i v současné době existuje kariérní systém pedagogických pracovníků, který blíže upravují přílohy k vyhlášce č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů, jenž pro učitele základní školy předpokládá pro postup do 12. platové třídy 1 rok praxe. Tento systém však není v praxi funkční, a to právě proto, že zaměstnavatel zařazuje zaměstnance do platové třídy bez ohledu na praxi zaměstnance, ale podle nejnáročnější práce, kterou po něm vyžaduje.

Zájemce lze odkázat i na "Teze vyhlášky o standardu učitele", které jsou k dispozici na stránkách Poslanecké sněmovny a které jsou přiloženy k vládnímu návrhu zákona, jímž se mění zákon o pedagogických pracovnících, kde ve standardu učitele je začínající učitel přes své kompetence definován jako značně nesamostatná osoba, ve srovnání se samostatným učitelem nedisponovaná ani výraznějšími znalostmi např. o různých formách, metodách a nástrojích hodnocení žáků (teprve se s nimi seznamuje - nabízí se otázka: Co ho učili na pedagogické fakultě nebo v rámci doplňujícího pedagogického studia? Podobně se teprve seznamuje s pedagogickou dokumentací - může ji tedy vytvářet a průběžně aktualizovat?)

Závěr

Lze říci, že vládní návrh novely zákona o pedagogických pracovnících nestanovuje pravidla pro zařazení učitelů do platových tříd. Definuje však (ve spojení s tezemi navrhované vyhlášky) začínajícího učitele tak, že není schopen vykonávat komplexní vzdělávací a výchovnou činnost (ve všeobecně-vzdělávacích nebo odborných předmětech) spojenou s tvorbou a průběžnou aktualizací pedagogické dokumentace, neboť se s ní teprve seznamuje. Pokud MŠMT ve své reakci na článek pana Sárköziho tvrdí, že "vládní návrh nestanoví, že začínající učitel musí být zařazen do nejnižší odpovídající platové třídy", pak popírá samo sebe, když tvrdí, že úspěšné ukončení adaptačního období (a tedy postup do 2. kariérního stupně) posune začínajícího učitele do 2. platového stupně a ve spojení s přechodem do vyšší platové třídy dojde ke zvýšení platového tarifu. Pokud mělo MŠMT na mysli, že k posunu do vyšší platové třídy dojde jen u učitele zařazeného do nižší platové třídy, pak se lze nejen ptát, proč se vyjadřuje tak neobratně, ale především jaký je motivační smysl kariérního systému jako takového? Podle současného kariérního systému lze zařadit do 12. platové třídy učitele již po jednom roce. Co mu - kromě dobrého pocitu - přinese postup do 2. kariérního stupně? A jestliže je v současné době kariérní systém nefunkční a učitele lze ihned od začátku zařadit do 12. platové třídy (což je docela dobře možné, pokud je kvalifikovaný a před nástupem do školy pracoval např. jako odborný pracovník MŠMT nebo NIDV), tj. může ihned vykonávat komplexní vzdělávací a výchovnou činnost, proč má mít stanoveného uvádějícího učitele? V čem ho bude metodicky uvádět (když mu zaměstnavatel nemusí poskytovat metodologická doporučení)? A proč po celé dva roky? A proč je příplatek takového učitele stejný jako příplatek při uvádění "neschopného" učitele v 11. platové třídě?

Problematiku učitelů (resp. spíše učitelek) mateřských škol, nebo učitelů praktického vyučování a odborného výcviku, nechme nyní stranou, neboť vzhledem k dikci katalogu prací je zde situace ještě složitější, stejně jako problematiku přeřazování učitelů, kteří jsou dnes ve 12. platové třídě, avšak od nového školního roku budou začínajícími učiteli (nemají totiž dostatek učitelské praxe v dostatečné míře úvazku), do nižší platové třídy.

Výše nastíněné otázky myslím dostatečně dokládají, že kariérní systém v navrhované podobě nemá (s přechodem do druhého kariérního stupně) jasnou vazbu na finanční ohodnocení. Platovou situaci učitelů ani pokud připustíme interpretaci MŠMT nezlepší. Nebude tedy motivující pro potenciální nové učitele ani pro učitele stávající.Pokud za motivaci ovšem nepovažujeme vědomí o vlastní "samostatnosti" ověřené ve formalizovaném atestačním řízení a vyhlídku na možný příplatek za 10 let.


Autor Pavel Šimáček, bývalý vedoucí oddělení kariérního systému pedagogických pracovníků MŠMT (dnes a dříve též oddělení péče o pedagogické pracovníky), považuje za vhodné zdůraznit, že se na tvorbě kariérního systému učitelů, a to zejména v současné podobě, nepodílel.

(Zdůraznění textu - redakce)