Na úplném začátku byla představa Cermatu, že přijímací testy zveřejní až po 12. květnu 2017. Cermat ji odmítl korigovat i poté, co ho iniciativa Maturitní data – odtajněno k tomu vyzvala a následně zveřejnila oba první přijímací testy pro deváťáky jeden den po jejich použití.
Rozhodl jsem se prokázat, že celá původní představa Cermatu byla od samého počátku nesmyslná nejen věcně, ale také právně.
Oldřich Botlík (eduin.cz) |
Na vyřízení žádosti měly obě povinné osoby 15 dní, v taxativně vyjmenovaných případech (mj. konzultace s jiným povinným subjektem, který má závažný zájem na rozhodnutí o žádosti) mohly lhůtu o 10 dní prodloužit (§ 14), ale byly povinny mi to oznámit před uplynutím původní lhůty. Toho využil dne 26. dubna Cermat (§ 14 odst. 7 písm. c), zatímco MŠMT do dnešního dne – v rozporu s Infozákonem – na žádost reagovalo pouze tím, že elektronická podatelna potvrdila její přijetí.
Nesmyslnost svého vlastního počínání nicméně dokázal sám Cermat, když všechny testy zveřejnil bez omezení, a to podle údaje uvedeného tamtéž dne 2. května. Okamžikem zveřejnění se odklad vyřízení žádosti kvůli konzultaci s jiným povinným subjektem stal bezpředmětným. A začala běžet sedmidenní lhůta, ve které mohly obě povinné osoby vyřídit mou žádost tím, že by mi poskytly odkaz na zveřejněnou informaci (§ 6). Tato lhůta uplynula marně včerejší půlnocí.
Nehodlám trvat na formalitách, i když jsem se o zveřejnění dozvěděl až 7. května 2017 jen díky upozornění jednoho kolegy. Otázka, zda Cermat v budoucnu dokáže efektivně blokovat zveřejnění již použitých přijímacích testů na svých vlastních stránkách, byla totiž zodpovězena jednoznačně: nedokáže.
Zbývá otázka, která je mnohem zajímavější: Má Cermat vůbec právo bránit zveřejnění již použitých testů na cizích stránkách, tj. jinými subjekty? Domnívám se, že Cermat takové právo nemá, neboť použité přijímací či maturitní testy jsou úředním dílem podle § 3 písm. a) zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon. Jsou totiž nástrojem povinné zkoušky organizované státem. Ta otázka je zajímavá kvůli tomu, že Cermat od roku 2011 soustavně omezuje užití testů požadavkem, že jeho ředitel musí s takovým užitím předem explicitně souhlasit. Cermat je ovšem státní organizace a jako taková rozhodně nesmí porušovat zákony. A pokud tedy autorský zákon výslovně říká, že úřední dílo je z ochrany podle práva autorského vyloučeno, pak Cermat porušuje autorský zákon tím, že se na tuto ochranu výslovně odvolává.
Představme si, že by Ministerstvo vnitra vyhlásilo veřejnou soutěž na novou státní hymnu. Vítězná skladba s textem je nepochybně autorským dílem a autoři si zaslouží autorský honorář. Jakmile však novou hymnu schválí Parlament, stává se hymna úředním dílem. Nikdo přece nechce, aby organizátoři sportovních mistrovství, pietních aktů a oslav státních svátků museli žádat ministra vnitra předem o souhlas, že smějí hymnu zahrát.
Také v případě již použitých testů je veřejný zájem naprosto zřejmý. Cermat, případně MŠMT, nesmějí mít ani teoretickou možnost zabránit veřejné diskusi o pojetí testů a o jejich obsahu tím, že by neumožnily jejich zveřejnění.
1 komentářů:
Je skvělé, že máme ve školství tak renesanční osobnosti, které kromě vlastního oboru obsáhnou také bohemistiku, didaktiku českého jazyka a literatury, autorské právo a jistě i mnohé další. Vzpomínám si na loňský rok, kdy podle jistého "právního rozboru" mělo dojít k porušení zákona při DT zmatematiky - a hle, rok uplynul a stále kde nic tu nic. Nedivím se tomu, protože autor tam mj. tvrdí, že nástavbové studium je studium pomaturitní, přitom jde o maturitní nástavbu nad učebním oborem. Inu kdo chce kam...
Okomentovat