Ministerstvo školství reaguje na článek Radka Sárköziho: Platy začínajících učitelů se po zavedení kariérního řádu snižovat nebudou

„V článku pana Sárköziho se objevují naprosto mylné informace. Skutečnost je taková, že se zavedením kariérního řádu se nebudou platy začínajících učitelů snižovat,“ odpovídá ministerstvo školství na otázky České školy, zda kariérní řád přinese opravdu takové důsledky, jaké popisuje ve svém textu Radek Sárközi. Přinášíme odpověď v plném znění.

Platové zařazení začínajících učitelů se řídí především zákoníkem práce a prováděcími předpisy k zákoníku práce (zejména nařízením vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, a nařízením vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací). Podle zákoníku práce tak platí, že zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy podle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě a v jeho mezích na něm požadovaných nejnáročnějších prací.

Vládní návrh novely zákona o pedagogických pracovnících neobsahuje zvláštní pravidla upravující platové zařazení začínajících učitelů. Vládní návrh nestanoví, že začínající učitel musí být zařazen do nejnižší odpovídající platové třídy (učitelé jsou podle katalogu prací zařazováni podle vykonávané práce do 8. až 14. platové třídy). U stávajících učitelů není s ohledem na kariérní řád k žádnému přeřazení do nižší platové třídy důvod. Naopak, z formulace navrhovaného § 29e vládního návrhu novely zákona vyplývá, že učitel, který úspěšně projde atestačním řízením do druhého kariérního stupně, nebude zařazen v nejnižší odpovídající platové třídě (tj. že učitel MŠ nebude zařazen v 8. platové třídě a učitel všeobecně-vzdělávacích předmětů nebude zařazen v 11. platové třídě).

Pokud jde o dostupná data a školy odměňující platem (veřejný sektor), pak byla v roce 2016 tato struktura učitelů mateřských škol s dobou započitatelné praxe do 2 let:

8. platová třída – 16 %,
9. platová třída – 83 %,
10. platová třída – 1 %.

Výkon činnosti třídního učitele je standardní součástí pracovní doby učitele. Pracovní doba učitele se člení na dobu výkonu přímé pedagogické činnosti a na dobu výkonu prací souvisejících s výkonem přímé pedagogické činnosti a v tomto členění spadá výkon prací spojených s funkční třídního učitele do doby výkonu prací souvisejících s výkonem přímé pedagogické činnosti [§ 3 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí]. Výkon práce třídního učitele již tedy je zohledněn přímo v platu učitele.

V současné době je přímá pedagogická činnost spojená s výkonem práce třídního učitele zohledněna zvláštním příplatkem podle nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě (v rozpětí 400 až 1000 Kč ve skupině I prací).

Navrhované zvýšení příplatku za výkon práce třídního učitele není koncipováno tak, že má nahrazovat určité penzum hodin vykonané práce, nýbrž je konstruováno jako ještě další zohlednění většího rozsahu práce a náročnějších pracovních podmínek (zejména zvýšené míry neuropsychické zátěže) v rámci téhož druhu práce.