Marek Švehla: Debata o zdejším vzdělávání vypadá, jako by se mladí lidé měli přizpůsobovat školství, nikoli školství jim

úterý 2. května 2017 ·

„V české debatě o vzdělávání panuje pozoruhodná rozdvojenost. Doma své děti chválíme, povzbuzujeme a motivujeme k co největším výkonům. Vštěpujeme jim názor, že vzdělávat se ve škole – bez ohledu na její úroveň – má smysl, protože jim to zajistí podnětnější práci a lepší ohodnocení. Ve veřejném prostoru, v politice a na odborných fórech ale vynikají jiné postoje. S oblibou se tam zdůrazňuje, že žáci a studenti jsou hloupí a líní,“ píše Marek Švehla v týdeníku Respekt.

Švehla pokračuje:

Marek Švehla (linkedin.com)
Panuje názor, že na střední a vysoké školy jich míří příliš mnoho. Padají skálopevná tvrzení, že se tím snižuje úroveň studia. Jako by potřeba státu a nějaká shora diktovaná úroveň studia měly být tím hlavním, o co ve vzdělávání jde. Zapomíná se, že každý se vzdělává sám pro sebe, nikoli pro systém. A že úroveň tohoto systému se pak odvozuje právě od vzdělaných jedinců.

Zkrátka celá debata o zdejším vzdělávání vypadá, jako by se populace mladých lidí měla přizpůsobovat školství, nikoli školství populaci. Přitom vzdělávání není skleník, kde se prosazují postupy bez ohledu na počasí za jeho stěnami. Možná se ale leccos mění... Rektor podle mnohých nejlepší české univerzity – Masarykovy – Mikuláš Bek v rozhovoru pro MF DNES mluvil minulý týden o tom, že jeho škola chystá významnou změnu v pojetí studia.

Bek v rozhovoru připomíná, že dnes míří na vysoké školy polovina maturantů. Na rozdíl od mnoha účastníků vzdělávací debaty to nevidí jako příliš vysoké číslo a nevýhodu, ale jako realitu, jíž se musí univerzity přizpůsobit.


Celý text naleznete v aktuálním vydání týdeníku Respekt

51 komentářů:

Josef Soukal řekl(a)...
2. května 2017 v 7:46  

"Jako by potřeba státu a nějaká shora diktovaná úroveň studia měly být tím hlavním, o co ve vzdělávání jde."
Úroveň studia není dnes diktovaná shora, ale právě naopak. S trojkaři a čtyřkaři ze základní školy prostě na střední musíte pracovat jinak. Ale to je jen střípek. V zásadě bych mohl opakovat to, co jsem napsal níže k článku p. Kvačkové. Když si M. Švehla vyjede na zájezd z Cimrmany, v zásadě na článku nemůže nic zkazit a ještě se to dá číst. Proč má ale potřebu vyjadřovat se k tématu, které vyžaduje hlubší ponor a úvahu, to nevím.

mirek vaněk řekl(a)...
2. května 2017 v 7:52  

Ano. Pokud budou mladí lidé platit školné, pak se bude škola přizpůsobovat zákazníkovi. Ale v případě, že platí školu ministerstvo, tedy stát, musí se požadavky odvíjet od potřeb státu a kvalita od financování.
Pokud necháte vzdělávání na žácích, jedná se o poněkud drahé hlídání vašich dětí za státní peníze. Bude to o papíru, tak jak to už je dnes u spousty vysokoškoláků a ne o kvalitě vzdělávání.

Tomáš Barták řekl(a)...
2. května 2017 v 8:50  

K titulku:

Že bychom školství přizpůsobili dětem a ty by si hrály a hrály a hrály...
A už vůbec nic by neuměly?

Předpokládám, že to tak autor nemyslel. Školství se musí i dětem přizpůsobit. Ale nejen jim. Musí fungovat tak, aby to bylo prospěšné pro celou společnost a stát.

poste.restante řekl(a)...
2. května 2017 v 9:49  

Já bych se neomezoval jen na školu.
Což takhle, aby se komerční firmy, úřady a instituce přizpůsobily mladým lidem?

Pan Švehla by si měl ujasnit, o které části školství to vlastně mluví.


Profesor Bek mluvil o tom, že vysoké, zdůrazňuji VYSOKÉ, školy mnohdy nezměnily své výukové plány a strategie, které byly stavěny na cca 10 % populace, tedy na tu intelektově nadprůměrnou část. Jenže dnes tomu tak není a vysoké školy se tomu musí přizpůsobit.
S tím by se dalo polemizovat. Já osobně se domnívám, že především veřejné vysoké školy nesmí rezignovat na svou funkci přípravy intelektuální špičky, elity.
Což ale není v rozporu s tím, aby paralelně poskytovaly "masové vysokoškolské kurzy". Stejně se to už děje.

Ale střední školy, které se v minulosti nepřizpůsobily změně skladby svého žactva už dnes většinou neexistují. Tam tato změna proběhla jaksi samovolně.
Jediný, kdo nemusel až tak moc měnit své postupy, byla gymnázia. Ale ani zde nelze zobecňovat.

No a základky? Tam se nějak žáci změnili, pokud jde o složení a intelektové spektrum?

Jo a ještě jedna drobnost.
Nikdo se nevzdělává jen sám pro sebe.
Když společnost platí vzdělávání, nečiní tak jen proto, aby zvýšila konkurenceschopnost a uplatnitelnost jedince.
Já tedy alespoň žiju v iluzi, že platím ne právě levné vzdělávání budoucích lékařů a inženýrů proto, že z toho budu mít jednou taky užitek.
Protože pokud ne, tak potom hezky za svý, pane Švehlo.

aknelka řekl(a)...
2. května 2017 v 10:23  
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
Michal Komárek řekl(a)...
2. května 2017 v 12:10  

"pravyprostor.cz" na ČŠ nepatří. Příspěvek s odkazem na nenávistný text z tohoto serveru jsem smazal. Hezký den!

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
2. května 2017 v 12:45  

Je to zakázaný web? Podejte žalobu, jinak to nemažte. Chováte se jako kovaný komunista.

Unknown řekl(a)...
2. května 2017 v 12:59  

Tento názor plně odpovídá současným požadavkům strojírenské lobby. Tak tedy školy mají masově produkovat absolventy pro strojírenství a montovny?

Pavel Doležel řekl(a)...
2. května 2017 v 13:47  

Švehla, Švehla. Kdyby voni se raději učili. Nemuseli bejt za tajtrlíka.

aknelka řekl(a)...
2. května 2017 v 13:47  

"Panuje názor, že na střední a vysoké školy jich míří příliš mnoho. Padají skálopevná tvrzení, že se tím snižuje úroveň studia. Jako by potřeba státu a nějaká shora diktovaná úroveň studia měly být tím hlavním, o co ve vzdělávání jde. Zapomíná se, že každý se vzdělává sám pro sebe, nikoli pro systém. A že úroveň tohoto systému se pak odvozuje právě od vzdělaných jedinců. "
No tak na té úrovni je to už vidět :(
Pane Komárku, co z toho, co jsem vložila na ČŠ je nenávistný text???
Ale jestli jsem jen o "pravyprostor.cz", tak ten. uvádět nemusím. Ostatně, nevěříce vlastním očím, jsem si diplomové práce atd. pro jistotu vyhledala. Uvedu je zde tedy samostatně :). Děkuji. Hezký den!

Charlie řekl(a)...
2. května 2017 v 13:57  

Jestli se nepatří pravyprostor.cz, tak bych se přimlouval i za neuvádění článků např. z romea.cz resp. britskelisty atd. Jsou to jen odvrácené strany téhož občanského prostoru.

Ty diplomové práce jsou opravdu výživné. Připojuji svůj hlas k názoru "jestli tohle studovat, pak každý za své".

aknelka řekl(a)...
2. května 2017 v 14:05  

Užívání sexuální a vylučovací slovní zásoby v komunitě rokycanských Romů v různých jazykových situacích: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/89407/?lang=cs

Pornografie z genderového pohledu: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/120077

Těžiště této práce tvoří výzkum figury kyborga v kyberfeminismu a kyberfeministickém umění 90. let: https://is.muni.cz/th/388420/ff_m/

Duhová rodina živoucího světla a lásky: http://theses.cz/id/ngbs0c/

Obzvláště důležité téma pro ZŠ "Výuka tématu homosexualita a prevence homofobie na druhém stupni základní školy": Výuka tématu homosexualita a prevence homofobie na druhém stupni základní školy

Než přidám další, pane Komárku: nejsou to snad nenávistné texty, prosím?
Děkuji. Hezký den. A hezké počteníčko.


Michal Komárek řekl(a)...
2. května 2017 v 14:21  

Aknelka

Nenávistný, ba odporný je komentář autora textu na tom citovaném serveru. A pravyprostor.cz je nenávistný server, mimo jiné útočící proti menšinám. Děkuji! hezký den!

aknelka řekl(a)...
2. května 2017 v 15:19  

Nevím, co přesně, jaký komentář jste měl na mysli.
Mimochodem, vám se opravdu zdá normální a přínosné toto studium, tyto diplomové práce? Jestli ano, v čem vidíte přínos, využití těchto lidí a jejich "kompetencí"??

Děkuji, hezké počtení přeju.

Pavel Doležel řekl(a)...
2. května 2017 v 15:31  

Škoda slov. Povinnou maturitu z matematiky na ně. Hádám, že zavedením povinné maturity z matematiky zajdou některé pseudoobory na úbytě. Už se nemohu dočkat. Otázkou ovšem je co s těmi, co stihli podlézt, když bylo zhasnuto. Až vyschnou fondy, tak co? Na pracák?

poste.restante řekl(a)...
2. května 2017 v 16:33  

Otázkou ovšem je co s těmi, co stihli podlézt, když bylo zhasnuto. Až vyschnou fondy, tak co? Na pracák?
Pokud vím, tak právě z tohoto tábora nejčastěji slyšíme věty o tom, že nikdo dnes neví, které obory a znalosti budeme zítra potřebovat.
Že rekvalifikace a celoživotní vzdělávání je dnes naprostou nevyhnutelností.

Takže nevidím nejmenší důvod, proč by nemohli svá slova změnit v činy a aplikovat své poučky pro změnu sami na sebe.
S tak kvalitním vzděláním, kterým se mnozí ohánějí a leckdy i několika tituly, přece nemůže být problém se rekvalifikovat. Třeba na ...

Michal Komárek řekl(a)...
2. května 2017 v 16:48  

aknelka

Jestli jste článek, na který jste odkazovala, četla a nevíte, co mám na mysli "nenávistným, ba odporným" komentářem, pak Vám nepomohu. Kvalitu diplomových prací a smysl a kvalitu, či "přínos a normalitu" studia si na základě názvu a kratičké anotace diplomové práce posoudit netroufám. Děkuji! hezký den!

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
2. května 2017 v 16:58  

A můžeme tedy napsat, že Romea podněcuje nenávist k většině?

Podal jste cenzore na pravyprostor.cz trestní oznámení?

Josef Soukal řekl(a)...
2. května 2017 v 17:40  

Štvavé články najdete dnes skoro všude, třeba v Respektu. Pravda, liší se množství a forma.

Nowak řekl(a)...
2. května 2017 v 19:27  

Chápu rozhořčení řady lidí nad tématy mnohých bakalářských a dipl. prací ze současných VŠ. Samozřejmě si lze klást otázku k čemu takové studium a takové práce jsou. Lze ale namítnout, že to je jen o krůček nad seminárními pracemi ze SŠ či státní maturitou a od toho taky nečekáme konkrétní přínos pro praxi.
Málokdo si však uvědomí, že toto je jen okraj problému zaměření našich VŠ a naší vědy. A ten problém není ani tak v humanitních oborech bez vztahu k praxi jako spíše v přírodních vědách, které by praxi mohly mnoho přinést, výzkum v nich je mnohem dražší a přímý efekt mnohdy pramalý. Např. řada našich biologů úspěšně dále rozvíjí Darwinovu teorii. Na svou práci dostávají granty, další granty na publikace svých knih. Naši fyzikové přispívají k řešení otázek vzniku vesmíru, reliktního záření a pod. To nikdo nekritizuje, to je přece Věda! Co to udělá s naším HDP a životem běžného člověka?

Jiri Janecek řekl(a)...
2. května 2017 v 19:27  

"Jako by potřeba státu a nějaká shora diktovaná úroveň studia měly být tím hlavním, o co ve vzdělávání jde. Zapomíná se, že každý se vzdělává sám pro sebe, nikoli pro systém."

Školy zavedl stát/systém pro sebe, aby z nich měl užitek. Platí to dokonce i pro břečťanové univerzity zakládané soukromými donátory.

Vzdělávat se může každý sám třeba čtením na záchodě....

aknelka řekl(a)...
2. května 2017 v 19:32  

"Bek...to (myšlena polovina maturantů mířících na VŠ) nevidí jako příliš vysoké číslo a nevýhodu, ale jako realitu, jíž se musí univerzity přizpůsobit."

Jsem ráda, že jsem dostala díky serveru pravyprostor.cz informaci o tom, jak se univerzity přizpůsobují(možná mohla být tato informace i na ČŠ, když mluvíme o školství a vysokých školách?). Sama vím z dobrého zdroje, že na MU Brno studují např. fyziku studenti s problémy v matematice na úrovni ZŠ. To si opravdu někdo dělá srandu???

aknelka řekl(a)...
2. května 2017 v 19:43  

Diplomová práce Vývoj změny vztahu k vlastnímu tělu u transsexuálů: už v anotaci se čtenář dozví, že výzkumný soubor tvoří 7! osob. V diplomové práci pak autorka uvádí, že věk respondentů byl 37 - 60 let a věkový průměr respondentů činil 47 let. Úžasné...
Tak já si to tedy ohodnotit troufám. Aspoň pro sebe.

Anonymní řekl(a)...
2. května 2017 v 20:52  

Pokud bylo doposud považováno za samozřejmé, že je záhodné, aby se mladí lidé přizpůsobovali škole, jejím požadavkům, a přesto se z nich nestali lidé chápající, že jejich úroveň znalostí, talentu atd není hodna studia na VŠ, nebylo by užitečné vyzkoušet účinnost opačného postupu, tj. že by se školství přizpůsobilo mladým lidem? Beztak už se těch peněz vyhodilo tolik (např. na ověření vzdělanosti požadavkem ovládnutí termínů tak zásadních jako epizeuxis, anafora, přísudek jmenný se sponou - všechny to termíny nepochybně zásadně ovlivňující nejen štěstí a vzdělanost, ale také HDP a jiné ekonomické činitele...), že obrácený postup by snad už větší škody napáchat nemohl. Za pokus by to stálo, co říkáte? Průlom v hledání řešení bývá často způsoben nějakým neobvyklým řešením. Proč postupovat stále stejně, když vidíme, že to nepřináší kýžené výsledky? Ale o tom zde už někdo psal a velmi vtipně. Bohužel si nemohu vybavit kdo a kde. Škoda všech těch moudrostí zde roztroušených.

krtek řekl(a)...
2. května 2017 v 21:56  

Komu takový Newton prospěl, když přišel se svými výpočty a gravitací? K čemu ty pokusy Galilea? A co Einstein, když mu ani mnozí fyzici nerozumí. Nowaku, Nowaku. Jste vůbec učitel?
---
Může-li vysoká škola uvést v abstraktu: "Práce se věnuje popisu mezinárodního hnutí zvaného Rainbow Family of love and Living Light.V práci používam metodu zůčastněného pozorovánía strukturované rozhovory.", pak už není co dodávat. Jedna typografická a jedna pravopisná chyba ve dvou větách.

aknelka řekl(a)...
2. května 2017 v 22:23  

Krtku, a to jste asi ani nečetl samotnou práci.
Tam je chyb mnohem víc.

Lenka Dohnalová řekl(a)...
2. května 2017 v 22:51  

Aknelko, zajímalo by mě, kdo jste. Lépe bych rozuměla Vašim příspěvkům, kdybych si Vás dokázala zařadit do kategorií - teď plácnu obecně - student, kantor, rodič, veřejnost...
Neříkám, že jásám ze všech témat bakalářských a magisterských prací,nesnáším pravopisné chyby v nich :-), ale jelikož je oponuji, nedovolila bych se k nim vyjádřit dříve, než po velmi důkladné analýze (tj. po studiu textu samotného a odkazů na prameny). Z toho plyne, že Vaše příspěvky nechápu. Pojďme se bavit o tom, co máme nastudováno, ne o tom, z čeho máme jakýs pocit podle názvu.
ad p. Janeček:
Školy zavedl stát/systém pro sebe, aby z nich měl užitek. Platí to dokonce i pro břečťanové univerzity zakládané soukromými donátory.
Jj, a co když ten stát povede blázen diktátor, z jakých studentů pak asi bude mít užitek?
Sorry trochu parafráze na Čapka a Orwella :-)

Josef Soukal řekl(a)...
2. května 2017 v 23:27  

"Podstata problému definování Rainbow je v tom, že většina vyznavačů tohoto způsobu života je hrdá na to, že Rainbow je všechno a zároveň nic. Tedy rodinou, národem, kmenem, náboženstvím, názorem, nebo pouhým srazem dobrých přátel. Myslím, že vytvoření práce, která by komplexně postihovala všechny projevy tohoto společenství vyžaduje spolupráci mnoha vědních oborů, přičemž každý by se musel pokusit o maximální zobecnění závěrů. Čím lépe však definuji a zobecním jakékoli informace o tomto hnutí, klesá úměrně validita zjištěných závěrů ve vztahu k jednotlivcům ze kterých se skládá. Je paradoxem, že čím více poznatků v této práci zaznamenám, tím méně výsledný obraz odpovídá skutečnosti."

https://is.muni.cz/th/109759/ff_b/annotation.txt

Pavel Doležel řekl(a)...
2. května 2017 v 23:42  

Paní Dohnalová, opět s vámi nesouhlasím. Já také oponuji diplomové a bakalářské práce. Většinou psané v angličtině a naštěstí sázené v LaTexu, takže mé duševní zdraví je zatím celkem v bezpečí, nicméně za celou dobu oponování jsem se setkal s dvěma, třemi pracemi, které stály skutečně za .... Většina prací je velmi dobrá až vynikající, některé jsou špičkové. To ale jde o elitní školu - součást fakulty Karlovy Univerzity, kam berou cca 17% uchazečů.

Diplomové práce v některých pseudooborech jsou ale tristní. Jak obsahem, tak formou. Diplomová práce na téma "Standardní situace ve fotbale", podobně jako ty popisované výše, jsou doslova ostudou vysokého školství a naprosto nechápu, jak mohly být vůbec zadány. Jejich existence svědčí o naprostém nepochopení toho, co to je odborný text. Jasně, že každý obor má svá specifika. Ve filosofii se požaduje úplně jiná forma publikování a odkazování, než v chemii, nebo v matematice, nicméně novinový článek, nebo soubor volných asociací a názorů, nejsou, opakuji ještě jednou pro natvrdlé - NEJSOU odborným textem. Vy jste se ještě nedostala do té elitní skupiny prznitelů významu pojmu vzdělání a stejně tak tam ještě není paní Lippmann a paní Valíková. Vaše vina však leží v tom, že těm prznitelům dopřáváte sluchu a hájíte je. Není všechno relativní. Vzdělání je pojem, který má mít reálný význam a ne že si každý do toho dosadí množinu nějakých názorů a pak se bude ohánět tím, že názor je halt názor. Jenže ov všechno není jen názor. V myšlení lze chybovat, stejně jako lze mít chybné představy o fungování světa a operovat s nepravdivými informacemi.

Pavel Doležel řekl(a)...
2. května 2017 v 23:51  

"Pokud bylo doposud považováno za samozřejmé, že je záhodné, aby se mladí lidé přizpůsobovali škole, jejím požadavkům, a přesto se z nich nestali lidé chápající, že jejich úroveň znalostí, talentu atd není hodna studia na VŠ, nebylo by užitečné vyzkoušet účinnost opačného postupu, tj. že by se školství přizpůsobilo mladým lidem?"

Co je tohle zase za módu? Studenti mají dodržovat elementární pravidla fungování ve skupině lidí, stejně jako třeba na poště, nebo ve veřejné dopravě. Pokud chceme přizpůsobovat školství mladým lidem, navrhuji rovnou přizpůsobit i zákony lidem. Aby se tak nějak nehodnotilo, nezkoumalo, netrestalo, nestresovalo, nešířilo strach.

Lenka Dohnalová řekl(a)...
3. května 2017 v 7:21  

Ale pane Doležele,
není s čím nesouhlasit. Já jen říkám, že není dobré hodnotit něco, co jsme ani neviděli. A spolu s Vámi říkám, že nejásám nad tématy některých prací a nad jejich úrovní, vím, o čem mluvíte. Vím, co je odborný text, vím, co je výzkum a znám metodologii.
Pozoruhodná je však Vaše dedukce, která z těchto dvou triviálních informací vzejde, viz:
"Vy jste se ještě nedostala do té elitní skupiny prznitelů významu pojmu vzdělání a stejně tak tam ještě není paní Lippmann a paní Valíková. Vaše vina však leží v tom, že těm prznitelům dopřáváte sluchu a hájíte je. Není všechno relativní. Vzdělání je pojem, který má mít reálný význam a ne že si každý do toho dosadí množinu nějakých názorů a pak se bude ohánět tím, že názor je halt názor. Jenže ov všechno není jen názor. V myšlení lze chybovat, stejně jako lze mít chybné představy o fungování světa a operovat s nepravdivými informacemi."
Co jsou to za tvrzení, jaké pro ně máte argumenty? Nabývám dojmu, že jste musel na začátku příspěvku nesouhlasit (byť jsme v žádné rozepři nebyli), abyste mohl připojit tento nesmyslný dovětek.

Veronika Valíková řekl(a)...
3. května 2017 v 8:32  

Výjimečně to pan Doležel:

Vždycky jsem si myslela, že zákony jsou tu pro lidi, nikoli lidi pro zákony. To není dobrá paralela. Co se stane, když má stát zákony tak pevně v rukou, že může soudit nejen lidi, ale i boha (!) nám ukazuje už klasik:

"A již Perun upoutaný
v šatlavě nocuje,
juristům se z paragrafů
žádný nešikuje.

Neboť ten, kdo zákony ďál,
neměl ani zdání,
že cár vezme někdy boha
do vyšetřování.
...
Právě jeden žurnalista
seděl také v díře.
Protože se bohu rouhal
a psal proti víře

Soud jej odsoudil, využiv
té příležitosti,
k stejnému trestu s Perunem
kvůli nestrannosti."

:)

poste.restante řekl(a)...
3. května 2017 v 11:43  

Někdy je těžko dohlédnout, které výzkumy, dnes považované za absurdní, mohou být v budoucnu základem významných objevů.
Ten Einstein asi taky spoustě současníků musel připadat jako blázen, než se prokázalo, že má pravdu. A Richard Feynman údajně své výzkumy o spinech elektronů začal tak, že chtěl sestavit rovnice pohybu rotujícího talíře vyhozeného do vzduchu.
Teď jsem někde narazil na zmínku o práci, zkoumající, proč se rozvazují tkaničky u bot. Jenže vtip je v tom, že "podobně" se uzlují taky řetězce RNA.

Na druhou stranu se nemohu ubránit dojmu, že v oblasti "věd blábolivých" je míra tolerance k svobodě akademického bádání občas překročena řádově.
Takže se jen těším, až někde narazím na magisterskou práci vyhodnocující a analyzující nápisy na veřejných záchodcích. Pak už snad bude jasné, kam jsme se s úrovní "vědy" dostali.

A pro milovníky literárních ukázek bych tu také jednu měl:

"A to znamená, že jde o kolébku lidstva?"
"Snad. Musím Lametha do nejmenších podwobností pwostudovat, zvážit konkwétní důkazy a tepwve pak se wozhodnu. Člověk musí vewifikovat jeho závěwy."
Hardin zůstal chvilku zticha, ale pak se přece jen zeptal: "A kdypak Lameth tuhle knížku napsal?"
"Počkejte... zhwuba před osmi sty lety. Přirozeně se při tom hodně opíwal o stawší pwáce Gleenovy."
"Tak proč se na něj spoléhat? Proč nezaletíte na Arktur a neprozkoumáte ty ruiny sám?"
Lord Dorwin zvedl obočí a spěšně si šňupl. "Pwoboha pwoč, můj dwahý příteli?"
"Přirozeně abyste získal informace z první ruky."
"Ale pwočpak by to bylo nutné? To mi připadá jako kuwiózně nepwaktický a kwomobyčejně zdwžující postup k řešení pwoblému. Tak podívejte se, mám pwáce všech stawých mistwů - velkých awcheologů minulosti. Zvážím jejich pwotichůdné názowy-najdu wozpowy-posoudím výwoky, ktewé si pwotiřečí - wozhodnu, co je pwavděpodobně spwávné - a dojdu k závěwu. Tohle je vědecký postup. Přinejmenším," prohlásil blahosklonně, "dle mého názowu. Ttwmácet se po Awctuwu či po Solu... jak hwozně pwimitivní, zvlášť když stawí mistwi pwovedli tewénní výzkum na mnohem vyšší úwovni, než jaké bychom se kdy mohli dopwacovat."
"Chápu," zamumlal Hardin zdvořile.
Vědecká metoda, no to jistě! Není divu, že galaxie jde do háje.

Isaac Asimov, Nadace

Charlie řekl(a)...
3. května 2017 v 12:04  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Charlie řekl(a)...
3. května 2017 v 12:06  

Pak už snad bude jasné, kam jsme se s úrovní "vědy" dostali.

Původně jsem zvažoval pregnantní vyjádření příslovečného určení místa, ale použiji opis:
1. Práva mohou studovat a dostudovat i tací, kteří netuší, kde má škola, kterou navštěvovali, vchod
2. Maturitu chtěli i mnozí moji žáci, kteří aby spočítali bez kalkulačky násobek dvouciferných čísel, musí si sundat ponožky, aby měli dost prstů k dispozici.
3. Znám člověka, který dokončil VOŠ, a asi omylem si nechal na navštívenku udělit titul DyS. Možná že dys- je, ale chlubit se tím. No nevím.
.
.
.

Pozn. Kdysi jsem oponoval práci na téma navigačních systémů. Když jsem se podivil, že je to spíše naučný spisek o historii navigace, bylo mi studentem řečeno, že to stejně funguje jako černá skříňka, kde jen armády vědí, co a jak. Následně se ho zastal i vyučující, který téma zadával, že přeci nemohu chtít, aby student chodil po krajině a měřil polohy a nadmořské výšky. A v té práci byly i chyby typu "sistém".

Veronika Valíková řekl(a)...
3. května 2017 v 12:20  

Pro poste.restante:

Pěkná ukázka, děkuji. Tak nějak začíná vypadat přemýšlení o ústní maturitě z ČJL - studenti přestávají číst knihy a čtou si texty o těch knihách, aby dobře zvládli analýzu textu:)

Mám dojem, že díky literárním ukázkám bychom se mohli i k něčemu dopracovat. Což potvrzuje mé staré přesvědčení, že literatura je zrcadlo života a učebnice etiky, živý a inspirativní organismus, nikoli mrtvola na pitevním stole.

A že když ji díky analýzám některým studentům u maturity zhnusíme, je to tak trochu zločin. Pěkný den.

Josef Soukal řekl(a)...
3. května 2017 v 12:47  

Paní Valíková, neschopnost nespáchat zločin neznamená, že zákon je špatný.

poste.restante řekl(a)...
3. května 2017 v 13:04  

Tak nějak začíná vypadat přemýšlení o ústní maturitě z ČJL

To je, myslím, trochu nepochopení situace.

- studenti přestávají číst knihy a čtou si texty o těch knihách, aby dobře zvládli analýzu textu:)
To poněkud navozuje, že analýza textu je tak složitá, že studenti musí číst texty o knihách, aby analýzu zvládli.

Jenže věc se má tak, že studenti nečtou a proto nejsou schopni zvládnout analýzu knihy. Ale protože maturitu chtějí, tak si čtou texty o knihách, aby se naučili jak "to okecat".
Nevím o případu, kdy by žák knihu skutečně přečetl a pak nebyl schopen o ní u maturity promluvit.
Ale slyšel jsem vyprávět historku o žákovi, který poté co si vylosoval otázku u ústní z CJL, odešel se slovy, že o tom nic neví, protože tu knihu nečetl. Knihu ze seznamu svých vlastních dvaceti knih.
Myslím, že kdyby si nějaký češtinář dal jako cíl, že chce žákům čtení znechutit, tak takového výsledku nedosáhne.

Takže problém není primárně v tom, že žákům někdo knihy zhnusil jejich analýzou.
Problém je v tom, že vyrostla generace, která je líná vyvinout i to nejmenší úsilí.
No a pak v tom, že tento přístup nachází obhájce i mezi učiteli.

Veronika Valíková řekl(a)...
3. května 2017 v 13:22  

Nebo tu máme špatný systém, který umožňuje knihy nečíst, ale okecávat.

Ta ukázka z Nadace je ostatně příznačná i pro výuku budoucích češtinářů. Neučí se jazyk, učí se "o jazyce" . A "o literatuře". Světovka minimální, praktické psaní minimální. A tato "praxe" se přenesla do maturit.

Pěkný den.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
3. května 2017 v 14:40  

"Nebo tu máme špatný systém, který umožňuje knihy nečíst, ale okecávat."

A mohla byste vysvětlit, jak chcete donutit knihy číst? Ale pište opatrně, nebo se paní Howe osype (nebo sesype).

Veronika Valíková řekl(a)...
3. května 2017 v 18:10  

Pro pana (?) Anonymního:

Mileráda vysvětlím, ale mám málo času- mluvím se studenty o knihách tak, jak jsme se o nich bavili na gymplu, na VŠ, na nočních mejdanech - hovoříme o příbězích, motivech a jednání postav, tematicky srovnáváme - zajímá je to mnohem více než hledání metonymií, metafor, anafor a polopřímé řeči. Stačí mi dvě otázky, abych zjistila, jestli dotyčný četl tu kterou knihu. Zde literární seminář - ráda se podělím :):

http://valikova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=434741

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
3. května 2017 v 18:56  

Nevím, jestli si uvědomujete, že jsou i jiné "kruhy občanů". Když vzpomenu, kolik jsme toho na gymplu o knihách namluvili mezi sebou a hlavně na mejdanech... A to jsem minimálně o generaci starší.

Vy tedy předpokládáte, že hovory o knihách přimějete dnešní mainstreamovou mládež číst? (nikoliv úzkou gymnaziální skupinku a podle toho co vidím na gymnáziích, i tam budete mít problém)

Hodně štěstí.

Ygrain řekl(a)...
3. května 2017 v 19:44  

Nejen gymnaziální, strojaři taky čtou. Někteří. Leckterá dílka vídám na lavici i pod ní opakovaně, a někdy jsem dokonce nucena je od četby odhánět (obvykle pohrůžkou, že jim to zadám v originále, což u takové Hry o trůny...)

Pavel Doležel řekl(a)...
3. května 2017 v 21:12  

Paní Valíková, nic proti vašim čtenářským kroužkům nemám, nicméně z mého pohledu nejde o vzdělávání. Tedy když pominu fakt, že čtením se člověk naučí jazyk a rozšíří si slovní zásobu. Přemítání o smyšlených postavách románů literárních velikánů ale nepovažuji za vzdělávání. To je spíše tvorba subjektivních názorů a postojů. Vedle toho ale existuje něco, čemu se říká věda a všeobecně vzdělaní studenti by její základy a její základní metodologii měli ovládat, stejně jako základy logického myšlení. A všřte nebo ne, míra ovládnutí vědeckých disciplín se dá testovat velmi snadno. Asi stejně snadno, jako vy ověřujete, zda žák nějakou knihu četl, či nikoliv.

Veronika Valíková řekl(a)...
4. května 2017 v 10:04  

To pan Doležel:

Masaryk říkal, že za své vzdělání vděčí i četbě románů. Též by Vám to prospělo. Pěkný den.

poste.restante řekl(a)...
4. května 2017 v 10:22  

A mohla byste doporučit nějaký román o funkci sinus či integrálech?

Pavel Doležel řekl(a)...
4. května 2017 v 18:00  

Paní Valíková,

já nejsem odborníkem na všechno a nechci se plést do věcí, kterým zřejmě nerozumím. Podle svého stávajícího poznání a vnímání ani jednoho z Masaryků nepovažuji za autoritu v oblasti vzdělávání a musím se přiznat, že ani v oblasti vzdělání. Od Masaryka staršího jsem četl pár filosofických článků a musím se přiznat, že mne velmi zklamaly. Prostě pro můj způsob vnímání tento pán, podobně jako pánové na něj ideově navazující, nikdy nesdělil, pokud je mi známo, nic, co by mi připadalo nějak intelektuálně přínosné. Ale chápu, že mozky, které si sám pro sebe nazývám nominálními, mohou chápat vzdělání zcela odlišně. Přesto ale trvám na tom, aby i nominální mozky musely při cestě za dosažením všeobecného vzdělání, projít jakousi průpravou exaktního logického myšlení. Aby ta páně Lippmannova interakce rozumu technického, poetického a etického, či morálního, nebyla pouhým dialogem.

Dejme tomu, že vzdělávání prostřednictvím čtení románů a přemítání o nich, člověk získává jakési kompetence, které ho kultivují. Nevím jestli je to součástí procesu vzdělávání, ale dejme tomu, že je to součást procesu poznávání. Nemám nic proti tomu, aby se vhodným způsobem ověřovalo, zda studenti tímto procesem prošli, či nikoliv a s jakým úspěchem. Ale netvrďte mi, že testování znalosti pojmů je zbytečné, nebo že testování deformuje nežádoucím způsobem výuku. Možná ve studiu literatury ano. V ostatních, zejména exaktních, předmětech nikoliv. Snažte se tedy omezovat svá vyjadřování pouze na tu část maturity, které rozumíte.

Jirka řekl(a)...
4. května 2017 v 22:44  

Pan President se tak učil cizí jazyky. Četl v originále. Ve své době však jistě přísně dodržoval "fosilní" pravidla filosofie, sociologie i akademického života. Jinak by ve své době těžko obstál. Jako příklad a argument je třeba vybírati modernější vzdělance s patřičnou reputací.

Veronika Valíková řekl(a)...
4. května 2017 v 22:52  

Pane Doležele, v životě (!) jsem se nemíchala do jiné části maturity - zabývám se pouze češtinou. Od počátku. Ale znám mnoho matematiků, kteří češtině rozumí evidentně lépe než většina češtinářů :)

Veronika Valíková řekl(a)...
4. května 2017 v 22:56  

To Jirka:
Zmínila bych další porevoluční prezidenty, ale někdo by začal křičet, že nejsou vzdělaní (přičemž ten, o němž by většina tvrdila, že je vzdělaný, asi tolik románů nečetl)... Tak se opřu o Tolkiena a Lodge - oba akademici, katolíci, romanopisci. C.S. Lewis. Eco. Carrol... Valja Stýblová...doplňte mě...

Eva Adamová řekl(a)...
5. května 2017 v 14:35  

Zajisté hovoříte o Botlíkovi a Štefflovi.:)

Doufám, že ale nehovoříte o mě. Já jsem také, i když jsem matikářka, sebrala odvahu vyjádřit se k Vaším úvahám o otázce týkající se anafory. Jenže ono jaksi paní Valíková v těch diskusích ani tak mnohdy nejde o to, zda je někdo češtinář, matikář nebo chemik, ale o zdravý selský rozum.

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.