Na velkou reportáž týdeníku Der Spiegel o stavu inkluze v Německu upozornil slovenský konzervativní online deník Denník Postoj. Podle autorů reportáže naráží německé školství na kritický nedostatek speciálních pedagogů a peněz. A diskuse se vede i o samotném pojetí masové inkluze. Vyjadřuje to citát norského profesora psychologie Terje Ogdena: „Hezká myšlenka školy pro všechny se přece jen nehodí pro všechny.“
Denník Postoj mimo jiné píše:
 |
| Terje Ogden (uib.no) |
Najväčšou skupinou sú tak deti s poruchami učenia, tých je 190 000 a nasleduje skupina školákov s poruchami emocionálneho a sociálneho vývoja, ktorých je 86 000.
A hoci sú mnohé nemecké školy otvorené voči zaradeniu týchto žiakov do bežného vyučovania, ich snaha naráža na realitu. Chýbajú totiž špeciálni pedagógovia, učebnice, priestory, koncepty i peniaze.
Podľa redaktorov Spiegla môže dokonca dnešný systém inklúzie masívne škodiť, pretože sa ňou prehlbuje priepasť medzi gymnáziami a základnými školami či odbornými školami.
Gymnáziá totiž prijímajú len vybraných študentov so špeciálnymi potrebami, ostatné školy však musia otvoriť svoje triedy pre čoraz väčší počet detí so znevýhodnením. Mnohí učitelia sa teda sťažujú na znižujúcu sa úroveň škôl, zatiaľ čo postihnutí sa cítia opäť diskriminovaní.
Jeden z najznámejších odborníkov na inklúziu Bernd Ahrbeck, profesor špeciálnej pedagogiky na Humboldtovej Univerzite v Berlíne, sa vyjadril, že „inklúzia z dlhodobého hľadiska môže zruinovať nemecký vzdelávací systém, pokiaľ sa prehliadajú hranice toho, čo je ešte zmysluplné a možné“.
Celý text v Denníku Postoj naleznete zde
Původní reportáž Der Spiegel naleznete zde
3 komentářů:
To není pravda. Experti v ČR říkají, že inkluze je dobrá pro všechny. Ať se zeptají pí. Laurenčíkové a spol.
Jenom nevím, proč Němci blbou. U nás je to kvůli "rozsudku DH... a Romům", v Německu jich tolik není.
Konečně má někdo v Evropě odvahu takto pojmenovat proces deformace vzdělávacích systémů. Sterilní západ Evropy již není schopen zvrátit proces inkluze. Spíše naopak. A že to škodí především dětem se spec. vzdělávacími potřebami nikoho nezajímá.
Bohužel musím potvrdit, že inkluze za současných podmínek je velkým problémem. Třída bez asistenta, v níž je jediný žák s PAS, je natolik narušená, že mohou strádat ostatní žáci. Ve třídě s inkludovanými žáky MUSÍ být asistenti a učitelé by měli mít speciální vzdělání. Máme studijní obor speciální pedagogika, ale požadujeme, aby se se žáky se speciálními potřebami poradili "obyčejní" učitelé. Na co ti "speciální" studovali?
Myšlenka je pěkná, ale provedení kulhá. Jako rodič bych chtěla, aby mé v něčem geniální, ale v jiné oblasti nepřizpůsobivé dítě chodilo do normální školy. Ale ono se bez pomoci neobejde, jinak zůstane na okraji - třídy i později společnosti. Nebo učitel hodí za hlavu ostatní a bude se věnovat jemu.
Je to jako v běžné třídě na základce. Ve třídě je skupinka chytrých, malá skupinka průměrných a velká skupina "nenadaných" (ti nejchytřejší odešli na víceleté gymnázium). Učitel má více možností, ale většinou volí tuto. Chytří si nějak poradí, průměrným občas pomůže, ale se slabými se bude dřít - téměř bez výsledku, bez odezvy, ale pro čisté svědomí. Cui bono? Nikomu. Ale tak to u nás často opravdu je. A teď do toho přichází inkluze, na kterou učitele prakticky nikdo nepřipravil.
Okomentovat