Druhý díl seriálu o maturitních datech věnujeme otázce, jak se maturantům dařilo u úloh, které byly věnovány porozumění textu a čtenářským dovednostem. Chceme lépe pochopit, co maturanti opravdu umějí a neumějí. A chceme také na praktických příkladech ukázat, jak by mohla a měla vypadat maturitní data zpracovaná do podoby, v níž jsou srozumitelná veřejnosti. Aby bylo zřejmé, proč takové informace přispějí k věcnější debatě o zkouškách, které nařizuje stát.
Díl 2: Jak se daří školám zlepšovat čtenářské dovednosti žáků?
Co jsme sledovali: Z úloh loňského maturitního testu jsme vybrali čtenářské úlohy, tedy takové, které se soustřeďují hlavně na porozumění textu a posuzování pravdivosti výroků o tom, co je v textu napsáno. Vybrali jsme je proto, že čtenářské dovednosti jsou považovány za klíčové pro celoživotní vzdělávání a žáci se bez nich neobejdou také v ostatních předmětech. Podle našeho názoru je v testu 10 čtenářských (pod)úloh ze 36. Sledovali jsme, jak úspěšní v těchto úlohách maturanti byli. Tedy jestli osvědčili schopnost porozumět textu a také, zda jim čtenářské úlohy průměrný výsledek zlepšily, nebo naopak zhoršily. V přiloženém diagramu jsme tyto výsledky uspořádali vzestupně podle žáků, kteří v testu dosáhli výsledků kolem průměru za celý soubor. Diagram však obsahuje rovněž výsledky žáků nadprůměrných a podprůměrných.
Co jsme se dozvěděli: V diagramu vidíme, že naprostá většina čtenářských úloh (označených pod svým číslem okrovým obdélníčkem) se vyskytuje v pravé části diagramu. Patří tedy k těm, v nichž byli maturanti úspěšní. Zlepšovaly jim výsledné skóre. Platí to o všech maturantech, tedy jak o těch, pro něž nepředstavuje maturita žádnou překážku, tak o maturantech průměrných, ale i o těch, kteří se pohybují okolo hranice propadnutí. Rovněž oni jsou výrazně úspěšnější u úloh čtenářských než u těch, které ověřovaly znalosti termínů. Žáci – a zdaleka ne pouze ti nejslabší – naopak ztroskotávali na tom, že si nezapamatovali nějaký termín nebo jeho význam: přísudek jmenný se sponou, pojmenování funkčního stylu, epizeuxis, … Jistě by ve verši uměli najít opakování slov či slovních spojení, nevědí však, jak takovému opakování bohemisté říkají.
K čemu to může být užitečné: Jde o důležitou zpětnou vazbu pro školy, základní i střední, že v této oblasti vzdělávání dosahují úspěch. Pokud dokážou vybavit čtenářskými dovednostmi podstatnou část populačního ročníku v situaci, kdy děti reálně méně čtou, není to ani náhoda, ani vliv rodinného prostředí, ale opravdu důsledek dobré práce učitelů. To je zásadní informace, protože čtenářské dovednosti mají pro úspěch žáků v osobním, občanském i profesním životě klíčový význam.
Další podrobnosti včetně zadání maturitního testu jsou uvedeny na stránce Maturitní data – odtajněno.
Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „Lze samozřejmě diskutovat o tom, které úlohy je možné pokládat za čtenářské. I kdybychom ale k vybraným deseti úlohám některé přidali a jiné naopak odebrali, zůstává hlavní sdělení stejné. Bylo by rozhodně užitečné, kdyby už letos nařídila ministryně školství Cermatu zveřejnit podrobná data s některými dalšími informacemi, které nikoho nepoškodí. U každého žáka například pohlaví a zaměření školy a také jeho odpovědi v testu z matematiky (případně z cizího jazyka). Aby bylo možné například posoudit, zda neúspěchy žáků v matematice souvisejí i s jejich schopností porozumět textu. A zda se míra takového porozumění mezi skupinami oborů významněji liší. Podle výsledků pak učitelé mohou zacílit výuku a podporu.“
Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Také tento výsledek zpracovaný na základě anonymizovaných maturitních dat ukazuje, jak užitečná by mohla být komplexně zpracovaná veřejná zpráva z maturit, která by školám podobným způsobem sdělovala, co se jim daří a nedaří. Kromě jiného by mohla ukázat, že rozhodně existují důležité oblasti vzdělávání, v nichž školy dosahují dobrých výsledků. Zjevně došlo k obratu a u významné většiny žákovské populace směřující k maturitě se daří dosáhnout velmi slušné úrovně porozumění psanému textu. Za takový úspěch je rozhodně na místě pochválit školy, učitelky a učitele.“
Zdroj: Tisková zpráva EDUin
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
9 komentářů:
Zjevně došlo k obratu a u významné většiny žákovské populace směřující k maturitě se daří dosáhnout velmi slušné úrovně porozumění psanému textu.
Tak jak to je s tou škodlivostí maturit? Najednou došlo k obratu? Zřejmě maturitám na truc.
Možná je ten hlavní důvod v tom, že řada tzv. čtenářských úloh je tak jednoduchá, že si s nimi poradí i ten, kdo jinak neví skoro nic.
Uvádím dvě (čtenářské) úlohy, v nichž maturanti dosahovali největší úspěšnosti:
2 Které z následujících tvrzení je pravdivé?
(Posuzovaná slova jsou ve výchozím textu tučně zvýrazněna.)
A) Slovo pramen je ve výchozím textu použito ve významu zdroj informací.
B) Slovo otec je ve výchozím textu použito ve významu titul dávaný duchovním.
C) Slovo pád je ve výchozím textu použito ve významu pohyb předmětu směrem
k zemskému povrchu způsobený gravitací.
D) Slovo krok je ve výchozím textu použito ve významu převedení nohy z místa
posledního dostoupnutí na zem na nové místo.
23 Přiřaďte k jednotlivým významům slova ostrý (23.1–23.3) souvětí (A–E), v němž
je slovo ostrý v tomto významu použito:
(Každé souvětí z nabídky A–E můžete přiřadit pouze jednou.)
23.1 přísný, příkrý
23.2 jasný, se zřetelnými detaily
23.3 vyznačující se uplatněním síly
A) Často jsme chodili na večeři do indonéské restaurace, protože jsme milovali extrémně
ostré jídlo.
B) Kvůli ostrému zákroku, kterého se dopustil Dustin Brown, musel Tomáš Hertl
odstoupit ze zápasu.
C) Ačkoli bratr už půl roku navštěvoval speciální kurz, jeho fotografie stále
nebyly dostatečně ostré.
D) Na nový komediální film, který natočil známý režisér Zdeněk Troška, se ihned
po premiéře snesla ostrá kritika.
E) Během základního výcviku stříleli vojáci pouze slepými náboji, ostré jim byly
rozdány až při nástupu do služby.
Nebylo by nezajímavé zjistit úspěšnost výše uvedených úloh v běžné 8. či 9. třídě ZŠ.
Já bych řekla, že je až skoro trapné pokládat otázky na úrovni 5. ročníku ZŠ u maturity.
Souhlasím, paní Adamová! Zdá se, jakoby někdo chtěl dát šanci těm, kteří ignorují nezpochybnitelný význam přísudku jmenného se sponou. Celek ovšem působí jako mišmaš umíchaný pejskem s kočičkou stylem "do dům dal", ale daňové poplatníky tento mišmaš stál jen pár miliónů. Co víc chtít?
"Celek ovšem působí jako mišmaš umíchaný pejskem s kočičkou stylem "do dům dal" - to posuzujete na základě čeho? Rozumíte testologii? Jste schopna analyzovat jednotlivé typy úkolů, posoudit četnost jejich zastoupení, soulad s kurikulem, zhodnotit reliabilitu a validitu testu?
Čekal jsem, že zprávu uveřejní EDUin na svém webu, ale pořád tam není.
Podporuji názory pánů Soukala a Stanzela. Data vypovídají pouze o tom, jak lehké byly pro maturanty testové úlohy. Nic to neříká o tom, jak ovládají čtení s porozuměním jako takové. U pana Botlíka, dlouholetého šéfa testovací společnosti, mě takto špatná interpretace překvapuje.
Jsem zvědavý, zda dojde i na analýzu charakteristik, které zmiňoval pan Stanzel, zejména by mě zajímala reliabilita testu a rozlišovací schopnost jednotlivých úloh. Byla by taky zajímavá faktorová analýza výsledků (to znamená, kolik faktorů se promítá do výsledku testu a který faktor jak silně ovlivňuje které úlohy) i analýza vynechanosti.
Jistě, tak by měla pořádná analýza vypadat, ale té nejsou autoři vůbec schopni. Taková analýza se totiž nedá udělat na koleně a šup šup šup. Nemají na to odborníky a ani peníze.
Ale on si hold pod pojmem analýza každý představuje něco jiného. Ovšem vyvozovat urychlené závěry z naprosto primitivní "analýzy" je spíš ke škodě než k užitku.
Testy se v průběhu let zlepšily. Cermat výrazně upustil od úloh interpretačních (Je báseň E. Dickinsonové o lásce, o pásce, o smrti nebo o ....) a nahradil je skutečnými úlohami na porozumění textu. Mohu porovnat.
Okomentovat