I letošními výsledky společné části maturitní zkoušky zřejmě pokračuje trend, kdy hlavním a stále vážnějším problémem pro maturanty je v češtině test. Rychle přibývá těch, kteří ho nezvládnou, především mezi maturanty z odborných škol. Podle analýzy úloh, na nichž žáci nejčastěji ztroskotají, není důvodem horší úroveň maturantů. Hlavní příčinou rostoucí propadovosti jsou stále náročnější úlohy, které ověřují znalosti, jimž se učitelé na odborných školách mohou věnovat jen okrajově.
Díl 5: Jaká část maturity z češtiny představuje pro žáky největší problém?
Co jsme sledovali: Podle zákona o svobodném přístupu k informacím jsme požádali o počty propadlých z češtiny v posledních čtyřech ročnících maturity. Zajímalo nás, na čem ztroskotalo nejvíc maturantů a jak se příčiny neúspěšnosti maturantů z českého jazyka a literatury postupně měnily.
Co jsme se dozvěděli: Celkové procento neúspěšných maturantů z češtiny se během čtyř ročníků zdvojnásobilo. Od hodnoty 6,2 % v roce 2013 až k hodnotě 12,3 % v roce 2016. To je vývoj odlišný od testu z matematiky, v němž se propadovost pohybovala od 20,1 % do 24,1 %. (Propadovost z testu matematika navíc v posledních letech mírně klesala, trvale ovšem klesal také podíl žáků, kteří si matematiku dobrovolně vybrali – až na čtvrtinu.) Modrý, červený a žlutý sloupec diagramu zachycují žáky, kteří propadli pouze v jedné dílčí zkoušce ČJL (testu, slohu, ústní): z nich v letech 2013 a 2014 propadlo u ústní zkoušky výrazně více maturantů než v testu. V roce 2013 dokonce ve slohu neuspělo více žáků než v testu, byť tehdy byly slohy opravovány na školách, ne centrálně. Později se ovšem situace výrazně měnila. Zatímco neúspěšnost ve slohu trvale klesala a u ústní zkoušky kolísala zhruba okolo tří procent, neúspěšnost v testu strmě rostla. Loni v testu propadlo celkem 8,4 % maturantů, letos už to bylo 9,7 % maturantů, což je nárůst o 747 maturantů (údaje za rok 2017 o ostatních dílčích zkouškách zatím nejsou k dispozici).
Další čtyři barvy odpovídají maturantům, kteří propadli ve více dílčích zkouškách. Výraznější podíl má hlavně kombinace test–ústní zkouška, která se v posledních dvou letech podílela na propadovosti hodnotou kolem 1 % maturantů.
K čemu to může být užitečné: Není pravděpodobné, že by takový nárůst neúspěšnosti mohl být způsoben poklesem kvality maturantů. Zvláště když v ostatních položkách jsou jejich výkony zhruba stejné, případně se zlepšují. Test ČJL je tedy rok od roku náročnější. To ukazuje i analýza testových úloh, kterou jsme přinesli v jednom z předchozích dílů tohoto seriálu. Měli bychom vést debatu o tom, jestli proměna testu zbytečně nepoškozuje žáky některých typů škol a jestli by test neměl ověřovat jen míru porozumění psanému textu a zvládnutí pravopisu. To jsou totiž dovednosti důležité pro maturanty ze všech typů škol.
Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „Je jistě obtížné připravovat test z češtiny tak, aby byl rok co rok stejně náročný. Pokud však jeho náročnost trvale roste stejně jako v diagramu, nemůže jít ani o náhodu, ani o projev obtížnosti úkolu, před nímž Cermat každoročně stojí. Musí jít o záměr. Souvisí s ním i postupné bytnění tzv. katalogu požadavků, který podle školského zákona připravuje Cermat (§ 80, odst. 3 písm. a). Katalog se rozšiřoval hlavně směrem, který ignoruje cíle a možnosti výuky češtiny na středních odborných školách.“
Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Zeptali jsme se ministerstva, zda vydalo nějaký pokyn, na jehož základě se zvýšila obtížnost testů. Dostali jsme explicitní odpověď, že žádné takové zadání neexistuje. Ke zvyšování obtížnosti testu přesto evidentně dochází. Je ale nepřípustné, aby o tom, kolik který rok propadne maturantů v testu, rozhodoval Cermat a autoři úloh. To nemohou být z podstaty věci tvůrci vzdělávací politiky. Ředitel Cermatu navíc tvrdí, že test má ověřit zvládnutí nepodkročitelného minima znalostí a dovedností. V testu však rok od roku přibývá otázek, které do takového minima rozhodně nepatří.“
Zdroj: Tisková zpráva EDUin
Další informace naleznete zde
11 komentářů:
"Podle analýzy úloh, na nichž žáci nejčastěji ztroskotají, není důvodem horší úroveň maturantů. Hlavní příčinou rostoucí propadovosti jsou stále náročnější úlohy, které ověřují znalosti, jimž se učitelé na odborných školách mohou věnovat jen okrajově."
Pokud si na tu "analýzu" vzpomínám, tak jednou z úloh s největší neúspěšností, byla úloha, kde se měla poznat chyba ve vyjmenovaném slově. To je opravdu velmi náročná "znalost" pro maturanta, že?
A tvrdit na základě této "analýzy", že důvodem není horší úroveň maturantů, to už opravdu chce odvahu. Ono to totiž z části horší úrovní maturantů je. Uvědomme si, že v současné době maturují populačně nejslabší ročníky a tudíž na maturitní obory se dostalo v rámci boje o žáka daleko větší procento slabých žáků. Letos maturovaly děti narozené v letech 1998 a 1999 - v obou letech se narodilo cca 90 000 dětí. Ještě v roce 1993 bylo narozených přes 120 000 a tito žáci maturovali v roce 2012.
Na co Botlíku chcete data, když z nich nedokážete nic odvodit?
Cituji: ......Není pravděpodobné, že by takový nárůst neúspěšnosti mohl být způsoben poklesem kvality maturantů. Zvláště když v ostatních položkách jsou jejich výkony zhruba stejné, případně se zlepšují. Test ČJL je tedy rok od roku náročnější.....
Tohle je tedy důkaz jako noha! Když data neumožní interpretaci vašich představ, pomůžete si nikde neověřeným předpokladem, abyste následně "vyvodil" závěr, že testy jsou TEDY rok od roku náročnější.
Jo, to je pech, že to nemůžete dokázat a furt taháte za kratší konec provazu, co?
Tak snad na podzim....
Botlíkem výše uvedený předpoklad je čirá manipulace. Proč? Už proto, že meziročně není shodný vzorek, na němž sbírá (vydírá) svoje odtajněná data. Z různých vzorků takový závěr není možný a tedy ani pravděpodobný.
Carcy, tvrdíte snad, že dtČJ nejsou meziročně obtížnější?
Jak okomentujete toto? „Zeptali jsme se ministerstva, zda vydalo nějaký pokyn, na jehož základě se zvýšila obtížnost testů. Dostali jsme explicitní odpověď, že žádné takové zadání neexistuje. Ke zvyšování obtížnosti testu přesto evidentně dochází. Je ale nepřípustné, aby o tom, kolik který rok propadne maturantů v testu, rozhodoval Cermat a autoři úloh. To nemohou být z podstaty věci tvůrci vzdělávací politiky. Ředitel Cermatu navíc tvrdí, že test má ověřit zvládnutí nepodkročitelného minima znalostí a dovedností. V testu však rok od roku přibývá otázek, které do takového minima rozhodně nepatří.“
Carcy, přitvrzuje Cermat bez požehnání ministerstva? Dělá vlastní neautorizované zásahy do obtížnosti testů?
Utrhl se cermat z řetězu?
Jakým způsobem je možné exaktně odlišit obtížnější test, od blbější populace? Já si takový test dovedu představit, ale pochybuji, že by jej někdo kdy provedl.
Tajnej, až pochopíte, že ten kdo kontroluje nemůže být současně tím, kdo danou věc dělá, pak vám svitne, že je zcela pravdivé vaše prohlášení, že Cermat a autoři úloh nejsou tvůrci vzdělávací politiky. Vzdělávací politika a ověřování výsledků vzdělávání musí být nespojité nádoby. Vzdělávači nechť vzdělávají, jak nejlépe dovedou a ověřovači nechť ověřují. Ověřovači nebudou požadovat žádné změny v chování vzdělávačů a totéž si vyprošují od nich.
Carcy snažně vás prosím o vysvětlení. Znamená výše uvedené, že cermat může dle libosti nastavovat obtížnost, nezávisle na mšmt, protože mšmt je "vzdělávací politika"? Nespojité nádoby mezi ověřováním a ministerstvem znamenají, že cermat je nezávislá organizace, která určuje co a jak se bude u maturit a přijímaček testovat?
Paní/pane Carcy, snažně vás prosím o vysvětlení. Znamená výše uvedené, že cermat může dle libosti nastavovat obtížnost, nezávisle na mšmt, protože mšmt je "vzdělávací politika"? Nespojité nádoby mezi ověřováním a ministerstvem znamenají, že cermat je de facto nezávislá organizace, která určuje co a jak se bude u maturit a přijímaček testovat?
Paní/pane Carcy, snažně vás prosím o vysvětlení. Znamená výše uvedené, že cermat může dle libosti nastavovat obtížnost, nezávisle na mšmt, protože mšmt je "vzdělávací politika"? Nespojité nádoby mezi ověřováním a ministerstvem znamenají, že cermat je de facto nezávislá organizace, která určuje co a jak se bude u maturit a přijímaček testovat?
Okomentovat