O výzkumu, který sledoval připravenost finských učitelů na reformu školství píše Anežka Králová v aktuálním vydání časopisu Řízení školy. „Výsledky výzkumu ukázaly, že učitelé a studenti učitelství jsou na reformu připraveni po stránce znalostní. Jsou schopni vyjádřit, v čem reforma spočívá, co je jejím cílem a jak by měla zlepšit finský vzdělávací systém. Všichni respondenti si byli vědomi toho, že budou muset změnit nejen metody výuky, ale i své vlastní návyky, myšlení a roli ve vzdělávacím procesu. Jelikož je změna návyků a myšlení „během na dlouhou trať“, výzkum odhalil, že učitelé a studenti ještě nejsou připraveni na implementaci nového kurikula do své každodenní práce,“ píše Králová.
A pokračuje:
 |
| Anežka Králová (linkedin.cz) |
Jak to, že jsou i přesto učitelé a studenti plni obav? Z pohledu teorie managementu změny jsou obavy na začátku implementace takto rozsáhlé změny běžné a je úkolem manažerů reformy, aby účastníkům poskytli dostatek infomací a podpory, aby se jejich pochybnosti rozptýlily. Důležité také je, že finští učitelé primárně vyjadřovali souhlas se směřováním reformy, pozitivní přístup ke změnám a důvěru v osoby odpovědné za tvorbu kurikula. Snažili se pochopit podstatu reformních kroků a hledat si vlastní cestu, jak téma uchopit. Aktivně se také zapojovali do vzdělávání.
Celý text naleznete v časopise Řízení školy 4/17 (nakladatelství Wolters Kluwer)
11 komentářů:
a k čemu tyhle plky?
"Jak to, že jsou i přesto učitelé a studenti plni obav? "
Možná proto, že počet diskusí o reformě ve školách byl podle nich nedostatečný, případně neodpovídaly na fundamentální otázky...
---
Nevím, ta výpustka na konci druhého odstavce (tři tečky, pro ty, kteří nesledují diskuze na ČŠ) mi přijde jako převzatá z původního článku, ne jako krácení ČŠ.
Takže bych řekl, že ty plky tu jsou proto, abychom se protrénovali v kritickém myšlení a čtenářské gramotnosti. A nebo jako varování - s příštími změnami se ztotožníte, jinak na vás manažeři reforem aplikují teorii manažmentu...
Napřed jsem zkoprněla, že mi snad nějaká u nás v současnosti probíhající zásadní reforma unikla. Poté jsme si oddechla, protože se hovoří o reformě ve Finsku.
Co mne však potěšilo, je fakt, že i finští učitelé prokazují kritické myšlení a odmítají skákat tak, jak se jim nahoře píská. Což ovšem myslitelům nahoře vadí, jak také jinak.
Nebylo by lepsi sem lrekopirovat cely ten casopis? Tu je uz asi 5 clanek
Opravdu tam mívají zajímavé texty, paní Karvaiová. Ale celý časopis samozřejmě překopírovat nemohu, na to nemáme práva. Nicméně Řízení školy "odemyká" některé texty v plném znění speciálně pro čtenáře České školy. Hezký den!
"Důležité také je, že finští učitelé primárně vyjadřovali souhlas se směřováním reformy, pozitivní přístup ke změnám a důvěru v osoby odpovědné za tvorbu kurikula. Snažili se pochopit podstatu reformních kroků a hledat si vlastní cestu, jak téma uchopit. Aktivně se také zapojovali do vzdělávání".
Podobná slova jsem slyšel při dvouročním studiu koordinátora ŠVP před x lety. Jednali jsme tehdy úplně stejně a někteří z kantorů doslova z RVP-ŠVP výskali radostí. Již tehdy jsme věděli, že podstata RVP pochází z Finska. Původní projekt byl zřejmě zmetek (zdroj pro naše RVP) a nedaří se ho naplňovat a je proto nutné vytvořit model nový. Finy je třeba aspoň pochválit za to, že si reformu aspoň odzkouší. V ČR se jede vždy naostro a pak to tak vypadá.
"Všichni respondenti si byli vědomi toho, že budou muset změnit nejen metody výuky, ale i své vlastní návyky, myšlení a roli ve vzdělávacím procesu. Jelikož je změna návyků a myšlení „během na dlouhou trať“, výzkum odhalil, že učitelé a studenti ještě nejsou připraveni na implementaci nového kurikula do své každodenní práce."
---
Miluji český jazyk. Jak bohatě lze vyjádřit, že reforma je tvrdě prosazována, ale učitelé si ještě nezvykli, že se po nich bude vyžadovat.
Teď nevím - to, že se o tom píše v časopise Řízení školy, znamená, že:
a) ve Finsku jsou na tom stejně,
b) chystá se další reforma.
Za B/ je spravne. Videla jsem to v kristalove kouli.
Já se lekl, že u nás po dvaceti let trvající reformě školství zjistili, že učitelé na ni nejsou připraveni. A onno to Finsko. O jakou reformu se jedná? Snad ne o tu naši? Vždyť nám tady dávají finy už dlouho za vzor. Nebo to bude další krok finů do výchovně vzdělávacího nebe? A my je budeme následovat nebo jsme je předběhli?
Tak teď ještě jestli kariérní řád odnese tarify, jedinou jistotu, a budu reálně zvažovat odchod ;-(
několik poznámek k finsku: je tam 3x vyšší nezaměstnanost než u nás,když se tam po 91 zrušil průmysl jako u nás nepřišly tam montovny jako k nám,zůstaly je papírny,kterým se dařilo díky drancovéní ruské karélie,to však končí,zavedení eura spásou nebylo,je tam draho pro ně samotné,učitelské povolání se tam cení prostě proto ,že existuje,finský učitel se musí hodně otáčet,aby vydělal nějaké to euro,o školách rozhodují místní rady,v nich vládne místní pastor a dvě tři staré panny....
Okomentovat