Jsou jednotné přijímačky, státní maturity, inkluze a další novinky cesta do pekel, nebo našemu školství prospívají? Osobně si myslím, že orwellizace českého vzdělávání pokračuje a že tento proces může zastavit pouze zásadní změna.
 |
| Veronika Valíková (archiv autorky) |
Přijímačky jsem nerozebírala a rozebírat nebudu. Máme dost schopných češtinářek, které se toho mohou ujmout. Nicméně vím, že testy výrazně ovlivní hodiny ČJL a matematiky na ZŠ, že učitelé hlavně v devítkách testy s dětmi projdou, protože budou hodnoceni i podle toho, jak děti uspějí.
Jistě, měli jsme přijímačky i za totality. A svoje děti jsem prohnala scio testy, aby se na školy prodraly. Stejně tak dostal syn svou dávku maturitních testů a dcera ji dostane za rok. Právě tak jako studenti. Na boj je třeba se připravit a nepřítele poznat.
Dlouhodobě píšu o státní maturitě, která do středoškolské češtiny zasáhla velmi drasticky. Peru se s tím systémem sedm let, předpovídala jsem na blogu, co provede se školními slohy, s maturitní četbou našich dětí i s učiteli. Prakticky vše se splnilo.
Máme tu neprůhledný kolos, v němž se vyznají pouze proškolení češtináři, řízený na bázi "letadla". Už v prvních letech učitele utahal k smrti svou byrokratickou náročností. Každý rok nám Cermat přitáhne šrouby - po prvním fiasku s centrálním hodnocením slohů vymyslel manuál na ústní zkoušení (25 položek) a sjednocenou školní maturitní četbu, jež spolehlivě protřídila moderní a světovou literaturu a vytvořila základ pro unifikovanou povinnou četbu, kterou povětšinou znáte už z dob komunismu. Pak přidal Cermat literární seznam k DT - starší česká literatura, směry, ismy, S. K. Neumann, světová literatura končí u Eca a Márqueze. A letos zase centrální hodnocení - vaše děti dostanou tabulku s body a nebudou vědět, kde v těch slozích nadělaly chyby. No, tolik jako v roce 2012 jich snad nepropadne...
Co už veřejnost tolik nevnímá, je fakt, že šéfy češtinářských kabinetů se na školách pomalu stávají lidé, kteří s Cermatem spolupracují. Že hledání metafor a metonymií a rozbory básní se mnohdy opět stávají hlavní náplní hodin ČJL (alespoň to tvrdí studenti na různých školách). Že se děti učí nikoli číst a psát krásné a pravdivé texty, ale "naplňovat komunikační situace", "vybírat funkční jazykové prostředky" a pracovat s tropy a figurami.
Maturitní zkouška z rodného jazyka má jistě mít nějakou úroveň.
A také má mít nějaký smysl. A pokud se veřejnost nezačne zajímat, jak vypadá, pokud se novináři, spisovatelé, akademici, doktoři a hlavně rodiče maturantů nezačnou Cermatu ptát, proč se jejich děti učí to, co oni před třiceti lety upřímně nesnášeli, bude ten neprůhledný systém stále neprůhlednější.
Dovolím si doplnit zdejší oblíbenou bloggerku. Změny ve školství nedělají stádo jen z našich dětí.
Dělají stádo z učitelů, rodičů a v konečném důsledku z nás všech.
Se souhlasem autorky převzato z jejího blogu
(Poznámka redakce: Text reaguje na blogy Josefa Nožičky a Markéty Šichtařové)
29 komentářů:
Paní Valíková, děkuji za shrnující popis té naší mizérie. Je mi z toho smutno. Já jsem letos češinu učit nedostala, takže se mi nácvik na přijímačkové testování vyhnul. Alespoň malá útěcha. Zato letos maturuje moje dcera, tak sleduji spíš tuto mizérii. A je mi docela špatně, od přístupu jejich učitele, pardon profesora, který stále vede svou výkladovou odrhovačku: přijde, vyloží obsah pár děl, další hodinu z toho zkouší, příprava na maturitu veškerá žádná, pouze pár slohů dal třídě napsat, ale bez nácviku, vysvětlení, a o opakování syntaxe, gramatiky, no to už vůbec nemluvím. Dcera už bohužel nemohla přejít na jinou školu, tak teď se modlíme, aby to už měla tento paskvil za sebou. Kvůli mechanickému nácviku odborných termínů jsem skutečně literaturu studovat nešla, tím méně ji chtěla učit. Je nakonec lepší přečíst si knihu, Literární noviny, čtrnáctideník A2, popovídat si doma o našich zážitcích, navzájem se o ně podělit, obohatit, než ve škole dětem ještě více četbu zošklivit. Uvidíme, zda jsme stádo, či se vzbouříme :) třeba i anarchisticky či anarchokapitalisticky (znáte Urzu?)
Neznám.
"Přijímačky jsem nerozebírala a rozebírat nebudu. Máme dost schopných češtinářek, které se toho mohou ujmout. Nicméně vím, že testy výrazně ovlivní hodiny ČJL a matematiky na ZŠ, že učitelé hlavně v devítkách testy s dětmi projdou, protože budou hodnoceni i podle toho, jak děti uspějí. "
Z mého okolí na základních školách testy necvičí, nabízí žákům hodiny přípravy navíc.
---
" Pak přidal Cermat literární seznam k DT - starší česká literatura, směry, ismy, S. K. Neumann, světová literatura končí u Eca a Márqueze."
Stále dokola - chcete větší seznam nebo menší seznam? Pokud seznam nechcete vůbec a jste ochotna tolerovat DT, znalost kterých okruhů u maturantů lze/nelze předpokládat? A kdo a čím ji bude specifikovat?
---
"Co už veřejnost tolik nevnímá, je fakt, že šéfy češtinářských kabinetů se na školách pomalu stávají lidé, kteří s Cermatem spolupracují."
V jakém smyslu? Je to dobře nebo špatně, když maturita je dána zákonem? Podle Vás nemají být češtináři hodnotiteli maturitních prací, třebas i centrální?
"Co už veřejnost tolik nevnímá, je fakt, že šéfy češtinářských kabinetů se na školách pomalu stávají lidé, kteří s Cermatem spolupracují."
Už chybí jen rozdat uniformy.
Jistě. A za spolupráci s CERMATEM bude jednou co ...?
Bere za spoupráci i to, že zadávám údaje do elektronického systému? Na hodnotitele matematiky jsem se jednou hlásil a nekalibroval se, podruhé hlásil, ale nějak se to ztratilo. Bere se to taky jako spoupráce? Mám žádat místo šéfa matematického kabinetu?
Je těžké polemizovat se zjednodušováním, zkreslováním či nedoložitelnými tvrzeními. Ponechávám tedy p. Valíkové její pravdu a jdu se věnovat své výuce, v níž mně narozdíl od ní maturitní požadavky nijak nebrání.
"Co už veřejnost tolik nevnímá, je fakt, že šéfy češtinářských kabinetů se na školách pomalu stávají lidé, kteří s Cermatem spolupracují."
To slyším poprvé a zajímalo by mne, zda je to něčím podloženo.
"Už chybí jen rozdat uniformy."
A svěrací kazajky Tajným.
"pokud se novináři, spisovatelé, akademici, doktoři a hlavně rodiče maturantů nezačnou Cermatu ptát, proč se jejich děti učí to, co oni před třiceti lety upřímně nesnášeli, bude ten neprůhledný systém stále neprůhlednější." - proč by se měli rodiče, potažmo kdokoliv jiný, ptát Cermatu? Stanovuje snad on, co se píše v RVP? Změnila se během posledních 30 let podstatně bohemistika na úrovni středních škol (pominu-li valenční syntax, která tehdy byla doménou škol vysokých), aby bylo nutno učit něco nového?
"...Cermat... vymyslel... sjednocenou školní maturitní četbu, jež spolehlivě protřídila moderní a světovou literaturu a vytvořila základ pro unifikovanou povinnou četbu, kterou povětšinou znáte už z dob komunismu. - nesmysl. Rozhodnutí o tom, jak bude vypadat seznam maturitní četby, jde na vrub jen a pouze dané škole. Její učitelé seznam sestavují, pokud se nedohodnou na větším zastoupení moderní literatury, je to jejich problém, ne Cermatu (a to píši, ačkoliv s jedním seznamem nesouhlasím). Setrvali u autorů starších, známých z dob předlistopadových? Jejich volba, nikdo je však k tomu nenutil. Mimochodem je třeba na Čapkovi, Poláčkovi, Vančurovi, Havlíčkovi, Glazarové ad. něco závadného? Nepředstavují snad kvalitní literaturu? Staří mrtví musí ustoput mladým mrtvým?
Ale když ono je tak svůdné a jednoduché udělat ze sebe buřiče, toho div ne jediného spravedlivého, který tepe orwellovský zlořád totalitarismu, který neohroženě buší do centralizovaného molocha odpovědného za vší zlo českého středního školství - do Cermatu. Někteří politici a lidé tvrdí, že za všechno zlé v životě společnosti může Brusel, někteří lidé ve školsví mají na totéž Cermat. Obojí vypovídá jen o nich samých, ne o podstatě problémů.
Dobrý den, pane Stanzele. Bohemistika a literární věda se za posledních třicet let skutečně nezměnila, v tom s Vámi souhlasím. Nemáme v oblasti literatury na VŠ takové garanty jako byl kupříkladu Václav Černý. A jediný výrazný jazykovědec, který se odvážil říct, že by epizeuxis do maturitních testů nedal (K. OLiva), už v Ústavu pro jazyk český nepracuje...
Budoucí češtináři mají na VŠ tak dva semináře světové literatury; učí je někdo prakticky psát - třeba ten publicistický styl? Systematické dějiny světové literatury?
Souhlasím, ryba smrdí od hlavy. Ptejme se VŠ, co se na nich budoucí češtináři učí.
"Povinné" četbě nahrává sjednocený školní seznam - vyhrávají tituly, které četli všichni. Logicky. Navíc na odborných školách budou hodně kopírovat seznam k DT - dvě mouchy, atd...
Mimochodem, proč v tom seznamu není Poláček?
Nevím, jak lze vychovávat stádo. já myslel, že stádo lze hlídat, zahánět, pást možná i vycvičit atd.
Mám změnit titulek?
Pro pana krtka:
Na ZŠ budou testy cvičit. Dnes mi u přijímaček jeden jedenáctiletý chlapec říkal, že se učili strukturu verše atd. - otázka, jestli v literatuře nebo s maminkou (prtala jsem se, na co se připravovali v literatuře).
Seznam nechceme žádný, literatura by měla být v kompetenci škol. (A pokud už seznam, pak stručný a jednoduchý - Homér, antické tragédie, Bible, středověké eposy a artušovský cyklus, renesance a Shakespeare, Goethe, klasikové 19. století)... protože co je to informativní znalost? Pallas Athénu a Jidáše (a že jsem ty otázky vítala) nedá člověk, který zná Bibli či antické báje "informativně". Takže seznam je vlastně jen takový alibismus.
Že je ČJL na SŠ i VŠ velmi ovlivněna NM a že šéfové kabinetů se mnohde stávají z lidí, kteří spolupracují s Cermatem výrazněji než ostatní češtináři - to promluvila moje zkušenost. Pěkný den.
...proč by se měli rodiče, potažmo kdokoliv jiný, ptát Cermatu?
Dobrá otázka, měli by se ptát učitelů a ministrů, což je obtížné, jelikož učitel je malý pán s malým hlasem a ministři se střídají jak ponožky, každý v řadě něco narychlo uplácá a protlačí, aby se neřeklo, že je pasivní a po nás potopa.
Nicméně, cermat svým katalogem požadavků a kánony určuje obsah a dizajnem svých testů určuje metodu. Jiná věc je, že i ten cermat je pouhým poskokem, jenž plní zadání zadavatelů. Dělá to nejlépe, jak umí. Lépe to nejde, chcete-li testy snadno nakalibrovat na předem daná procenta úspěšných a neúspěšných, levně vyrobit, zadat a vyhodnotit. Musíte ze seřazovacího a z nějakého důvodu i z ověřovacího testu udělat závodní dráhu, aby se vidělo kdo padne první.
Ale když ono je tak svůdné a jednoduché udělat ze sebe buřiče, toho div ne jediného spravedlivého, který tepe orwellovský zlořád totalitarismu, který neohroženě buší do centralizovaného molocha odpovědného za vší zlo českého středního školství - do Cermatu. Někteří politici a lidé tvrdí, že za všechno zlé v životě společnosti může Brusel, někteří lidé ve školsví mají na totéž Cermat. Obojí vypovídá jen o nich samých, ne o podstatě problémů.
Ale když ono je tak svůdné nechat jiné rozhodovat za nás, přenechat jiným odpovědnost za přehazování výhybek lidských životů. Je lákavé nechat rychlokvaškoidní-zrovna v milosti- "kapacity" určovat, co je správné a co ne a nechat je diktovat všem, kde leží ta skutečná podstata problémů. Je snadné žít v iluzi, že tzv "kapacity/politici/ti tam nahoře" vědí, kde je potřeba co změnit ve školství, aby to bylo najednou vše vyřešené. Hlavně, že nemusíme používat vlastní hlavu, dělat věci vlastní, původní, originální, unikátní. Ále, za ty prachy, ať si to dělaj papaláši v centru.
Paní Valíkové, chcete-li diskutovat takto "věcně", pak vám k diskusi mnoho partnerů nezbyde, protože by to byl ztracený čas.
O Tajném nemluvě - nějakou věcnou informaci hledám v jeho tradičně agresivním a urážlivém komentáři marně. Ovšem u Komárků si s tím zjevně bohatě vystačí.
Myslíte, že že lepší nazývat názorové oponenty hlupáky a diletanty?
Nevím, zůstala bych u svých "nevěcných a nevědeckých" argumentů. Když někoho urazím, mám pak zkažený večer.
Pokud čtete moje příspěvky pozorně, tak dobře víte, že slova hlupák a diletant pro mne nejsou synonymem pro názorové oponenty.
O vědeckosti jsem nic nepsal, věcnost a přítomnost argumentů ve vašich textech v mnoha pasážích postrádám. Rovněž si nemyslím, že by v nich chyběla útočnost a že by se vám občas nepovedlo napsat něco urážlivého.
To si nemyslím ani já. Je ovšem rozdíl urazit hloupý systém a říct o někom, že je hlupák.
Za vším stojí lidé.
-
Myslím, že jsem velmi vstřícný a trpělivý člověk ve vztahu k žákům, k rodičům a ve vztahu k lidem obecně. Tudíž naivní představy, omyly z neznalosti apod. se snažím lidem vysvětlit. Dost často se dohodneme. Ovšem pokud si někdo hraje na odborníka a vyjadřuje opakovaně hlouposti, často agresivně a s úmyslem urazit a dehonestovat oponenta, a dokonce se snaží svými omyly - ve spojení s nejrůznějšími manipulacemi a demagogií - ovlivnit veřejné mínění, plně si expresivní pojmenování zaslouží. K hlupáctví patří i přesvědčení, že mám právo poškozovat ostatní a jejich řešení všemi prostředky, jen aby můj názor vyhrál.
Než začnete moralizovat, projeďte si, koho jsem takto častoval. Je to jen malá část z těch, s nimiž jsem se o něco přel.
A zkuste někdy zpytovat vlastní svědomí.
"Ale když ono je tak svůdné nechat jiné rozhodovat za nás, přenechat jiným odpovědnost za přehazování výhybek lidských životů. Je lákavé nechat rychlokvaškoidní-zrovna v milosti- "kapacity" určovat, co je správné a co ne a nechat je diktovat všem, kde leží ta skutečná podstata problémů. Je snadné žít v iluzi, že tzv "kapacity/politici/ti tam nahoře" vědí, kde je potřeba co změnit ve školství, aby to bylo najednou vše vyřešené. Hlavně, že nemusíme používat vlastní hlavu, dělat věci vlastní, původní, originální, unikátní. Ále, za ty prachy, ať si to dělaj papaláši v centru."
Děkuji za dokonalou ukázku názoru podloženého fakty. Takto se má, vážení, diskutovat! Hezký den!
Paní Valíková,
pokud ZŠ připravuje na přijímací zkoušky na víceleté gymnázium, podřezává si pod sebou větev. Pochybuji, že to dělá. Navíc sama jste psala, že nevíte, zda se chlapec připravoval ve škole nebo doma. Někde jste dokonce psala, že se o přijímací zkoušky nezajímáte. Tak proč argumentujete, že výuka na ZŠ se změní na přípravu na testy?
Ale když ono je tak svůdné a jednoduché udělat ze sebe buřiče, toho div ne jediného spravedlivého, který tepe orwellovský zlořád totalitarismu, který neohroženě buší do centralizovaného molocha odpovědného za vší zlo českého středního školství - do Cermatu. Někteří politici a lidé tvrdí, že za všechno zlé v životě společnosti může Brusel, někteří lidé ve školsví mají na totéž Cermat. Obojí vypovídá jen o nich samých, ne o podstatě problémů.
Děkuji za dokonalou ukázku názoru podloženého fakty. Takto se má, vážení, diskutovat! Hezký den!
Než začnete moralizovat, projeďte si, koho jsem takto častoval.
Vážně to chcete?
"Ale když ono je tak svůdné nechat jiné rozhodovat za nás, přenechat jiným odpovědnost za přehazování výhybek lidských životů. Je lákavé nechat rychlokvaškoidní-zrovna v milosti- "kapacity" určovat, co je správné a co ne a nechat je diktovat všem, kde leží ta skutečná podstata problémů. Je snadné žít v iluzi, že tzv "kapacity/politici/ti tam nahoře" vědí, kde je potřeba co změnit ve školství, aby to bylo najednou vše vyřešené. Hlavně, že nemusíme používat vlastní hlavu, dělat věci vlastní, původní, originální, unikátní. Ále, za ty prachy, ať si to dělaj papaláši v centru."
Ale vůbec ne. Naopak. Vytvořit pravidla, která budou spravedlivá a funkční, není vůbec snadné. Jasně, je v populaci pár procent lidí, kteří si prostě nepomohou. Kteří trpí nějakou formou paranoidního vnímání, za každým pádem letadla vidí mimozemšťany, spiknutí vlád, za každým testováním si nedovedou představit nic jiného, než zlomyslného profesůrka s umaštěnými vlasy, který se za zády raduje, kolik letos zničil životů. To prostě tak je. Když je chyba v přijímači, nemůžeme prostě nikdy očekávat čistý obraz.
Tajnej, nahoře nikdo přesně neví, jak by se mělo všechno řídit a co se ještě má řídit shora a co už ne. Bohužel jsme vlezli do EU, která se podle mého mínění hlavně vlivem důrazu na humanitní vzdělávání na úkor exaktního a přírodovědného, dostala do stavu, kdy si myslí, že řídit se dá všechno. Brusel se hemží právníky, historiky, sociology, diplomaty. Pan Lippmann spolu s Pavlínou Rychterovou by nám vysvětlil, že tak je to správně. Že řídit mají vzdělanci a na konkrétní rozhodování mají mít ty nevzdělané odborníky typu inženýrů, ekonomů, matematiků, fyziků, biologů, lékařů, informatiků, apod. To je, bohužel, pohled mnoha humanitních vzdělanců na nehumanitní znalosti. Neměl bych proti němu nic za předpokladu, že by ti zastánci toho pravého vzdělání, kteří se tak důsledně snaží oddělit jej od odbornosti, nějakou odbornost rovněž měli. Ale takových lidí je pár a ti většinou nekritizují, protože ten rozdíl mezi humanitním a exaktním vzděláním chápou. Humanitně vzdělaný člověk bude vždy exaktní vzdělání považovat za soubor jednotlivostí, protože to propojení jde za hranici jeho chápání a na tu úroveň exaktnosti a detailu, který vyžaduje informatik, nebo matematik, prostě nebyl naučen chodit. I když by toho třeba byl schopen, jeho myšlení je cvičené pouze ve volných asociacích, přemítání, popisování a pomalu každou volnou asociaci považuje za třeskutě originální a kreativní.
Není vůbec jednoduché určit, kdo je kapacitou a čí vnímání by mělo být přijato jako etalon. Za tímto účelem byly ve středověku zřízeny univerzity a ty se staly nositelem velice pro společnost důležité hodnoty, kterou nyní nikdo jiný není schopný poskytovat. To, co ovšem dnes pozoruji, je eroze univerzitního vzdělávání a univerzit jako takových. Eroze těch hodnot, které byly tak dlouho budovány. A ta eroze je propagována tajnými s odůvodněním, že nám přece nebudou nějací profesůrci a třidiči nařizovat, co máme dělat, a jak má co být. Je to argumentace obrácená na hlavu. Nebudeme si budovat hodnoty prostřednictvím vzdělávání. Vzdělání není cíl. Cílem je člověk a vzdělání se mu musí přizpůsobit. A to je chyba. Právě proto, aby mohl konečným, ale pro někoho příliš vzdáleným, aby ho viděl, cílem být člověk, nesmí se přizpůsobovat vzdělání člověku, ale člověk vzdělání. Člověk se stává vzdělaným, nikoliv vzdělání lidským, nebo člověčím. Poznání je jako Terminátor - nedá se uprosit, ulichotit, přechytračit, unavit, podplatit, obelstít, podlézt, ukecat. Prostě buď je, nebo není. Všechny ty pokusy jej potlačit, přizpůsobit, ohnout, zabalit do růžového obalu, zjednodušit, předchroustat, jsou projevem základního nepochopení jeho významu. A vy jste takový věrozvěst tohoto nepochopení.
Pod vlivem diskuse znovu kladu otázky, která by něměly zapadnout:
Proč se budoucí češtináři na VŠ učí tak málo světové literatury? Kdo je v této oblasti garantem?
Kolik mají budoucí učitelé seminářů tvůrčího psaní a praktické stylistiky (o teorii nemluvím, té bylo dost už před rokem 1938).
Moji kolegové angličtináři mají ze školy většinou mnohem větší přehled, protože probírají alespoň anglickou literaturu. Ale češtináři mají učit světovou - a mají většinou z VŠ velmi sporý základ. Neexistuje nějaká jasná definice toho, co by měl z literární teorie a historie znát středoškolák.
Ale jsem přesvědčena, že velké světové příběhy jsou důležitější než básnické figury a okrajové pojmy. A schopnost jasně formulovat myšlenky podstatnější než znalost funkčních stylů. Pěkný den.
Omluva, teorie bylo dost už před rokem 1989. :) Freud by ten omyl vysvětlil.
"Ale jsem přesvědčena, že velké světové příběhy jsou důležitější než básnické figury a okrajové pojmy. A schopnost jasně formulovat myšlenky podstatnější než znalost funkčních stylů. Pěkný den."
A schopnost pochopit zadání, umět se rozhodnout, domluvit se svými bližními, ...
O tom všem není sporu - co takhle maturanty odvážet na pustý ostrov, ať prokážou schopnost přežít.
Paní Valíková, Vy máte pocit, že kdo spolupracuje s Cermatem, zrazuje ostatní kolegy?
A není to spíše tak, že s Cermatem musí především spolupracovat učitelé, kteří učí?
Já jsem Vás již jednou oslovila s tím, proč Vy jako výborná češtinářka nevstoupíte do spolupráce s Cermatem. A Vy alibisticky odpovídáte, že opravujete jen své slohovky (pochopila jsem, že ne Vaše, ale Vašich studentů - vyjadřujme se také přesně, když totéž chceme od našich žáků!).
Zkuste se zamyslet nad tím, co svými blogy způsobujete a zda by nebylo ve Vašem případě lepší mlčet!
Všichni učitelé se mohou podílet aktivně na přípravě maturitních testů, příp. jiných třeba přijímacích. Není to zadarmo, můžete si na tom i přivydělat. Nemusíte tak závidět ostatním kolegům, kteří se toho aktivně zhostili a Vy je za to kritizujete. Ty testy nepřipravuje pan Zíka, ale učitelé z praxe.
Dobrý den, paní(?) BP, velice ráda odpovím.
1. Opravovala jsem cermatí maturitní slohy svých studentů (30) v roce 2014 a ještě dnes se mi zdá o opicích v pralese a detektivce, při níž jsem nacházela zakopané učitele a školníky na zahradě. Bývala jsem zvyklá na krásné čtyřhodinové slohy - teď jsem najednou četla rychlokvašné fabulace a několik slušných úvah. Ne, dík!
2. V minulých letech jsem si raději přivydělávala rozborem moderních děl pro MfD (Tři kamarádi, Mirákl, Pán prstenů, Křest sv. Vladimíra a Pravidla moštárny). Rozbory chybí a učitelé pak dávají do četby jen provařené tituly. Ne, dík!
3. Musíme jen umřít. S cermatím pojetím maturitního modelu nesouhlasím od počátku, na blogu mám mnoho článků, které to dokazují (kdyby chtěl pan Carcy zase říkat, že jsem někdy "spolupracovala".)
Každý si může vybrat. Nejsem bohatá, ale i kvůli svému jednomu oku "nemusím" (a nechci) za plného provozu opravovat jakékoli slohy, které sama nezadám. Ne, dík!)
Raději budu psát kritické články o systému, který považuji za chybný, blogy, povídky a román o českém školství. Svůj širák... pěkný den.
Kdo spolupracuje s cermatem více, než je nutno (pravda nutno je stále více) a nesouhlasí přitom se způsobem a důsledky testování, zrazuje především sám sebe. Když přemýšlím o svých žácích, kteří dnes úspěšně studují na univerzitách u nás i v zahraničí a kteří by maturitu ani přijímačky z matematiky jednoduše neudělali, protože nevypočítají příklad za 2 minuty 10 sekund a když pomyslím na všechny ty, kteří jsou dnes touto zhovadilostí vyřazeni z vyššího vzdělávání, dělá se mi zle.
Okomentovat